Berthierit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	FeSb2S4
Identifikace
Barva	ocelově šedá s náběhy
Vzhled krystalu	jehličkovité, plstnaté až zrnité agregáty, sloupcovité krystaly
Soustava	kosočtverečná
Tvrdost	2-3
Lesk	kovový
Štěpnost	dobrá ve směru prodloužení
Vryp	hnědošedý
Hustota	4,6 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	rozpustný v HNO3

Berthierit (Haidinger, 1821), chemický vzorec FeSb₂S₄, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán nedaleko Chazelles ve Francouzském středohoří. Je pojmenován po francouzském geologovi Pierru Berthierovi (1782-1861).^[1][2]

Původ

Berthierit vzniká výhradně na hydrotermálních žilách. Doprovází ho nejčastěji antimonit, křemen a arsenopyrit, dále pak tetraedrit, baryt či pyrit.^[1][2][3][4]

Morfologie

Berthierit se vyskytuje převážně v podobě jehličkovitých, vláknitých, plstnatých až zrnitých agregátů, vzácněji tvoří i samostatné sloupcovité krystaly, dosahující délky až 15 cm.^[3][4]

Vlastnosti

Nejčastěji je berthierit ocelově šedý, na vzduchu nabíhá do hněda, žluta až fialova. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, dobře štěpný ve směru prodloužení, má nepravidelný, tříštivý lom a hnědošedý vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné a taje před dmuchavkou.^[1][2][4]

Využití

Berthierit je vedlejší rudou antimonu, jenž se využívá k legování ocelí, na výrobu liteřiny, akumulátorů, polovodičů, pyrotechniky či například smaltovaného skla a keramiky.^[5]

Podobné minerály

Mezi minerály podobné berthieritu patří:

• antimonit (Sb₂S₃)
• jamesonit (Pb₄FeSb₆S₁₄)

Dále je součástí skupiny chemicky podobných minerálů, do níž patří:

• berthierit (FeSb₂S₄)
• klerit (MnSb₂S₄)
• garavellit (FeSbBiS₄)^[2][4]

Naleziště

Svět

• Chazelles, Pontgibaud, Francie
• Bräunsdorf, Německo
• důl Herja a Baia Sprie, Maramureš, Rumunsko
• důl San Martin, Zacatecas, Mexiko
• Oruro, Bolívie

Česko

• Příbram
• Krásná Hora nad Vltavou
• Vlastějovice
• Kutná Hora^[3][6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Berthierit na Wikimedia Commons