Benešovy dekrety - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Benešovy dekrety
 ...
Edvard Beneš (1884–1948), po němž jsou dekrety pojmenovány

Benešovy dekrety, též dekrety prezidenta republiky je označení dekretů vydaných v exilu prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem během druhé světové války a krátce po jejím skončení na osvobozeném území Československa po dobu, kdy nebylo možné vykonávat zákonodárnou moc prostřednictvím Národního shromáždění.[1][pozn. 1]

Charakteristika

Prezident vydal ústavní dekrety s právní silou ústavních zákonů a dekrety, které mají sílu zákona. Ve Sbírce zákonů bylo publikováno 98 dekretů prezidenta a 7 dekretů bylo dodatečně republikováno.

Všechny ústavní dekrety a dekrety prezidenta republiky byly po válce, 5. března 1946, ratihabovány Prozatímním Národním shromážděním ústavním zákonem č. 57/1946 Sb.[3] Ústavní dekrety byly prohlášeny za ústavní zákony, dekrety byly prohlášeny za zákony.

Vedle dekretů o znárodnění většiny průmyslových podniků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří dekrety spojené především s konfiskací majetku etnických Němců a Maďarů, zrádců a kolaborantů, se ztrátou československého státního občanství Němců a Maďarů a se zrušením německé university a německých vysokých škol technických.[4]

Ústavní soud potvrdil jejich platnost v době vzniku a jejich závaznost, tzn. že jimi nastolené změny zůstávají zachovány. Zkoumat, zda zůstávají platnou součástí českého právního řádu, odmítl, neboť jsou už právně neúčinné. [5]

Pozadí

Podrobnější informace naleznete v článku Prozatímní státní zřízení.

Dekrety prezidenta republiky byly vydávány jako mimořádné řešení, když nebylo vzhledem k okupaci možné vykonávat zákonodárnou moc v souladu s Ústavní listinou.[1]

Vláda Velké Británie považovala odsuny německých menšin za způsob, jak vyřešit národnostní problémy v Evropě, a uvažovala o této možnosti již na počátku druhé světové války. Vycházelo se ze zkušeností při výměně křesťanského a muslimského obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem po první světové válce a při přesunech obyvatel v rámci Britského impéria. Československá vláda v londýnském exilu nezávisle na britské vládě také zvažovala odsun německé menšiny. Po nacistickém teroru proti českému obyvatelstvu, který byl rozpoután v reakci na atentát na Heydricha v červnu 1942, získala Benešova vláda od Velké Británie ústní souhlas s odsunem, který byl vázán na souhlas Spojených států a Sovětského svazu.[6] V roce 1945 odsouhlasily odsun Němců tři vítězné mocnosti na Postupimské konferenci.[7]

Dekrety vydané prezidentem Edvardem Benešem je možné rozdělit do tří částí:

  1. 19401944: Tyto dekrety byly vydány v exilu v Londýně. Upravují především vytvoření československé exilové vlády a jejích orgánů (včetně armády) a jejich organizací.
  2. 19431945: Vydány také v londýnském exilu. Upravují především převzetí kontroly osvobozeného území Československa od spojeneckých armád a organizace poválečné československé vlády.
  3. 1945 duben–1945 říjen: Dekrety vycházející z návrhů uvedených v Košickém vládním programu, který byl oficiálně čs. vládou přijat v dubnu 1945 v Košicích,[8] připravovaném komunisty v Moskvě od konce roku 1944.[9][10]

Debaty

Česká republika vyjádřila v Česko-německé deklaraci lítost, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd (v německé verzi Unrecht – bezpráví) nevinným lidem, a Česká republika lituje nepotrestání excesů, které při vysídlování proběhly.[11]

Bývalý český premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že česká vláda „nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky.“ Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndta Posselta patří Benešovy dekrety na „smetiště dějin“.[12]

V roce 2019 byl soudně potvrzen restituční nárok vdově po Karlovi des Fours Walderode, který jako Němec přišel o majetek na základě Benešových dekretů.[13] Podle prezidenta Zemana došlo tímto rozhodnutím k prolomení Benešových dekretů.[14]

Sporná je také konfiskace majetku členů lichtenštejnské knížecí rodiny, kteří se v roce 1930 přihlásili k německé národnosti a hlava jejich rodiny, vládnoucí kníže František Josef II., údajně spolupracoval se Sudetoněmeckou stranou,[15] v době druhé světové války však měli členové rodu lichtenštejnskou státní příslušnost a Lichtenštejnské knížectví bylo neutrálním státem.[16] Významnou okolností je rovněž skutečnost, že manželka panujícího knížete Elsa von Gutmann byla židovského původu. Po anexi Rakouska nacistickým Německem byla nucena odejít do švýcarského exilu, kde krátce po válce zemřela.

Odkazy

Poznámky

  1. Emil Hácha vydal také jeden dekret státního prezidenta. Jím však byla členům protektorátní vlády a dalším osobám ve veřejných funkcích uložena povinnost složit slib věrnosti Adolfu Hitlerovi a nacistickému Německu.[2]

Reference

  1. a b § 2 ústavního dekretu presidenta republiky č. 20/1945 Sb., o prozatímním výkonu moci zákonodárné. Dostupné online.
  2. Dekret státního presidenta č. 83/1940 Sb., o slibu členů vlády, veřejných zaměstnanců a jiných orgánů veřejné správy. Dostupné online.
  3. Čl. I odst. 1 ústavního zákona č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a vyhlašují za zákon dekrety presidenta republiky. Dostupné online.
  4. Visegrad Four dispute over Benes Decrees
  5. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 8. 3. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 14/94a, publikován pod č. 55/1995 Sb., . Dostupné online. (Alternativní odkaz)
  6. "Britové uvažovali o odsunu Němců od začátku války". Týden. 31. října 2010.
  7. "Stíny minulosti: Češi, Postupim a sudetoněmecká otázka". Dějiny a současnost.
  8. Košický vládní program (dále KVP) a „malý retribuční dekret“(Důsledky revolučního práva KVP a retribuce). Masarykova univerzita Právnická fakulta Brno.
  9. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1290689-benesovy-dekrety
  10. http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/obrazova-publikace-klement-gottwald-1896-1953-zakladatel-lidove-demokratickeho-statu/
  11. Česko-německá deklarace. www.mzv.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17-07-2009. 
  12. ČTK. Benešovy dekrety patří na smetiště dějin, říká Bernd Posselt. Aktuálně.cz . Economia, 2014-06-08 . Dostupné online. 
  13. Odvolací soud potvrdil rodu Walderode nárok na restituci. E15 . CZECH NEWS CENTER, 18. června 2019. Dostupné online. 
  14. Potvrzení restitučních nároků rodu Walderode prolamuje Benešovy dekrety, tvrdí prezident. ČT24 . Česká televize, 27. června 2019. Dostupné online. 
  15. Lichtenštejni znovu žádají majetek v Česku. Novinky.cz . Borgis, 21. května 2014. Dostupné online. 
  16. „Bůh, kníže, Morava“, Lichtenštejnsko, knížectví moravské. ČT24 . Česká televize, 30. dubna 2012. Dostupné online. 

Literatura

  • BENEŠ, Zdeněk et al. Rozumět dějinám: vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848–1948. Praha: Pro Ministerstvo kultury České republiky vydala Gallery, 2002. 304 s. ISBN 80-86010-55-4.
  • BERWID-BUQUOY, Jan N. Integration und Separation der Sudetendeutschen in der ČSR 1918–1920: Theorien der Nationalismen. České Budějovice: Herbia, 2005. 253 s. ISBN 80-239-4433-9.
  • BLUMENWITZ, Dieter. Benešovy dekrety z roku 1945 z hlediska mezinárodního práva. Z němčiny přel. Bedřich Blasko. Střední Evropa: revue pro středoevropskou kulturu a politiku. 1992, roč. 8, č. 26, s. 22–30. ISSN 0862-691X. Dostupné také z: https://scriptum.cz/soubory//scriptum/%5Bnode%5D/stredni-evropa_1992_26_ocr.pdf
  • BLUMENWITZ, Dieter. Die Beneš-Dekrete aus dem Jahre 1945 unter dem Gesichtspunkt des Völkerrechts. In: HLAWITSCHKA, Eduard, ed. Die Politik von Dr. Edvard Beneš und Mitteleuropa. : Verlagshaus Sudetenland, 1993–1994, s. 71–84. ISBN 3-930626-05-5.
  • CORNIDES, Jakob. The Sudeten German Question after EU Enlargement. In: GORNIG, Gilbert H., ed.; HORN, Hans-Detlef, ed. a MURSWIEK, Dietrich, ed. Eigentumsrecht und Eigentumsunrecht. Analysen und Beiträge zur Vergangenheitsbewältigung. Teil 2. Berlin: Duncker & Humblot, 2009, s. 213–241. 261 s. Edice Staats- und völkerrechtliche Abhandlungen der Studiengruppe für Politik und Völkerrecht. ISBN 9783428132126, ISBN 3428132122. doi: 10.3790/978-3-428-13212-6 Přístup také z: https://web.archive.org/web/20140326011123/http://works.bepress.com/jakob_cornides/1/
  • ČERNÝ, Bohumil; KŘEN, Jan; KURAL, Václav a OTÁHAL, Milan. Češi, Němci, odsun: diskuze nezávislých historiků. Academia: Praha, 1990. 372 s. ISBN 80-200-0276-6, ISBN 978-80-200-0276-1.
  • ČESKOSLOVENSKO; JECH, Karel, ed. a KAPLAN, Karel, ed. Dekrety prezidenta republiky 1940–1945: dokumenty. 2., oprav. a dopl. vyd. Brno: Doplněk, 2002. 1066 s. ISBN 80-7239-115-1, ISBN 80-7285-012-1.
  • DRDA, Adam, ed. Edvard Beneš a střední Evropa: sborník přednášek a statí. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1994. 121 s. ISBN 80-85241-56-0.
  • HANZLÍK, F. Historické souvislosti přijetí Benešových dekretů a řešení otázky odsunu sudetských Němců. Politologický časopis. 1995, roč. 2, č. 2, s. (?). ISSN 1211-3247.
  • KŘEN, Jan. Odsun Němců ve světle nových pramenů. In: Češi, Němci, odsun. Diskuse nezávislých historiků. Praha. Academia. 1990. ISBN 80-200-0276-6, s. 14–15.
  • MANDLER, Emanuel. Benešovy dekrety: proč vznikaly a co jsou. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 126 s. Otazníky našich dějin, sv. 4. ISBN 80-7277-139-6.
  • KUKLÍK, Jan. Mýty a realita tzv. „Benešových dekretů“: dekrety prezidenta republiky 1940–1945. Praha: Linde, 2002. 511 s. ISBN 80-7201-352-1. .
  • PAVLÍČEK, Václav. O dekretech prezidenta republiky. In: Právní aspekty odsunu sudetských Němců: sborník. 1. vyd. Doslov Václav Kural. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1995, s. 29–55. 84 s. ISBN 80-85864-13-4.
  • PAVLÍČEK, Václav. O dekretech prezidenta republiky. In: MATĚJKA, Dobroslav, ed. Právní aspekty odsunu sudetských Němců: sborník. 2., uprav. a dopl. vyd. Doslov Václav Kural. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1996, s. 41–67. 120 s. ISBN 80-85864-19-3.
  • PERZI, Niklas. Die Beneš-Dekrete: eine europäische Tragödie. St. Pölten: Niederösterreichisches Pressehaus, ©2003. 364 s. ISBN 3-85326-099-3.
  • SLÁDEK, Milan. Němci v Čechách: německá menšina v českých zemích a Československu 1848–1946. Praha: Pragma, ©2002. 205 s. ISBN 80-7205-901-7.
  • ŠKRÁBEK, Josef. Včerejší strach: jaké to bylo mezi Čechy a Němci?: a jaké to bude…?. 3., rozš. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006. 414 s. ISBN 80-7021-838-X.
  • TAUCHEN, Jaromír. Beneš-Dekrete von einer rechtlich historischen Perspektive. Journal on European History of Law. 2010, vol. 1, no. 1, s. 41–45. ISSN 2042-6402.

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Benešovy_dekrety
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2021
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Římskokatolická církev
1. říjen
1. srpen
1. září
1621
18. srpen
1811
19. prosinec
1921
1936
1939
1940
1941
1944
1945
1971
1986
2016
28. červenec
29. červenec
3. srpen
30. červenec
31. červenec
9. říjen
Adolf Hitler
Akce T4
Alkoven
Anna Kateřina Gonzagová
Antidemokracie
Atletika na Letních olympijských hrách 2012 – 400 metrů překážek ženy
Atlet Evropy
Autorita (knihovnictví)
Bádensko-Württembersko
Běh na 100 metrů
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů překážek
Barbora Krejčíková
Benešovy dekrety
Berlín
Bernburg
Blut und Boden
Brandenburg an der Havel
Braniborsko
Christian Wirth
Clemens August von Galen
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
David Kostelecký
Denacifikace
Diamantová liga
Diecéze münsterská
Druhá světová válka
Dusty Hill
Edvard Beneš
Einsatzgruppen
Encefalitida
Encyklopedie
Epilepsie
Eutanazie
Fenobarbital
France Popit
František Nedvěd
Gemeinsame Normdatei
Georgij Nikolajevič Babakin
German-American Bund
Gestapo
Hadamar
Hartheim (zámek)
Heil Hitler
Heim ins Reich
Hesensko
Hitlerjugend
Hlavní strana
Holokaust
Horní Rakousy
Huntingtonova choroba
International Standard Book Number
Július Binder
Japonsko
Jesse Owens
Jiří Lipták
Jiří Prskavec
Jizerskohorské bučiny
Julija Pečonkinová
Jungfrau
Křišťálová noc
Kanoistika na Letních olympijských hrách 2020 – C1 slalom muži
Karl Brandt
Kateřina Siniaková
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kiel
Kinderlandverschickung
Klokan quokka
Klystýr
Konečné řešení židovské otázky
Koupací vůz
Krajní pravice
Krematorium
Lebensborn
Lebensraum
Lehká atletika
Leopold Chalupa
Letní olympijské hry 1936
Letní olympijské hry 2020
Liberec
Limburg an der Lahn
Linec
Linz
Lipsko
Londýn
Ludvík II. Hornobavorský
Lukáš Krpálek
Lukáš Rohan
Marie Brabantská (1256)
Markéta Vondroušová
Mein Kampf
Mezinárodní vesmírná stanice
Milan Lasica
Miroslav Jindra
Mistrovství světa v atletice 2013
Mistrovství světa v atletice 2015
Moskva
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národně socialistická německá dělnická strana
Němčina
Německý odboj během druhé světové války
Německo
Nacismus
Nacistická architektura
Nacistické experimentování na lidech
Nacistické Německo
Nacistické ozbrojené a bezpečnostní sbory
Nadace Wikimedia
Nasjonal Samling
Nationaal-Socialistische Beweging
Nauka (modul ISS)
Neonacismus
Neurologie
Noc dlouhých nožů
Norimberské zákony
Norimberský proces
Olympijské hry
Osobní technický prostředek
Oxid uhelnatý
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy
Pakt proti Kominterně
Pakt tří
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panská rasa
Peking
Peter de Vries
Pirna
Pivní puč
Ploutvonožci
Plynová komora
Požár Říšského sněmu
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Německo
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Program NSDAP
Psychiatrie
Q154494#identifiers
Q154494#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rakousko
Rasová hygiena
Rasse- und Siedlungshauptamt
Reichsarbeitsdienst
Richard Adler
Rusko
Sála
SARS-CoV-2
Sasko
Sasko-Anhaltsko
Schizofrenie
Schutzstaffel
Segway
Sieg Heil
Slalom na divoké vodě
Soubor:2019 ICF Canoe slalom World Championships 092 - Lukáš Rohan.jpg
Soubor:CAvGalenBAMS200612.jpg
Soubor:Erlass von Hitler - Nürnberger Dokument PS-630 - datiert 1. September 1939.jpg
Soubor:Fort VII Poznań RB8.JPG
Soubor:Gedenktafel Herbert-von-Karajan-Str 1 (Tierg) Christian Wirth.jpg
Soubor:Grafeneck Hauptgebäude.JPG
Soubor:Lukáš Krpálek - Rio 2016.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Zuzana Hejnová Moscow 2013.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-85821-90-7
Spojené státy americké
Sportovní střelba
Sportovní střelba na Letních olympijských hrách 2020
Strana Šípových křížů
Sturmabteilung
Světové dědictví (Česko)
Svaz německých dívek
Syfilis
Tallinn
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Terry Cooper
Triumf vůle
UNESCO
Válečná fronta
Vakcína proti covidu-19
Velkoněmecká koncepce
Vladimír Beneš (1921)
Vladislav Mirvald
Volksdeutsche Mittelstelle
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zdravotní postižení
Zlatý úsvit (politická strana)
Zuzana Hejnová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk