Bedřich Neumann

div. gen. Bedřich Neumann, KCB
div. gen. Bedřich Neumann, KCB
	„Miroslav“, či „Bohuš Miroslav“
	Bedřich Neumann
Narození	3. dubna 1891 ; Třebichovice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. července 1964 (ve věku 73 let) ; Londýn, Anglie, Spojené království
Civilní činnost	úředník Agrární banky v Praze, provozovatel penziónu v Londýně, spolupracovník CIO
Vojenská kariéra
Hodnost	divizní generál
Doba služby	1912 - 1948
Sloužil	Rakousko-Uhersko; Československo; Československé státní zřízení v exilu
Složka	Rakousko-uherská armáda (1912–1913, 1914–1915); Československé legie (1916–1920); Československá armáda (1920–1948); Obrana národa (1939)
Jednotka	c. a k. pěší pluk č. 97; c. a k. pěší pluk č. 18 (velitel pěší čety); 6. čs. střelecký pluk (velitel kulometné roty); Škola na důstojníky pěchoty v Kyštymu (učitel kulometného výcviku); 11. čs. střelecký pluk (zástupce velitele); I. oddělení (organizační) MNO; II. zástupce náčelníka Hlavního štábu; Obrana národa (zástupce velitele); ČSVS (náčelník štábu); Vojenská oblast I (zástupce velitele)
Velel	I. prapor 11. čs. střeleckého pluku; Pěší pluk 5; 5. divize; Hraniční oblast 31 (1938); 1. československá divize; 1. československá samostatná smíšená brigáda; Štáb pro vybudování branné moci; štáb Hlavního velitelství branné moci; úsporný komisař MNO
Války	první světová válka; druhá světová válka
Vyznamenání	Řád Bílého lva III. třída, vojenská skupina, in memoriam (1997); Pamětní odznak druhého národního odboje

Bedřich Neumann (3. dubna 1891, Třebichovice^[2] – 15. července 1964, Londýn) byl československý generál, příslušník Československých legií v Rusku, významný představitel Obrany národa, zastávající následně také řadu významných funkcí v československých ozbrojených silách na Západě a exilovém Hlavním štábu Československé armády, a po komunistickém převratu v roce 1948 politický exulant.

Život

Legie a první republika

Po účasti v 1. světové válce Bedřich Neumann v letech 1916 až 1918 sloužil v československých legiích v Rusku, kde dosáhl hodnosti majora.^[3] Po návratu do vlasti vstoupil do čs. armády, ve které po roce 1918 zastával různé velitelské funkce až po zástupce náčelníka generálního štábu v letech 1931 až 1935). V r.1933 byl také povýšen do první generálské hodnosti brigádního generála. Od 30. září 1935 převzal brigádní generál Neumann funkci velitele 5. divize v Českých Budějovicích. V této funkci setrval do roku 1939.

Protinacistický odboj

V březnu 1939, hned od začátku německé okupace stál u zrodu vojenské odbojové organizace Obrana národa – jako člen vedení ON vedl politické oddělení.^[4] Počátkem roku 1940 emigroval do Francie. Ve Francii vykonával funkci hlavního velitele československého pozemního vojska a později velitele 1. pěší divize. Po pádu Francie odešel do Velké Británie, kde byl v roce 1943 ustanoven náčelníkem štábu pro vybudování čs.branné moci. V září 1944, již v hlavním velitelství čs. branné moci, Neumann (mezitím 28. října 1944^[5] povýšený do hodnosti divizního generála) zastával post náčelníka štábu, a to až do svého odvolání v dubnu 1945, k němuž došlo na žádost představitelů Košické vlády.^[5] Ve funkci byl nahrazen brigádním generálem Bohumilem Bočkem.

Poválečné období

Po skončení druhé světové války působil ve vlasti v letech 1945 až 1946 jako zástupce velitele 1. vojenské oblasti. Po únorovém převratu v roce 1948 byl již 4. března odeslán na dovolenou, a 1. června přeložen do výslužby.^[5] Téhož léta pak podruhé emigroval do Velké Británie. V nepřítomnosti byl degradován na vojína v záloze a byla mu odebrána veškerá vyznamenání.

Po odchodu do druhého exilu v Londýně provozoval penzion. V něm také, ve spolupráci se zpravodajskou skupinou „Measure“ Czechoslovak Intelligence Office plk. gšt. Procházky, ubytovával agenty před jejich vysláním do komunisty ovládaného Československa.^[5]

Po listopadu 1989 mu byla posmrtně navrácena jeho hodnost.^[5] Za zásluhy udělil president Václav Havel 28. října 1997 diviznímu generálu Bedřichu Neumannovi Řád Bílého lva III. třídy vojenské skupiny in memoriam.^[6]

Vyznamenání

1919 – Řád sokola , s meči,
1920 – Válečný kříž, (Francie)
1920 – Československý válečný kříž 1914–1918
1920 – Řád za vynikající službu, (Velká Británie)
1920 – Československá medaile Vítězství
1922 – Československá revoluční medaile
1926 – Řád čestné legie, V. třída – rytíř (Francie)
1931 – Medaile Za vojenské zásluhy 1917^[7], (Řecko)
1935 – Řád rumunské hvězdy^[8], IV. třída, (Rumunsko)
1935 – Řád znovuzrozeného Polska, III. třída, (Polsko)
1936 – Řád svatého Sávy, II. třída, (Srbské království)
1937 – Řád rumunské koruny , III. třída, (Rumunské království)
1940 – Řád čestné legie, IV. třída – důstojník, (Francie)
1941 – Řád lázně, II. třída – rytíř komandér, (Velká Británie)
1941 – Řád znovuzrozeného Polska, II. třída, (Polsko)
1941 – Kříž za chrabrost, (Polsko)
1942 – Řád jugoslávské koruny , III. třída, (Rumunsko)
1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí
1944 – Československá vojenská medaile za zásluhy,. I. třída,
1945 – Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–1919
1945 – 1939–1945 Star^[9], (Velká Británie)
1945 – Defence Medal^[10],(Velká Británie)
1945 – War Medal 1939–1945^[11], (Velká Británie)
1945 – Legion of Merit^[12], II. třída – komandér, (Spojené státy americké)
1947 – Řád čestné legie, III. třída – komandér, (Francie)
1947 – Československý válečný kříž 1939
1947 – Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
1947 – Pamětní odznak druhého národního odboje
1997 – Řád Bílého lva za vítězství
2010 – Kříž obrany státu ministra obrany České republiky^[13]

Odkazy

Poznámky

↑ Krycí jméno užívané v době exilového působení za druhé světové války.

Reference

↑ VOZKA, Jaroslav. Hrdinové domácího odboje. Praha: Nakladatelství Práce, 1946. 152 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online.
↑ Matriční záznam o narození a křtu Bedřicha Neumanna farnost Pchery
↑ Databáze VÚA, záznam vojáka: Neumann Bedřich
↑ Archivovaná kopie. www.vboj.wz.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e STEHLÍK, Eduard. NEUMANN Bedřich. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 206–207.
↑ Seznam vyznamenaných . Kancelář prezidenta republiky . Dostupné online.
↑ Válka.cz, Medaile Za vojenské zásluhy 1917
↑ Válka.cz, Řád rumunské hvězdy
↑ Válka.cz, 1939–1945 Star
↑ Válka.cz, Defence Medal
↑ Válka.cz, War Medal 1939–1945
↑ Válka.cz, Legion of Merit
↑ Archivovaná kopie. www.mocr.army.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04.

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Bedřich_Neumann
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Krycí jméno užívané v době exilového působení za druhé světové války.

[HrdinoveDomacihoOdboje-2] VOZKA, Jaroslav. Hrdinové domácího odboje. Praha: Nakladatelství Práce, 1946. 152 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online.

[matrika-3] Matriční záznam o narození a křtu Bedřicha Neumanna farnost Pchery

[4] Databáze VÚA, záznam vojáka: Neumann Bedřich

[5] Archivovaná kopie. www.vboj.wz.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.

[osobnS-6] STEHLÍK, Eduard. NEUMANN Bedřich. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 206–207.

[7] Seznam vyznamenaných . Kancelář prezidenta republiky . Dostupné online.

[8] Válka.cz, Medaile Za vojenské zásluhy 1917

[9] Válka.cz, Řád rumunské hvězdy

[10] Válka.cz, 1939–1945 Star

[11] Válka.cz, Defence Medal

[12] Válka.cz, War Medal 1939–1945

[13] Válka.cz, Legion of Merit

[14] Archivovaná kopie. www.mocr.army.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04.

[p 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

div. gen. Bedřich Neumann, KCB
„Miroslav“, či „Bohuš Miroslav“^{[p 1]}
Bedřich Neumann^[1]

Narození	3. dubna 1891 Třebichovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. července 1964 (ve věku 73 let) Londýn, Anglie, Spojené království
Civilní činnost	úředník Agrární banky v Praze, provozovatel penziónu v Londýně, spolupracovník CIO
Vojenská kariéra
Hodnost	divizní generál
Doba služby	1912 - 1948
Sloužil	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Československo Československo Československé státní zřízení v exilu
Složka	Rakousko-uherská armáda (1912–1913, 1914–1915) Československé legie (1916–1920) Československá armáda (1920–1948) Obrana národa (1939)
Jednotka	c. a k. pěší pluk č. 97 c. a k. pěší pluk č. 18 (velitel pěší čety) 6. čs. střelecký pluk (velitel kulometné roty) Škola na důstojníky pěchoty v Kyštymu (učitel kulometného výcviku) 11. čs. střelecký pluk (zástupce velitele) I. oddělení (organizační) MNO II. zástupce náčelníka Hlavního štábu Obrana národa (zástupce velitele) ČSVS (náčelník štábu) Vojenská oblast I (zástupce velitele)
Velel	I. prapor 11. čs. střeleckého pluku Pěší pluk 5 5. divize Hraniční oblast 31 (1938) 1. československá divize 1. československá samostatná smíšená brigáda Štáb pro vybudování branné moci štáb Hlavního velitelství branné moci úsporný komisař MNO
Války	první světová válka druhá světová válka
Vyznamenání	Řád Bílého lva III. třída, vojenská skupina, in memoriam (1997) Pamětní odznak druhého národního odboje