A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bartolomè Esteban Murillo | |
---|---|
Narození | prosinec 1617 Sevilla |
Úmrtí | 3. dubna 1682 (ve věku 64 let) Sevilla |
Příčina úmrtí | smrt pádem |
Povolání | malíř |
Manžel(ka) | Beatriz Cabrera y Villalobos |
Ovlivněný | Diego Velázquez Francisco de Zurbarán |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bartolomé Esteban Murillo (pokřtěn 1. ledna 1618, Sevilla – 3. dubna 1682 tamtéž) byl španělský malíř, jedna z nejvýznamnějších osobností španělské barokní malby. Přestože je především znám pro své malby s náboženskou tematikou, vytvořil také velký počet obrazů žen a dětí. Jeho živé, realistické portréty květinářek, pouličních rozpustilců a žebráků představují rozsáhlý a přitažlivý popis každodenního života své doby.
Život
Murillo byl nejmladší ze čtrnácti dětí. Jeho otec byl lazebník a ranhojič jménem Gaspar Esteban a jeho matka se jmenovala María Pérez Murillo. Bartolomé se stal sirotkem ve velmi mladém věku a byl vychováván jednou ze svých sester, Annou, provdanou za jiného lazebníka, Juana Agustína de Lagarese, který se stal jeho přítelem.[1] Téměř celý život, s výjimkou krátkého pobytu v Madridu, prožil v Seville. Murillo se roku 1645 oženil s Beatrizí Cabrero a měli spolu deset dětí. Vychovávali je v náboženském duchu a několik jich v dospělosti spojilo svůj život s církví. Murillova manželka zemřela v roce 1663.[1][2] Po její smrti se Murillo stal členem řádu Milosrdných bratří, už se neoženil.
V roce 1682 obdržel zakázku na obraz Svatba sv. Kateřiny a poprvé odjel za větším dílem do jiného města, do Cádizu. Tam spadl z lešení při práci v kapucínském kostele a zemřel o několik měsíců později na následky zranění v Seville.[1][2]
Kariéra
Murillo studoval u Juana del Castillo v Seville.[1] Jeho první práce byly ovlivněny Zurbaránem, Jusepem de Riberou a Alonsem Canou. Roku 1642 přesídlil do Madridu, kde se seznámil s prací Diega Velásqueze, a kde mohl v královských sbírkách studovat díla benátských a vlámských mistrů. Na jeho obrazech z té doby je patrný vliv Corregia, Rubense a van Dycka.[1]
Roku 1645 se vrátil do Sevilly. Během následujících tří let pracoval na velké zakázce pro klášter St. Francisco el Grande (zničen v roce 1810). Namaloval jedenáct pláten s výjevy z legend o svatém Františkovi a také několik samostatných obrazů (např. Smrt svaté Kláry, Andělská kuchyně).[2] Jeho dílo vzbudilo velkou pozornost a Murillo se stal slavným umělcem.[1] Dostal další objednávky na obrazy s náboženskými tématy, ale kromě toho maloval i obrazy z každodenního života prostých lidí.
Po dokončení dvou obrazů pro sevillskou katedrálu v letech 1655–1656 (sv. Isidor a sv. Leander) se začal specializovat na témata, která mu přinesla největší slávu: Madona s dítětem a Neposkvrněné početí (Immaculata).
Mezi lety 1658 až 1660 pobýval opět v Madridu. Roku 1660 byl jedním ze zakladatelů Akademie výtvarných umění (Academie de Bellas Artes) v Seville. Byl jejím prvním prezidentem a krátce i ředitelem.[1][2][3]
Bylo to období velké tvůrčí aktivity, kdy obdržel mnoho důležitých zakázek, mezi jinými i oltářní obrazy pro klášter Santa María la Blanca. Na objednávku kanovníka sevillské katedrály Justina de Neve v roce 1667 dokončil obraz Kristův křest.[3] V letech 1671–1674 namaloval jedenáct velkých obrazů pro nemocnici bratrstva řádu Milosrdných bratří (mezi nimi Žízeň a Svatá Alžběta) a potom vyzdobil osmnácti obrazy chrám kapucínského kláštera.[1]
Přes velké úspěchy v náboženské malbě se Murillo po celou svou kariéru věnoval i žánrovým námětům, kterými dokumentoval prostředí rodného města. Často zobrazoval scény s dětskými postavami v různých situacích, které jsou charakterizovány dobrou náladou, veselím a pohodou (Chlapci hrající v kostky, Chlapec a pes, Jedlíci hroznů a melounů, Tři chlapci). Namaloval i několik portrétů, kromě dvou autoportrétů například portrét Justina de Neve.[3]
Odkaz
Murillo měl mnoho žáků a následovníků. Hojné imitace jeho maleb zajistily Murillovu proslulost ve Španělsku a celé Evropě. Jedním z prvních obdivovatelů, který jeho díla získal pro císařskou sbírku ve Vídni, byl hrabě Ferdinand Bonaventura z Harrachu.[1] V polovině 18. století patřily jeho obrazy k nejvyhledávanějším a byl nejslavnějším španělským malířem. Svého vrcholu dosáhl v 19. století po napoleonské invazi do Španělska a rozptýlení jeho děl po Evropě v důsledku plenění francouzských generálů a následného prodeje extrémně bohaté kořisti získané z Pyrenejského poloostrova.
Vybraná díla
- Rebeka a Eliezer u studny, Prado
- Sv. Anna s Pannou Marií, Prado
- Děvčátko (Niňa), Museo Provincial, Sevilla
- Chlapec s hrozny, Alte Pinakhotek, Mnichov
- Hra v kostky, Alte Pinakhotek, Mnichov
- Malá prodavačka ovoce, Alte Pinakhotek, Mnichov
- Stařena, která vybírá chlapci vši, Alte Pinakhotek, Mnichov
- Chlapec se psem, Ermitáž, Petrohrad
- Malý žebrák, Louvre; olej na plátně
- Sv. Alžběta Uherská omývá nemocné, Sevilla
Galerie
-
Neposkvrněné početí
-
Svatý Rodrigo
-
Immaculata
-
Nebeská a pozemská Trojice
-
Vidění svatého Františka
-
Svatá rodina s ptáčkem
-
Mladý žebrák
-
Chlapci hrající v kostky
-
Chlapec se psem
-
Dívky v okně
-
Květinářka
-
Portrét Justina de Neve
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bartolomé Esteban Murillo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i GRÉZL, Jaromír. Přemožitelé času sv. 11. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Bartolomé Esteban Murillo, s. 129–133.
- ↑ a b c d Slovník světového malířství. Praha: Odeon+Artia, 1991. ISBN 80-207-0023-4. S. 490–491.
- ↑ a b c Murillo a Justino de Neve: Umění přátelství. Vltava . 2013-04-30 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bartolomè Esteban Murillo na Wikimedia Commons
- Galerie 176 obrazů na youtube
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk