A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Balchaš | |
---|---|
družicový snímek z 18. dubna 2000 při levém dolním okraji je dobře patrný tok řeky Ili, voda v západní části jezera je v době jarního tání silně zakalená | |
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | Kazachstán |
Oblast | Karagandská, Almatinská, Žambylská oblast |
Balchaš | |
Zeměpisné souřadnice | 46°32′27″ s. š., 74°52′44″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 18 200 km² |
Délka | 605 km |
Šířka | 74 km |
Objem | 106 km³ |
Povodí | 501 000 km² |
Max. hloubka | 26 m |
Ostatní | |
Nadm. výška | 341 m n. m. |
Pobřeží | 2385 km |
Přítok vody | Ili, Karatal, Aksu, Lepsy, Bakanas, Ajaguz, |
Ostrovy | Basaral, Tasaral |
Sídla | Burylbajtal, Burlitobe |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Balchaš též Balchašské jezero, někdy též Balkaš (kazašsky Балқаш Көлі, rusky Балхаш) je velké bezodtoké jezero na hranici oblastí Karagandské, Almatinské a Žambylské oblasti na východě Kazachstánu ve střední Asii. Rozlohou 18 200 km² je srovnatelné například s jezery Ontario či Ladožským a v celosvětovém přehledu se řadí na 13. místo. Balchaš zaujímá tím že je napůl slané a napůl sladké, také je nejnižší místo rozsáhlé sníženiny, zvané Balchašsko-alakolská pánev, v jejíž východní části se nacházejí ještě tři menší jezera Alakol, Ujaly a Sasykköl. Má rozlohu 18 200 km². Jezero je 605 km dlouhé a 9 až 19 km široké ve východní části a až 74 km v západní části. Jezero není hluboké – střední hloubka činí 6 m a největší (ve východní části) dosahuje 26 m. Rozloha povodí je 501 000 km² a objem vody 106 km³. Leží v nadmořské výšce 341 m.
Pobřeží
Jezero má tvar velmi protáhlého oblouku. Severní břehy, ke kterým zasahují výběžky Kazašské pahorkatiny, jsou vysoké a skalnaté. Jsou na nich stopy starých teras. Na západ od něj se táhnou pusté pláně Betpak Dala. Jižní břehy jsou nízké, písčité a pokryté hustými porosty rákosu. Směrem k jihu se od Balchaše až k podhůří Ťan-šanu a Džungarského Alatau pozvolna zvedají písečné pouště Taukum, Sary-Išikotrau a Ljukkum. Pobřeží je relativně členité s množstvím vybíhajících poloostrovů. Břehy jsou rozčleněny mnohými zálivy a zátokami. Jeho celková délka se odhaduje na 2385 km.
Ostrovy
Na jezeře je málo ostrovů. Největší jsou Basaral a Tasaral. O něco menší jsou Ortaaral, Ajakaral a Ununaral. Celkem ostrovy zaujímají z rozlohy jezera kolem 518 km².
Vodní režim
Pouštěmi a polopouštěmi od jihovýchodu míří do jezera jeho hlavní přítoky. Do západní části jezera ústí velká řeka Ili a do východní části nevelké řeky Karatal, Aksu, Lepsy a další menší. Vody některých řek, směřujících do jezera, v období sucha ani do jezera nedorazí a vytrácejí se cestou. To platí zejména o řekách Bakanas a Ajaguz, přitékajících od severovýchodu. Jak je typické i pro jiná bezodtoká jezera, projevuje se také u Balchaše kolísání vodní hladiny a to jak sezónní, tak dlouhodobé. Obvyklý roční rozdíl v úrovni hladiny je asi 1,6 m s maximálním stavem na přelomu června a července, kdy řeky přivádějí do jezera vodu z tajících horských ledovců. Dlouhodobé proměny velikosti jezera mohou být dosti výrazné. Kupříkladu v roce 1910 byla plocha Balchaše 23 500 km² a objem 164 km³, v roce 1946 jenom 15 700 km², respektive 83 km³, a v současnosti jsou příslušné hodnoty 18 200 km² a 106 km³.
Podnebí v oblasti jezera je výrazně kontinentální a suché. Průměrná teplota v červenci je přibližně 24 °C a v lednu -8 °C. Srážek je průměrně 120 až 150 mm/rok. Poměrná vlhkost vzduchu je 55 až 60 %. Průměrná roční rychlost větru je 4,5 až 4,8 m/s. V západní části převládají větry severní a ve východní části větry severovýchodní. Způsobují na jezeře nepřetržité silné vlnění. Vysoká letní teplota, nízká vlhkost a silné větry způsobují vypařování, které se pohybuje od 950 mm v chladných letech do 1 200 mm v suchých letech.
Vlastnosti vody
Balchaš je celosvětovým unikátem, neboť obě jeho části, spojené jen mělkým a úzkým (3,5 km) průlivem Uzynaral, se výrazně liší měrou slaností své vody. Jezero je tedy z poloviny sladkovodní a z poloviny slané jezero. Chemické složení vody je závislé na speciální hydrografii jezera. Hluboko do jezera vybíhající poloostrov Saryesik ho rozděluje na dvě hydrograficky odlišné části (západní a východní). Mineralizace vody a obsah solí v západní a východní části jsou rozdílné, což je způsobeno ústím velké řeky Ili, která přináší 73 až 80 % ročního přísunu vody (přibližně 23 km³). Voda v širší a mělčí západní části je brakická („poloslaná“ – 0,5 až 1,5 ‰), kalnější (průzračnost do 1 m) a má žlutošedou barvu. Voda ve východní části je slaná (5 až 7 ‰ – pro srovnání mořská voda má soli asi 35 ‰), průzračná (do 5,5 m) a má modrou až smaragdově modrou barvu. Teplota vody na povrchu je 0 °C v prosinci a 28 °C v červenci. V hloubce se mění méně (rozdíl teplot v průběhu roku nepřesahuje 3,3 °C). Proudy jsou většinou podle větru, v západní části je proudění kruhové. Balchaš zamrzá většinou na konci listopadu a rozmrzá v polovině dubna. Ledová pokrývka trvá průměrně 140 dní.
Fauna a flóra
Fauna jezera je přiměřeně bohatá. Dno obývají měkkýši, larvy vodního hmyzu a korýšů. Dále je značně rozšířený plankton, převážně v západní části. V jezeře žije 20 druhů ryb, z nichž 6 je původních (ilijská a balchašská marinka, balchašský okoun, jednobarevná mřenka, skvrnitá mřenka a střevle). Ostatní jsou aklimatizované člověkem (kapři, jeseteři, východní cejni, parmy, jelci proudníci, líni, candáti). K rybolovu se využívají kapři, candáti, okouni, marinky a cejni.
Lodní doprava
Na jezeře funguje pravidelná lodní doprava. Hlavními přístavy jsou Burylbajtal a Burlitobe.
Osídlení pobřeží
Podobně jako Aralské jezero je i Balchaš ohrožen vysycháním, byť situace zde není zatím tak dramatická. Odvádění velké části jeho přítoků na zemědělské závlahy (zejména bavlníkových plantáží) může vést k výraznému poklesu hladiny. Situaci může ještě zhoršit rostoucí zalidnění horního povodí nejdůležitějšího přítoku, řeky Ili, na čínské straně hranice, které si žádá stále vyšší spotřebu vody (15 % plochy povodí Balchaše totiž leží v ČLR). Od roku 1970 zadržuje vody řeky Ili severně od Almaty Kapčagajská přehrada o ploše 1 400 km² a objemu 29 km³. Zdaleka největším městem v povodí jezera v této oblasti je Almaty, z dalších stojí za zmínku Taldykorgan a Ji-ning v Číně.
Zalidnění bezprostředního okolí jezera je velmi řídké, jediným větším sídlem při jezeře je stejnojmenné město na severním břehu. Bylo založeno teprve roku 1937 v souvislosti s výstavbou velkého hutního závodu na zpracování mědi a je také významným střediskem rybolovu a zpracování ryb.
Podél západního pobřeží jezera probíhá hlavní silnice a také železniční trať z Almaty do Karagandy a Astany.
Ohlas v české literatuře
Román Jiřího Weila Dřevěná lžíce se odehrává z větší části na stavbě průmyslového kombinátu Balchašstroj.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Балхаш“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Balchaš na Wikimedia Commons
- Průvodce Balchaš ve Wikicestách
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk