Bakuriani - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Bakuriani
 ...
Bakuriani
ბაკურიანი
Pohled na Bakuriani z vrcholu Kochta
Pohled na Bakuriani z vrcholu Kochta
Bakuriani – znak
znak
Bakuriani – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1700 m n. m.
Časové pásmoUTC+4
StátGruzieGruzie Gruzie
KrajSamcche-Džavachetie
MunicipalitaBordžomi
Bakuriani
Bakuriani
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel1 879 (2014)
Etnické složeníGruzínci
Náboženské složeníGruzínská pravoslavná církev
Správa
Oficiální webwww.bakuriani.ge/index.php?lang=en
Telefonní předvolba(+995) 367
PSČ1200
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bakuriani (gruzínsky ბაკურიანი) je výletním místem v gruzínském kraji Samcche-Džavachetii. Leží v nadmořské výšce 1700 m na severním svahu Trialetského hřbetu v Malém Kavkazu. Je považováno za hlavní středisko zimních sportů v Gruzii, ale i v létě je oblíbeným turistickým místem.

Přírodní poměry

Město je obklopeno jehličnatými lesy, ve kterých dominuje jedle kavkazská. Leží v Bakuriánské sníženině tvořící kalderu. Půdu zde tvoří láva vulkánu Mušeri. Klima je relativně vlhké. Léto je dlouhé a teplé, zima studená. Od listopadu napadne až 64 cm sněhu. Průměrná roční teplota je 4,3 °C. V lednu je průměrná teplota -7,3 °C, v srpnu 15 °C. Průměrné roční srážky jsou 734 mm. Nejvyšší horou oblasti je Kochta (v překl. Krásná hora, 2255 m n. m.).

Hospodářství

Již počátkem 20. století se začínají v Bakuriani zřizovat hotely. Za sovětské éry přibyla sanatoria a zotavovny. Tyto budovy se po vyhlášení nezávislosti Gruzie 1991 privatizují a postupně modernizují. Novodobá horní vrstva Gruzínů si zde zřídila pompézní vily.

Bakuriani v létě

V zimě je zde ubytováno kolem 2 000 návštěvníků. Zimní sezóna začíná v listopadu a končí v březnu. Obtížnost sjezdovek je ze svahu hory Kochta střední až lehká. Většina sjezdovek je vybavena vleky a sedačkovými lanovkami. Je zde i skokanský můstek. Kromě lyžování a snowboardu se zde provozuje i pronájem sněžných skútrů, jízdy kočárem s koňmi a jezdectví.

Kolem Bakuriani probíhá ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan. Jelikož v oblasti je zvýšené riziko zemětřesení, je trasa ropovodu předmětem kritiky ochránců přírody.

Doprava

Roku 1901 propojily gruzínské železnice tento turistický cíl úzkokolejkou s asi 30 km vzdáleným lázeňským městem Bordžomi. Trať dlouhá 37 km o rozchodu 900 mm je vedena soutěskou řeky Gudžaretisckali (gruzínsky გუჯარეთისწყლის). Jedna cesta trvá asi 2,5 hodiny.[1]

Z Bakuriani vede horská silnice přes průsmyk Devíti pramenů (gruzínsky ცხრაწყაროს უღელტეხილი ) k jezeru Tabackuri a Achalkalaki.

Botanická zahrada

V roce 1910 založená botanická zahrada v Bakuriani má rozlohu 17 ha. Je zde na 1 200 druhů alpských rostlin z různých oblastí Kavkazu, na 300 rostlin z Asie a 66 různých kavkazských stromů. Od roku 1937 je botanická zahrada pod správou Gruzínské akademie věd.

Panorama Bakuriani v zimě

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bakuriani) na německé Wikipedii, Bakuriani) na anglické Wikipedii a Bakuriani) na gruzínské Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. slavomirhorak.euweb.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Bakuriani
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk