A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Stovce se také přezdívá „královská“ atletická disciplína. Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122–125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.
Rychlost
Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h[1] u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku 2011), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti.[2] Nejrychlejším „bílým“ sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem Hranice deseti sekund.
České rekordy
Nejrychlejším českým sprinterem na této trati je oficiálně Zdeněk Stromšík, který v roce 2018 zaběhl stovku za 10,16 sekundy.[3] Již dříve však běžel s nedovolenou podporou větru 3 m/s stovku za 10,11 sekundy.[4] Předchozí rekord 10,23 sekundy zaběhl roku 2010 sprinter Jan Veleba. Rekord v české ženské kategorii drží dlouhodobě běžkyně Jarmila Kratochvílová, a to časem 11,09 sekundy.
Světové rekordy
Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,25 až 9,40 s.[5] Ženský světový rekord drží Florence Griffith-Joyner a má hodnotu 10,49 s.
Historie
Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928–1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Oficiálně je užívána až od 1. ledna 1977.[zdroj?
Současní světoví rekordmani
Současné rekordy – dráha
Muži | |||||
Rekord | Čas (min) | Atlet | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 9,58 | Usain Bolt | Jamajka | Berlín | 16. 8. 2009 |
Olympijský rekord | 9,63 | Usain Bolt | Jamajka | Londýn | 5. 8. 2012 |
Rekord MS | 9,58 | Usain Bolt | Jamajka | Berlín | 16. 8. 2009 |
Český rekord | 10,16 | Zdeněk Stromšík | Česko | Tábor | 18. 7. 2018 |
Ženy | |||||
Rekord | Čas (min) | Atletka | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 10,49 | Florence Griffith-Joynerová | USA | Indianapolis | 16. 7. 1988 |
Olympijský rekord | 10,61 | Elaine Thompsonová | Jamajka | Tokio | 2021 |
Rekord MS | 10,65 | Sha'Carri Richardsonová | USA | Budapešť | 21. 8. 2023 |
Český rekord | 11,09 | Jarmila Kratochvílová | Československo | Bratislava | 6. 6. 1981 |
Současné rekordy podle kontinentů
Aktualizace 29. května 2023[6]
Rekord | Kategorie | Výkon (s) | Atlet | Stát | Rok | |
---|---|---|---|---|---|---|
Afrika | Muži | 9,77 | Ferdinand Omanyala | Keňa | 18. 9. 2021 | |
Ženy | 10,72 | Marie-Josée Ta Lou | Pobřeží slonoviny | 10. 8. 2022 | ||
Asie | Muži | 9,83 | Su Ping-tchien | Čína | 1. 8. 2021 | |
Ženy | 10,79 | Li Xuemei | Čína | 18. 11. 1997 | ||
Evropa | Muži | 9,80 | Marcell Jacobs | Itálie | 1. 8. 2021 | |
Ženy | 10,73 | Christine Arronová | Francie | 19. 8. 1998 | ||
Severní a střední Amerika | Muži | 9,58 | Usain Bolt | Jamajka | 16. 8. 2009 | |
Ženy | 10,49 | Florence Griffith-Joynerová | USA | 16. 7. 1988 | ||
Oceánie | Muži | 9,93 | Patrick Johnson | Austrálie | 5. 5. 2003 | |
Ženy | 11,08 | Zoe Hobbsová | Nový Zéland | 16. 7. 2022 | ||
Jižní Amerika | Muži | 10,00 | Robson da Silva | Brazílie | 22. 7. 1988 | |
Ženy | 10,91 | Rosângela Santosová | Brazílie | 6. 8. 2017 | ||
Muži na iaaf.org Ženy na iaaf.org |
Vývoj světového rekordu (el. měření)
Ženy | |||
Čas | Jméno | Datum | Místo |
---|---|---|---|
11,08 | Wyomia Tyusová | 15.10.1968 | Ciudad de México |
11,07 | Renate Stecherová | 02.09.1972 | Mnichov |
11,04 | Inge Heltenová | 13.06.1976 | Fürth |
11,01 | Annegret Richterová | 25.07.1976 | Montréal |
10,88 | Marlies Göhrová | 01.07.1977 | Drážďany |
10,88 | Marlies Göhrová | 09.07.1982 | Karl-Marx-Stadt |
10,81 | Marlies Göhrová | 08.06.1983 | Berlín |
10,79 | Evelyn Ashfordová | 03.07.1983 | Colorado Springs |
10,76 | Evelyn Ashfordová | 22.08.1984 | Curych |
10,49 | Florence Griffith-Joynerová | 16.07.1988 | Indianapolis |
Nejlepší běžci a běžkyně
Muži
Hranici 10 sekund doposud pokořilo 172 atletů (05/2023), hranici 9,90 sekund 46 z nich a hranici 9,80 sekund 11 běžců.[7] Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 92×, pod 9,90 sekund potom 43× a 8× běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53× pod 10 (11× pod 9,90). Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund 44 závodů, z toho ale běžel 31× pod 9,90 a 11× pod 9,80.[8]