A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Avetis Aharonjan | |
---|---|
prezident Arménie | |
Ve funkci: 30. května 1918 – 1. srpna 1918 | |
Předchůdce | funkce vznikla |
Nástupce | Avetik Sahakjan |
prezident Arménie | |
Ve funkci: 5. srpna 1919 – 2. prosince 1920 | |
Předchůdce | Avetik Sahakjan |
Nástupce | Levon Ter-Petrosjan |
Stranická příslušnost | |
Členství | Arménská revoluční federace |
Narození | 4. ledna 1866 Iğdır |
Úmrtí | 20. března 1948 (ve věku 82 let) Marseille |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Avetis Aharonian |
Národnost | arménská |
Rodiče | Arakel Aharonjan, Zardara |
Děti | Vroir, Vardges |
Alma mater | Universita v Lausanne 1898–1901, Sorbonna od 1901 |
Profese | spisovatel, politik a učitel |
Náboženství | Arménská apoštolská církev |
Podpis | |
Commons | Avédis Aharonian |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Avetis Aharonjan (4. ledna 1866 Iğdır – 20. března 1948 Marseille) byl arménský učitel, politik, spisovatel, veřejná osobnost a revolucionář, účastník arménského národního hnutí.
Život
Avetis Aharonjan se narodil v roce 1866 v Surmali, v Jerevanské gubernii, v Ruské říši (dnes Iğdır, Turecko), v rodině Arakela a Zardary Aharonjanových. Když vyrůstal, byl ovlivněn přírodními rysy svého rodiště, jako byly řeka Aras a hora Ararat, které se obě nacházely poblíž Surmali. S druhou manželkou Nvard měl syna Vroira.[1]
Jeho matka ho naučila číst a psát. Po dokončení základního vzdělání na vesnické škole byl poslán do Ečmiadzinova Gevorkianského semináře. Po jeho absolvování se na několik let stal učitelem, poté odešel studovat historii a filozofii na švýcarskou univerzitu v Lausanne. Během této doby potkal Kristapora Mikaeliana (1859–1905), který byl šéfredaktorem novin Troshag, spřátelil se s Télémaque Tutundjian de Vartavan (1880–1933), který byl na právnické fakultě od roku 1900. Spojili své úsilí o vytvoření nezávislé Arménie, pak začal psát do novin. V roce 1901 odešel Aharonjan studovat literaturu na Sorbonnu.
R. 1902 se vrátil na Kavkaz a stal se ředitelem Nersiánské školy v Tiflisu a šéfredaktorem novin Mourj. Tam byl v roce 1909 zajat carskou vládou a uvězněn v Metekhiho vězení, kde onemocněl. O dva roky později, po štědrém daru 20 000 rublů, uprchl do Evropy.
Na Kavkaz se vrátil v roce 1917 a předsedal Arménské národní radě, která 28. května 1918 vyhlásila nezávislost První Arménské republiky. Podepsal Batumskou smlouvu s Osmanskou říší. Od 30. května 1918 do 1. srpna 1918 byl prvním prezidentem Arménie, od 5. srpna 1919 do 2. prosince 1920 byl třetím prezidentem.
V roce 1919 byl vedoucím arménské delegace na pařížské mírové konferenci s Boghosem Nubarem (1851–1930) a podepsal smlouvu ze Sèvres formulující „Wilsonovskou Arménii“ v přímé spolupráci s arménskou diasporou.
Po roce 1920 žil Aharonjan v emigraci v Paříži. V roce 1926 byl Antoinem Meilletem nominován na Nobelovu cenu za literaturu. V roce 1934 prodělal mozkovou mrtvici a posledních čtrnáct let svého života žil v totální neschopnosti. Aharonjan zemřel v Marseille r. 1948.
Jeho syn, Vardges Aharonjan, byl spisovatel a aktivista.
Dílo
- Armenische Erzählungen – Leipzig: Reclam, 1902
- Les Anciennes Croyances Arméniennes (d’après le Folk-Lore Arménien) – Genève: s. n., 1913
V češtině
- Obrázky z tureckého Arménska – přeložil O. S. Vetti. Praha: Jan Otto, 1903
- Povídky – př. O. S. Vetti. Brno: Benediktinská knihtiskárna, 1906?
- Chaj – př. František Soldat; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 5. Praha: J. R. Vilímek, 1911
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avetis Aharonian na anglické Wikipedii.
- ↑ Avetis Aharonyan. prezi.com . . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Awetis Aharonean: ir keankhə ew grakanowthiwnə – Mkrtič Parsamean. Phariz: Masis, 1930
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Avetis Aharonjan na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk