Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
 ...
Atomový hřib nad Hirošimou po dopadu Little Boy
Atomový hřib bomby Fat Manatomového výbuchu se vznášel nad městem Nagasaki v 18kilometrové výšce nad hypocentrem

Během poslední fáze druhé světové války v Pacifiku shodily Spojené státy americké 6. a 9. srpna 1945 dvě atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki.

I po šesti měsících intenzivního strategického bombardování 67 japonských měst odmítala japonská vláda přijmout ultimátum předložené Postupimskou deklarací. Podle nařízení prezidenta Harryho Trumana svrhlo americké armádní letectvo v pondělí ráno 6. srpna 1945 na město Hirošima atomovou pumu Little Boy. O tři dny později následovalo svržení pumy, nazvané Fat Man, na Nagasaki.[1] Tyto dvě jaderné pumy jsou jedinými jadernými zbraněmi, které kdy byly použity ve válce.

Na základě spojeneckých úmluv vyhlásil 8. srpna 1945 Japonsku válku také Sovětský svaz a jeho vojska posílená o zkušené jednotky, které došly až do Berlína, zahájily v Mandžusku bleskovou ofenzívu. Šest dní po bombardování Nagasaki dne 15. srpna 1945, v momentě, kdy Rudá armáda dokončila bleskové obklíčení Kuantungské armády, oznámilo Japonsko přijetí bezpodmínečné kapitulace požadované Spojenci. Dne 2. září podepsalo kapitulační listinu a oficiálně tak ukončilo válku v Tichomoří, čímž skončila druhá světová válka i na posledním válčišti. Poválečné Japonsko poté přijalo tři nejaderné zásady, odsuzující národní atomové zbrojení.[2] Etické a právní opodstatnění svržení atomových bomb je dodnes předmětem diskusí.

V prvních dvou až čtyřech měsících po shození bomb zemřelo v Hirošimě 90 000 – 166 000 lidí a v Nagasaki 60 000 – 80 000,[3] z toho v každém městě téměř polovina zemřela během prvního dne. Zdravotnické oddělení Hirošimy odhaduje, že lidé, kteří zemřeli v první den, v 60 % zemřeli na ozáření nebo uhořeli v plamenech, ve 30 % zahynuli pod padajícími troskami a v 10 % z ostatních příčin.[zdroj⁠?

Během dalších měsíců vzrostl počet úmrtí na popáleniny a nemoc z ozáření způsobenou radiací. Z pozdějších pravděpodobnějších[zdroj⁠? výzkumů vyplynulo, že 15-20 % zemřelo na ozáření, 20-30 % na popáleniny a 50-60 % z ostatních příčin.[4] Většina lidí, kteří v obou městech zahynuli, byli civilisté.

Projekt Manhattan

Podrobnější informace naleznete v článku Projekt Manhattan.

Spojené státy americké ve spolupráci s Velkou Británií a Kanadou, spojily jejich tajný projekt Tube Alloys a laboratoř Chalk River Laboratories[5] a navrhly a sestrojily první atomovou bombu v projektu Manhattan. Vědecký výzkumný tým vedl americký fyzik J. Robert Oppenheimer. Bomba v Hirošimě, pojmenovaná jako „Little Boy“ (Chlapeček), byla vytvořena z uranu 235, vzácného izotopu uranu. Atomová bomba byla prvně testována v Trinity Site 16. července 1945 poblíž Alamogorda v Novém Mexiku. Zde testovaná zbraň, tedy „the gadget“ a bomba v Nagasaki - „Fat Man“, byly vytvořeny ze syntetického prvku plutonia 239.

Výběr cílů

Mapa ukazuje polohu Hirošimy a Nagasaki v Japonsku, kde byly atomové zbraně použity

Ve dnech 10.-11. května 1945 Target Committee (Komise pro výběr cíle) v Los Alamos doporučila jako možné cíle Kjóto, Hirošimu, Jokohamu a zbrojní sklad císařské armády v Kokuře. Cíle byly vybrány podle následujících kritérií:

  • Cíl byl větší než tři míle (~ 4,8 km) v průměru a byl důležitým strategickým cílem v obydlené oblasti.
  • Výbuch musí vytvořit značné poškození.
  • Až do srpna 1945 nemělo být pravděpodobným cílem útoku konvenčními prostředky.[6]

„Jakékoliv menší, čistě vojenské cíle, by měly být rozmístěny na rozsáhlejším území v dosahu cíle, aby se tak vyhnulo nepatřičnému riziku, že by byla zbraň ztracena jen díky špatnému umístění bomby.“[6]

Tato města byla převážně nedotčena během nočních bombardovacích náletů a United States Army Air Forces (armádní letectvo) souhlasilo, že tato města vynechá, aby se tak mohlo udělat přesné hodnocení. Hirošima byla popsána jako „důležitý armádní sklad a přístav uprostřed městské průmyslové oblasti. Pro radary to je dobrý cíl a město má dostatečnou velikost, aby mohla být značně poškozena velká část města. Okolo jsou kopce, které pravděpodobně zlepší účinek a zvýší tak poškození od výbuchu.“[6] Cílem použití zbraně bylo donutit Japonsko k bezpodmínečné kapitulaci v souladu s podmínkami Postupimské deklarace. Cílový komisní výbor uvedl toto: „Bylo odsouhlaseno, že psychologické faktory ve volbě cíle jsou velmi důležité. Dva aspekty toho jsou:

  1. získání co největšího psychologického účinku proti Japonsku
  2. vytvoření dostatečně velkého významu zbraně, který by ocenila i mezinárodní publicita.

Po této stránce má Kjóto výhodu lidí s největším počtem vzdělávacích institutů a z tohoto důvodu je schopno lépe ocenit význam zbraně. Hirošima má výhodu dobré velikosti s možným vyšším účinkem díky blízkým horám, který by zničil větší část města. Japonský císařský palác v Tokiu je proslulejší než jakýkoliv jiný cíl, ale má nejmenší strategickou hodnotu.“[6]

Během II. světové války byl Edwin O. Reischauer japonský expert pro Defense Intelligence Agency (Vojenská zpravodajská služba), který nepřesně uvedl informace o Kjótu a předešel tak jeho bombardování. V jeho autobiografii Reischauer výslovně vyvrací pravdivost tohoto široce přijatého tvrzení:

„…Jediná zasloužilá osoba pro ocenění za ušetření Kjóta před zničením je Henry L. Stimson, tehdy ministr obrany, který Kjóto dobře znal a obdivoval od té doby, co tam strávil několikery líbánky.“[7]

Postupimské ultimátum

Zasedání postupimské konference, které se zúčastnili také Clement Attlee, Ernest Bevin, Vjačeslav Michajlovič Molotov, Stalin, William D. Leahy, James F. Byrnes a Harry S. Truman

26. července Truman a ostatní hlavní představitelé vydali Postupimskou deklaraci navrhující podmínky pro kapitulaci Japonska. Představovala ultimátum a uvedení, že bez kapitulace Spojenecké síly zaútočí na Japonsko, mající za následek „nevyhnutelné a úplné zničení japonských ozbrojených sil a nevyhnutelnou zkázu japonské vlasti“. O atomových bombách se v dokumentu nemluvilo. 28. července japonské noviny oznámily, že deklarace bude japonskou vládou odmítnuta. Toho odpoledne premiér Kantaro Suzuki vyslovil na tiskové konferenci, že Postupimská deklarace není nic víc než omílání Káhirské deklarace a že vláda uvažuje ignorovat toto ultimátum. Sdělení bylo přijato jak pro japonské, tak i pro zahraniční noviny, jako jasné odmítnutí deklarace. Císař Hirohito čekal, jak se k tomuto problému postaví Sověti, odpovědi se však nedočkal. 30. července Hirohito sdělil svému rádci Kóiči Kidovi, že císařské korunovační klenoty Japonska musí být bráněny za každou cenu.[zdroj⁠?

Na začátku července, na své cestě do Postupimi, Truman znovu prozkoumal rozhodnutí o použití bomby. Nakonec Truman rozhodl, aby bomby byly shozeny. Jeho nařízení o bombardování mělo rychle vyřešit výsledek války vyvolaným zničením a strachem z dalšího zničení v takové síle, aby donutil Japonsko se vzdát.

Hirošima

Hirošima během druhé světové války

Posádka Enola Gay, která shodila atomovou bombu Little Boy na Hirošimu.

V době bombardování měla Hirošima průmyslový a vojenský význam. Poblíž byl umístěn značný počet vojenských jednotek, včetně velitelství páté divize a polního maršála Shunroku Hata z druhého vojenského velitelství, které mělo na starost vojenskou obranu v celé jižní části Japonska. Hirošima z menší části sloužila jako překladiště a útočiště japonské armády. Byla jedním z několika měst, která záměrně nebyla bombardována, aby se na původním nedotčeném prostředí nejlépe měřilo poškození způsobené atomovou bombou.

V centru města stálo několik železobetonových staveb a běžných budov. Mimo centrum byla oblast zaplněna malými dřevěnými dílnami, postavenými mezi japonskými domy. Několik větších průmyslových továren leželo na okraji města. Domy byly postaveny ze dřeva se střechami z tašek a také mnoho průmyslových budov bylo vystavěno na dřevěných konstrukcích. Město celkově bylo vysoce náchylné ke škodám způsobeným požárem.

Populace Hirošimy čítala v době války přes 381 tisíc, krátce před atomovým bombardováním se však počet snížil následkem systematické evakuace nařízené japonskou vládou. V době útoku byla populace města asi 340 000 – 350 000.[3] Protože byly úřední záznamy o populaci spáleny, je počet nepřesný.

Bombardování

Plánovaný let z Tinianu k Japonsku
Uvolněná energie byla dost silná, aby vypalovala do masa šatstvo jako jizvy. Tyto tmavé části šatů nosila oběť v době výbuchu.[8]

Pro 6. srpen byla Hirošima hlavním cílem první atomové mise, spolu s Kokurou a Nagasaki jako alternativními cíli. Tento den byl vybrán, protože cíle byly předtím zahaleny mraky. B-29 Enola Gay, náležející k 393. bombardovací peruti, pod vedením pilota plk. Paula Tibbetse, vzlétla z letecké základny Tinian v západním Pacifiku, asi šest hodin letu od Japonska. Enola Gay (pojmenovaná podle Tibbetsovy matky) byla doprovázena dvěma dalšími B-29; The Great Artiste pod vedení mjr. Charles W. Sweeney ho a bezejmenný letoun, později pojmenovaný jako Necessary Evil (čes. Nutné zlo), sloužící jako fotografické letadlo, které bylo pod vedením kpt. George Marquardta.

Po odletu z Tinianu se letadla oddělila a opět setkala až v Iwodžimě, ve výšce 2440 metrů (8000 stop), a vydala se směrem k Japonsku. Letadla dorazila k cíli při dobré viditelnosti ve výšce 9 855 metrů.

Asi hodinu před bombardováním zachytil japonský radar americká letadla blížící se k jihu Japonska. Výstraha byla odeslána do mnoha měst, včetně Hirošimy. Radiolokátor v 8:00 hodin v Hirošimě určil, že počet přilétajících letadel je velmi malý – pravděpodobně ne víc než tři – a byl vyvolán letecký poplach. Aby Japonci šetřili palivo, rozhodli se neposlat stíhačky proti tak malé formaci. Civilní rádio vysílalo upozornění a radu, aby se lidé schovali do protileteckých krytů, jestliže by byly B-29 skutečně spatřeny, očekával se totiž spíše nějaký druh průzkumu.

V čase 8:15, jak bylo plánováno, byla první atomová bomba známá jako „Little Boy“, naplněná 60 kilogramy uranu 235, shozena z letadla a 57 sekund padala k předurčenému místu exploze ve výšce asi 600 metrů nad městem. Díky bočnímu větru nebyl zasažen cílový bod most Aioi, ale výbuch nastal nad 240 metrů vzdálenou klinikou Shima Surgical. Výbuch byl rovnocenný asi 13 kilotunám TNT (54 TJ). (Zbraň U-235 byla považována za velmi neúčinnou, štěpení proběhlo pouze u 1,38% materiálu)[9] Rádius celkového zničení byl asi 1,6 kilometru s následným požárem v okruhu 11 km². Američané odhadovali, že 12km² města bude zničeno. Japonské úřady určily, že 69% budov bylo zničeno a dalších 6-7% poškozeno.

70 000 – 80 000 lidí, z nichž 20 000 byli vojáci a 20 000 korejští dělníci, neboli 30% populace Hirošimy, bylo zabito okamžitě, dalších 70 000 podlehlo svým zraněním. Přes 90 % doktorů a 93 % zdravotních sestřiček v Hirošimě bylo zabito, nebo zraněno – většina žila v centrální oblasti, která utrpěla největší škody.

Ačkoliv USA shazovaly ze vzduchu letáky k upozornění civilistů ve 12 různých japonských městech, obyvatelé Hirošimy nedostali žádné oznámení o atomové bombě.

Japonské zjištění bombardování

Hirošima před bombardováním...
Hirošima před bombardováním...
Hirošima po bombardování
Hirošima po bombardování

Tokijský řídící operátor japonské vysílací společnosti si všiml, že stanice v Hirošimě nepřijímá signál. Zkusil jinou telefonní linku, ta však také selhala.[10] Asi o dvacet minut později zjistila tokijská telegrafní stanice, že přestal pracovat hlavní spoj severně od Hirošimy. Od malé stanice 16 kilometrů vzdálené od města přišla neoficiální a zmatená zpráva o hrozné explozi v Hirošimě. Všechny tyto zprávy byly odvysílané do císařského generálního štábu (大本営 daihonei).

Vojenské základny se opakovaně snažily dovolat vojenské řídící stanici v Hirošimě. Z kompletního mlčení města vznikl ve velitelství zmatek; věděli, že se žádný velký útok nepřátel nevyskytl, a že v Hirošimě nebyl žádný větší sklad výbušnin. Mladý japonský důstojník generálního štábu dostal rozkaz ihned letět do Hirošimy, přistát, provést průzkum poškození a vrátit se do Tokia se spolehlivou informací. Všeobecně panoval názor, že se nic vážného nestalo, o explozi se pouze šeptalo.

Štábní důstojník odletěl směrem k jihozápadu. Asi po třech hodinách letu, 160 kilometrů před Hirošimou, viděl pilot ohromný kouř z bomby. V jasném odpoledni byly zbytky Hirošimy stále v plamenech. Krátce na to letadlo dorazilo do města, kolem kterého nevěřícně kroužilo. Ohromné spáleniště na zemi ještě stále hořelo a všechno, co zbylo, bylo pokryto těžkým mrakem kouře. Přistál jižně od města a po informaci důstojníka Tokiu se začala ihned organizovat pomocná opatření.

8. srpna 1945 americké noviny oznámily, že vysílání tokijského rádia popsalo zkázu v Hirošimě takto: „Prakticky veškeré žijící věci, lidé a zvířata, byly doslova sežehnuti zaživa.“[11]

Poválečné oběti

Památník míru v Hirošimě, nejbližší budova k hypocentru, která odolala pumovému útoku.

Podle největších odhadů účinek výbuchu v Hirošimě okamžitě zabil asi 70 000 lidí.[1] Odhady celkovém počtu úmrtí do konce roku 1945 v důsledku popálenin, ozáření a dalších příbuzných onemocnění a nedostatku lékařských zásob jsou v rozsahu 90 000 – 140 000.[3][12] Některé odhady uvádí, že do roku 1950 zemřelo až 200 000 lidí následkem rakoviny a dalších dlouhodobých účinků.[1] Jiné studie uvádí, že od roku 1950 do 1990 umřelo zhruba 9% lidí na rakovinu a leukémii v důsledku ozáření z bomb, statistický nadbytek je odhadnut na 89 úmrtí na leukémii a 339 na rakovinu.[13]

Budovy, které se dochovaly

Některé železobetonové budovy v Hirošimě měly velmi silnou konstrukci, aby odolaly nebezpečným zemětřesením a jejich kostra se nezhroutila i kdyby bylo epicentrum blízko. Eizo Nomura (jap. 野村 英三) je nejbližší známý člověk, který přežil v suterénu moderní budovy „motorestu“, v blízkosti pouhých 100 metrů od centra výbuchu.[14] Akiko Takakura (jap. 高蔵 信子) patří mezi další, kteří přežili výbuch v jeho blízkosti. V době útoku byla v nově postavené bance, která byla vybudována jako kryt, pouhých 300 metrů od centra výbuchu.[15] Jelikož bomba vybuchla ve vzduchu, tlaková vlna směřovala spíše dolů než stranou, což umožnilo „přežití“ Hirošimského prefekturálního paláce, dnes spíš známého jako Genbaku Dómu či Dóm atomové bomby. Budova byla navržena a postavena českým architektem Janem Letzelem v blízkosti pouhých 150 metrů od centra výbuchu. Ruina byla pojmenována jako Hirošimský památník míru a i přes námitky USA a Číny s připomínkou, že jiné asijské státy utrpěly mnohem větší ztráty a utrpení rukou Japonců, byla v roce 1996 vyhlášena jako památka UNESCO světového dědictví.[16] Za oběti při bombardování Hirošimy byl postaven Památeční monument.[17]

6. – 7. srpen

Prezident Truman oznámil bombardování Hirošimy

Po bombardování Hirošimy prezident Truman oznámil, že pokud teď nepřijmou naše podmínky, mohou očekávat z nebe padající zkázu.

Japonská vláda stále nereagovala na Postupimskou deklaraci. Dne 10. srpna 1945 císař Hirohito a jeho vláda poslala přes švýcarskou vládu protestní dopis vládě USA, která zvažovala čtyři podmínky pro jejich kapitulaci:

  • Záchranu kokutai (císařský ústav a národní občanský řád)
  • Předpoklad, že císařské velitelství bude zodpovědné za odzbrojení a demobilizaci
  • Další japonské ostrovy, Korea a Tchaj-wan již nebudou okupovány
  • Pověření japonské vlády pro udělování trestů válečných zločinců[18]

Nagasaki

Nagasaki během druhé světové války

Bockscar a jeho posádka, která shodila atomovou bombu "Fat Man" na Nagasaki

Město Nagasaki bylo jedno z největších mořských přístavů v jižním Japonsku a mělo velký válečný význam díky jeho široké průmyslové činnosti, včetně výroby výzbroje, lodí, armádního vybavení a jiných válečných materiálů.

Na rozdíl od mnoha moderních aspektů Hirošimy byly téměř všechny budovy staromódní japonské stavby, postavené ze dřeva či dřevěných trámů s dřevěnými zdmi (s omítkou nebo bez ní) a dlaždicovými střechami. Mnoho menších průmyslových a obchodních staveb bylo také ze dřeva a už v žádném případě nebyly navrženy tak, aby odolaly explozím. Nagasaki se postupně po mnoho let rozrůstalo bez jakéhokoliv budovacího plánu. Obydlí byla postavena vedle továren tak blízko, jak to jen údolí dovolovalo.

Nagasaki před atomovým bombardováním nikdy nebylo vystaveno nějakému většímu bombardování. Nicméně 1. srpna 1945 na město spadlo několik konvenčních amerických bomb. Do povětří vyhodily loděnice a dokové oblasti na jihozápadě města, několik bomb zasáhlo Mitsubishi Steel a Arms Works (výroba munice) a šest bomb dopadlo do areálu lékařské univerzity a na nemocnici. I když škody způsobené těmito bombami byly relativně malé, donutily mnoho lidí – především pak rodiče s dětmi ve školním věku – evakuovat se na venkov do bezpečí a díky tomu byla ve městě v době jaderného útoku zmenšena populace. Na sever od Nagasaki byl tábor držící britské válečné zajatce z Commonwealth, z nichž někteří pracovali v uhelném dole a o bombardování se dozvěděli až poté, co vyšli na povrch.

Bombardování

Nagasaki před bombardováním a po něm
Poválečný model pumy "Fat Man"
Atomový hřib nad Nagasaki

Ráno 9. srpna 1945 americký Boeing B-29 Superfortress Bockscar, náležející k 393. bombardovací peruti, vzlétl s posádkou pod vedením mjr. Charlese W. Sweeneyho. Letoun nesl nukleární bombu pojmenovanou jako „Fat Man“, s úmyslem shodit ji na Kokuru jako hlavní cíl a Nagasaki jako druhý, náhradní cíl. Plán pro druhý útok byl téměř shodný jako s misí Hirošimy – se dvěma B-29 letícími hodinu napřed jako povětrnostní průzkumníci a dalšími dva navíc jako navigační a fotografickou podporou.

Pozorovatelé na palubě povětrnostních letadel ohlásili oba cíle jako jasné. Když Sweeneyeho letadlo dorazilo na místo shromaždiště blízko japonských břehů, ukázalo se, že třetí letadlo, Big Stink, spolu s posádkou důstojníků pod vedením plukovníka Jamese I. Hopkinse, ml., nedorazilo. Bockscar a jeho doprovázející letadla kroužila na místě setkání 40 minut, avšak bez výsledku. Poté se Sweeney rozhodl pokračovat v misi bez Hopkinse.[19]

O půl hodiny později, dříve než letadla dorazila ke Kokuře, město ze 70 % zakryl mrak a zabránil tak útoku podle nařízení. Po třech obkroužení města a s nedostatkem paliva, protože rezervní palivová nádrž selhala ještě před odletem, zamířili směrem k jejich náhradnímu cíli, Nagasaki.[19]

Asi v 7:50 hodin japonského času byl v Nagasaki vyhlášen letecký poplach, ale byl odvolán v 8:30. Když byly v čase 10:53 zahlédnuty pouze dvě B-29 Superfortress, tak Japonci zřejmě předpokládali, že letadla jsou pouze na průzkumu a v dalším alarmu nepokračovali.

O něco později v 11:00, The Great Artiste, podpůrná B-29 pod vedením kpt. Fredericka C. Bocka, shodila přístroje napojené na tři padáky. K přístrojům byl připojen nepodepsaný dopis pro prof. Ryokichiho Sagane (jaderného fyzika z univerzity v Tokiu, který studoval spolu s třemi vědci zodpovědnými za atomovou bombu v Kalifornské univerzitě Berkeley) nutící říct veřejnosti o nebezpečí spojené s těmito zbraněmi hromadného ničení.

V 11:01, o minutu později, se v mracích na Nagasaki objevila „trhlina“ dovolující bombometčíkovi kpt. Kermitu Beahanovi zahlédnout požadovaný cíl. Bomba „Fat Man“, obsahující 6,4 kg plutonia-239, byla shozena do městské průmyslové části, přesně v polovině cesty mezi Mitsubishi Steel a Arms Works na jihu a Mitsubishi-Urakami Ordnance Works (závody pro výrobu torpéd) na severu. 43 sekund padala k předpokládanému místu exploze ve výšce asi 469 metrů nad městem. Bomba však dopadla téměř o tři kilometry dál, než bylo očekáváno – výbuch tak byl omezen v údolí Urakami a hlavní část města ležící v kopcích byla kryta. Následná exploze byla rovna asi 21 kilotunám TNT (88 TJ).[20] Exploze vyvolala teplotu odhadovanou na 3900 °C a vítr o odhadované rychlosti 1005 km/h.

Japonská zpráva popisuje bombardování Nagasaki jako: „hřbitov bez náhrobního kamene“.

Počet okamžitě zabitých osob se odhaduje v rozmezí 35 000 – 40 000. 6200 z 7500 japonských zaměstnanců v muniční továrně Mitsubishi bylo zabito, včetně mobilizovaných studentů. V dalších válečných továrnách bylo zabito 17 až 22 tisíc japonských dělníků a 2 000 nuceně nasazených Korejců. Při útoku bylo zabito také 150 japonských vojáků.[21][22][23] Celkový počet úmrtí se do konce roku 1945 odhaduje na 60 000 až 80 000.[3] Přinejmenším osm válečných zajatců zemřelo při bombardování a dalších 13 zajatců bylo pohřešováno:

Akční rádius celkového zničení byl asi 1 – 2 km, který následovala ohnivá vlna napříč severní části města, tři kilometry jižně od bomby.[29]

Neznámý počet přeživších obětí bombardování Hirošimy odešlo do Nagasaki, kde byli bombardování znovu.[30][31]

Mitsubishi-Urakami Ordnance Works, továrna vyrábějící letecká torpéda typu 91, byla při výbuchu zničena.

Také zde je postaven mírový památník, zvon z Nagasaki se nachází v Kokuře.[32]

Sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Michajlovič Molotov informoval Tokio, že Sovětský svaz dne 5. dubna zrušil smlouvu o sovětsko-japonské neutralitě. Dne 9. srpna, dvě minuty před půlnocí, zahájil sovětský pěší pluk, tankový prapor a letectvo útok. O čtyři hodiny později dorazila do Tokia informace, že Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku. Vedení japonské armády začalo chystat vyhlášení národního válečného zákona s podporou ministra obrany Korečika Anamiho, jež měl sloužit k tomu, aby zastavil všechny, kteří se pokusí uzavřít mír.

Plánování dalších atomových útoků na Japonsko

Spojené státy americké měly již připravenu další atomovou bombu pro použití ve třetím srpnovém týdnu, s dalšími třemi bylo počítáno na září a říjen.[33] Dne 10. srpna generál Leslie Groves, vojenský ředitel Projektu Manhattan, poslal vzkaz armádnímu generálovi George Marshallovi (armádní náčelník štábu), ve kterém psal, že: „další bomba by měla být připravena k doručení při prvním vhodném počasí 17. nebo 18. srpna“. V ten samý den Marshall sdělení schválil s komentářem: „Nemůže být shozena na Japonsko bez výslovného vyjádření prezidenta.“[33] Ministerstvo obrany zahájilo diskusi o uchování bomb ve výrobě dokud nezačne operace Downfall, plánovaná invaze do Japonska. „Nyní je problém, pokud Japonci nekapitulují, zda pokračovat s bombardováním pokaždé, když se bomba vyrobí a poté ji shodíme nebo jestli počkáme a poté je shodíme všechny v krátké době. Ne všechny v jeden den, ale v krátkých přestávkách. A také musíme vzít v úvahu, jaký cíl sledujeme. Jinými slovy, neměli bychom se spíše soustředit na cíle, které nám nejvíce pomůžou k invazi, než na průmysl, morálku, psychologii apod.? Raději taktické využití než jakékoliv jiné.“[33]

Kapitulace Japonska a následná okupace

Podrobnější informace naleznete v článcích Kapitulace Japonska a Spojenecká okupace Japonska.
Nepřítel má navíc novou děsivou zbraň s takovou silou, která může ukončit mnoho nevinných životů a udělat nezměrnou škodu. Kdybychom pokračovali v boji, nejenže by to mělo za následek zhroucení a vymazání japonského národa, ale také by to vedlo k celkovému zániku lidské civilizace.

Tedy v tomto případě jak máme zachránit milióny našich občanů? Nebo se snad máme obrátit proti našim císařským předkům? Toto je důvod, proč jsme přijali opatření Společné deklarace spojeneckých sil.

Hirohito, Projev o atomových bombách

Americká armáda zaplňuje ulice Paříže, aby oslavila kapitulaci Japonska
Prezident USA Harry S. Truman oznamuje kapitulaci Japonska, 1. září 1945

Až do 9. srpna americký válečný úřad trval na jeho čtyřech podmínkách pro kapitulaci. Ten samý den Hirohito přikázal Kidovi: „Rychle dej situaci do pořádku , protože Sovětský svaz nám vyhlásil válku.“ Poté svolal císařskou konferenci, na které oprávnil ministra zahraničí Tōgōa informovat Spojenecké síly, že Japonsko přijme jejich podmínky pouze v tom případě, že deklarace „neudělá žádný kompromis vůči požadavku o výsadě Jeho Veličenstva jako hlavního panovníka.“

Dne 12. srpna císař informoval svou rodinu o svém rozhodnutí vzdát se. Když Spojenecké síly, jak se zdálo, nechaly požadavek o záchraně císařského trůnu netknutý, Hirohito 14. srpna ve svém projevu prohlásil kapitulaci, který se další den vysílal japonskému národu i navzdory krátkým odbojům militaristů, kteří se odmítli vzdát.

V jeho přepisu vojákům a námořníkům, doručeným 17. srpna, zdůraznil dopad Sovětského svazu na jeho rozhodnutí o kapitulaci, vynechávající jakoukoliv zmínku o atomových bombách.

Během roku po bombardování asi 40 000 amerických vojáků obsadilo Hirošimu, Nagasaki pak obsadily jednotky o síle 27 000 mužů.

Komise odpovědná za oběti atomových bomb

Na jaře roku 1948 Komise odpovědná za oběti atomových bomb (ABCC) ustanovila v souladu s nařízením Harryho Trumana provádět výzkumy pozdních účinků radiace na přeživších obětích Hirošimy a Nagasaki v Národní akademii věd Spojených států amerických. Mezi oběťmi bylo nalezeno mnoho nezamýšlených obětí, včetně spojeneckých válečných zajatců, Korejců a čínských dělníků, studentů z Malajsie na stipendiích a asi 3200 japonsko-amerických občanů.

Jedna z dřívějších studií ABCC prováděla srovnávací počet těhotenství vyskytujících se v Hirošimě a Nagasaki s městem Kure, vzdáleném 29 kilometrů jižně od Hirošimy, aby rozeznali poměry a výsledky spolu s vystavením ozáření. Jeden autor dokonce tvrdí, že ABCC odmítla poskytnout pomoc přeživším jen aby měli lepší výzkumné výsledky.[34] V roce 1975 pak byla vytvořena Výzkumná nadace pro účinky záření aby převzala odpovědnost ABCC.[35]

Postižení

Hibakuša

Podrobnější informace naleznete v článku Hibakuša.

Oběti, které přežily bombardování, jsou nazývány hibakuša (被爆者), japonsky doslova přeloženo „explozí zasažení lidé“. Utrpení způsobené bombardováním vedlo Japonsko k názoru, že by mělo dojít k likvidaci nukleárních zbraní po celém světě a zastává tak jednu z nejpevnějších politik odmítajících tento typ zbraní. Od 31. března 2009 spočítala japonská vláda celkový počet hibakuša – 235 569 lidí, většina žijících v Japonsku.[36] Vláda přiznává, že asi 1 % onemocnění je způsobené ozářením.[37] Památníky v Hirošimě a Nagasaki obsahují seznam jmen hibakuša, kteří zemřeli od doby útoku. Aktualizovány jsou každým rokem na výročích bombardování, do srpna 2009 památníky obsahují seznam jmen o počtu více než 410 000 hibakuša – 263 945 v Hirošimě a 149 226 v Nagasaki[38]

Monument značí hypocentrum, či epicentrum, exploze atomové bomby v Nagasaki

Postižení, kteří zažili oba výbuchy

Život v ruinách Hirošimy v březnu a dubnu 1946. Stopu pořídili poručík Daniel A. McGovern (režie) a Harry Mimura (kamera)

24. března 2009 japonská vláda oficiálně uznala Cutomu Jamagučia (1916 – 2010) jako dvojitého hibakuša. Cutomu Jamaguči potvrdil, že byl tři kilometry od epicentra v Hirošimě při své obchodní cestě. Byl vážně popálen na levé části těla a musel strávit noc v Hirošimě. 8. srpna se vrátil zpět do svého rodného města Nagasaki, den před shozením druhé bomby, a byl pak znovu ozářen zbytkovou radiací, když hledal své příbuzné. Je prvním oficiálně uznaným přeživším obou bombardování.[39] Cutomu Jamaguči zemřel v pondělí 4. ledna 2010 po boji s rakovinou žaludku. Bylo mu 93 let.[40]

V knize Poslední vlak z Hirošimy píše Charles Pellegrino o rozhovoru s Cutomuem Jamagučim, ve kterém popisoval zranění přeživších po atomových bombách. Jamaguči popsal oběti jako „chodící aligátory“, kteří „byli teď bez očí a bez tváře. Aligátorští lidé nekřičeli. Jejich ústa nebyla schopna vydat jakýkoliv srozumitelný zvuk. Hluk, který dělali, byl horší než křik. Nepřetržitě mumlali – jako kobylky v letní noci. Jeden muž, enormně popálený na nohou, nosil dokonce mrtvé dítě vzhůru nohama.“[41]

Byli i jiní lidé, kteří utrpěli účinky obou bombardování, v Japonsku známí jako nidžú hibakuša. Dokumentární film z roku 2006 popisující 165 nidžú hibakuša se jmenuje Dvakrát přežili: Dvojitá atomová bomba Hirošimy a Nagasaki (orig. Twice Survived: The Doubly Atomic Bombed of Hiroshima and Nagasaki) a byl odvysílán v OSN.

Korejští postižení

Během války Japonsko přivedlo mnoho korejských chlapců do obou měst, Hirošimy a Nagasaki, kde je nutili pracovat. Podle posledních odhadů bylo asi 20 000 Korejců zabito v Hirošimě a asi 2000 v Nagasaki. Je odhadováno, že každá sedmá oběť Hirošimy byla korejského původu. Po mnoho let Korejci těžko prosazovali, že byli také oběťmi atomových bomb a jim byly odepřeny zdravotní výhody. Nicméně většina problémů byla v posledních letech vyřešena soudem.

Diskuse o nezbytnosti bombardování

Atomová bomba je více než zbraň hromadného ničení, je to psychologická zbraň.

— Bývalý ministr obrany Henry L. Stimson, 1947

Role bombardování v japonské kapitulaci a jeho morální odůvodnění jsou předmětem vědecké i populární diskuse již desítky let. J. Samuel Walker sepsal v dubnu 2005 přehled současné historiografie k tomuto problému. Walker zde poznamenal, že: „Základní otázkou rozdělující vědce po čtyři desetiletí je to, zda bylo použití bomby nezbytné k dosažení vítězství ve válce v Tichomoří za podmínek uspokojujících USA.“

Zastánci bombardování obecně tvrdí, že způsobilo japonskou kapitulaci a předešlo tak velkému počtu obětí na obou stranách v plánované invazi do Japonska (operace Downfall) – Kjúšú mělo být napadeno v říjnu 1945 (operace Olympic) a Honšú o pět měsíců později (operace Coronet). Někteří odhadují, že by spojenecká vojska utrpěla asi jeden milión obětí, zatímco japonské oběti by byly v miliónech.[42]

Odpůrci bombardování argumentují, že to bylo jednoduše rozšíření bombardovací kampaně a proto vojensky zbytečný, nemorální, vojenský zločin či forma státního terorismu.[43] Snaží se dokazovat, že nasazení jaderné pumy bylo motivováno jinými důvody, než ukončení války v Pacifiku. Jejich pohled na věc je představen například v knize Utajené dějiny Spojených států autorů Olivera Stonea a Petera Kuznicka, která test účinků nového typu bomby v reálném prostředí zdůvodňuje snahou zastrašit Stalina, jehož Rudá armáda po kapitulaci Třetí říše v Evropě neměla adekvátní protiváhu a teoreticky hrozila okupace a následná sovětizace celé Evropy. Kapitulaci Japonska oba autoři společně s dalšími dávají do souvislosti s vyhlášením války Japonsku Sovětským svazem 8. srpna 1945 (den před svržením bomby na Nagasaki) a bleskovou ofenzivou Rudé armády, která skončila obklíčením Kuantungské armády v Mandžusku dne 15. srpna 1945 – ve stejný den vyhlásil japonský císař kapitulaci. Civilní oběti způsobené jadernými bombami nepovažovala japonská generalita za dostatečný argument, protože se v případě americké invaze na centrální japonské ostrovy předpokládala obrana formou totální války za jakýchkoliv obětí. Naopak zánikem poslední zásadní vojenské síly Japonců (Kuantungská armáda čítala na 1 milión mužů) tak pozbyli svou (domnělou) poslední šanci vyjednat se Spojenci jakousi přijatelnou dohodu.

Zkáza způsobená atomovou bomboueditovat | editovat zdroj

Hirošimaeditovat | editovat zdroj

Nagasakieditovat | editovat zdroj

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Referenceeditovat | editovat zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atomic bombings of Hiroshima and Nagasaki na anglické Wikipedii.

  1. a b c Článek o atomovém bombardování Hirošimy, Projekt Manhattan: Interaktivní historie. www.cfo.doe.gov online. cit. 15-02-2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-06-2010. 
  2. Projev hlavního japonského ministra Džuničira Koizumiho na Mírovém památečním ceremoniálu Hirošimy, Džuničiró Koizumi a jeho vláda.
  3. a b c d Často kladené otázky #1. www.rerf.or.jp online. cit. 14-02-2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-09-2007. 
  4. Knihovna a museum Harryho S. Trumana Archivováno 19. 10. 2018 na Wayback Machine., efekt atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, 19. červen 1946
  5. Role Kanady v atomovém programu USA, Anglie, Indie a Francie Kanadská koalice za atomovou odpovědnost.
  6. a b c d Cílový komisní výbor, Los Alamos, 10. - 11. květen 1945, tajný spis výboru zodpovědného za výběr cíle získaný v roce 2005.
  7. Reischauer, Edwin (1986). My Life Between Japan And America (Můj život mezi Japonskem a Amerikou), str. 101
  8. Příklady vypálení šatů do kůže po atomovém výbuchu. www.remm.nlm.gov online. cit. 2010-02-14. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-03. 
  9. Technické parametry "Little Boy". www.mphpa.org online. cit. 2010-02-14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  10. Ukázka z knihy Historie bombardování a rozhodování zdali je použít, Knebel. www.uncp.edu online. cit. 15-02-2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-03-2009. 
  11. Článek o A-bombě, internetový zpravodaj Fullton Sun[nedostupný zdroj
  12. Část druhá: Účinky atomových bomb
  13. Často kladené otázky #2. www.rerf.or.jp online. cit. 15-02-2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-11-2010. 
  14. Krátkozraký papoušek. www.geocities.jp online. cit. 2010-02-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-09. 
  15. Svědectví Akiko Takakury
  16. whc.unesco.org
  17. 原爆碑損壊事件声明文
  18. Atomové bombardování Japonska. yantake-web.hp.infoseek.co.jp online. cit. 2010-02-17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-17. 
  19. a b Časový přehled mise Nagasaki. www.mphpa.org online. cit. 2010-02-17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-11. 
  20. Článek o atomovém bombardování Hirošimy a Nagasaki. www.pbs.org online. cit. 2010-02-17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-11. 
  21. The Atomic Bombings of Hiroshima and Nagasaki
  22. CATE, James Lea; OLSON, JAMES C. The Pacific: Matterhorn to Nagasaki June 1944 to August 1945. Redakce Craven, Wesley Frank. Chicago and London: The University of Chicago Press, 1953. (The Army Air Forces in World War II. Volume 5). Kapitola The All-Out B-29 Attack. (anglicky) 
  23. Werrell, Kenneth P. Blankets of Fire. Washington and London: Smithsonian Institution Press, 1996. ISBN 1-56098-665-4. (anglicky) 
  24. CWGC Tato reference uvádí také přinejmenším další tři zajatce, kteří zemřeli 9.8.1945
  25. CWGC - detaily oběti, Cwgc.org
  26. CWGC - detaily oběti, Cwgc.org
  27. Dva nizozemští zajatci se připsali k seznamu obětí v Nagasaki, The Japan Times
  28. Dala mu život, a také vzala. www.usmm.org online. cit. 2010-02-17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-16. 
  29. Nagasaki získala tragické výročí, People's Daily
  30. Viděl jsem obě bomby a přežil jsem
  31. Robert Trumbull: Devět lidí, kteří přežili Hirošimu a Nagasaki (1957). Tokio, Japonsko, Tuttle Publishing.
  32. 小倉にある平和記念碑と長崎の鐘
  33. a b c Atomové bomby na konci II. světové války, Archiv národní bezpečnosti, George Washington University
  34. M. Susan Lindee: Utrpení bylo skutečné: Americká věda a přeživší Hirošimy. (1994), University Of Chicago Press.
  35. Výzkumná nadace pro účinky záření. www.rerf.or.jp online. cit. 17-02-2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-03-2009. 
  36. Hirošima podporuje Obamův názor o nukleárních bombách, The Japan Times
  37. Úleva pro oběti atomového bombardování, The Japan Times
  38. 64. japonské výročí atomového bombardování Nagasaki
  39. Japonsko potvrzuje první dvojitou přeživší osobu obou atomových bomb
  40. Jediný přežil Hirošimu i Nagasaki, teď podlehl rakovině, nova.cz
  41. Po jaderném útoku teprve skutečně začala hrůza
  42. Operace Downfall, Invaze Japonska. www.ww2pacific.com online. cit. 2010-02-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-24. 
  43. Národní zájmy a státní terorismus

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • GORDON, Thomas. Enola Gay : svržení první atomové pumy. s.l.: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-548-0. 
  • GOLDSTEIN, Donald M. Hirošima a Nagasaki : historie ve fotografiích. s.l.: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0712-4. 
  • DESANTI, Dominique. Mír nebo atomová bomba?. s.l.: Orbis, 1950. 
  • NAGAI, Takaši. Zvony Nagasaki : deník oběti atomové bomby v Nagasaki. s.l.: Lidová demokracie, 1957. 
  • OVČINNIKOV, Vsevolod Vladimirovič. Žhavý popel. s.l.: Lidové nakladatelství, 1986. 
  • KROUSKÝ, Ivan. 17 japonských povídek : Hirošima, Nagasaki. s.l.: Paseka, 1996. 
  • HACHIYA, Michihiko. Deník z Hirošimy : zápisky japonského lékaře od 6. srpna do 30. září 1945. s.l.: Práce, 1978. 
  • IOJRYŠ, Abram Isaakovič. Hirošima. s.l.: Panorama, 1983. 
  • HERSEY, John. Hirošima. s.l.: s.n., 1975. Dostupné online. 
  • Holubec, Karel. Hirošima - Bikini: Následky atomových výbuchů. 1. vyd. Praha: SZdN, 1957. 163, 3 s. Vojensko-zdravotnická knihovna; Sv. 35.
  • ULVR, Michal. Nukleární společnost ve Spojených státech amerických (1945-1964). Vyd. 1. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. 252 s. Fontes; sv. 9. ISBN 978-80-7308-496-7

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Atomové_bombardování_Hirošimy_a_Nagasaki
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Ádil Šáh
Émile Zola
Émilie du Châtelet
Úmrtí v roce 2021
Únor
Ústava (Platón)
Útok na Tuilerijský palác
Čína
Čadca
Časové pásmo
Čeština
Čeněk Chyský
Černé indie
Červenec
Česká Wikipedie
České kráľovstvo
Český zemský sněm
Česko
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Činohra
Řím
Římské číslice
Římský konzul
Řecko
Śląkfa
Šáhruch
Šagrat Al Durr
Šen Fu
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Šest historií prchavého života
Španělsko
Špičácký tunel
Štrbské Pleso
Štvorcový kilometer
Švédsko
Žánr
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žofie Šarlota Hesensko-Kasselská
1. únor
1. červen
1. červenec
1. květen
1. leden
1. november
1. srpen
10. únor
10. červen
10. říjen
10. august
10. březen
10. duben
10. prosinec
10. srpen
10. storočie
10. září
11. únor
11. červenec
11. březen
11. květen
11. leden
11. prosinec
11. srpen
11. storočie
1179
1191
12. únor
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. leden
12. srpen
120
1238
1246
1250
1267
1291
1292
1296
13. únor
13. červen
13. březen
13. duben
13. květen
13. leden
13. prosinec
13. srpen
1327
1346
1347
1357
1397
14. únor
14. červen
14. březen
14. duben
14. leden
14. listopad
14. prosinec
14. srpen
1405
1439
1449
1453
1455
1499
15. únor
15. červenec
15. březen
15. duben
15. leden
15. listopad
15. prosinec
15. srpen
15. září
1519
1520
1524
1527
1531
1537
1550
1555
1575
1586
1591
1595
16. únor
16. červen
16. červenec
16. december
16. duben
16. květen
16. leden
16. srpen
16. století
16. září
1600
1614
1615
1624
1626
1628
1630
1632
1649
1664
1665
1666
1667
1672
1674
1675
1676
1677
1678
1681
1682
1683
1684
1685
1688
1690
1693
1696
17. únor
17. červen
17. červenec
17. březen
17. duben
17. květen
17. leden
17. listopad
17. prosinec
17. srpen
17. století
17. září
1700
1704
1706
1707
1708
1711
1715
1719
1720
1723
1724
1728
1729
1733
1739
1745
1746
1747
1748
1749
175
1750
1751
1752
1753
1754
1755
1759
1763
1764
1768
1769
1772
1782
1785
1787
1789
1790
1791
1792
1797
1798
1799
18. únor
18. červen
18. říjen
18. březen
18. květen
18. leden
18. listopad
18. srpen
18. století
1800
1801
1802
1803
1804
1805
1808
1809
1810
1813
1814
1816
1817
1818
1820
1821
1822
1823
1825
1827
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1838
1839
1840
1841
1845
1848
1849
1850
1851
1852
1853
1854
1856
1857
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1865
1866
1867
1868
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1876
1877
1877 ve fotografii
1877 v loďstvech
1878
1879
1880
1881
1882
1884
1887
1888
1889
1890
1892
1893
1895
1896
1897
1898
1899
19. únor
19. březen
19. leden
19. listopad
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. září
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1918
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1957
1958
1959
1960
1961
1963
1964
1966
1967
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1992
1993
1997
1998
2. únor
2. červen
2. říjen
2. duben
2. leden
2. listopad
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
20. únor
20. červen
20. červenec
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. srpen
20. století
2000
2001
2002
2004
2005
2006
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2016
2018
2019
2020
2022
21. únor
21. červen
21. březen
21. květen
21. srpen
21. století
216 př. n. l.
22. únor
22. březen
22. duben
22. leden
22. prosinec
22. srpen
22. září
23. únor
23. červen
23. říjen
23. březen
23. květen
23. listopad
23. november
23. srpen
23. září
24. únor
24. červenec
24. říjen
24. duben
24. květen
24. leden
24. listopad
24. prosinec
24. srpen
24. září
25. únor
25. červen
25. říjen
25. květen
25. listopad
25. prosinec
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. červenec
26. říjen
26. duben
26. leden
26. srpen
26. září
27. únor
27. červen
27. březen
27. duben
27. květen
27. prosinec
27. srpen
27. září
28. únor
28. červen
28. říjen
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. prosinec
28. srpen
28. září
29. březen
29. duben
29. květen
29. leden
29. listopad
29. prosinec
29. srpen
29. září
3. únor
3. červen
3. červenec
3. březen
3. duben
3. květen
3. listopad
3. srpen
30. červen
30. duben
30. květen
30. prosinec
30. srpen
30. září
303. stíhací peruť
31. červenec
31. říjen
31. březen
31. srpen
338 př. n. l.
4. únor
4. červen
4. říjen
4. březen
4. duben
4. květen
4. leden
4. listopad
4. prosinec
4. srpen
4. září
40. roky 10. storočia
412
485
5. únor
5. červenec
5. březen
5. leden
5. listopad
5. prosinec
5. srpen
50. roky 10. storočia
6. únor
6. červen
6. červenec
6. říjen
6. březen
6. duben
6. srpen
6. září
60. roky 10. storočia
7. únor
7. červen
7. červenec
7. duben
7. leden
7. srpen
70
8. únor
8. červen
8. říjen
8. duben
8. květen
8. leden
8. november
8. srpen
843
9. únor
9. červen
9. červenec
9. říjen
9. březen
9. duben
9. květen
9. leden
9. listopad
9. prosinec
9. srpen
9. storočie
9. září
919
922
923
950
951
952
953
954
955
956
957
958
959
960
991
Abaj Kunanbajuly
Abdulaziz
Abolicionismus
Abraham Gottlob Werner
Abstraktní expresionismus
Achille Costa
Administratívne členenie Poľska
Administrativní dělení Spojených států amerických
Adolf Hitler
Adolf Kašpar
Adolf Ludvík Krejčík
Afšárovci
Afroameričané
Agapet II.
Agentura pro ochranu životního prostředí
Ajjúbovci
Alžběta Petrovna
Al-Mansura
Albánie
Albína Honzáková
Albert Milota
Albrecht II. Habsburský
Alessandro Magnasco
Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj
Alexandr Nikolajevič Radiščev
Alfons IV. Portugalský
Alfred Kubin
Alois Chytil
Alois Roudnický
Alois Ugarte (starší)
Alois Velich
Alois Zábranský
Alternativní historie
Amanda Gormanová
Američané hispánského a latinskoamerického původu
Americká občanská válka
Americká válka za nezávislost
Amharsko
Analog Science Fiction and Fact
André Cardinal Destouches
Andrea Sestini Hlaváčková
Angličané
Anglosasové
Antiutopie
Antoš Frolka
Antonín Beňa
Antonín Kraft
Antonín Pustka
Antonín Slavíček
Antonín Strnad
Antonio Banderas
Antoni van Leeuwenhoek
Anton Štefánek
Anton Roscher
Apokalyptická a postapokalyptická sci-fi
Arkadij a Boris Strugačtí
Arnošt Vaněček
Arthur C. Clarke Award
Arthur Charles Clarke
Arthur Dove
Arthur Siegel
Artur Kraus
Art deco
Asaph Hall
Asijští Američané
Astma
Athény
Atlantský oceán
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Augsburg
Augustin Štefan
August Bedřich Piepenhagen
August III. Polský
Auschwitz
Autoritní kontrola
Avantgarda
Bílí Američané
Bělorusko
Březen
Bagel
Balet
Balthasar Denner
Baobab
Barbora Braniborská (1527–1595)
Barokní architektura
Battery Park City
Bedřich August Harrach
Bedřich Dlouhý
Benedikt XIV.
Benzín
Bibliografie dějin Českých zemí
Bitka pri Lechu
Bitva na Lechu
Bitva na Lechu (955)
Bitva o Širojamu
Bitva o průsmyk Šipka
Bitva u Abúkíru
Bitva u Chairóneie
Bitva u Hradce Králové
Bitva u Kann
Bitva u Maldonu
Bitva u Nikopole (1877)
Bořivoj Navrátil
Božena Weleková
Boeing B-29 Superfortress
Bohuslav Chňoupek
Bohuslav Schnirch
Bohuslav Svoboda
Boleslav I.
Boston
Boulogne-sur-Mer
Brno
Broadway
Bronx
Bronx Zoo
Brooklyn
Brooklyn Museum
Budapešťská konvence
Budoucnost
C. k.
Calvin Coolidge
Camillo Benso Cavour
Carlo Naya
Carl Gustaf Mannerheim
Carl Heinrich Biber
Carnegie Hall
Carolina Kostnerová
Catania
Catskill Mountains
Cena Ditmar
Cena Hugo
Cena Jupiter
Cena Karla Čapka (cena fandomu)
Cena Locus
Cena Ludvík
Cena Nebula
Central Park
Cesta kolem světa
Cestování v čase
Cheesecake
Chrysler Building
Cikáni
Cisterciácký řád
College of William & Mary
Commons:Featured pictures/cs
Condé Nast Building
Coney Island
Covid-19
Cukrářství
Dílo:Newtonův mozek
Děčín
Dagmar Frýbortová
Dallas
Daniel Bernoulli
Daniel Gottlieb Türk
David Berkowitz
David Crinitus z Hlavačova
Deimos (měsíc)
Demokratická strana (USA)
Denisa Chládková
Desaťročie
Diecéze míšeňská
Dionýz Blaškovič
Domažlice
Domenico Cimarosa
Dominikánská republika
Dominik Oesterreicher
Dora Boothbyová
Drahomír Josef Růžička
Dreadnought
Druhá anglo-nizozemská válka
Druhá světová válka
Druhá svetová vojna
Druhý chrám
Drupi
Dusty Hill
East River
Edred
Edward Jenner
Ekvádor
Eli Urbanová
Ellis Island
Emanuel Mandler
Emile Berliner
Emil Enhuber
Emil Pluhař
Emil Pollert
Emma Waldecko-Pyrmontská
Empire State Building
Encyklopedie
Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel
Epos o Gilgamešovi
Eric Adams (politik)
Erijský kanál
Ernst Friedrich Benda
Eskamotérství
Esperanto
Estuár
Etiopie
Evangelická církev
Eva Jakoubková
Eva Josefina Julie Potocká
Führer
Falafel
Fandom
Fantastika
Fantasy
Fat Man
Federal Hall
Fedor Houdek
Fehime Sultan
Ferdinand VI.
Fernão de Magalhães
Fernando Tarrida del Mármol
Fifth Avenue
Filadelfie
Filip II. Makedonský
Filip II. Orleánský
Filip Josef Kinský
Film
Filmový žánr
Fiorello H. La Guardia
Fonograf
Forry Award
Fráňa Šrámek
Frédéric Auguste Bartholdi
Francie
Francouzské království
Frank Herbert
Franská říše
František Bílkovský
František Bakule
František Faustin Procházka
František Geršl
František Heřmánek (spisovatel)
František I. Štěpán Lotrinský
František Piťha
František Trenck
František Xaver Harlas
Františka Marie Bourbonská
Franz Windirsch
Frederik I. Švédský
Frick Collection
Fridrich II. Veliký
Fritz Tampe
Görlitz
Gabriel Daniel
Gemeinsame Normdatei
George Cranfield Berkeley
George Washington
Georg Alexander Pick
Giordano Bruno
Giovanni da Verrazzano
Gmina
Gotická architektura
Greenwich Village
Gregoriánský kalendář
Gregor Mendel
Guercino
Guggenheimovo muzeum
Gustav Švamberg
Gustav Oplustil
Guyana
Habsburská monarchia
Habsburská monarchie
Haiti
Handlová
Hannibal
Hardcore
Hard science fiction
Harlem
Harlemská renesance
Harlem River
Hearst Tower
Hektár
Henrich I. (Bavorsko)
Henri Nestlé
Henry Steel Olcott
Herbert George Wells
Herbert Hoover
Hermenegild Škorpil
Hilsneriáda
Hip hop
Historický lexikon Švýcarska
Hlavní strana
Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau
Horkovzdušný balon
Horní Lužice
Hot-dog
Hudson (řeka)
Hugo Klement Mrázek
Hustota zalidnění
Hvězdná brána
Hybridní pohon
Hydrodynamika
Ian Anderson
Ibráhím Šáh
Ignác Händl
Ilindenské povstání
Indický císař
Indie rock
Indonésie
Ingeborg Dánská (1878)
Instituce
International Standard Book Number
Irák
Irové
Isaac Asimov
Isaac Newton
Isabel Allende
Isidor Vondruška
Italové
Iveta Toušlová
Izrael
János Richter
Ján (Čechy)
Ján Kalinčiak
Ján Mato
Ján XII.
Július Binder
Jaan Kaplinski
Jakub Arbes
Jakub II. Aragonský
Jakub II. Stuart
Jakub Jan Trautzl
James Dean
Jan Amos Komenský
Jan Bartoš (herec, 1932)
Jan Cicero Braniborský
Jan Henryk Dąbrowski
Jan Krásl
Jan Lucemburský
Jan Lukas
Jan Neruda
Jan Pohribný
Jan V. Palaiologos
Jan V. Portugalský
Jan Vašatý
Jan van Huysum
Jan VI. Kantakuzenos
Jan Zbranek
Japonská císařská armáda
Japonsko
Jaroslava Pokorná
Jaroslav Valenta (YMCA)
Jaroslav Vsevolodovič
Jazz
Jean-Baptiste Joseph Delambre
Jednota strakonická
Jiří Černošek
Jiří Šebánek
Jiří II.
Jiří II. (britský král)
Jiří Procháska
Jiří Vyvadil
Jiří Zídek
Jiří Zídek (1944)
Jiří z Poděbrad
Jindřiška Konopásková
Jindřich IV.
Johann Elias Schlegel
Johann Jakob Scheuchzer
Johann Sigmund Riesch
Johann Wolfgang von Goethe
John Logie Baird
John Montagu, 2. vévoda z Montagu
John Tyndall
John Williams
John Wood Campbell
Josef Čapek
Josef Šmaha
Josef David
Josef Drahoňovský
Josef Grus (1869)
Josef Hasil
Josef Hycl
Josef Ježek (ministr)
Josef Jindřich Šechtl
Josef Klán
Josef Král (malíř)
Josef Lacina
Josef Mayer (politik)
Josef Skřivan
Josef Tadra
Josef Tvrdý
Josef Tykal
Josef Václav Bohuslav Pilnáček
Josef Vydra
Josef Zoser
Jozef Buday
Juilliard School
Jules A. Hoffmann
Jules Verne
Julius Morman
Julius Richard Petri
Jussi Adler-Olsen
Justin Theroux
Köppenova klasifikace podnebí
Kagošima
Kalvinismus
Kaple Božího hrobu (Slaný)
Karel Čapek
Karel Absolon
Karel Ferdinand Bellmann
Karel Hanke
Karel Hejma
Karel II. Holý
Karel Kinský (malíř)
Karel Kula
Karel Mareš (skladatel)
Karel Pleskač
Karel Roden mladší
Karel Svoboda (bankéř)
Karel Toman
Karl Schuster
Karolina Kózka
Kaspar von Stieler
Katafalk
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 2. srpna
Kategorie:Narození v roce 1749
Kategorie:Narození v roce 1877
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kebab
Kilometr čtvereční
Kinští
Kolumbie
Kolumbijská univerzita
Koncentračný tábor
Koncentračný tábor Auschwitz
Koncentračný tábor Auschwitz-Birkenau
Koncentračný tábor Auschwitz I
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin I. Řecký
Konstantin XI. Dragases
Konzerva
Konzervatoř
Koordinovaný světový čas
Koordinovaný svetový čas
Koruna česká
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Království Velké Británie
Krakatit
Krakov
Kramerius (digitální knihovna)
Kristián Filip Clam-Gallas
Kristián VII.
Kryscina Cimanouská
Kultúra (spoločenské vedy)
Kursk
Kuvajt
Květuše Sgallová
Kyberpunk
Labutí jezero
Labyrint světa a ráj srdce
Lalibela
Leden
Leeuwenhoekova medaile
Lenapové
Leopold Chalupa
Leopold Hilsner
Les
Letiště JFK
Letiště LaGuardia
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Library of Congress Control Number
Libuše Baudyšová
Lidové noviny
Lisa Raymondová
Literární žánr
Londýn
Longinus Anton Jungnitz
Long Island
Lorenzo da Ponte
Lorne Betts
Lothar I. Franský
Louis-Nicolas Clérambault
Lovro Toman
Lower East Side
Lower Manhattan
Lužická Nisa
Luba Pellarová
Lucius Aemilius Paullus
Ludvík I. Pobožný
Ludvík II. Němec
Ludvík Souček
Ludvík XIV.
Ludvík XV.
Luisa Anna Hannoverská
Lunar Orbiter 1
Měsíc
Měsíc (satelit)
Městská hromadná doprava
Městské okresy v Německu
Maďaři
Madison Avenue
Madison Square Garden
Magdalena z Valois
Magie
Mahmud I.
Makedonie (region)
Malopoľské vojvodstvo
Manhattan
Marg Moll
Maria Caroline Charlotte von Ingenheim
Marie II. Stuartovna
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
Marie Terezie
Marie Votrubová-Haunerová
Marie Zdeňka Baborová-Čiháková
Mars (planeta)
Martin Hampl
Martin Tenk
Martin Vahl
Massiel
Matej Bel
Matko Laginja
Meč a magie
Medián
Melting pot
Mendelovy zákony dědičnosti
Metropolitan Opera
Metropolitní muzeum umění
Metropolitní opera
Metrov nad morom
Metro v New Yorku
Metro v Praze
Mexiko
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Michael Gottlieb Hansch
Michal Podolka
Mikrofon
Milada
Milada Schusserová
Milan Chladil
Milan Fijala
Milan Knobloch
Milan Nakonečný
Milavče
Milena Jesenská
Military science fiction
Miloš Šejn
Miloš Vojta
Miloš Vystrčil
Miloslav Švandrlík
Mimozemský život
Miroslav Fokt
Miroslav Jindra
Missouri (stát)
Momozono
Mongolové
Mrakodrap
Mučednice čistoty
Murad V.
Muzeum moderního umění
Muzikál
Muzikologie
Nádraží Praha-Libeň
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní divadlo
Národní knihovna Izraele
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nacistické Nemecko
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nagasaki
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské války
Narodnyj komissariat vnutrennich del
Na kometě
Nechanice
Nejvyšší soud Spojených států amerických
Nemčina
Nemecko
Newtonův mozek
Newyorská filharmonie
Newyorská kuchyně
Newyorská metropolitní oblast
New Jersey
New York
New York (rozcestník)
New York (stát)
New York Mets
New York Stock Exchange
New York Yankees
Nicolas Appert
Nikolaj Ťutčev
Nizozemci
Nový Amsterdam
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
Novogotika
Nowy Sącz
Nuselský pivovar
Oświęcim
Obléhání Plevna
Ochrana přírody
Okresy ve Spojených státech amerických
Oldřich II. z Rožmberka
Oldřich Lajsek
Olga Sommerová
Olympijské hry
Ondřej Boleslav Petr
One World Trade Center
Operace Chalk
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Ostrava
Osvobozené divadlo
Otakar Frič
Otakar Lebeda
Ota Dub
Ota I. Veliký
Otto I. (Svätá rímska ríša)
Pán času
Předměstí
Přimda (hrad)
Paříž
Pagekon obří
Památková rezervace
Památný den romského holokaustu
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Papež
Park
Pasquale Cafaro
Paul von Hindenburg
Pavel Havránek (politik)
Pavel Holba
Pavel Jan Souček
Pavel Juráček
Pavel Linhart
Pavel Skramlík
Peking-Paříž 1907
Peter Atkins
Peter Minnewitt
Peter O'Toole
Petra Cetkovská
Petriho miska
Petrohrad
Petr Bezruč
Petr Hošek (hudebník)
Petr I. Veliký
Petr Iljič Čajkovskij
Philippe Soupault
Philip K. Dick
Phobos (měsíc)
Pierre Carlet de Chamblain de Marivaux
Pierre Charles L'Enfant
Pierre Simon de Laplace
Planeta
Plexis
Ploutvonožci
Poľština
Poľská obranná vojna (1939)
Poľské kráľovstvo (1385 – 1569)
Poľsko
Poštovní směrovací číslo
Požár v továrně Triangle Shirtwaist
Polština
Polské království
Polsko
Polyhistor
Pondělí
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Film
Portál:Geografia
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Videohry
Portugalsko
Poslanecká sněmovna
Postupimská dohoda
Postupimská konference
Povídky malostranské
Povstání v Treblince
Powiat
Powiat bocheński
Powiat brzeski (Malopoľské vojvodstvo)
Powiat chrzanowski
Powiat dąbrowski
Powiat gorlicki
Powiat krakowski
Powiat limanowski
Powiat miechowski
Powiat myślenicki
Powiat nowosądecki
Powiat nowotarski
Powiat oświęcimski
Powiat olkuski
Powiat proszowicki
Powiat suski
Powiat tarnowski
Powiat tatrzański
Powiat wadowicki
Powiat wielicki
Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)
Prevét
Prohibice
Proklos
Prokop Sedlák
Pruské království
Pruské Slezsko
Prvá svetová vojna
První konstituční éra
Punk
Punské války
Q20057877
Q20057877#identifiers
Q20057877#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q24925#identifiers
Q24925#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q60
Queens
Rómčina
Rómulo Gallegos
R.U.R.
Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-Uhersko
Rap
Ray Bradbury
Renesanční architektura
Rey Koranteng
Robert Anson Heinlein
Robert Hütter
Robert Manzer
Robert Nebřenský
Rockefeller Center
Rok
Romaneto
Roman Havelka
Roy Keane
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf Hawelka
Rudolf Kufa
Ruská akademie věd
Ruské impérium
Rusko
Rusko-turecká válka (1877–1878)
Rychlobruslení
Sakrální stavba
Saliha Sultan (dcera Abdulazize)
Salsa (tanec)
Samuraj
San Francisco
SARS-CoV-2
Sasko
sci-fi
Science-fiction
Science fantasy
Science fiction
Scipione Borghese (kníže)
Seagram Building
Sedmá křížová výprava
Semtex
Sergej Adamovič Kovaljov
Severné Porýnie-Vestfálsko
Sevilla
Seznam českých science fiction filmů a seriálů
Seznam římských králů
Seznam španělských vládců
Seznam nejvyšších budov v New Yorku
Seznam spisovatelů science fiction
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Shea Stadium
Skalnaté hory
Skleníkové plyny
Slaný
Slavistika
Slezská kuchyně
Slovensko
Smallville
Socha Svobody
Soft science fiction
Soubor:5 Boroughs Labels New York City Map.svg
Soubor:Adolf kaspar.jpg
Soubor:Andrea Hlavackova Aegon International Eastbourne 2011.jpg
Soubor:Antonio Banderas KVIFF.jpg
Soubor:A view of Fort George with the city of New York, from the SW.jpg
Soubor:B Svoboda 2014.JPG
Soubor:Carolina Kostner 2007 Nebelhorn Trophy.jpg
Soubor:Castelloplan.jpg
Soubor:Central Park New York City New York 23 cropped.jpg
Soubor:Central Park Summer.JPG
Soubor:Drupi 1975.jpg
Soubor:Flag of New York City.svg
Soubor:Frana Sramek 1926.jpg
Soubor:Goethe (Stieler 1828).jpg
Soubor:Greenpoint Houses.JPG
Soubor:Herbert Clark Hoover.jpg
Soubor:Ian Anderson Munich 2014 1.JPG
Soubor:Imagination 195808.jpg
Soubor:Isabel allende.jpg
Soubor:James Dean in East of Eden trailer 2.jpg
Soubor:John Williams tux.jpg
Soubor:Jussi Adler-Olsen.jpg
Soubor:Justin Theroux at the 2008 Tribeca Film Festival.JPG
Soubor:Lisa Raymond 2011.jpg
Soubor:LOC Lower Manhattan New York City World Trade Center August 2001.jpg
Soubor:LowerEastSideTenements.JPG
Soubor:Lunar orbiter 1 (large).jpg
Soubor:Metropolitan Opera auditorium.jpg
Soubor:MET entrance.jpg
Soubor:Mulberry Street NYC c1900 LOC 3g04637u edit.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:New-York-Jan2005.jpg
Soubor:New York City Midtown from Rockefeller Center NIH.jpg
Soubor:New York Midtown Skyline at night - Jan 2006 edit1.jpg
Soubor:Nobel Prize 2011-Press Conference KI-DSC 7584.jpg
Soubor:NYC Montage 2014 4 - Jleon.jpg
Soubor:Olga-Sommerová.jpg
Soubor:One world trade center - New York.jpg
Soubor:Peter Atkins Paris 2007.JPG
Soubor:Peter O'Toole -- LOA trailer.jpg
Soubor:Rey kora...jpg
Soubor:Rising-lewecke.jpg
Soubor:Roy keane 2014.jpg
Soubor:Seal of New York City.svg
Soubor:Spaanse zangeres Massiel, winnares Euro Song Festival tijdens opname in studio K, Bestanddeelnr 921-2648.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:Viktor Dyk 1927.png
Sovětský svaz
Sovietsky zväz
Space opera
Space western
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-200-0345-2
Spojené státy americké
Srážka vlaků u Milavčí
Srážky
Srpen
Stát
Středa
Střední Evropa
Stanisław Lem
Stanislav Brebera
Starí Maďari
Stara Zagora
Starosta
Starověký Řím
Star Trek
Star Wars
Staten Island
Staten Island Ferry
Steampunk
Storočie
Strakonice
Stredoeurópsky čas
Stredoeurópsky letný čas
Světové obchodní centrum
Světový kongres esperanta
Světskost
Svatá říše římská
Svatí čeští novomučedníci
Svatý Xaverius
Svatopluk Čech
Třída Conte di Cavour
T. F. Šimon
Taliansko
Tarnów
Tešínske kniežatstvo
Telefonní předvolba
Teodor Rotrekl
Teosofie
Teroristické útoky 11. září 2001
Terry Cooper
Théby
Théodore Agrippa d'Aubigné
They Might Be Giants
The Strokes
Thilafushi
Thomas Alva Edison
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Times Square
Tin Pan Alley
Tokio
Tomáš Čermák (1943)
Tomáš Hudec (kněz)
Tom Wolfe
Trinidad a Tobago
Tropická cyklóna
Troy (New York)
Ukrajina
Umění
UNESCO
Univerzita v Leidenu
Upálení na hranici
Upper East Side
Upper West Side
Urolog
US Open (tenis)
Utopie
Václav II.
Václav Jíra (fotbalista)
Václav Jan Kopřiva
Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan
Václav Pařík (politik)
Válka s Mloky
Válka v Zálivu
Vévoda z Yorku
Výbuch v Dole Handlová
Východní Germáni
Východofranská říše
Vývar
Věra Růžičková
Vakcína proti covidu-19
Valtr Komárek
Vasa
Vatikán
Vavřinec Benedikt z Nudožer
Velká francouzská revoluce
Velká hospodářská krize
Velká východní krize
Velké divadlo
Velké okresní město
Verdunská smlouva
Verrazano-Narrows Bridge
Vesmír
Vettius Valens
Vikingové
Viktorie (britská královna)
Viktor Dyk
Viktor Mikeš
Vilém III. Oranžský
Vilém Julius Josef Hauner
Vincenc Červinka
Vincenc Kramář
Virginie
Virtual International Authority File
Visla
Vital Šyšov
Vittorio Alfieri
Vladimír Beneš (1921)
Vladimír Hauptvogel
Vladimír Komárek
Vladimír List
Vladimír Páral
Vladimir
Vladislav I. (Poľsko, 1320)
Vladislav Soukup
Vlastimil Bedrna
Vojtěch Černý (kněz)
Vojtěch Birnbaum
Vojtěch Tkadlčík
Vojtěch Věchet
Vojtěch Zapletal
Vyhlazovací tábor Treblinka
Wall Street
Warren G. Harding
Washington, D.C.
Werner Seelenbinder
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipédia:Výhonok
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Maixner
Wilhelm Stärze
Willgodt Theophil Odhner
Williamsburg (Virginie)
William Jones (matematik)
Wimbledon (tenis)
Woolworth Building
Yankee Stadium
YMCA
Září
Západní Slované
Zabiják (kniha)
Zbraslav
Zbraslavský klášter
Zdeněk Zouhar
Zdobnice (řeka)
Zeměpisné souřadnice
Zemepisné súradnice
Zemní plyn
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zikmund Polášek




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk