A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Arkaim | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Q15255860 , Čeljabinská oblast, Rusko |
Souřadnice | 52°38′57,34″ s. š., 59°34′17,4″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 7410020000 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arkaim, rusky Аркаим, je archeologické naleziště opevněného sídla z poloviny 3. tisíciletí př. n. l. ležící v Rusku, na východních svazích jižního Uralu, zhruba osmdesát kilometrů od hranic s Kazachstánem. Je často spojováno s kulturou Sintašta, proto se někdy hovoří o kultuře Sintašta-Arkaim-Petrov (SAP), s ranými fázemi kultury Andronovo, a ranými Indoíránci. Kromě samotného Arkaimu je ke kultuře řazeno dalších devatenáct sídel, vzdálených od sebe zhruba dvacet až třicet kilometrů. Všechna se podobají nedalekým sídlům kultury Sintašta - jsou opevněná, mají půdorys kruhu či obdélníku se zaoblenými rohy, a pohřebiště s kurgany. V důsledku toho hovořil archeolog Gennadij Zdanovič o jižním Uralu a severním Kazachstánu jako o „Zemi měst“.[1][2]
Naleziště
Arkaim byl opevněným sídlem s kruhovým půdorysem zhruba sto padesát metrů a odhaduje se, že ho obývalo tisíc až dva tisíce lidí. Na vnější straně má ještě dvě další hradby, z nepálených cihel a hlíny v dřevěném bednění. Ve vnitřním kruhu se nacházelo přibližně šedesát polozemnic s ohništěm, sklepem a studnou, v některých lze nalézt i hutnické pece. Dále pak se nacházela odvodňovací strouha a ve středu sídla obdélníková „plaza“. Stejně jako ostatní okolní „města“ byl Arkaim interpretován různými způsoby: jako vojenská pevnost, proto-město nebo obřadní a náboženské centrum. Podle ruských archeologů měla místní společnost tři třídy: vojenské a náboženské vůdce, šlechtu a rolníky, a jednalo se o náčelnictví, přičemž dříve se hovořilo o vojenské demokracii. V Arkaimu byly známy vozy tažené koňmi a cínový bronz, bylo pěstováno proso a turkestánský ječmen.[2]
Objevení a moderní ohlas
Naleziště bylo nalezeno v roce 1987 a mělo být původně zaplaveno v rámci stavby přehrady, která měla být dokončena v roce 1989, ale stavba se zdržela v důsledku rozpadu Sovětského svazu a roku 1991 byl projekt pozastaven a Arkaim získal památkovou ochranu. Následně došlo ke vzniku místního vědeckého pracoviště, turistického zázemí a roku 1999 počala stavba muzea.[2]
Od svého objevení získal Arkaim výraznou oblibu v ruských okultních a nacionalistických kruzích, v jejichž pojetí splývají Slované, Árjové a Indoevropané v jedno a v kterých je často odkazováno i na íránský zarathuštrismus. S nalezištěm tak počala být spojována řada zvláštních představ. Má se jednat například o model vesmíru, místo narození i pohřbení Zarathuštry, skrýš vybudovanou k přečkání apokalypsy mytickým perským králem Džamšídem nebo observatoř srovnávanou se Stonehenge. Podle jiných názorů šlo o nejstarší slovanský stát, pravlast Árijců nebo severský Ásgard. Užití svastiky na místní keramice přispělo k rozšíření tohoto symbolu mezi ruskými ultranacionalisty a roku 1991 astroložka Tamara Globa prohlásila, že Arkaim byl střežen indickými „mágy“ a jeho znovuobjevení bylo prorokována Paracelsem. Každý rok naleziště přitahuje kolem patnácti tisíc poutníků či duchovních turistů, kteří se zde modlí, meditují, tančí, zpívají, nasávají „energii“ a uctívají oheň.[2]
Reference
- ↑ MILLIGAN, Mark. Arkaim . Heritage Daily, 16. 4. 2020 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d LAMBERG-KARLOVSKY, Carl C. Archaeology and Language: The case of the Bronze Age Indo-Iranians. In: BRYANT, Edwin Francis. The Indo-Aryan Controversy: Evidence and Inference in Indian History. : Psychology Press, 2005. ISBN 0700714634. S. 145-170. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arkaim na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk