Apple - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Apple
Symbol rozcestia O iných významoch výrazu Apple pozri Apple (rozlišovacia stránka).
Apple Inc.
Apple
Právna formaakciová spoločnosť
Založená1. apríl 1976
(Cupertino, Kalifornia, USA)
ZakladateľSteve Jobs
Steve Wozniak
Ronald Wayne
SídloApple Park, 1 Apple Park Way, Kalifornia, Spojené štáty americké
VedenieArthur D. Levinson (predseda)
Tim Cook (výkonný riaditeľ)
Územný rozsahcelosvetovo2
Priemyselpočítačový hardvér
počítačový softvér
spotrebná elektronika
digitálna distribúcia
ProdukciaMac, iPhone, iPod, iPad, Apple Watch, macOS, iOS, Watch OS, Apple TV, iLife, iWork
Aktíva 375,319 mld. USD[1] (2017)
Výnosy 61,344 mld. USD[1] (2017)
Prevádzkový príjem 48,351 mld. USD[1] (2017)
Zisk 229 234 mld. USD[1] (2017)
Zamestnancov123 000 (2017)
Dcérske spoločnostiFileMaker Inc.
Anobit
Braeburn Capital
Beats Electronics
Webová stránkawww.apple.com/sk

Apple Inc. (výslovnosť ; vo význame Incorporated – akciová spoločnosť) je americká nadnárodná technologická spoločnosť založená v roku 1976Silicon Valley, v kalifornskom meste Cupertino v USA. Hlavným programom spoločnosti je výroba a vývoj osobných počítačov Macintosh a ich programového vybavenia, výroba a vývoj smartfónov iPhone, tabletov iPad a predaj hudby, televíznych relácií a filmov prostredníctvom internetového obchodu iTunes Store. Prvých tridsať rokov svojej existencie bola spoločnosť známa ako Apple Computer, Inc. Zmena názvu bola ohlásená 9. januára 2007 po predstavení nových produktov iPhone a Apple TV a je symbolom postupného odklonu od tradičného dôrazu spoločnosti na výrobu osobných počítačov smerom k produkcii širšieho okruhu inovatívnej spotrebnej elektroniky.

Apple je spoločnosť, ktorá pomohla spustiť revolúciu osobných počítačov koncom 70-tych rokov 20. storočia. Je známa vysoko inovatívnym hardvérom ako iPod a iMac, rovnako ako i softvérom ako iTunes, iLife a operačným systémom macOS.

História spoločnosti

Vznik

Zakladatelia spoločnosti Steve Jobs a Steve Wozniak sa spoznali v roku 1971, keď mal Jobs 16 a Wozniak 21 rokov. Prvý počítač spolu vytvorili v roku 1975, keď Jobs vybavil objednávku na 50 osobných počítačov od miestnej počítačovej predajne a presvedčil Wozniaka, aby počítač zostavil. Spolu s niekoľkými nadšencami zostavili Apple I, ktorý mal niekoľko pozoruhodných vlastností. Používal televízor ako displej (mnohé vtedajšie počítače displej vôbec nemali) a bol tiež schopný používať kazetový magnetofón na spúšťanie a ukladanie programov na tie časy v neuveriteľnej rýchlosti 1 200 bitov za sekundu. Spolu s tretím kamarátom, Ronaldom Waynom sa im podarilo vytvoriť počítače pre objednávku včas a celkovo bolo vyrobených viac ako 200 Apple I.

Apple II vyrobený v roku 1977.

V roku 1977 Wozniak vytvoril nový počítač, Apple II, ktorý už pracoval s grafickým rozhraním a neskôr dokonca dokázal pracovať s farbami. Jobs medzičasom skúšal presadiť myšlienku lepšej počítačovej skrinky a klávesnice, keďže veril, že počítač by sa mal dodávať ako celok.

Budovanie počítača v tom čase bola drahá záležitosť a Jobsovou úlohou bolo zháňať peniaze. Práve pre nedostatok prostriedkov od spolupráce odstúpil Wayne, ktorý mal skúsenosti s kolapsom inej malej spoločnosti v minulosti. Banky Jobsovi peniaze požičať nechceli, keďže myšlienka počítača pre bežných ľudí sa zdala byť v polovici sedemdesiatych rokov absurdná. Jobs napokon stretol Mika Markkulu, ktorý spolu podpísali bankovú pôžičku na 250 tisíc amerických dolárov a títo traja, spolu s Wozniakom, vytvorili 1. apríla 1976 Apple Computer, Inc.

Apple III a Lisa

Do roku 1980 už Apple muselo čeliť rastúcej konkurencii na poli osobných počítačov. Najmä IBM so svojím PC, na ktorom bežal MS-DOS (diskový operačný systém od Microsoftu) uberal Apple z trhového podielu.

Mnohé malé firmy používali Apple II, ale spoločnosť potrebovala nový a silnejší počítač pre náročnejších firemných zákazníkov. Takýmto počítačom sa mal stať Apple III, ale vzhľadom na niektoré nepraktické Jobsove požiadavky (ktoré sa v histórii Apple vyskytujú opakovane) ako napr. odstránenie ventilátora (kvôli hlučnosti), boli mnohé stroje mŕtve pri prvom zapnutí, resp. podľahli prehriatiu neskôr. Kvôli tomuto a iným nedostatkom, a i napriek vylepšeniam z roku 1983, bol Apple III prepadákom.

Medzičasom ľudia ako Jef Raskin a Bill Atkinson začali v Apple pracovať na novom druhu počítača, ktorý by používal GUI, myš, objektovo orientované programovanie a siete. Presvedčili Jobsa k návšteve laboratórií spoločnosti XEROXPalo Alto v decembri 1979 a následne sa Jobs rozhodol, že budúcnosť patrí počítačom využívajúcim grafické rozhranie a ikony. V januári 1983 Apple uviedlo na trh počítač Apple Lisa za cenu 10 tisíc dolárov. Lisa predbehla svoju dobu, no bola príliš drahá a Apple nepokorilo korporátny trh.

Macintosh

Ešte počas vývoja Lisy sa Jobs začal sústreďovať na vývoj Macintosha, ktorý mal byť a bol skutočne osobným počítačom, so všetkým čo by bežný užívateľ potreboval, obsiahnutým priamo v krabici. Macintosh bol uvedený v januári 1984 spolu so slávnou reklamou počas prestávky Superbowlu vychádzajúcou z románu Georgea Orwella 1984 a vyhlasujúcou:

24. januára Apple uvedie Macintosh. A uvidíte, prečo 1984 nebude ako 1984“ – implikujúc, že nové, používateľsky priateľské grafické rozhranie Macintosha oslobodí používanie počítačov a informácií od predstáv veľkých spoločností a technokratov.

Apple Macintosh Classic II.

Niekoľko prototypov Macintosha spoločnosť Apple darovala Billovi Gatesovi, spoluzakladateľovi Microsoftu, aby jeho spoločnosť pre Macintosh vytvorila programové vybavenie. V roku 1985 však Microsoft uviedol na trh Microsoft Windows, vlastný operačný systém s grafickým rozhraním, ktoré používalo množstvo prvkov vtedajších Macintoshov. To viedlo k dlhému právnemu sporu medzi Apple a Microsoftom, ktorý sa skončil mimosúdnym vyrovnaním, na základe ktorého Microsoft získal prístup k neobmedzenému použitiu grafického rozhrania Macintosha. V tom čase však už boli na základe tzv. spätného inžinierstva vytvorené mnohé lacné PC klony a hoci systém Windows bol technologicky zaostalý oproti Macintoshu, rýchlo sa rozšíril práve vďaka klonom pôvodného IBM PC.

Apple pravdepodobne už nikdy nezíska široký trhový podiel z konca sedemdesiatych rokov (takmer 29 %), Macintosh sa stal de facto štandardnou platformou pre záležitosti ako tvorba filmov, hudby, desktop publishing a ďalšie oblasti umenia.

1984 – 1997

Po roku 1984 podporovalo Apple dve rozdielne platformy: Apple II a Macintosh. To neprispievalo k rozšíreniu Macintosha. Apple predávalo obe nekompatibilné platformy až do začiatku deväťdesiatych rokov 20. storočia. V rovnakom čase pribúdali počítače rodiny Macintosh, v roku 1989 Apple vytvorilo aj prvý, nepríliš úspešný prenosný počítač Macintosh Portable, nasledovaný mimoriadne populárnym Powerbook v roku 1991. Úspešné výrobky ako Powerbook priniesli zvýšenie výnosov až do tej miery, že časopis MacAddict nazval roky 1989 až 1991 prvou zlatou dobou Macintosha.

Tá doba však netrvala dlho. Apple muselo bojovať nielen s progresívnymi technologickými rivalmi ako Amiga a Atari, ale po roku 1990 stále viac s počítačmi založenými na IBM PC. Apple nebolo schopné svoje modely správne umiestniť na trhu a vysvetliť zákazníkom dobré technické rozdiely medzi mnohými uvedenými modelmi.

V roku 1994 Apple uviedlo na trh Power Macintosh založený na procesore PowerPC s architektúrou RISC, pričom operačný systém Macitoshov bol upravený tak, aby staršie aplikácie vytvorené pre procesory Motorola mohli byť emulované na PowerPC.

Spolu s počítačmi v deväťdesiatych rokoch Apple začalo vyrábať aj osobných digitálnych asistentov (PDA) Apple Newton. Komerčne bol Newton neúspešný, ale technologicky bol predchodcom a inšpiráciou pre dnešné vreckové počítače ako Palm a neskoršie Pocket PC.

V roku 1985 po boji o moc s novým riaditeľom spoločnosti Johnom Scullym opustil Apple Steve Jobs. Následne založil spoločnosť NeXT, ktorá síce nebola komerčne príliš úspešná, ale vytvorila progresívny operačný systém NeXTstep založený na Unixe, ktorý v roku 1997 úspešne predala Apple. Apple týmto systémom nahradilo starnúci MacOS 9 a vznikol tak Mac OS X. Kúpou spoločnosti NexT sa Jobs vrátil do Apple a ešte ten istý rok sa stal dočasným šéfom spoločnosti a začal s kritickou reštrukturalizáciou spoločnosti, ktorá bola v zložitom stave.

Úspešný prehrávač digitálnej hudby iPod, už vo svojej piatej generácii.

1998 – 2003

Medzi Jobsove prvé kroky patril vývoj počítača iMac, ktorý bol obrovským predajným hitom s počtom približne milión predaných kusov ročne. Následnými úspešnými produktami boli iBook a PowerMac G4, ale i rada produktov AirPort, ktorá spopularizovala bezdrôtové siete ešte pred rokom 2000.

V roku 2001 bol vydaný Mac OS X, unixový operačný systém založený na NeXTSTEPe. So stabilitou, spoľahlivosťou a bezpečnosťou Unixu a prepracovaným rozhraním, OS X umožňoval aj spúšťanie starších aplikácií v prostredí Classic. V tom istom roku začalo Apple otvárať aj svoje vlastné obchody, najprv v USA a potom i inde po svete. V rovnakom roku uzrel svetlo sveta aj prvý iPod, digitálny prehrávač hudby.

V roku 2002 iMac získal procesor G4 a Apple vytvorilo aj niekoľko úspešných serverových produktov.

Futuristický PowerMac G5ˇ (Jeho nástupca MacPro má takmer rovnaký vzhľad).

V roku 2003 bol uvedený na trh procesor G5 so 64-bitovou architektúrou a s ním počítač PowerMac G5. G5 bol neskôr použitý v ďalších počítačoch Apple s výnimkou Mac mini a prenosných počítačov PowerBook a iBook.

Počas deväťdesiatych rokov získali počítače s Microsoft Windows dominantné postavenie na trhu a trhový podiel Apple klesol na približne 5 %. Spoločnosť finančne trpela a Microsoft dokonca kúpil akcie Apple bez možnosti voliť za 150 miliónov dolárov ako výsledok jedného súdneho sporu. Odvtedy však tieto akcie Microsoft opäť predal. Microsoft však stále podporuje programové vybavenie počítačov Apple, ako napr. vývojom Microsoft Office pre Mac. Napriek tomu však podiel Macu na trhu neprestáva klesať a v roku 2004 už bol len 3 %.

2003 – 2008

V roku 2003 Apple otvorilo svoje prvé obchody mimo územia USA, najprv v Japonsku a potom i v Európe.

V roku 2005 Apple vydalo novú verziu Mac OS X 10.4 Tiger. Taktiež predstavil BootCamp, aplikáciu ktorá dovolila nainštalovať Microsoft Windows na počítače Macintosh. Táto aplikácia bola ako súčasť systému Mac OS X 10.5 Leopard.

Steve Jobsjúni 2005 oficiálne ohlásil, že Apple začne od roku 2006 vyrábať počítače založené na procesoroch Intel. Zároveň potvrdil neoverené správy, že spoločnosť od začiatku tajne vyvíjala Mac OS X nielen pre PowerPC, ale i pre Intel. Na jeseň 2007 bola zároveň naplánovaná nová verzia Mac OS X 10.5 Leopard, ktorá bude bežať natívne na oboch typoch procesorov, rovnako 10.4 Tiger. Táto verzia bola vydaná až 26. októbra 2007.

Prvé dva počítače s procesorom Intel Jobs predstavil 10. januára 2006 – nový prenosný počítač nazvaný MacBook Pro, ktorý postupne nahradil dovtedajšie Powerbooky a nový iMac. Do augusta 2006 prešli na procesory spoločnosti Intel všetky počítače vyrábané Apple.

V roku 2007 Steve Jobs predstavil a predviedol iPhone – prvý telefón od spoločnosti Apple a nové počítače Mac Pro s dvoj- a štvorjadrovými procesormi Intel. Apple vydalo novú verziu Mac OS X 10.5 Leopard a novú generáciu iPodov, pribudol iPod touch.

V roku 2008 Steve Jobs predstavil MacBook Air – najtenší notebook na svete. Apple vydal nový Mac Pro s 8-jadrovými procesormi na 3,2 GHz a Software Development Kit pre iPhone OS (neskorší iOS), ktorý dovolil vyvíjať natívne aplikácie pre zariadenia ktoré bežia na tomto operačnom systéme.

2008 – 2012

iPhone 5 – predstaviteľ 6. generácie

V roku 2008 Apple predstavil a uviedol do predaja mobilný telefón iPhone 3G (2. generácia) a 2. generáciu iPodu touch.

V roku 2009 Apple vydalo novú verziu Mac OS X 10.6 Snow Leopard, predstavil a uviedol do predaja mobilný telefón iPhone 3GS (3. generácia) a 3. generáciu iPodu touch.

V roku 2010 Apple vydalo iOS 4, 1. generáciu tabletu iPad, predstavil a uviedol do predaja mobilný telefón iPhone 4 (4. generácia) a 4. generáciu iPodu touch.

V roku 2011 Apple vydalo novú verziu Mac OS X 10.7 Lion, iOS 5, uviedol do predaja tablet iPad 2 (2. generácia) a mobilný telefón iPhone 4S (5. generácia). V auguste spoluzakladateľ Steve Jobs († 5. október 2011) opustil post generálneho riaditeľa firmy zo zdravotných dôvodov a nahradil ho Tim Cook, ktorého Steve Jobs navrhol.

V roku 2012 Apple uviedol do predaja Nový iPad. Na konferencii WWDC 2012 Apple predstavilo novú verziu OS X 10.8 Mountain Lion, nový MacBook Pro s Retina displejom, nové verzie MacBook Air a MacBook Pro a iOS 6. OS X 10.8 Mountaion Lion bol vydaný 25. júla 2012 a iOS 6 19. septembra 2012. Nové MacBooky sa čoskoro dostali do predaja. 12. septembra 2012 Apple predstavil iPhone 5, iPod touch 5G a iPod nano 7G. iPhone 5 sa v niektorých krajinách dostal do predaja 21. septembra 2012, v ostatných 28. septembra 2012 (vrátane Slovenska).

Súčasné produkty Apple

Počítače Mac

  • MacBook – najtenší notebook na svete, v predaji s 12″ Retina displejom
  • MacBook Air – druhý najtenší notebook na svete, v predaji s 13″ displejom
  • MacBook Pro – profesionálny notebook, v predaji s 13″ a 15″ Retina displejom
  • iMac – výkonný stolný počítač, v predaji s 21,5″ Retina 4K displejom a 27″ Retina 5K displejom
  • iMac Pro – vysoko výkonný stolný počítač, v predaji s 8, 10, 14 a 18-jadrovým procesorom Intel Xeon W
  • Mac mini – miniatúrny stolný počítač, v predaji s 1,4, 2,6 a 2,8 GHz procesorom
  • Mac Pro – výkonný stolný počítač pre profesionálov, v predaji s 6-jadrovým a 8-jadrovým procesorom Intel Xeox E5

Tablety iPad

  • iPad Pro – výkonný tablet s 11″ a 12,9″ Retina displejom
  • iPad Air – veľmi ľahký a výkonný tablet s 10,5″ Retina displejom
  • iPad Mini 4 – malý výkonný tablet s 7,9″ Retina displejom
  • iPad – dostupný tablet s 9,7″ displejom

Digitálne prehrávače hudby iPod

  • iPod touch (6. generácia) – zariadenie podobné iPhonu bez funkcií telefonovania, s dotykovou multi-touch obrazovkou, FaceTime hovory, podpora aplikácií z online obchodu App Store, hlasová asistentka Siri, 8MP zadná a 1.2MP predná kamera, dva modely s 32 a 128 GB, v rôznych farbách

Mobilné telefóny iPhone

Smart hodinky Apple Watch

  • Apple Watch 1 – Retina displej s technológiou Force Touch so zafírovým sklom. Digital Crown, snímač tepovej frekvencie, WiFi, Bluetooth 4.0, výdrž batérie až 18 hodín, watchOS - kompatibilný s iPhone 5 a vyšším s iOS 8.2 a vyšším
  • Apple Watch 2 – OLED Retina displej druhej generácie s Force Touch (2x jasnejší), dvojjadrový procesor S2. Digital Crown, snímač tepovej frekvencie, WiFi, Bluetooth 4.0, výdrž batérie až 18 hodín, watchOS 3
  • Apple Watch 3 – OLED Retina displej s technológiou Force Touch s Ion-X sklom, dvojjadrový procesor s čipom W2. Digital Crown, snímač tepovej frekvencie, WiFi, GPS, Bluetooth 4.2, vodoodolné podľa 50M, výdrž batérie až 18 hodín, watchOS 4
  • Apple Watch 4 – OLED Retina displej s technológiou Force Touch s Ion-X sklom, 64-bitový dvojjadrový procesor s čipom W3, kapacita 16GB Digital Crown s haptickou odozvou, snímač tepovej frekvencie, WiFi, GPS, Bluetooth 5.0, vodoodolné 50m, výdrž batérie až 18 hodín, watchOS 5

Príslušenstvo

Súčasný softvér vyrábaný Apple

Hlavné sídlo Apple Inc. v Cupertine

Operačné systémy

Profesionálne aplikácie

  • Final Cut Studio – skupina aplikácií dodávaná s nasledujúcimi programami:
    • Final Cut Pro – profesionálny program pre strih videa
    • DVD Studio Pro – profesionálny program pre tvorbu DVD
    • Soundtrack Pro – profesionálny program pre prípravu zvukových stôp k videu (soundtrackov)
    • Motion – nástroj pre tvorbu videografiky v reálnom čase
  • Logic Pro – nástroj na úpravu hudby
  • Shake – nástroj pre tvorbu efektov
  • Aperture – nástroj pre profesionálnych fotografov na úpravu digitálnych fotografií

Spotrebiteľské aplikácie

  • Final Cut Express HD – nástroj na strih videa
  • Logic Express – nástroj na strih hudby
  • iLife – balík aplikácií, ktorý obsahuje:
    • iDVD – jednoduchá aplikácia na tvorbu DVD
    • iMovie – jednoduchá aplikácia na strih videa
    • iPhoto – nástroj na správu fotografií
    • iTunes – nástroj na správu hudobných súborov, tiež plniaci funkciu jukeboxu a umožňujúci prístup k internetovej službe iTunes Music Store, jediná aplikácia zo skupiny iLife, ktorá je dostupná aj pre platformu Microsoft Windows
    • GarageBand – nástroj na nahrávanie a tvorbu hudby
    • iWeb – nástroj na tvorbu webových stránok, blogov a ich jednoduché umiestnenie na internet
  • iWork – obsahuje:
    • Keynote – profesionálny nástroj na tvorbu prezentácií
    • Pages – aplikácia na tvorbu textových dokumentov
    • Numbers – aplikácia na tvorbu tabuľkových dokumentov

QuickTime

  • QuickTime Player – program na prehrávanie videa
  • QuickTime Pro
  • QuickTime Streaming Server
  • QuickTime Broadcaster

Serverové riešenia

Záležitosti spoločnosti

upraviť | upraviť zdroj

Originálne logo Apple bolo vytvorené Robom Janoffom v roku 1976 ako dúhové jablko, z ktorého je odhryznuté. V roku 1998 sa logo zmenilo na jednofarebné, no nemá predpísanú špecifickú farbu. Napríklad, je sivé na PowerMacu G5, modré v macOS, chrómové na paneli O tomto MacumacOS 10.3 a 10.4, a biele na iBooku a PowerBooku. Tvar loga je jedným z najlepšie spoznateľných symbolov značiek vo svete a je vystavené na dobre viditeľných miestach na všetkých produktoch a vo všetkých obchodoch spoločnosti.

Hlavní výkonní riaditelia spoločnostiupraviť | upraviť zdroj

Významné súdne sporyupraviť | upraviť zdroj

Od osemdesiatych rokov 20. storočia bolo Apple obvinenou alebo žalujúcou stranou v mnohých súdnych sporoch. Výsledky niektorých týchto súdnych sporov sa stali dôležitým precedensom pre technologický priemysel, kým iné boli iba sústom pre médiá.

Súdne spory so spoločnosťou Apple Corpsupraviť | upraviť zdroj

V roku 1978 Apple Corps (hudobná spoločnosť založená skupinou The Beatles) napadla Apple Computer pre porušenie obchodnej značky Apple. Súd sa skončil v roku 1981 finančným vyrovnaním za nezverejnenú sumu. Neskôr bolo zverejnené, že to bolo 80 tisíc dolárov, hoci sa odhadovalo, že to bolo 50–200 miliónov. Podmienkou vyrovnania bolo, že Apple Computer sa nebude miešať do hudobného obchodu.[2]

V roku 1986 Apple pridalo podporu MIDI a nahrávania zvuku svojim počítačom a následne Apple Corps napadla Apple Computer na súde v roku 1989 opäť, tvrdiac, že došlo k porušeniu vyrovnania z roku 1981. V roku 1991 došlo k druhému vyrovnaniu za sumu okolo 26,5 milióna dolárov.[2]

Vyrovnanie z roku 1991 načrtáva práva oboch spoločností na značku Apple. Apple Corps dostalo právo na používanie mena v súvislosti s akýmikoľvek kreatívnymi prácami, ktorých základným obsahom je hudba a Apple Computer dostalo právo na použitie mena na výrobkoch a službách, ktoré sa používajú na reprodukovanie, prehrávanie alebo inými spôsobmi distribuovanie takéhoto obsahu, okrem obsahu distribuovanom na fyzických médiách. Inými slovami, Apple Computer súhlasilo, že nebude baliť, predávať alebo rozširovať nahrávky s hudbou.[2]

V septembri 2003 však Apple Corps napadlo Apple Computer po tretí raz, tentoraz za uvedenie iTunes a prehrávača iPod. Apple Corps tvrdí, že tieto produkty a služby porušujú predchádzajúcu dohodu o nešírení hudby spoločnosťou Apple Computer. V tomto prípade zvíťazila spoločnosť Apple Computer,[3] ale v súčasnosti prebieha odvolacie konanie.[2]

Časová os zariadení so systémom iOS

Apple Watch UltraApple Watch Series 8Apple Watch Series 7Apple Watch Series 6Apple Watch Series 5Apple Watch SEApple Watch Series 4Apple Watch Series 3Apple Watch SEApple Watch Series 2Apple Watch Series 1Apple WatchApple TVApple TVApple TVApple TVApple TVApple TVApple TVApple TV (1.)iPad ProiPad ProiPad ProiPad ProiPad ProiPad ProiPad ProiPad ProiPad ProiPad ProiPad ProiPad ProiPad Air (5. generácia)iPad Air (4. generácia)iPad Air (3. generácia)iPad Air 2iPad AiriPad Mini (6. generácia)iPad Mini (5. generácia)iPad Mini 4iPad Mini 3iPad Mini 2iPad Mini (1. generácia)iPad (10. generácia)iPad (9. generácia)iPad (8. generácia)iPad (7. generácia)iPad (6. generácia)iPad (5. generácia)iPad (4. generácia)iPad (4. generácia)iPad (3. generácia)iPad (2. generácia)iPad (1. generácia)iPod Touch (7. generácia)iPod Touch (6. generácia)iPod Touch (5. generácia)iPod Touch (4. generácia)iPod Touch#ModelsiPod Touch#ModelsiPod Touch#ModelsiPhone 14 ProiPhone 14iPhone 13 ProiPhone 13iPhone 12 ProiPhone 12 ProiPhone 12iPhone 12iPhone 11 ProiPhone 11iPhone XRiPhone XSiPhone SE (2022)iPhone XiPhone 8iPhone 7iPhone 6SiPhone 6iPhone SE (2020)iPhone 6iPhone 5CiPhone 5SiPhone SEiPhone 5iPhone 4SiPhone 4iPhone 3GSiPhone 3GiPhone (pôvodný)
Zdroje: Apple Newsroom Archív,[4] Mactracker Apple Inc. databázy modelov[5], šablóna tabuľky z anglickej Wikipédie


Slováci a Appleupraviť | upraviť zdroj

Slovenská umelecká fotografka Mária Švarbová nafotila pre spoločnosť Apple exkluzívnu sériu fotografií na iPhone XS.[6]

Pozri ajupraviť | upraviť zdroj

Referencieupraviť | upraviť zdroj

  1. a b c d Apple Reports Fourth Quarter Results online. Apple Inc., 2016-10-25, cit. 2015-10-25. Dostupné online. (po anglicky)
  2. a b c d Muž, ktorý videl ďalej ako iní online. 6. júna 2011. Dostupné online.
  3. Apple Computer vyhral spor o logo jablka s firmou Apple Corps online. 2006-05-10. Dostupné online.
  4. Apple Inc., Newsroom Archive - Apple, Získané 7. júna 2018.
  5. Mactracker (mactracker.ca), Apple Inc. modelová databáza, verzia k 26. júlu 2007.
  6. Pre Apple vytvorila exkluzívnu sériu fotografií. Mária Švarbová a jej tipy pre začínajúcich fotografov online. Forbes, 2019-08-29, cit. 2020-11-10. Dostupné online.

Iné projektyupraviť | upraviť zdroj

  • Spolupracuj na Commons Commons ponúka multimediálne súbory na tému Apple

Externé odkazyupraviť | upraviť zdroj

Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Apple

Ázerbájdžán
Élémir Bourges
Úmrtí v roce 2022
Ústřední mocnosti
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
Ústav jaderné fyziky Akademie věd České republiky
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časové pásmo
Čechy
Černá smrt
Česká a Slovenská Federativní Republika
Česká národní banka
Česká národní rada
Česká republika na 1. místě!
Česká socialistická republika
Česká strana národně sociální
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
České Radiokomunikace
České století
Český rozhlas
Český zemský sněm
Česko
Československá socialistická republika
Československo
Československo-polský spor o Těšínsko
Čtrnáctý u stolu
Čtvrtá vláda Josefa Korčáka
Čtvrtek
Řád 25. února
Řád německých rytířů
Řád práce
Řád Vítězného února
Říjen
Římská legie
Římské číslice
Římskokatolická církev
Řež
Šestá vláda Lubomíra Štrougala
Šimon Roháček
Šumperk
Švédsko
Ženeva
Židé
Živočichové
Životní prostředí
.pl
1. říjen
1. březen
1. duben
1. květen
1. leden
1. polská armáda
1. srpen
1. září
10. únor
10. červenec
10. říjen
10. březen
10. duben
10. leden
10. prosinec
10. srpen
10. září
11. červen
11. říjen
11. duben
11. květen
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
11. září
1187
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. březen
12. duben
12. květen
12. leden
12. srpen
12. září
1201
1221
1226
1269
1296
13. únor
13. březen
13. duben
13. leden
13. listopad
13. prosinec
13. září
1385
14. únor
14. červenec
14. říjen
14. březen
14. duben
14. listopad
14. září
1415
1461
1483
1487
1495
15
15. únor
15. březen
15. duben
15. prosinec
15. srpen
15. září
1501
1521
1550
1552
1554
1555
1568
1569
1572
1576
16. únor
16. říjen
16. březen
16. duben
16. květen
16. prosinec
16. září
1600
1615
1623
1638
1639
1645
1652
1659
1667
1670
1683
1685
1688
1695
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. březen
17. duben
17. květen
17. prosinec
17. století
17. září
1705
1714
1715
1721
1722
1723
1733
1735
1755
1763
1765
1771
1772
1774
1777
1779
1782
1785
1787
1788
1789
1791
1793
1794
1795
1799
18. červenec
18. duben
18. leden
18. listopad
18. století
18. září
1811
1812
1813
1815
1817
1822
1825
1826
1829
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1843
1845
1846
1847
1848
1849
1850
1851
1852
1852 ve fotografii
1852 v loďstvech
1853
1854
1855
1856
1857
1858
1860
1861
1862
1863
1864
1866
1869
1870
1871
1872
1873
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1885
1886
1889
1890
1891
1892
1893
1895
1898
1899
19. červen
19. březen
19. duben
19. květen
19. leden
19. listopad
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. září
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1961
1963
1965
1966
1967
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1977
1978
1979
1981
1982
1984
1985
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2. únor
2. červen
2. červenec
2. březen
2. květen
2. listopad
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
2. září
20. únor
20. březen
20. duben
20. květen
20. leden
20. prosinec
20. století
20. září
2001
2002
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2012
2013
2015
2017
2018
2020
2022
2023
21. červen
21. červenec
21. říjen
21. květen
21. leden
21. listopad
21. prosinec
21. století
21. září
22. červen
22. březen
22. duben
22. prosinec
22. září
23. únor
23. červen
23. červenec
23. duben
23. leden
23. září
24. únor
24. červen
24. duben
24. květen
24. leden
24. listopad
24. prosinec
24. září
25. únor
25. červenec
25. říjen
25. květen
25. listopad
25. prosinec
25. srpen
25. září
26. červenec
26. březen
26. duben
26. květen
26. leden
26. listopad
26. srpen
26. září
27. červen
27. říjen
27. leden
27. září
28. únor
28. leden
28. listopad
28. prosinec
28. srpen
28. září
29. únor
29. říjen
29. duben
29. květen
29. leden
29. prosinec
29. srpen
29. září
3. únor
3. březen
3. leden
3. listopad
3. prosinec
3. srpen
3. září
30. duben
30. leden
30. září
303. stíhací peruť
31. červenec
31. říjen
31. březen
31. srpen
366
4. únor
4. červen
4. březen
4. duben
4. květen
4. leden
4. listopad
4. září
422
5. červen
5. květen
5. leden
5. listopad
5. září
6. únor
6. červenec
6. březen
6. duben
6. květen
6. prosinec
6. srpen
6. září
622
69
7. únor
7. červenec
7. březen
7. květen
7. leden
7. prosinec
7. září
787
8. únor
8. leden
8. listopad
8. prosinec
8. září
9. červen
9. březen
9. květen
9. září
920
954
Adolf Srb
Adolph Lønborg
Akademie výtvarných umění v Praze
Akta X
Aktuálně.cz
Alžběta Alexandrine Bourbonská
Alžběta Bavorská
Alžběta II.
Albert Gessmann
Alena Munková
Alexej Konstantinovič Tolstoj
Alfréd Šebek
Alfred Grünfeld
Alice z Thouars
Alma mater
Alois Jiránek
Alois Sedláček
Alois Strnad
Alonso Pérez de Guzmán
Americká válka za nezávislost
Americký dolar
Anatol Svahilec
Andrej Babiš
Andrej Barčák mladší
Andrzej Duda
Anežka Hrabětová-Uhrová
Anežka Přemyslovna
Anexe
Angličtina
Anna Bayerová
Annibale de Gasparis
Antonín Švehla
Antonín Benjamin Svojsík
Antonín Krumnikl
Antonín Marek
Antonín Zápotocký
Antonín Zelenka
Antoni Gaudí
Anton Bielek
Apple
Archiv výtvarného umění
Arménie
Astana
August II. Silný
August III. Polský
Austrálie
Autoritní kontrola
Bílá paní (film)
Běloruština
Bělorusko
Břetislav Lvovský
Březost
Babylón
Balaklija
Baltové
Baltské moře
Barbora Habsburská
Barbora Hoblová
Barcelona
Barská konfederace
Baseball
Bedřich Kisch
Bedřich Kloužek
Benedikt XV.
Bertrand Barère de Vieuzac
Biskupin
Bitva o Berlín
Bitva o Británii
Bitva o Monte Cassino
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Lehnice
Bitva u Saratogy
Bitva u Vídně
Blood Sugar Sex Magik
Bohumil Havlasa
Bohumil Med
Bohumil Modrý
Bohumil Urban
Bohuslav Koukal
Bohuslav Sobotka
Boleslav Chrabrý
Boleslav III. Křivoústý
Boris Johnson
Borneo
Botostroj (film)
Bourboni
Brian Binnie
Buněčná teorie
Byzantská říše
Calamity Jane
Camp Nou
Car
Carl Lützow
Caroline Vanhove
Carpoforo Tencalla
Caspar David Friedrich
Celestýn I.
Cesta kolem světa
Charkovská oblast
Charles Sanders Peirce
Charles Spearman
Charles Taze Russell
Charles W. Fairbanks
Chmelnického povstání
Christianizace
Christoph Martin Wieland
Chris Columbus
Clarke Abel
Colin Firth
Commons:Featured pictures/cs
Commonwealth realm
Cornelius Vanderbilt
Curzonova linie
Czartoryští
Dánsko
Dějiny Polska
Dělení Polska
Dacrycarpus dacrydioides
Damasus I.
Dana Bartůňková
Dana Zátopková
Demonstrace
Deutsche Bank
Diktatura
Doba bronzová
Docent
Doktor sociálně-politických věd
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Doubravka Přemyslovna
Druhá Francouzská republika
Druhá Polská republika
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá vláda Josefa Korčáka
Druhé Francouzské císařství
Druhý nikajský koncil
Dušan Havlíček
Dvorecký most
Dynastie
Economia
Eduard August Schroeder
Eduard Wenisch
Eduard Weyr
Edvard Beneš
Edward Śmigły-Rydz
Edwin Markham
Emanuel Dyk
Emanuel Krescenc Liška
Emanuel Pippich
Emil Peters
Emil Zátopek
Emotikon
Encyklopedie
Espoo
Evropa
Evropská komise
Evropská unie
F. X. Svoboda
Facebook
Federální shromáždění
Felix Neumann
Felix Téver
Ferdinand Blumentritt
Ferdinand von Lindemann
File:Návrh založení Wikimedia Česká republika 2008 A.JPG
File:WM CZ - Výroční zpráva 2016.pdf
Filipíny
Fondy Evropské unie
François Benoist
François Sulpice Beudant
Francie
Francis Scott Fitzgerald
Franklin Pierce
František Čapka (politik)
František Štědrý
František Adolf Borovský
František Benhart
František I. Rakouský
František Janda (architekt)
František Josef Andrlík
František Kaván
František Kincl
František Kordač
František Kratochvíl
František Musil (skladatel)
František Nábělek
František Ondřich
František Pinc
František Pitra
František Podlena
František Reichel
František Udržal
Franz Hroch
Franz Werfel
Freddie Mercury
Frenštát pod Radhoštěm
Fridrich Kristián Saský
Friedrich Legler
Friedrich von Georgi
Friedrich von Hügel
Fulgence Bienvenüe
Gallus Anonymus
Gdaňsk
Gdaňský záliv
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník ÚV KSČ
Generalplan Ost
Geodata
Germáni
Gerolamo Cardano
Gesta principum Polonorum
Giacomo Meyerbeer
Gilotina
Giovanni Agostino Abate
Giovanni Girolamo Saccheri
Golda Meirová
Gregoriánský kalendář
Grunge
Guinea-Bissau
Gustavo Kuerten
Gustav Brauner
Hadždž
Haličsko-vladiměřské království
Harald Paetz
Heliocentrismus
Henri Becquerel
Henry Purcell
Henry Silva
Hesensko
Hidžra
Hladomor
Hlavní město
Hlavní strana
Hnězdno
Holokaust
Honda
Hornoslezská povstání
Hospodářské noviny
Howard Walter Florey
Hrubý domácí produkt
Hustota zalidnění
IDnes
Iglu
Ignác Raab
Index lidského rozvoje
Indonésie
Iniciativa Most
International Standard Book Number
Inuiti
Invaze do Polska (1939)
Ion Luca Caragiale
IPhone
Irene Papasová
ISO 3166-1
ISO 3166-2:PL
Ivan David
Ivan Knotek
Izjum
Izrael
Ján kardinál Černoch
Jérémy Toulalan
Józef Beck
Józef Piłsudski
Július Ďuriš
Jaderný reaktor
Jagellonci
Jagellonská univerzita
Jakub Blacký
Jaltská konference
Jantarová stezka
Jan Černý (politik)
Jan Řežábek
Jan Štěrba (politik)
Jan Evangelista Purkyně
Jan Fischer
Jan Henryk Dąbrowski
Jan III. Sobieski
Jan Kasal
Jan Kozina
Jan Lála
Jan Ladislav Sýkora
Jan Lier
Jan Malypetr
Jan Masaryk
Jan Matejko
Jan Mazoch
Jan Nedvěd
Jan Neliba
Jan Nepomuk František Desolda
Jan Pehel
Jan Ruml
Jan Sokol
Jan Stejskal (politik)
Jan Stráský
Jan Syrový
Jan Werich
Japonsko
Jaromír Žák
Jaromír Algayer
Jaromír Císař
Jaromír Johanes
Jaromír Obzina
Jaromír Velecký
Jaroslav Marvan
Jaroslav Wykrent
Jazyk (lingvistika)
Jean-Paul Marat
Jemen
Jerevan
Jesse James
Jiří Bartoška
Jiří Fridrich Hohenlohe
Jiří Hálek
Jiří Kolář
Jiří Lábus
Jiří Mayer (lékař)
Jiří Novák (houslista)
Jiří Paroubek
Jiří Rusnok
Jiří Seifert
Jiří Svoboda (cestovatel)
Jiří Svoboda (režisér)
Jižní Asie
Jihovýchodní Asie
Jindřich Štreit
Jindřich II. Pobožný
Jindřich Kàan z Albestů
Jindřich V. Sálský
Jitka Kolínská
Johann Baptist Blobner
Johann Christian Bach
John Adams Whipple
John Dreyer
Josef Anýž
Josef Baar (politik)
Josef Bergler
Josef Bernat
Josef Božek
Josef Bradna
Josef Brenner
Josef Dobiáš (kněz)
Josef Doubrava
Josef Emanuel Hibsch
Josef Hromádka
Josef Illík
Josef Kempný
Josef Kořán
Josef Korčák
Josef Lux
Josef Tošovský
Josef Tomeš
Josef Václav Frič
Josef Velda
Joseph Joffre
Joseph Maria Koudelka
Josif Vissarionovič Stalin
Jozef Agnelli
Jozef Lenárt
Julius III.
Julius Neubronner
Křesťanství
K. M. Walló
Kašubština
Kaliningradská oblast
Kamila Špráchalová
Kanada
Kandidát věd
Kapetovci
Kara Mustafa
Kardinál
Karel Čapek
Karel Fořt (ovocnář)
Karel Höger
Karel Honzík
Karel III. Britský
Karel IV.
Karel Janák
Karel Juliš
Karel Kramář
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel Neuwirth (urolog)
Karel Urbánek (politik)
Karel VI.
Karel Wisnar
Karlův most
Karl Lagerfeld
Karl Ungermann
Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1852
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katyňský masakr
Kavkazská válka
Kazachstán
Kazimír III. Veliký
Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
KDU-ČSL
Keltové
Ken Starr
Kevin Sorbo
KGB
Klára Doležalová
Klára Joklová
Klementinum
Klement Gottwald
Kliment Čermák
Kmen (sociologie)
Kościuszkovo povstání
Kolektivizace
Komunismus
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Československa
Komunistický režim v Československu
Komunita open source představuje své výsledky na devátém LinuxExpu
Konšel
Konžská demokratická republika
Kongresové Polsko
Konrád Henlein
Konrád I. Mazovský
Konstantin Fehrenbach
Kontrabas
Konzervativní strana (Spojené království)
Kooptace do České národní rady 1989-1990
Koruna česká
Kosmická sonda
Královský hrad (Varšava)
Krčmaňská aféra
Krajský národní výbor
Krakov
Krakovské povstání
Kreva
Krevská unie
Kristina Saská
Kriticky ohrožený taxon
Krymský chanát
Kujavsko
Kulturní památka
Kulturní památka (Česko)
Kupjansk
Květnový převrat (Polsko)
Květoslava Kořínková
Ladislav Adamec
Ladislav Dvořák (ministr)
Ladislav Fuks
Ladislav Medňanský
Ladislav Vodrážka
Ladislav Zápotocký
Latina
Laver Cup
Lednové povstání
Legislativní rada vlády
Lenka Baarová
Leonardo Nascimento de Araújo
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Leopold Gottlieb (balneolog)
Leopold Heyrovský (právník)
Leopold II.
Leo Meisl
Les
Lester Allan Pelton
Letní olympijské hry 1972
Levý blok (koalice)
Liberius
Library of Congress Control Number
Lidé
Linda McCartney
LinuxExpo
Listopadové povstání
Litevština
Litevské velkoknížectví
Litva
Liz Trussová
Londýn
Loreto Vittori
Lužická kultura
Lužická Nisa
Lublinská unie
Lubomír Štrougal
Ludvík Hilgert
Ludvík IV. Francouzský
Ludvík VIII. Francouzský
Ludvík XIV.
Luigi Lucheni
Lukáš Houser
Lvov
Mária Wittner
Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg
Míla Tomášová
Měšek I.
Maďarsko
Madagaskar
Magdalena Anderssonová
Malajsie
Maršál Polska
Marek Blahuš
Marián Čalfa
Marianne von Werefkinová
Marie Kalašová
Marie Karolína Rakouská
Marie Petzoldová-Sittová
Marie Podvalová
Marie Ryšavá
Marie Tereza Habsburská (1638)
Martin Bursík
Martin Frič
Martin Mejstřík
Massalia (planetka)
Matej Lúčan
Mateusz Morawiecki
Mazovčané
Medína
Mekka
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Michael Keaton
Michael Kocáb
Michail Sergejevič Gorbačov
Michal Horáček
Michal Sedloň
Michal Sup
Mikoláš Aleš
Mikuláš Koperník
Mikuláš Pálffy (1552–1600)
Milán Václavík
Milan Hodža
Miloš Adamec
Miloš Zeman
Miloslav Šmídmajer
Miloslav Boďa
Miloslav Fleischmann
Miná
Ministerstvo vnitra České republiky
Mirek Topolánek
Miroslav Malovec
Miroslav Vacek
Miroslav Vladyka
Mise OSN v Kongu
Mistr FIDE
Mlžný les
Mnichovský masakr
Mohamed
Mongolský vpád do Evropy
Morava
Moravský zemský sněm
Mormonismus
Moskva
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní divadlo
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Národní památkový ústav
Národní strana (1848)
Národnost
Němčina
Německá říše
Německé císařství
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Německo
Německo-polský pakt o neútočení
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nancy Pelosiová
Napoleon Bonaparte
Napoleon III.
NASA
Nejvyšší soud České republiky
Nestátní nezisková organizace
Nevermind
NGO market
Niccolò Jommelli
Nihil novi
Nirvana
Normalizace
Nosorožcovití
Nosorožec sumaterský
Nová Kaledonie
Novinky.cz
Novoměstská radnice
Nupedia
Nystadská smlouva
Občanské fórum
Občanské sdružení
Obležení Hlohova
Obrazoborectví
Obyvatelstvo
Odra
Okresní národní výbor
Oldřich Černík
Oldřich Nový
Olga Scheinpflugová
Olga Walló
Ondřej Pavelka
OpenStreetMap
Operace Tannenberg
Operace Visla
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Oscar Blumenthal
Oskar Pollak
Osmanská říše
Otakar Černý (novinář)
Otakar Ševčík
Otakar Hůrka
Otakar Motejl
Ozbrojené síly Ukrajiny
Pátá vláda Lubomíra Štrougala
Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických
Předseda vlády
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Paříž
Palestinská autonomie
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panovník
Panthéon
Papež
Pardubice
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Pavel Šámal
Pavel Šafařík
Pavel Kysilka
Pavel Nový
Pavol Hrivnák
Personální unie
Petr Brož
Petr Fiala
Petr Horák
Petr Kuboš
Petr Nečas
Petr Pithart
Petr Zenkl
Ph.D.
Piastovci
Pietro Gasparri
Podolí (Praha)
Podzimní knižní veletrh
Poláci
Polština
Polané (západní)
Politik
Polská exilová vláda
Polská hymna
Polská lidová republika
Polská republika (rozcestník)
Polská vlajka
Polské království
Polské království (1916–1918)
Polský odboj během druhé světové války
Polský podzemní stát
Polsko
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská válka
Polsko-sovětská válka
Polsko-ukrajinská válka
Polygamie
Pomořansko
Poniatowští
Poprava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslední mohykán
Povstání tchaj-pchingů
Poznaňské povstání
Poznaňské velkovévodství
Poznaňsko
Pražská defenestrace (1483)
Pražské jaro
Praha
Prales
Premiéra
Prokop Drtina
Protestantismus
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-dánská válka
První bitva na Marně
První moravská spořitelna
První republika
První světová válka
Puebla (stát)
Purkmistr
Q15735556
Q15735556#identifiers
Q15735556#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q725653
Q725653#identifiers
Q725653#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růžena Nasková
R.U.R.
Rakousko
Rakousko-Uhersko
Raquel Welch
Režisér
Red Hot Chili Peppers
Registr smluv
Renesanční architektura
Republika
Richard Bienert
Robert Koldewey
Roger Federer
Rok
Roman Prymula
Rose McGowan
Royal Court Theatre
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf Beran
Rudolf Horský
Rudolf Winternitz
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Rusko-polská válka (1605–1618)
Rysy
Sýrie
Saúdská Arábie
Saint-Germain-en-Laye
Sametová revoluce
Sanace (Polsko)
Santiago Ramón y Cajal
Sarmati
Satira
Saul Kripke
Sedmidenní válka
Sedmiletá válka
Sejm
Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město
Senát Parlamentu České republiky
Severní válka
Severoatlantická aliance
Severomoravský kraj
Seznam britských králů
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam nejdéle vládnoucích britských panovníků
Seznam představitelů Polska
Seznam premiérů Česka
Seznam premiérů Československa
Seznam premiérů Spojeného království
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Skanzen
Skauting
Skytové
Slezané
Slezské vojvodství
Slované
Slovanské náboženství
Slovenská národní knihovna
Slovensko
Smells Like Teen Spirit
Sněmovna národů Federálního shromáždění
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických
Sněm Království českého
Solidarita (Polsko)
Sonja Sázavská
Soubor:100401-N-0696M-202 Rose McGowan (cropped).jpg
Soubor:Ales Portrait.jpg
Soubor:Anatol Svahilec v klipu pro soutěž Československo 1948–1989.jpg
Soubor:Antoni Gaudi 1878.jpg
Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg
Soubor:Border changes in history of Poland.png
Soubor:Chris Columbus.jpg
Soubor:Colin Firth and Barbara Stockings (cropped).jpg
Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg
Soubor:Emblem of the Government of the Czech Republic.svg
Soubor:EU-Poland.svg
Soubor:Europa Jagellonica.svg
Soubor:Flag of Poland.svg
Soubor:Freddie Mercury performing in New Haven, CT, November 1977.jpg
Soubor:F Scott Fitzgerald 1921.jpg
Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg
Soubor:Gustavo Kuerten2.jpeg
Soubor:Herb Polski.svg
Soubor:HonzaNedved.JPG
Soubor:Howard Walter Florey 1945.jpg
Soubor:Jagro WMCZ 2021 01.jpg
Soubor:Jan Sokol, 2015 (02).jpg
Soubor:Jaroslav Wykrent.jpg
Soubor:Jklamo-IMG 2263.JPG
Soubor:Kahikatea.jpg
Soubor:Karl Lagerfeld.jpg
Soubor:Kevin Sorbo.jpg
Soubor:Klára Joklová.jpg
Soubor:KWP 2007 Juan.jpg
Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png
Soubor:Leonardo Nascimento de Araujo 2011.jpg
Soubor:Linda McCartney 1976.jpg
Soubor:Michael-Keaton.jpg
Soubor:MieszkoDagome.jpg
Soubor:Olga Walló 2009.jpg
Soubor:O Pavelka Praha 2015.JPG
Soubor:Paul Nadar - Henri Becquerel.jpg
Soubor:Pavel Nový.JPG
Soubor:Petr Broz vedec.jpg
Soubor:Polska-ww1-nation.png
Soubor:Praha, 15 let české Wikipedie, čekání na dort.jpg
Soubor:Praha, Dejvice, NTK, Wikikonference 2011, panelová diskuze, Limojoe.jpg
Soubor:Praha, Slovenská 21, kancelář WMČR (2019-09-28 09.48.30).jpg
Soubor:Praha, Slovenská 21, Svět-Hub 02.jpg
Soubor:RaquelWelchApr2010.jpg
Soubor:Rosa rhino.jpg
Soubor:SEF2007a.jpg
Soubor:Strajk sierpniowy w Stoczni Gdańskiej im. Lenina 34.jpg
Soubor:Toulalan.JPG
Soubor:Veronika Freimanova (2).JPG
Soubor:Vyrocni zprava WMCZ 2022 interactive.pdf
Soubor:Werner Herzog Bruxelles 02.jpg
Soubor:Wikiconference Brno 20141129-164856 main program.jpg
Soubor:Wikikonference-2019-UPCE-067-Group-Photos.jpg
Soubor:Wikiměsto Olomouc, group picture (cropped).jpg
Soubor:Wikimedia CZ General Assembly 2017 883.jpg
Soubor:Wikimedia Hackathon Prague 2019 - 2019-05-18 - Group Picture - 0391.jpg
Soubor:Wikimedia Summit 2019 - Portrait Vojtěch Dostál.jpg
Soubor:Wikipedie narozeniny 20-33.jpg
Soubor:William Devane 1974.JPG
Soubor:WMCZ 2014 Petr Novak.jpg
Soubor:WMCZ LinuxExpo booth.jpg
Soubor:Wroclaw - Uniwersytet Wroclawski o poranku.jpg
Soubor:Yvetta Blanarovicova.JPG
Sovětská invaze do Polska
Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7185-245-7
Speciální:Zdroje knih/80-7239-179-8
Speciální:Zdroje knih/80-901103-0-4
Speciální:Zdroje knih/80-901579-5-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-7360-796-8
Spojené království
Spojené státy americké
Spolek
Srpen
Státní znak Polska
Střední Evropa
Střední Litva
Staša Fleischmannová
Stanisław Żółkiewski
Stanislav Gross
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Rázl
Stanovy
Staré Město (Praha)
Staroměstská radnice
Strana zelených
Stromovka
Sudetoněmecká strana
Sumatra
Světová obchodní organizace
Svobodná licence
Svobodné město Krakov
Szlachta
Třeboň
Třetí Československá republika
Třetí vláda Josefa Korčáka
Tři vejce do skla
T. Svatopluk
Teresa Titos Garzón
Tereza Budková
Terorismus
Tetička (film, 1941)
Thomas Wyatt
Tomáš Baťa
Tomáš Berdych
Tommaso Campanella
Toruň
Udórz (hrad)
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská povstalecká armáda
Ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti
Urologie
Václavské náměstí
Václav Ženíšek
Václav Boleslav Janda
Václav Bouček
Václav Holek
Václav Klaus
Václav Koranda (básník)
Václav Kosmák
Václav Markup
Václav Nelhýbel
Václav Neubert
Václav Novotný (historik)
Václav Razik
Václav Viktor Morávek
Vídeňský kongres
Východní Asie
Východní blok
Východní Prusko
Valerij Poljakov
Varšava
Varšavská konfederace
Varšavské knížectví
Varšavské povstání
Velký hadronový urychlovač
Velkopolské povstání
Velkopolské povstání (1806)
Velkopolsko (historické území)
Velvyslanec
Verejnosť proti násiliu
Veronika Freimanová
Versailleská smlouva
Vesmír
Vilém Bukovský
Vilém Hejl
Vilém IV. Lucemburský
Vilém Nikodém
Vilém Petrželka
Vilemína Luisa Bádenská
Viliam Široký
Vinohrady (Praha)
Virtual International Authority File
Visegrádská skupina
Viselská kosa
Viselský záliv
Vislané
Vitellius
Vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka
Vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta
Vláda Ladislava Adamce
Vláda Petra Fialy
Vláda Stanislava Rázla
Vladimír Špidla
Vladimír Podborský (archeolog)
Vladimír Slavínský
Vladislav I. Lokýtek
Vlado Milunić
Vlasta Burian
Vlasta Děkanová
Vlastimil Podracký
Vlastimil Tusar
Vltava
Volby do České národní rady 1971
Volby do České národní rady 1976
Volby do České národní rady 1981
Volby do České národní rady 1986
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996
Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990
Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1992
Volební právo v Česku
Volyňský masakr
Voyager 1
Vratislavská univerzita
Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa
Wenzel Wenhart
Werner Herzog
Wettinové
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikikonference
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Czech Republic?oldid=1450543
Wikimedia Hackathon 2019
Wikimedia Slovensko
Wikimedium
Wikipedie
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nástěnka/Wikimedia ČR/Popiš památku (2019)
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedista
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wiki miluje památky
Wilhelm Ressel
William Dampier
William Devane
Winfield Scott
XIII. sjezd KSČ
XIV. sjezd KSČ
XV. sjezd KSČ
XVI. sjezd KSČ
XVII. sjezd KSČ
XVIII. sjezd KSČ
X (sociální síť)
YouTube
Yvetta Blanarovičová
Září
Zánik Československa
Złoty
Zaolzie
Zbyšek Pechr
Zdeněk Chotěnovský
Zdeněk Fierlinger
Zdeněk Horčík
Zdeněk Kolářský (houslista)
Zdeněk Podskalský
Zdenka Tichotová
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení v Pueble 2017
Zemská armáda
Zlaté svobody
Znárodnění




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk