Aortální oblouky (též žaberní tepny nebo branchiální tepny) jsou párové tepny typické pro tělní plán obratlovců. Vycházejí z břišní aorty, obemykají hltan a dorzálně se spojují ve hřbetní aortě. U nižších obratlovců směřují tyto tepny do žaber (resp. k jednotlivým žaberním obloukům), u obratlovců dýchajících plícemi je možné je najít pouze během zárodečného vývoje – u dospělců jsou redukovány nebo přeměněny na jiné cévy s odlišnou funkcí.^[1]

Evoluce

Ačkoliv u některých primitivních obratlovců byl počet žaberních tepen velmi vysoký, tělo prvních čelistnatých obratlovců bylo zřejmě již opatřeno pouze šesti aortálními oblouky (římskými číslicemi I-VI). Již u paryb však dochází k redukci prvního (I) páru aortálních oblouků na tzv. spirakulum. U kostnatých ryb dokonce první (I) oblouk zcela mizí a druhý (II) pár oblouků zakrňuje: k žaberním obloukům tedy směřují jen čtyři tepny. U obojživelníků nejprve ve stadiu pulce cca tři (III, IV a V) aortální oblouky přetrvávají (a směřují k žábrám) a šestý oblouk směřuje k vyvíjejícím se plícím. U dospělých obojživelníků se aortální oblouky mění k nepoznání, nicméně z nich vzniklé cévy plní důležité funkce. U plazů je situace trochu podobná, ale klade se obrovský důraz na čtvrtý aortální oblouk, který plní funkci párové břišní aorty. U ptáků se z této párové břišní aorty zachovává jen pravá větev a levá zcela zakrňuje, u savců naopak zůstává jen levá větev. Ostatní aortální oblouky mají u ptáků a savců omezený význam, přesto z nich vznikají časně v embryonálním vývoji důležité cévy.^[2]

Deriváty aortálních oblouků u člověka

Šest aortálních oblouků, jež jsou v určitých obdobích lidského embryonálního vývoje patrné, má následující osud:^[1]

• I. – zaniká
• II. – zaniká
• III. – vzniká z něj úsek společných karotid a vnitřních karotid
• IV. – pravá větev se mění na hlavopažní kmen a část pravé tepny podklíčkové, levá se mění na oblouk aorty
• V. – zaniká
• VI. – vzniká z něj vpravo část pravé plicní tepny, vlevo se mění na malý úsek levé plicní tepny, ale převážná část levé větve se mění na ductus arteriosus (jež přetrvává až do narození)

Reference