Antonín Schmidt
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1874[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1871 – 1873[2]
Stranická příslušnost
Členství	staročeši
Narození	9. ledna 1820 Hořice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. září 1897 (ve věku 77 let) Nové M. n. Metují Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Schmidt, uváděn též jako Antonín Schmied^[3] (9. ledna 1820 Hořice – 19. září 1897 Nové Město nad Metují^[3]), byl český notář a politik, v 60. a 70. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Profesí byl notářem. Působil v obci Krościenko v nynějším Polsku a v Nasavrkách. V roce 1860 přesídlil do města Polná a otevřel si tu notářskou kancelář. Byl aktivní ve veřejném životě. Roku 1862 v Polné založil Čtenářskou besedu (později Měšťanská beseda), která měla roku 1865 120 členů. Spoluzakládal a předsedal pěveckému spolku Čestmír. Po dobu několika let zasedal v městské radě a byl prvním radním (zástupcem starosty). V nepřítomnosti starosty Antonína Pittnera fakticky vedl městskou samosprávu. Byl jmenován čestným měšťanem Polné.^[3]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Politicky patřil k Národní straně (staročeské). V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (volební obvod Německý Brod – Polná – Humpolec).^[4] Do sněmu kandidoval poté, co zemřel dosavadní poslanec za tento volební okrsek Libor Sadil.^[3] Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.^[5]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.^[6] Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Sadil takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868^[7] a zvolen znovu v doplňovacích volbách v září 1869.^[8] Za svůj obvod byl do zemského sněmu zvolen i v řádných volbách v roce 1870^[9] a volbách roku 1872.^[10] Česká pasivní rezistence tehdy trvala a tak po zbavení mandátu následovalo zvolení v doplňovacích volbách v říjnu 1873.^[11] V doplňovacích volbách roku 1874 již nekandidoval a místo něj v sněmu usedl mladočech Jakub Hruška.^[12]

Zasedal také od roku 1871 na Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), která tehdy ještě nebyla volena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů. Vzhledem k politice pasivní rezistence se ale nedostavil se do sněmovny, proto jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen za zaniklý.^[13]

Dne 1. května 1871 se přestěhoval do Nového Města nad Metují. Zde zemřel v roce 1897.^[3]

Odkazy

Reference