A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Antonín hrabě Apponyi | |
---|---|
Apponyi asi 1843 v Paříži. | |
Rakouský velvyslanec ve Francii | |
Ve funkci: 1826 – 1848 | |
Panovník | Ferdinand I. |
Předchůdce | Friedrich Binder von Kriegelstein |
Nástupce | Alexander Hübner |
Rakouský velvyslanec ve Vatikánu | |
Ve funkci: 1820 – 1826 | |
Panovník | František I. |
Předchůdce | Alois Václav z Kounic |
Nástupce | Rudolf Lützow |
Rakouský vyslanec v Toskánsku | |
Ve funkci: 1815 – 1820 | |
Panovník | František I. |
Předchůdce | Johann Rudolf Buol-Schauenstein |
Nástupce | Karl Ludwig Ficquelmont |
Narození | 7. prosince 1782 Oponice |
Úmrtí | 17. října 1852 (ve věku 69 let) Veľké Oponice |
Choť | Marie Tereza Nogarolová |
Rodiče | Antonín Jiří Apponyi z Velkých Oponic a Maria Karolina Anna, Gräfin zu Lodron-Laterano und Castelromano |
Děti | Albrecht Jiří Apponyi z Velkých Oponic Rudolf Apponyi z Velkých Oponic Marie Apponyiová |
Příbuzní | Ludvík Apponyi z Velkých Oponic[1] a Antonín Apponyi z Velkých Oponic (vnoučata) |
Profese | diplomat |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
Commons | Anton Apponyi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín hrabě Apponyi (Anton Joseph Franz Graf Apponyi von Nagy Apponyi / Antal József Ferenc gróf Apponyi de Nagy Appony; 9. července 1782 Bratislava – 17. října 1852 Oponice (Nagy Appony), Uhersko) byl rakouský diplomat z uherské šlechtické rodiny. Od napoleonských válek působil v diplomacii, nakonec byl dlouholetým rakouským velvyslancem ve Francii (1826–1848). Proslul také jako mecenáš umění a sběratel knih. Byl rytířem Řádu zlatého rouna. Jeho syn Rudolf (1812–1876) byl též diplomatem a dlouholetým rakouským velvyslancem ve Velké Británii.
Životopis
Pocházel z významného uherského šlechtického rodu Apponyiů, byl druhorozeným synem c. k. tajného rady a komořího hraběte Antonína Jiřího Apponyiho (1751–1817) a Karolíny, rozené hraběnky Lodron-Laterano (1756–1826). Během napoleonských válek vstoupil do rakouských diplomatických služeb, v roce 1806 byl jmenován c. k. komořím. V letech 1810–1815 byl rakouským vyslancem v Bádensku. Po Vídeňském kongresu byl vyslancem v Toskánsku (1815–1820), souběžně v letech 1816–1817 vedl dočasně uprázdněné diplomatické zastoupení ve Vatikánu. Nakonec se stal ve Vatikánku stálým vyslancem (1820–1826), mezitím byl v roce 1819 jmenován c. k. tajným radou. V letech 1826–1848 byl rakouským velvyslancem ve Francii, kde se uplatnil jako přísný zastánce evropské rovnováhy stanovené Vídeňským kongresem. Měl trvalou důvěru kancléře Metternicha a přes dvacet let zajišťoval standardní diplomatické vztahy mezi habsburskou monarchií a Francií. V revolučním roce 1848 Francii opustil a odešel do výslužby. Proslul také jako mecenáš umění, věd a rozvoje průmyslu. Vybudoval rozsáhlou knihovnu umístěnou později na zámku Oponice. Byl nositelem Leopoldova řádu a velkokříže Řádu sv. Štěpána, v roce 1836 obdržel Řád zlatého rouna.
Rodina
V roce 1808 se oženil s hraběnkou Terezií Nogarolovou (1790–1874), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu tři děti:
- 1. Rudolf (1. 8. 1812 Karlsruhe – 31. 5. 1876 Benátky), diplomat, rakouský velvyslanec v Sardinii (1849–1853), v Bavorsku (1853–1856), rakousko-uherský velvyslanec ve Velké Británii (1856–1871) a ve Francii (1871–1876)
- ⚭ (1840) hraběnka Anna Alexandrovna Benckendorffová (11. 9. 1818 – 19. 11. 1900 Lengyel, Tolna), c. k. palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže
- 2. Julius (Gyula; 5. 7. 1816 Florencie – 7. 2. 1857 Vídeň), c. k. komoří
- ⚭ (1844) hraběnka Žofie Sztáray de Sztára et Nagymihály (7. 6. 1822 – 14. 9. 1897)
- 3. Marie (3. 9. 1821 – 20. 3. 1883 Prešpurk)
- ⚭ I. (1843) hrabě Albert János Esterházy z Galanty (1813 – 27. 12. 1845 Paříž)
- ⚭ II. (1852) baron Viktor von Wenckheim (5. 6. 1815 – 21. 12. 1900 Prešpurk)
Antonín pocházel z početné rodiny a díky sňatkům svých sester byl spřízněn s několika významnými osobnostmi. Jeho švagry byli saský diplomat, dvořan a státní ministr markýz Karl Alexander Piatti (1766–1831), kníže Antonín Collalto (1784–1854), majitel rozsáhlých velkostatků na Moravě, a c. k. polní podmaršál hrabě Josef Tige (1786–1870), velitel v Praze.
Antonínův synovec Jiří Apponyi (1808–1899) patřil k významným osobnostem uherské politiky 19. století, mimo jiné byl nejvyšším kancléřem.
Odkazy
Reference
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
Literatura
- Ottův slovník naučný, díl 2.; Praha, 1889 (reprint 1996), s. 544–545 ISBN 80-7185-057-8
- SATER, Peter: Feudálne sídla rodiny Apponyiovcov vo svetle archeologických a písomných prameňov so zameraním na Oponický hrad (disertační práce), Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2020; 281 s. dostupné online
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Apponyi na Wikimedia Commons
- Antonín Apponyi in: Österrichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 dostupné online
- Rodokmen Apponyiů dostupné online
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk