Anglie - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Anglie
 ...
Anglie
England (anglicky)
Geografie
Hlavní městoLondýn
Souřadnice
Rozloha130 395 km²
Nejvyšší bodScafell Pike (978 m n. m.)
Časové pásmoGreenwichský střední čas
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel55 980 000 (2018)
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "407") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.407 obyv./km²
Jazykangličtina (de facto)
kornština (regionální)
Národnostní složení85,5 % běloši, 7,7 % Asiaté, 3,4 % černoši, 2,2 % smíšené, 1 % ostatní
Náboženstvíkřesťanství 59%,
bez vyznání 25%,
islám 5%,
hinduismus 1,5%,
sikhismus 0,8%,
Správa regionu
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Měnalibra šterlinků
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2GB-ENG
Telefonní předvolba+44
Internetová doménauk
Oficiální webwww.visitengland.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Zároveň je to jediná z jeho čtyř složek, která nemá žádnou vlastní autonomii ani samosprávu. Zahrnuje jižní dvě třetiny ostrova Velká Británie. Na severu hraničí se Skotskem, na západě pak s Walesem, jinak ji obklopuje moře.

Anglie je pojmenována podle Anglů (ze staroanglického Engla land, což znamená "země Anglů"),[1] jednoho z řady germánských kmenů, původem pravděpodobně ze severního Německa, které se v Anglii usadily v 5. a 6. století. Původně rozdělená Anglie se v 10. století sjednotila jako Anglické království, k němuž byl později (formálně až roku 1536) připojen i sousední Wales, přičemž Anglie zůstávala nadále jádrem a mocenským centrem tohoto státu. Od roku 1603 je Anglické království v personální unii se Skotským královstvím. Do roku 1707 bylo Anglické království samostatné, poté bylo začleněno do soustátí Spojeného království Velké Británie. Metropolí Anglie a jejím největším městem je Londýn, jenž je současně metropolí Spojeného království.

Vzhledem k populační a kulturní dominanci Anglie v rámci unie (zahrnuje asi 80 % obyvatel) a faktu, že Londýn je jejich společnou metropolí, se jako Anglie se často nesprávně označuje celé Spojené království (a pojmy „anglický“ a „britský“ splývají), což vadí nejen obyvatelům ostatních zemí unie, ale i některým Angličanům. Od roku 2002 v Anglii působí federalistická strana Angličtí demokraté (English Democrats Party), usilující o vznik samostatného autonomního anglického parlamentu s minimálně obdobnými kompetencemi, jako má současný skotský parlament.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Anglie.

Území Anglie bylo osídleno již v prehistorickém období. Homo antecessor je zde prokázán už z doby přibližně před 780 000 lety. Po poslední době ledové tu ale zůstali pouze velcí savci (mamuti, bizoni, nosorožci srstnatí). Zhruba před 11 000 lety, když ledové příkrovy začaly ustupovat, lidé území znovu osídlili. Mořská hladina byla tehdy nižší, takže Británie byla spojena s Eurasií pozemním mostem.

Období neolitu připomínají památky jako Stonehenge nebo Avebury. V době železné se ze střední Evropy dostala do Anglie keltská kultura. Společnost byla kmenová (podle Ptolemaia bylo v této oblasti asi 20 kmenů).

V roce 55 př. n. l. se dvakrát neúspěšně pokusil o invazi do Anglie Julius Caesar. Za vlády císaře Claudia už Anglii, Wales a větší část nížin Skotska Římská říše ovládla a anektovala roku 43 pod názvem provincie Britannia. Panování Římanů trvalo zhruba do roku 410.

Romanizovaná Anglie pod nadvládou keltských Britonů se během stěhování národů stala cílem nájezdů germánských Anglosasů, nad kterými Britonové zvítězili v pololegendární bitvě na hoře Badon. Celé toto období se později stalo pozadím bájných příběhů o keltském králi Artušovi. Keltské obyvatelstvo bylo postupně vytlačeno západním směrem a částečně se vystěhovalo do pevniské Armoriky (Bretaně) a na dobytém území anglosasští vládci zřídili sedm království. V období okolo roku 800 se ostrov stal terčem nájezdů Vikingů. Jediným přežívajícím anglickým královstvím zůstal Wessex, jehož bezpečnost na nějakou dobu zajistil Alfréd Veliký v roce 878 vítězstvím v bitvě u Edingtonu. Za jeho nástupců došlo k politickému sjednocení Anglie, poprvé uskutečněnému Ethelstanem v roce 927, ale nová vlna skandinávských útoků z konce 10. století skončila dobytím tohoto království. Anglická královská dynastie byla obnovena nástupem Eduarda Vyznavače v roce 1042.

Roku 1066 zvítězil v bitvě u Hastingsu Vilém Dobyvatel a Anglii ovládli Normané. Po roce 1154 se u moci postupně vystřídalo několik královských dynastií. Nejprve to byli Plantagenetové (1154–1485), významnými panovníky byli zejména Richard I., Eduard I., Eduard III. a Jindřich V. Za jejich vlády byla v roce 1215 podepsána Magna Charta, anglický právní dokument omezující pravomoci panovníka a chránící privilegia svobodných lidí. V letech 1453 až 1487 došlo mezi dvěma větvemi královské rodiny – Yorky a Lancastery – k občanské válce, známé jako války růží.

Tento spor vyvrcholil porážkou a smrtí Richarda III. v bitvě u Bosworthu. Důsledkem byl nástup dynastie Tudorovců (1485–1603), jejímž prvním panovníkem byl Jindřich VII. Tudor, dalšími významnými pak Jindřich VIII. a Alžběta I. Během vlády této dynastie došlo k náboženské reformaci a vznikla anglikánská církev. Alžbětinská éra bývá někdy označována jako zlatý věk v anglických dějinách, kdy došlo i k rozkvětu anglické renesance.

Po smrti Alžběty I. v roce 1603 se stal skotský král Jakub také králem Anglie a Irska, přijal jméno Jakub I. a založil tak personální unii těchto tří zemí. Stuartovci byli u moci v letech 1603–1649, následovalo období Anglické republiky včetně tzv. Protektorátu (1649–1660) a vlády Olivera Cromwella jako lorda protektora. Poté došlo k obnovení vlády Stuartovců, která trvala do tzv. Slavné revoluce v roce 1688, po které nastoupil v roce 1689 na trůn Vilém Oranžský.

V roce 1707 se Anglie spojila se Skotskem. Právním základem tohoto spojení jsou zákony o unii. Pozdější dějiny Anglie jsou již součástí dějin Spojeného království.

Politické a právní uspořádání

Anglie je součástí Spojeného království, tedy konstituční monarchie s parlamentním systémem. Je řízena přímo parlamentem Spojeného království. V Dolní sněmovně, což je dolní komora britského parlamentu se sídlem ve Westminsterském paláci, je 532 členů parlamentu za volební obvody v Anglii (z celkového počtu 650 členů). Od všeobecných voleb ve Spojeném království v roce 2019 je Anglie zastoupena 345 poslanci z Konzervativní strany, 179 z Labouristické strany, sedmi z Liberálních demokratů, jedním ze Strany zelených a předsedou sněmovny, kterým je Lindsay Harvey Hoyle (* 1957).

Anglický právní systém, který se vyvíjel po staletí, je základem právních systémů používaných ve většině zemí Commonwealthu i ve Spojených státech (kromě Louisiany). Obecná podstata anglického práva spočívá v tom, že soudci na řešené případy aplikují svůj zdravý rozum a znalost právních precedentů (stare decisis). V čele soudního systému je Senior Courts of England and Wales, který se skládá z odvolacího soudu, Nejvyššího soudního dvora pro civilní případy a Korunního soudu pro trestní případy. Rozhodnutí tohoto nejvyššího soudu jsou závazná pro každý další soud v hierarchii. Za soudní systém, věznice a probaci v Anglii odpovídá parlamentu státní tajemník pro spravedlnost.

Správní členění

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Anglie.

Původně byla nejvyšším článkem anglického správního systému hrabství. Toto členění navázalo na staré celky z doby před sjednocením Anglie, například království jako byly Essex či Sussex; vévodství, jakými byly Yorkshire, Cornwall či Lancashire, nebo pouze panství daná nějakému šlechtici, což je například případ Berkshiru. Do roku 1867 se hrabství členila na malé celky nazývané setniny (anglicky hundred).

Tato hrabství stále existují jako tradiční hrabství. Z mnoha důvodů však byla tato hrabství v mnoha částech Anglie silně pozměněna nebo zrušena jako administrativní celky.

Fakt, že hrabství byla tak malá, mělo za následek, že zde neexistovala žádná regionální vláda schopná koordinovat spolupráci na regionální úrovni. To byl především případ metropolitních oblastí obklopujících města, protože hranice hrabství byla určena už několik století před průmyslovou revolucí a masovou urbanizací Anglie. Řešením byl vznik metropolitních hrabství, která byla později zrušena, a s několika hrabstvími rozdělena do celků zvaných unitary authority, spojujících správu na úrovni hrabství a distriktů.

Hrabství a unitary authority se dál seskupují do regionů, existujících od roku 1994. Velký Londýn má zvláštní postavení a je jediným regionem, který má zastupitelstvo a starostu voleného v přímých volbách. Londýn se dále člení na 32 obvodů, přičemž Corporation of London zůstává i nadále zastupitelstvem Londýnské City.

Vedle Velkého Londýna jsou dalšími regiony:

S výjimkou Londýna mají regiony málo kompetencí a nemají volené představitele; regionální správa je v rukách nevolených zastupitelstev.

Geografie

Satelitní snímek Anglie a Walesu

Anglie zahrnuje dvě třetiny ostrova Velká Británie, centrální a jižní, a několik přilehlých ostrovů, z nichž největší je ostrov Wight. Na severu hraničí se Skotskem, na západě s Walesem. Je blíž kontinentální Evropě než kterákoliv jiná část Británie. Od Francie ji odděluje jen 38 km široká mořská úžina. Na východě obklopuje Anglii Severní moře a na západě Keltské moře, která na jižní strany spojuje Lamanšský průliv.

V Anglii převažují nížiny, hornatější je jihozápadní část (zasahuje sem Kambrické pohoří) a zejména severní část s řetězem nízkých hor, Pennines, rozdělující severní a střední Anglii na východní a západní část.[2] Západně od těchto hor se nachází jezerní oblast Lake District se stejnojmenným národním parkem, s největším jezerem Windermere a také s nejvyšší horou Anglie Scafell Pike. Východně se rozkládá plochá, nížinatá bažinatá krajina, která byla z velké části vysušena pro zemědělské využití.

Nejdelší řekou protékající Anglií je Severn (354 km), zároveň nejdelší řeka ve Spojeném království. Další významné anglické řeky jsou Temže (346 km), Trent (274 km), Great Ouse (230 km), Avona (154 km), Tyne (118 km) a Mersey (109 km).

V celé Anglii převládají louky a pastviny, v jižní Anglii je vyšší podíl orné půdy.[2] Převážně listnaté lesy poskytují dobré podmínky pro divokou zvěř; pouze v severních a horských oblastech Anglie ustupují jehličnatým lesům. Anglická příroda se ale musela vypořádat s industrializací, s velkou hustotou osídlení i s intenzivním zemědělstvím. Některé druhy fauny se přizpůsobily městskému a příměstskému prostředí (např. liška obecná je nejrozšířenějším městským savcem po potkanovi, rozšířeným druhem je zde i holub hřivnáč). Pokud jde o ochranu přírody a zlepšování životního prostředí, řadí se Anglie mezi vyspělé země.

Podnebí

Anglie má mírné přímořské klima s teplotami ne o mnoho nižšími než 0 °C v zimě a ne o mnoho vyššími než 32 °C v létě. Významný vliv na podnebí má blízkost Anglie k Atlantskému oceánu, její severní zeměpisná šířka a oteplování moře Golfským proudem. Počasí je poměrně často vlhké a proměnlivé. Nejchladnějšími měsíci jsou leden a zejména na anglickém pobřeží únor, zatímco červenec je obvykle nejteplejším měsícem. Měsíce s mírným až teplým počasím jsou květen, červen, září a říjen. Dešťové srážky jsou po celý rok poměrně rovnoměrné; jsou vyšší na západě a v oblasti Lake District. Podnebí se směrem na sever Anglie ochlazuje.

Města

Pro Anglii jsou typické velké městské aglomerace, z nichž největší je oblast Velkého Londýna. Další městské oblasti značné velikosti a vlivu jsou v severní Anglii nebo v anglickém středozemí. Členité pobřeží s mnoha chráněnými zátokami také umožnilo vznik významných přístavů (Londýn, Liverpool, Southampton, Portsmouth, Sunderland, Dover).[2]

Liverpool

Abecední seznam největších anglických měst:

Hospodářství

Anglická ekonomika je jednou z největších a nejdynamičtějších na světě s průměrným HDP na hlavu 28 100 liber šterlinků (GBP, oficiální měna v Anglii). Obvykle je považována za smíšenou tržní ekonomiku, přijala mnoho principů volného trhu, přesto si udržuje vyspělou infrastrukturu sociálního blahobytu. Za rozvoj a provádění vládní hospodářské politiky a politiky veřejných financí zodpovídá Ministerstvo financí Jejího Veličenstva v čele s ministrem financí.

Zdanění v Anglii je ve srovnání s většinou zbytku Evropy poměrně konkurenceschopné – od roku 2014 je základní sazba daně fyzických osob 20 % ze zdanitelného příjmu.

Ekonomika Anglie je největší částí ekonomiky Spojeného království, která má podle parity kupní síly 18. nejvyšší HDP na hlavu na světě (v roce 2019). Anglie patří na vedoucí pozice v chemickém a farmaceutickém sektoru a v klíčových technických odvětvích, zejména v letectví a zbrojním průmyslu a v oblasti software.

Finančním centrem Anglie je Londýn, kde sídlí London Stock Exchange, hlavní burza cenných papírů Spojeného království a největší v Evropě. Centrální bankou Spojeného království je Bank of England, založená v roce 1694 skotským bankéřem Williamem Patersonem. Od roku 1946 je státní institucí, má monopol na vydávání bankovek v Anglii a Walesu. Odpovědnost za řízení měnové politiky země a stanovení úrokových sazeb má Výbor pro měnovou politiku banky.

Anglie je vysoce industrializovaná, ale od 70. let 20. století dochází k úpadku tradičního těžkého a zpracovatelského průmyslu a k rostoucímu důrazu na ekonomiku více orientovanou na odvětví služeb. Významným odvětvím se stal cestovní ruch.

Exportní části ekonomiky dominují léčiva, automobily (některé původně anglické značky jsou ale nyní v zahraničním vlastnictví, např. Land Rover, Lotus, Jaguar a Bentley), ropa z anglických částí Severního moře, letecké motory a také alkoholické nápoje.

Londýn je považován za jedno z nejrychleji rostoucích technologických center v Evropě, je v něm více než 100 technologických společností v hodnotě přes 1 miliardu USD.

K významným firmám britského průmyslu sídlícím v Anglii patří GKN (výrobce kovových a kompozitních komponent pro letectví a automobilový průmysl), BAE Systems (největším evropský zbrojní koncern) nebo Rolls-Royce Holdings (druhý největší světový výrobce leteckých motorů; vyrábí také nízkoemisní energetické systémy pro lodě, zařízení a bezpečnostní systémy pro jaderný průmysl a zařízení pro ropný a plynárenský průmysl).

Firma Astrium se sídlem ve Stevenage a Portsmouthu je zaměřena na vesmírný průmysl, vyrábí např. zařízení pro komerční satelity a satelitní systémy.

Pokud jde o anglické zemědělství, je intenzivní, vysoce mechanizované a efektivní: produkuje 60 % potravinových potřeb Anglie s pouhými 2 % pracovní síly. Dvě třetiny produkce tvoří živočišná výroba. Hlavními plodinami, které se pěstují, jsou pšenice, ječmen, oves, brambory, cukrová řepa.

Anglie si zachovává jako významnou součást ekonomiky i rybářský průmysl. Je také bohatá na přírodní zdroje včetně uhlí, ropy, zemního plynu, cínu, vápence, železné rudy, soli, jílu, křídy, sádry, olova a oxidu křemičitého.

Dopravní systém disponuje hustou sítí železnic a dálnic. Významná letiště jsou v Londýně (Heathrow) a Manchesteru. Spojení s evropskou pevninou přes kanál La Manche zajišťují lodní trajekty (terminály v Doveru a Folkestone) a podmořský tunel mezi anglickým Folkestone a francouzským Coquelles u Calais, dlouhý přes 50 km.[2]

Rozvinutý cestovní ruch se soustřeďuje zejména na Londýn, na města s historickými katedrálami (York, Lincoln, Salisbury, Chester), na přímořská střediska (Blackpool, Brighton) a na národní parky (Lake District, Peak District).[2]

Obyvatelstvo

Anglie je nejlidnatější, nejhustěji zalidněnou, nejvíce urbanizovanou a etnicky nejrozmanitější zemí Spojeného království.

Žije zde 56 milionů obyvatel, což je 84 % obyvatel celého Spojeného království.

Při sčítání obyvatel v roce 2011 bylo etnické složení Anglie následující:

Náboženství

Při sčítání lidu v roce 2011 uvedlo 59,4% obyvatel Anglie své náboženství jako křesťanské, 24,7% obyvatel bylo bez vyznání, 5% byli muslimové (podrobněji v tabulce).[3]

Křesťanství je nejrozšířenější náboženství v Anglii již od raného středověku. Po rozkolu vyvolaném Jindřichem VIII. roku 1534 došlo ke vzniku samostatné anglikánské církve, která je oddělena od římskokatolické církve a považuje se za katolickou i protestantskou; je nejrozšířenější křesťanskou církví v Anglii. Mnohé objekty patřící anglikánské církvi jsou historické budovy značného architektonického významu, například Westminsterské opatství, Yorská katedrála, Durhamská katedrála a Salisburská katedrála.

Druhou nejrozšířenější církví je římskokatolická církev. Z Anglie byl také ve 12. století papež Hadrián IV. Třetí nejrozšířenější je protestantismus; k protestantům se řadí i baptisté, kvakeři, kongregacionalisté nebo unitáři.

Patronem Anglie je svatý Jiří; symbolicky ho připomíná i kříž na anglické vlajce.

Zejména od padesátých let 20. století se v Anglii díky imigraci z bývalých britských kolonií šířila i další náboženství, především islám.

Náboženství
Populace % populace
Křesťanství 31,479,876 59.4
Islám 2,660,116 5.0
Hinduismus 806,199 1.5
Sikhismus 420,196 0.8
Judaismus 261,282 0.5
Buddhismus 238,626 0.4
Jiné náboženství 227,825 0.4
Bez vyznání 13,114,232 24.7
Neuvedeno 3,804,104 7.2

Sport

Sport je významnou součástí životního stylu Angličanů. Mezi sporty, které pocházející z Anglie nebo tam byly kodifikovány do nynější podoby, patří fotbal, kriket, ragby, tenis, box, badminton, squash, pozemní hokej, stolní tenis. Oblíbený je i golf a dostihové sporty a také hry jako kulečník, bowling nebo šipky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku England na anglické Wikipedii.

  1. The Hutchinson Ilustrated Encyclopedia of British History, Oxford 1995, s. 126, ISBN 1-85986-257-8.
  2. a b c d e Všeobecná encyklopedie, díl 1 (1999), s. 150
  3. webarchive.nationalarchives.gov.uk . . Dostupné online. 

Literatura

  • Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Díl 1, a/b. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-3-1. S. 150, 151. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Anglie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Émile Zola
Írán
Úmrtí v roce 2022
Únor
Čína
Češi
Čechy
ČEKA
Červená pyramida
Česká televize
Česká Wikipedie
České vysoké učení technické v Praze
Česko
Československý odboj (1939–1945)
Československo
Čestmír Vlček
Řád svatého Benedikta
Římské číslice
Řehoř VI.
Řezno
Šáhanšáh
Šarlota Amálie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Plönská
Šebestián Hněvkovský
Šimpanz
Španělsko
Štrasburské přísahy
Švédsko
Žofie Magdalena Braniborská
1. červen
1. březen
1. květen
1. leden
1. listopad
1. prosinec
1. srpen
1. září
10. únor
10. červen
10. červenec
10. říjen
10. květen
10. leden
10. listopad
10. prosinec
10. září
1046
11. únor
11. říjen
11. duben
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
1100
1192
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. leden
12. listopad
12. prosinec
13. červen
13. květen
13. leden
13. listopad
13. prosinec
13. srpen
14. únor
14. červen
14. říjen
14. březen
14. duben
14. leden
14. listopad
14. prosinec
1409
15. únor
15. červenec
15. duben
15. leden
15. prosinec
15. srpen
15. září
1504
1512
1537
1543
1576
1580
1592
1597
16. únor
16. červen
16. říjen
16. duben
16. leden
16. prosinec
16. srpen
16. století
1616
1620
1624
1633
1640
1642
1654
1666
1669
1673
1689
1690
1692
1695
1696
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. březen
17. leden
17. listopad
17. prosinec
17. století
1700
1703
1705
1709
1712
1713
1716
1722
1729
1732
1741
1744
1750
1752
1754
1757
1760
1762
1766
1767
1768
1769
1770
1771
1772
1773
1774
1778
1780
1783
1784
1785
1790
1792
1793
1794
1797
1799
18. červen
18. červenec
18. březen
18. duben
18. leden
18. prosinec
18. srpen
18. století
18. září
1802
1804
1810
1814
1815
1819
1820
1823
1824
1825
1826
1827
1828
1830
1831
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1840 ve fotografii
1841
1842
1843
1844
1845
1846
1847
1848
1849
1850
1851
1853
1854
1856
1857
1858
1860
1861
1862
1866
1868
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1877
1879
1881
1883
1884
1885
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1895
1896
1897
19. červen
19. březen
19. duben
19. leden
19. listopad
19. prosinec
19. století
19. září
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1911
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1934
1935
1936
1938
1939
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1958
1959
1960
1961
1965
1966
1967
1968
1969
1970
1972
1976
1977
1979
1981
1982
1983
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1993
1994
1995
1996
1999
2. únor
2. červen
2. červenec
2. březen
2. duben
2. květen
2. leden
2. prosinec
2. tisíciletí
20. červen
20. červenec
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. listopad
20. prosinec
20. století
2000
2001
2002
2004
2005
2006
2007
2008
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2020
2022
2023
21. únor
21. červen
21. červenec
21. leden
21. listopad
21. prosinec
21. století
22. únor
22. duben
22. leden
22. listopad
22. prosinec
22. srpen
23. únor
23. červenec
23. říjen
23. březen
23. duben
23. leden
23. listopad
23. prosinec
23. srpen
23. září
24. červen
24. červenec
24. březen
24. duben
24. květen
24. leden
24. listopad
24. prosinec
24. srpen
25. únor
25. červen
25. leden
25. listopad
25. prosinec
25. září
26. únor
26. červenec
26. březen
26. květen
26. leden
26. listopad
26. prosinec
27. říjen
27. březen
27. květen
27. leden
27. prosinec
27. srpen
28. červenec
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
28. prosinec
28. srpen
29. červen
29. říjen
29. březen
29. duben
29. leden
29. listopad
29. prosinec
29. srpen
29. září
3. únor
3. červen
3. říjen
3. duben
3. květen
3. leden
3. prosinec
3. srpen
30. červen
30. říjen
30. březen
30. květen
30. leden
30. listopad
30. prosinec
31. květen
31. leden
31. prosinec
31. srpen
4. únor
4. červen
4. duben
4. květen
4. leden
4. listopad
4. prosinec
4. srpen
4. září
5. únor
5. červenec
5. březen
5. duben
5. leden
5. listopad
5. prosinec
5. srpen
6. únor
6. červen
6. červenec
6. březen
6. květen
6. leden
6. listopad
6. prosinec
6. srpen
6. září
7. únor
7. červen
7. červenec
7. říjen
7. březen
7. duben
7. květen
7. leden
7. prosinec
7. srpen
7. září
8. červenec
8. březen
8. duben
8. květen
8. leden
8. prosinec
8. srpen
8. září
805
806
829
843
865
876
9. únor
9. říjen
9. březen
9. duben
9. leden
9. prosinec
9. srpen
Abbás II.
Abeceda (teória automatov)
Adalbert Horawitz
Adam Jerzy Czartoryski
Adolf Bradáč
Adolf Hitler
Adolf I. Fridrich
Adolf Kubeš
Agáta Kestřánková
Akademie múzických umění v Praze
Alžír
Albert Škarvan
Aleš Balcárek
Aleš Ulm
Alexandr V.
Alexandr Württemberský
Alfréd Radok
Alois Beer
Alois Kirnig
Alois Zima
Alphonse Daudet
Amédée Louis Michel Lepeletier
Americká občanská válka
Americký dolar
André-Jacques Garnerin
Anglie
Anna Letenská
Anna Malinová
Anticharta
Antonín Bedřich I. Mitrovský
Antonín Matějček
Antonín Moudrý (fotbalista)
Antonín Oktábec
Antonín Rejcha
Antonín Sum
Antonio Palomba
Anton Foerster (skladatel)
Anton Pavlovič Čechov
Anton Thomas Hanke
Architekt
Archiv český
Archiv Národního divadla
Archiv výtvarného umění
Ariane 5
Arnošt Freissler
Arnold Geulincx
Arnulf Korutanský
Ashley Cole
Atentát na Heydricha
Auguste Rodin
August Bebel
August Salaba
Aura Herzogová
Austrálie
Automat (teória automatov)
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Bělorusko
Břetislav Bauman
Břetislav II.
Bavorsko
Bazilika svatého Petra a Pavla
Beatrix Nizozemská
Bedřich Kubice
Benedikt IX.
Bengálský hladomor 1770
Bertel Thorvaldsen
Betlémská kaple
Betty White
Bezkontextová gramatika
Bibliografie dějin Českých zemí
Bill Clinton
Bitva u Bolimova
Bitva u Kahulu
Bitva u Largy
Bitva u ostrova Chios
Bitva u Stalingradu
Bitva v Ardenách
Božena Studničková
Bohuš Stejskal
Bohumil Bachura
Bohumil Janda
Bohumil Tomáš
Bohuslav Strnad
Boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje
Boris Savinkov
Bostonský masakr
Bratislava
Brexit
Brno
Brusel
Bulhaři
Císař říše římské
Carlo Innocenzo Frugoni
Carl Menger
Charles Avison
Charles Booth
Charles Warren
Charlotta Belgická
Chemická zbraň
Chomského hierarchia
Claude Monet
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Dánsko
Dóm svatého Petra (Řezno)
Důl ČSM
Damien de Veuster
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Divadlo DISK
Dominik Riegel
Dominique Joseph Vandamme
Druhá italská válka
Dušan Klein
Dušan Třeštík
Dyckov jazyk
Dynastie
EBR-1
Eduard Fusek
Eduard Schnitzer
Eduard von Knorr
Emanuel Bořický
Emanuel František Züngel
Emanuel Heinrich Komers
Emanuel Hruška
Emilie Fryšová
Encyklopedie
Ermengarda z Hesbaye
Ernst Abbe
Eugen Kadeřávek
Evropská komise
Evropská unie
Explorer 1
Favoritka
Ferdinando Carulli
Ferdinand II. Aragonský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand Schmidt (fotograf)
Florián Červeň
Forchheim
Formálny jazyk
Frázová gramatika
François-Étienne Kellermann
François Boucher
François Gérard
Francesco Araja
Francie
Francouzská Guyana
Francouzská národní knihovna
Francouzské království
Franco Faccio
Frankfurt nad Mohanem
Franská říše
František Černý (divadelní historik)
František Šípek
František Antonín Kolovrat
František Borový
František Brusák
František Bureš (hudebník)
František Huml
František Kalousek
František Kovářík
František Král (1884)
František Pánek
František Palacký
František Pettrich
František Salzer
František Schwarz (1840–1906)
František Slavíček (odbojář)
František Tröster
František Václav Mareš
František Wichterle
František Xaver Pokorný
Františka Zelenková
Franz Schubert
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém IV.
Friedrich Hölderlin
Friedrich Paulus
Fuldské letopisy
Gabriel Jean Joseph Molitor
Gabriel Max
Gaetano Donizetti
Gemeinsame Normdatei
Georges Mouton de Lobau
George Cadogan, 5. hrabě Cadogan
George Canning
George Grenville
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Gertruda Šašková
Gian Francesco de Majo
Giovanni Battista Tiepolo
Giuseppe Tartini
Go-Sakuramači
Gramatika (informatika)
Gregoriánský kalendář
Gregor Wolný
Gruzínská písma
Gustav Heverle
Guyanské kosmické centrum
Habsburská monarchie
Ham (šimpanz)
Hans Ernst Karl von Zieten
Hans Makart
Hans Watzek
Harry S. Truman
Helena Voldan
Hemma z Altdorfu
Heydrichiáda
Hiram Stevens Maxim
Historický lexikon Švýcarska
Hlavní strana
Horní Police
Housle
Hudební skladatel
Hymna Ruské federace
Iejasu Tokugawa
Ignác Šechtl
Ignác Jaksch (arciděkan)
International Standard Book Number
Invalidovna (Paříž)
Irmgarda z Buchau
Istanbul
Ivan Fjodorovič Kruzenštern
Ivo Grüner
Ján Adam Rayman
Jakub Arbes
Jakub Chromeček
Jakub Hron Metánovský
Jakub Janda (1990)
James Bruce
James Cook
James G. Blaine
James Hogg
Janko Drašković
Jan Čaloun
Jan Baryl
Jan Bejbl
Jan Evangelista Andres
Jan František Régis
Jan Hus
Jan III. Švédský
Jan Jesenský (1904)
Jan Křtitel Lachenbauer
Jan Karel Hraše
Jan Kubiš
Jan Masaryk
Jan Radimský
Jan Sarkander
Jan Theobald Held
Jan Václavík
Japonsko
Jardins des Champs-Élysées
Jaromír Pleskot
Jaroslav Čvančara
Jaroslav Heyrovský
Jaroslav Klemeš
Jaroslav Novák (skautský spisovatel)
Jaroslav Radimský
Jaroslav Starý (odbojář)
Jaroslav Strnad
Jean de Carro
Jeremy Wariner
Jeskyně krystalů
Jiří Frejka
Jiří Hilmera
Jiří III.
Jiří Jesenský
Jiří Kunert
Jiří Pleskot (právník)
Jiří Víšek
Jiří Vilém ze Schaumburg-Lippe
Jižní Karolína
Jindřiška Nováková
Jindřich I. Portugalský
Jindřich III. Černý
Jindřich Niederle
Johann David Starck
John Boyd Dunlop
Josef Dostál (botanik)
Josef Frankovský
Josef II.
Josef Janeček (1902)
Josef Liška
Josef Schulz
Josef Truhlář
Joseph Schubert
Jozef Gabčík
Judita Bavorská (795–843)
Křest čtrnácti českých knížat roku 845
Karel Čurda
Karel Adámek
Karel Bulíř (pedagog)
Karel Husárek
Karel II. Holý
Karel III. Španělský
Karel III. Tlustý
Karel Jernek
Karel Jonáš
Karel Krejčík
Karel Loprais
Karel Louda
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Karel Schinzel
Karel Svěrák
Karel Veliký
Karel Vraný
Karloman II. Francouzský
Karloman Východofranský
Karlovci
Karl Heinrich Dzondi
Karolína Králová
Karolína Marie Tereza Parmská
Karviná
Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev
Kateřina Etrychová
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Úmrtí v roce 1770
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1770
Kategorie:Narození v roce 1840
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkazská válka
Kazachstán
Klement František de Paula
Klement II.
Klement XIV.
Kolín
Koncentrační tábor Mauthausen
Konečný automat
Kontextová gramatika
Kontextový jazyk
Král
Království Velké Británie
Krize v České televizi
Lány (okres Kladno)
Lány (zámek, okres Kladno)
Ladislav Boháč
Ladislav Lohniský
Ladislav Pešek
Lajos Abafi
Landsberg am Lech
Laza Kostić
Ležáky
Ledňáček říční
Leden
Lední hokej
Lelek americký
Leopold Lohniský
Liboslava Fafková mladší
Library of Congress Control Number
Lidija Aleksejevna Čarská
Lidská práva v Rusku
Lilek brambor
Listopad
Liutgarda Saská
Lotharingie
Lothar I. Franský
Lothar II. Lotrinský
Louis-Nazaire Bégin
Louis-Nicolas Davout
Louis Gabriel Suchet
Ludmila Brožová-Polednová
Ludmila Ryšavá
Ludmila Slavíčková
Ludvík I. Pobožný
Ludvík II. Němec
Ludvík III. Mladší
Ludvík IV. Dítě
Ludvík XV.
Ludvík XVI.
Ludvík z Montfortu
Ludwig van Beethoven
Luisa Landová-Štychová
Lunalilo
Luna 9
Lydie Bondyová
Lyon
Měšťanská beseda
Měsíc
Maastricht
Macao
Magdalena Dobromila Rettigová
Malá pevnost Terezín
Malíř
Manuel Belgrano
Maorové
Marek Matějovský
Marie Anna Habsburská (1654)
Marie Antoinetta
Marie Bradáčová
Marie Brunclíková
Marie Formáčková
Marie Kotrbová (odbojářka)
Marie Kovárníková
Marie Kubicová
Marie Moravcová
Marie Moravcová#Manžel Alois Moravec
Marie Moravcová#Syn Vlastimil Moravec
Marie Stará (učitelka)
Marie Terezie
Marie Terezie Habsbursko-Lotrinská
Marie Valterová
Marika
Mario Lanza
Markéta Saská
Marshallovy ostrovy
Martin Florian
Martin Patřičný
Martin Schulz
Martin Van Buren
Martin van Meytens
Maxmilian von Merveldt
McDonald's
Mečislav Borák
Meerssenská smlouva
Memorial
Mexiko
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Milán
Milada Frantová
Miliarda
Miloš Zeman
Miroslav Kostelka
Modrý Nil
Mosasaurus
Moskva
Mustafa III.
Muzeum Karlova mostu
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní umělec
Německé císařství
Německo
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Nauru
Neapol
Nepokoje v Kazachstánu 2022
Nicolas-Toussaint Charlet
Nils Ericson
Nizozemská královská knihovna
Nizozemsko
Nobelova cena za chemii
Norman Mailer
Oběti heydrichiády
Obalkyknih.cz
Obléhání Bastogne
Obodrité
Odboj během druhé světové války
Odilon Redon
Oldřich Frolík
Oldřich Zakopal
Oleg Homola
Opatství Lorsch
Opera
Operace Anthropoid
Operace Bivouac
Operace Intransitive
Operace Out Distance
Operace Platinum-Pewter
Operace Silver A
Operace Steel
Ordinatio imperii
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Oskar Höcker
Osmanská říše
Otakar Brůna
Otakar Hřímalý
Ota Ornest
Otomar Krejča
Otto Jírovec
Pád (řeka)
Paříž
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Pasquale Bini
Pavel Štecha
Pavel Janák
Pavel Majerík
Penny Black
Per Teodor Cleve
Petra Kvitová
Petr Fafek
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Pavlík (malíř)
Pierre Cambronne
Pipin I. Akvitánský
Ploutvonožci
Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935)
Poštovní známka
Polabští Slované
Polská národní knihovna
Polské království
Pondělí
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Německo
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portugalsko
Povodeň v Nizozemsku 1953
Pražská konzervatoř
Praha
Pravomil Raichl
Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)
Pravoslav Vykouk
Prezident Kazachstánu
Prezident Spojených států amerických
Profesor
Program Mercury
Prosinec
Prostějov
Protesty v Bělorusku (2020–2021)
Pruské království
První anglo-afghánská válka
První opiová válka
První plavba Jamese Cooka
Q12017540
Q12017540#identifiers
Q12017540#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q152463
Q152463#identifiers
Q152463#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rakousko-Uhersko
Regulárna gramatika
Reinhard Heydrich
Rekurzívne vyčísliteľný jazyk
Rela Fafková
Remedius Prutký
Richardis Alsaská
Richard Genzer
Richard Jahn
Richard Leakey
Richard Lví srdce
Robert Holman
Robert Jenkinson
Rok
Rostislav
Roudnice nad Labem
Rudolf Kříženecký
Ruské impérium
Ruský prezident
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
São Paulo
Séraphin-Médéric Mieusement
Safíovci
Samuel Lišovíni
SARS-CoV-2
Saturnin Heller
Scénograf
Seznam římských císařů (800–924)
Seznam bavorských panovníků
Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam popravených na Kobyliské střelnici
Seznam pruských panovníků
Seznam východofranských králů
Sidney Poitier
Silvestr III.
Sjarhej Cichanouski
Sjednocená kanadská provincie
Slovenské národní divadlo
Slovo (teória automatov)
Smlouva z Waitangi
Soběslav Sobek
Soubor:ACole.JPG
Soubor:Alcedo atthis - Riserve naturali e aree contigue della fascia fluviale del Po.jpg
Soubor:Alois.Moravec.(1887-1942).gif
Soubor:Anna Letenská (1904-1942).jpg
Soubor:Anna Malinova 1914 1942.gif
Soubor:Anna Malinova 1914 1942 Portret.jpg
Soubor:Antonín Oktábec (1905-1943).jpg
Soubor:Armoiries Bavière.svg
Soubor:Armoiries Saint-Empire monocéphale.png
Soubor:Auguste Rodin fotografato da Nadar nel 1891.jpg
Soubor:Beatrix05.jpg
Soubor:Bedrich Kubice 1900 1942.png
Soubor:Beethoven.jpg
Soubor:Claude Monet 1899 Nadar crop.jpg
Soubor:Egypt.Dashur.RedPyramid.01.jpg
Soubor:Emile Zola MOPA.jpg
Soubor:Emil Brunclik 1889 1942.gif
Soubor:Festakt 500 Jahre Kölner Transfixbrief-8651.jpg
Soubor:Film 108 027a.jpg
Soubor:Frantisek Kral 1884 1942.jpg
Soubor:Frantiska Zelenkova 1901 1942.png
Soubor:Gertruda Saskova 1896 1942.gif
Soubor:Hegel portrait by Schlesinger 1831.jpg
Soubor:Heyrovsky Jaroslav.jpg
Soubor:Hilda Bondyova Bergmannova 1887 1942.png
Soubor:Jakub Arbes.jpg
Soubor:Jan Vilímek - Magdalena Dobromila Rettigová.jpg
Soubor:Jessica Walter.jpg
Soubor:Jiří Jesenský (1905-1942).jpg
Soubor:Jindriska Novakova 1928 1942 Blue.jpg
Soubor:JIRI Pleskot.jpg
Soubor:Josef Janecek 1902 1942.gif
Soubor:JUDr.Frantisek.Slavicek.(1890-1942).gif
Soubor:Křest 14 knížat - Fuldské letopisy.png
Soubor:Karolina Sabina Kralova 1900 1942KTM.jpg
Soubor:Liboslava Fafkova Mladsi 1922 1942.gif
Soubor:Louis II de Germanie.jpg
Soubor:Louis I of East Francia.jpg
Soubor:Ludmila Sonnevendova Ortova Rysava 1908 1942 cca 1927.jpg
Soubor:Ludmila Soukupova Kovarnikova 1912 1942.gif
Soubor:Ludwig der Deutsche.jpg
Soubor:Lydie Bondyova Holznerova 1921 1942.jpg
Soubor:Marie Brunclikova 1898 1942.gif
Soubor:Marie Kotrbova 1904 1942.png
Soubor:Marie Kovarnikova 1914 1942.gif
Soubor:Marie Kovarnikova 1914 1942 Portret.gif
Soubor:Marie Kubicova 1905 1942.png
Soubor:Mario Lanza Pinkerton.jpg
Soubor:MUDr Alexander Bondy 1874 1942.png
Soubor:Norman Mailer (1948).jpg
Soubor:Oldrich.Frolik.(1909-1943).Identity.Card.gif
Soubor:Osaka07 D7A Jeremy Wariner post-victory.jpg
Soubor:Pavla Vykoukova 1896 1942.png
Soubor:Petr Fafek (1893-1942).jpg
Soubor:Pomník se jmény v Resslově ulici.jpg
Soubor:Pravoslav Vykouk 1902 1942 Portret.png
Soubor:Rela Fafkova 1920 1942 Portret.gif
Soubor:Sebestian Hnevkovsky Scheiwl.png
Soubor:Tchaikovsky2.jpg
Soubor:Terezie Kaliberova 1901 1942.png
Soubor:Treaty of Verdun cs.svg
Soubor:Vaclav.Ornest.(1887-1942).gif
Soubor:Vladimir Ort 1911 1942 Portret.gif
Soubor:Vlasta Oktábcová (1913-1942).jpg
Soubor:Vlastimil Ata Moravec 1921 1942.jpg
Soubor:Western Empire-Europe870.JPG
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Zdenka Pakova 1906 1942.png
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/3-222-11973-2
Speciální:Zdroje knih/3-7868-1470-8
Speciální:Zdroje knih/3-89678-452-8
Speciální:Zdroje knih/80-207-0419-1
Speciální:Zdroje knih/80-7106-138-7
Speciální:Zdroje knih/80-85625-19-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-86339-38-2
Speciální:Zdroje knih/978-80-86852-51-5
Speciální:Zdroje knih/9780801438905
Spojené království
Spojené státy americké
Srbové
Středa
Stanislav Albrecht
Stanislav Huml
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Rudolf
Stefan Stambolov
Stonava
Strana Whigů
Světová výstava
Světová výstava 1958
Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Svatopluk I.
Svrchovanost
Tři sestry (divadelní hra)
Tajná policie
Teória formálnych jazykov
Terezie Kaliberová
Theodore William Richards
Theodoros Kolokotronis
Theodor Tomášek
Thomas Chatterton
Thomas Hardy
Thomas Johann Seebeck
Tomáš Černý (politik)
Tomáš Dytrych
Tomáš Koupal
Tomáš Tožička
Tomáš Zíb
Torpor
Townshendovy zákony
Turingov stroj
Učitel
Uničov
Union List of Artist Names
Univerzita Karlova
Univerzitní systém dokumentace
Václav Šimerka
Václav Bednář
Václav Chochola
Václav Farník
Václav Khodl
Václav Khodl mladší
Václav Král (1891)
Václav Mareček
Václav Mollenda
Václav Nekvasil
Václav Ornest
Václav Posejpal
Václav Svatopluk Štulc
Vídeň
Výbuch metanu v dole ČSM
Východofranská říše
Věra Kučerová
Vakcína NovaVax proti covidu-19
Vakcína proti covidu-19
Valentina Kameníková
Valerián Karoušek
Valerie Chmelová
Vatikánská apoštolská knihovna
Velezrada
Velkomoravská říše
Verdunská smlouva
Vesmír
Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Viktor Šulc
Viktor Vrabec
Viktor Wilhelm Russ
Vilém I. Nizozemský
Vilém II. Nizozemský
Viliam Pauliny
Viola
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimír Bergauer
Vladimír Kýn
Vladimír Ort
Vladimir Putin
Vlasta Fabianová
Vlasta Oktábcová
Vlastenský slovník historický/Ludvík
Vlastislav Janík
Vratislav Hošek
Vrbičany (okres Litoměřice)
Vyšehrad
Vyšehradský hřbitov
Vyhlazení Lidic
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Henry Harrison
William Pittenger
William Wordsworth
WorldCat
XVIII. sjezd KSČ
Západofranská říše
Zásobníkový automat
Zane Grey
Zbečno
Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Zdeněk Bergman (1970)
Zdenka Paková




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk