Doc. JUDr. Alois Neuman
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1935 – 1939
Starosta Českých Budějovic
Ve funkci: 1937 – 1939
Předchůdce	Augustin Soumar
Nástupce	Friedrich David
Ve funkci: 1946[1] – 1948
Předchůdce	Rudolf Bureš
Nástupce	František Mládek
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS, Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci: 1945 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1969 – 1976
Čs. ministr pošt
Ve funkci: 1948 – 1960
Předchůdce	František Hála
Nástupce	František Vlasák
Čs. ministr spravedlnosti
Ve funkci: 1960 – 1968
Předchůdce	Václav Škoda
Nástupce	Bohuslav Kučera
Předseda ČSS
Ve funkci: 1960 – 1968
Předchůdce	Emanuel Šlechta
Nástupce	Bohuslav Kučera
Stranická příslušnost
Členství	nár. soc. SNJ nár. soc. (ČSS)
Narození	12. března 1901 Smidary Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. července 1977 Praha Československo Československo
Profese	politik a právník
Commons	Alois Neuman
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Neuman (12. března 1901 Smidary – 27. července 1977 Praha^[2]) byl československý politik, ministr a poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou, později za Československou stranu socialistickou, jako nástupkyni Československé strany národně socialistické začleněné do Národní fronty v rámci komunistického režimu.

Biografie

Aktivity za první republiky

Alois Neuman se narodil dne 12. března 1901 ve Smidarech v rodině četnického strážmistra. Po maturitě na reálném gymnáziu (1919) se stal nejprve výpomocným učitelem ve Psářích a začátkem února 1920 nastoupil v Brandýse nad Labem jako městský manipulační úředník. Původně chtěl studovat medicínu, ale na to neměli rodiče peníze. V roce 1920 se dal zapsat na právnickou fakultu, studoval při zaměstnání a dne 25. 6. 1925 byl promován na doktora práv. Poté působil jako úředník v Brandýse nad Labem a v Praze. Po absolvování prezenční vojenské služby pracoval u Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze a záhy se stal jejím místoředitelem. Mimoto se habilitoval na docenta organizace sociálního pojištění na Vysoké škole speciálních nauk při Vysokém učení technickém. Tento obor také přednášel až do roku 1949.^[3] Za první republiky byl předním funkcionářem systému nemocenského pojištění.^[4]

V roce 1918 vstoupil do Československé strany národně socialistické. Působil nejprve v mládežnických organizacích a postupně se stal poměrně významným politikem v celostátním měřítku.^[3] V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. Ještě krátce předtím, v prosinci 1938, přestoupil do poslaneckého klubu nově zřízené Strany národní jednoty.^[5][6] Povoláním byl vedoucí úředník. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Českých Budějovicích.^[7]

V letech 1937–1939 byl starostou Českých Budějovic.^[8] Za nacistické okupace byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.^[2]

Poválečné období

Po roce 1945 se vrátil do politiky a od roku 1946 byl předsedou MNV v Českých Budějovicích.^[8]

Po osvobození byl v letech 1945–1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění.^[9] V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen do Ústavodárného Národního shromáždění.^[10] V parlamentních volbách roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění,^[11] kde pak mandát získal i ve volbách v roce 1954.^[12] Ve volbách v roce 1960 se stal poslancem Národního shromáždění Československé socialistické republiky,^[13] přičemž křeslo si udržel i po volbách v roce 1964 až do roku 1968.^[14] V období let 1969–1976 ještě sloužil jako poslanec ve Federálním shromáždění, kde zasedal ve Sněmovně lidu.^[15] Poslancem tak byl po válce nepřetržitě po 31 let.

Během únorového převratu roku 1948 patřil v rámci národně socialistické strany k stoupencům spolupráce s komunisty, kteří stranu ovládli. Zasedal v ústředním akčním výboru Národní fronty. V roce 1955 vystoupil proti předsedovi této strany (přejmenované mezitím na Československá strana socialistická) Emanuelovi Šlechtovi kvůli jeho údajným tendencím k obnově buržoazních „koaličních iluzí“. Straně pak v letech 1960–1968 sám předsedal. Zastával četné vládní posty.^[8][16]

V druhé vládě Klementa Gottwalda, vládě Antonína Zápotockého, první vládě Viliama Širokého a druhé vládě Viliama Širokého byl v letech 1948–1960 ministrem pošt (později nazýváno ministerstvem spojů). V třetí vládě Viliama Širokého a ve vládě Jozefa Lenárta zastával v letech 1960–1968 post ministra spravedlnosti.

Ocenění

• Řád republiky (1955)^[17]
• Řád Klementa Gottwalda (1961)^[17]

Paměti

• NEUMAN, Alois. Jak jsem žil: hrst vzpomínek a kus historie. Vyd. 1. Praha: Melantrich, 1971. 177 s. cnb000428951.

Odkazy

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Neuman na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Neuman
• Projev Aloise Neumana v Národním shromáždění roku 1937