Alexandre Vinet
Narození	17. června 1797 Ouchy
Úmrtí	4. května 1847 (ve věku 49 let) Clarens
Místo pohřbení	Clarenský hřbitov
Povolání	teolog, filozof, novinář, spisovatel, literární kritik, historik a vysokoškolský učitel
Alma mater	Lausannská univerzita (1812–1815) Lausannská univerzita (1815–1817)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre Rodolphe Vinet (17. června 1797, Ouchy, dnes Lausanne – 4. května 1847, Clarens u Vevey) byl švýcarský reformovaný teolog a literární historik. Je považován za klasického přívržence odluky církve od státu.

Životopis

Po ukončení studia v Lausanne od roku 1817 vyučoval francouzštinu a literaturu na basilejském gymnáziu na Münsterplatz, od roku 1835 působil také na basilejské univerzitě a v roce 1837 se stal profesorem teologie na lausanské akademii. Kvůli společensko-politickým změnám vystoupil v roce 1840 z církve a v roce 1845 se vzdal profesorského místa. Spolu s Charlesem Monnardsem založil, od státu odloučenou, Église libre évangélique, a stal se duchovním otcem ve Waadtu.

Dílo

Dějiny literatury

• Chrestomathie française (1829)
• Études sur la littérature française au XIXe siècle (1840-51)
• Histoire de la littérature française au XVIIe siècle
• Études sur Pascal
• Études sur les moralistes aux XVe et XVIe siècles
• Histoire de la prédication parmi les Réformes de France

Teologie

• Mémoire en faveur de la liberté des cultes (1826)
• Essai sur la conscience (1829)
• Essai sur la manifestation des convictions religieuses (1842)
• Discours sur quelques sujets religieux (1831) und Nouveaux discours (1841)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexandre Vinet na německé Wikipedii.

Literatura

• J.-J. Maison: "La direction spirituelle d'A. Vinet", 1989, Vol. 1, p. 124-141, Ed. Ouverture Le Mont sur Lausanne, 1989

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandre Vinet na Wikimedia Commons
• Článek na téma: "Gottesdienst in der Oper - Verdis «Stiffelio» als Reflex des Pietismus"