Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
pruská princezna
Úplné jméno	Alexandra Viktorie Augusta Leopoldina Šarlota Amálie Vilemína
Narození	21. dubna 1887 Grünholz, Šlesvicko-Holštýnsko, Pruské království, Německé císařství
Úmrtí	15. dubna 1957 (ve věku 69 let) Lyon, Čtvrtá Francouzská republika
Manželé	August Vilém Pruský Arnold Rümann
Potomci	Alexandr Ferdinand Pruský
Dynastie	Glücksburkové
Otec	Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský
Matka	Karolína Matylda Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (Alexandra Viktorie Augusta Leopoldina Šarlota Amálie Vilemína; 21. dubna 1887, Grünholz – 15. dubna 1957, Lyon) byla dcerou vévody Fridricha Ferdinanda Šlesvicko-Holštýnského a jeho manželky Karolíny Matyldy Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburské a sňatkem pruskou princeznou.

Původ a rodina

Princezna Alexandra Viktorie se narodila 21. dubna 1887 v Grünholz Manor v pruském Šlesvicko-Holštýnsku jako druhá dcera vévody Fridricha Ferdinanda Šlesvicko-Holštýnského a jeho manželky Karolíny Matyldy Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburské.

Alexandřin otec byl nejstarším synem vévody Fridricha Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a synovcem dánského krále Kristiána IX. Po smrti otce 27. listopadu 1885 se stal třicetiletý Fridrich Ferdinand hlavou rodu Glücksburků a vévodou.

Manželství a potomci

Princ August Vilém

Alexandřiným prvním manželem byl její bratranec princ August Vilém Pruský, syn císaře Viléma II. a jeho manželky Augusty Viktorie, která byla sestrou Alexandrovy matky.

Svatba se uskutečnila 22. října 1908 v berlínském Stadtschloss. Oběma bylo dvacet jedna let. Manželství bylo sice domluveno císařem a císařovnou, ale bylo relativně šťastné. Alexandra byla velkou oblíbenkyní své tchyně, zejména proto, že byla císařovna její tetou. Současnice u dvora, princezna Kateřina Radziwillová o Alexandře poznamenala, že "vždy projevovala ochotu poslouchat svou tchyni. Je to milá dívka - spravedlivá, naditá a dokonalý typ 'Deutsche Hausfrau', který je drahý duším německých romanopisců". Jiný současník napsal, že manželství bylo z lásky a že Alexandra byla "okouzlující, krásná, bystrá dívka".

Pár plánoval, že se usídlí v berlínském paláci Schönhausen, ale rozmysleli si to, když se otec Augusta Viléma rozhodl, že synovi zanechá vilu Liegnitz v parku Sanssouci v Postupimi. Své sídlo rozvinuli v místo setkání umělců a učenců.

Alexandra Viktorie měla s Augustem Vilémem jednoho syna:

• Alexandr Ferdinand Pruský (26. 12. 1912 Berlín – 12. 6. 1985 Wiesbaden)^[1]

  ⚭ 1938 Armgard Weygand (22. 8. 1912 Mohuč – 3. 12. 2001)^[2] morganatické manželství

Během první světové války byl August Vilém jmenován okresním správcem okresu Ruppin; s jeho úřadem se změnila také jeho residence, kterou se stal zámek Rheinsberg. V jeho životě hrál významnou roli jeho osobní pobočník Hans Georg von Mackensen, s nímž se blízce přátelil již od mládí. Tyto „výrazné homofilní tendence“ přispěly k neúspěchu jeho manželství s princeznou Alexandrou Viktorií. Formálně se nerozvedli jen kvůli nesouhlasu císaře Viléma II.

Po pádu německé monarchie v roce 1918 se pár 16. března 1920 konečně rozvedl.

Arnold Rümann

Alexandřiným druhým manželem byl Arnold Rümann, za něhož se provdala jako pětatřicetiletá žena 7. ledna 1922 v rodném městě Grünholz. V roce 1926 se Alexandra na nějaký čas přestěhovala do New Yorku, kde pracovala jako malířka. S Arnoldem se v roce 1933 rozvedli.

Pozdější léta

Po druhé světové válce žila Alexandra v karavanu u Wiesbadenu, kde se živila jako malířka portrétů a krajiny. Zemřela 15. dubna 1957 v hotelu ve francouzském Lyonu.

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Alexandra Victoria of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská na Wikimedia Commons

Pruské princezny sňatkem
Generace počínají prvním pruským králem Fridrichem I. a pokračují jeho potomky
1. generace	Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská Žofie Šarlota Hannoverská Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská
2. generace	Žofie Dorotea Hannoverská
3. generace	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská Vilemína Hesensko-Kasselská Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská
4. generace	Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
5. generace	Luisa Meklenbursko-Střelická Frederika Meklenbursko-Střelická Marie Anna Hesensko-Homburská
6. generace	Alžběta Ludovika Bavorská Augusta Sasko-Výmarská Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská Marianna Oranžská Luisa Anhaltsko-Bernburská
7. generace	Viktorie Sasko-Koburská Marie Anna Anhaltsko-Desavská Marie Sasko-Altenburská
8. generace	Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská Hermína Reusská Irena Hesensko-Darmstadtská Luisa Žofie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
9. generace	Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská Žofie Šarlota Oldenburská Adelaida Sasko-Meiningenská Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská Ina Marie von Bassewitz Marie Augusta Anhaltská
10. generace	Dorotea von Salviati Kira Kirillovna Ruská Magdaléna Reuss z Kostřic Brigid Guinnessová Henrieta z Schönaich-Carolathu
11. generace	Marie Vladimirovna Ruská
12. generace	Sophie z Isenburgu