A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alexandr Nikolajevič Serov | |
---|---|
Narození | 23. ledna 1820 Petrohrad |
Úmrtí | 1. února 1871 (ve věku 51 let) Petrohrad |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Tichvinský hřbitov |
Alma mater | Imperátorská škola právní vědy |
Povolání | hudební skladatel, hudební kritik, právník a hudební pedagog |
Rodiče | Nikolaj Ivanovič Serov a Anna Hablitzová |
Manžel(ka) | Valentina Semjonovna Serovová (od 1863) |
Děti | Valentin Alexandrovič Serov |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexandr Nikolajevič Serov (23. ledna 1820 – 1. února 1871) byl ruský hudební skladatel a hudební kritik. Byl jedním z nejvýznamnějších hudebních kritiků v Rusku 50. a 60. let 19. století a nejvýznamnějším ruským skladatelem v období mezi Rusalkou Dargomyžského a díly Rimského-Korsakova, Musorgského a Čajkovského. Alexandr Serov byl otcem ruského umělce Valentina Serova.
Život
Alexandr Serov se narodil v Petrohradě jako syn úředníka ministerstva financí Nikolaje Ivanoviče Serova.[1] Serovův dědeček z matčiny strany, Carl Ludwig Hablitz,[2][3] byl přírodovědec německo-židovského původu, který se narodil v Královci a v dětství se přestěhoval do Ruska, kde jeho otec nastoupil jako inspektor tiskového oddělení Moskevské univerzity. V Rusku se Hablitz stal členem Ruské akademie věd a získal i další vysoké oficiální funkce. Serovův otec Nikolaj chtěl, aby se syn stal také právníkem a nechal ho zapsat se na práva. Serov se však více zajímal o hudbu a stal se přítelem dalšího studenta právnické fakulty Vladimíra Stasova,[4] který se pak stal slavným kritikem umění.[5]
Serov ukončil studium v roce 1840 a začal pracovat jako právník ve státních službách v Petrohradě a v Simferopolu, hlavním městě Krymu. Nakonec zvítězil jeho zájem o hudbu a v roce 1850 opustil práci a začal skládat hudbu a psát o ní. Pořádal také přednášky o hudbě, i když ani jedna z těchto aktivit nebyla příliš výnosná.[2] V roce 1863 se Alexandr Serov oženil se svou studentkou Valentinou Serovou rozenou Bergmanovou, která se také stala hudební skladatelkou. V roce 1865 se jim narodil syn Valentin Serov (19. ledna 1865 – 5. prosince 1911), později významný malíř.
V roce 1871 Alexander Serov nečekaně zemřel na infarkt. Jeho vdova dokončila jeho poslední operu a propagovala jeho odkaz.
Jako hudební skladatel je Serov nejvíce významný svými operami. Jeho první opera, Judita, byla poprvé uvedena v roce 1863. Ačkoli Serovovy opery Judith a Rogneda byly ve své době celkem úspěšné, žádná z nich se dnes neprovádí.[6] V roce 1991 natočil orchestr a sbor Velkého divadla s dirigentem Andrejem Čisťakovem nahrávku Judity (s několika vynechávkami).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Serov na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie . . Dostupné v archivu.
- ↑ : Dostupné online. ISBN 0520218159.
- ↑ : Dostupné online. ISBN 0674375017.
Literatura
- du Quenoy, Paul. Alexander Serov and the Birth of the Russian Modern. Academica Press, 2016.
- Taruskin, Richard. Opera and Drama in Russia As Preached and Practiced in the 1860s. New ed. Rochester: University of Rochester Press, 1993.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Nikolajevič Serov na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk