A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alexandr II. | |
---|---|
Ruský car, polský král, finský velkokníže, etc... | |
Alexandr II. Nikolajevič | |
Doba vlády | 1855–1881 |
Úplné jméno | Alexandr Nikolajevič Romanov |
Tituly | Imperátor a samovládce celé Rusi, polský král, finský velkokníže,etc... |
Narození | 17.jul. / 29. dubna 1818greg. Petrohrad |
Úmrtí | 1.jul. / 13. března 1881greg. (ve věku 62 let) Zimní palác |
Pohřben | Chrám sv. Petra a Pavla, Petrohrad |
Předchůdce | Mikuláš I. |
Nástupce | Alexandr III. |
Manželka | Marie Alexandrovna (Marie Hesenská) |
Potomci | Alexandra Nikolaj Alexandr III. Vladimír Alexej Marie Sergej Pavel |
Dynastie | Holstein-Gottorp-Romanov |
Otec | Mikuláš I. |
Matka | Alexandra Fjodorovna |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexandr II. Nikolajevič (17.jul./ 29. dubna 1818greg. Moskevský Kreml, Moskva – 1.jul./ 13. března 1881greg. Zimní palác, Petrohrad) byl předpředposlední ruský car, který vládl v letech 1855–1881. Pocházel z rodu Romanov-Holstein-Gottorp. Za jeho vlády došlo k částečné liberalizaci ruského samoděržaví.
Dětství
Narodil se 29. dubna 1818 v Petrohradě jako syn cara Mikuláše I. a jeho manželky Alexandry Fjodorovny, původem pruské princezny, dcery pruského krále Fridricha Viléma III. V mládí se Alexandru II. dostalo dobrého vzdělání – hovořil několika jazyky, byl vzdělán v oblasti práv, politických věd i ve vojenských záležitostech. Na ruský carský trůn pak Alexandr II. Nikolajevič usedl v roce 1855 po otcově smrti.
Vláda
Zahraniční politika
Na carský trůn Alexandr II. Nikolajevič usedl v nezáviděníhodný čas – Rusko bylo na pokraji porážky v krymské válce (nakonec bylo i poraženo), po pařížském míru (1856) bylo pak otřeseno postavení Ruska jako evropské velmoci – toto postavení se pak v následujících desetiletích car Alexandr II. snažil obnovit: Rusko expandovalo do střední Asie a na Kavkaz, během berlínského kongresu mu pak bylo potvrzeno vlastnictví Besarábie.
V rámci ruské říše pak Alexandr II. poskytl poměrně rozsáhlou autonomii Finsku, polské Lednové povstání v roce 1863 ale bylo krvavě potlačeno.
Na jaře roku 1867 pak Alexandr II. prodal Aljašku Spojeným státům americkým za 7,2 mil. dolarů, tj. 5 centů za hektar (v přibližném přepočtu cca 126 milionu dolarů v roce 2022). Důvodů k této transakci byla řada, od tíživé prázdnoty ruské carské pokladny po vědomí, že je Aljaška dlouhodobě neudržitelná kvůli vzdálenosti a blízkosti britského dominia Kanady. Nemálo přispěl i krach projektu výstavby telegrafní soustavy, která vedla z Kalifornie do kontinentální severní Ameriky a přes Beringovu úžinu do Moskvy, kde se napojovala na celoevropskou síť. Spojené státy investovaly do projektu přes 3 miliony dolarů (v té době), ruská strana podstatně menší částku.
Poměrně úspěšně si Alexandr II. Nikolajevič počínal v rusko-turecké válce (1877–1878). Pozici si připravoval na předchozích schůzkách s dalšími evropskými státníky. V českých Zákupech jednal v roce 1876 s rakouským císařem Františkem Josefem I. na jeho zámku právě o blížícím se střetu s Turky a o neutralitě Rakousko-Uherska v něm.[1] Schůzky se zúčastnili i velvyslanci obou mocností.
Vnitřní politika
Zajímavější je pak pohled na Alexandrovo počínání v politice vnitrostátní. Během své vlády zavedl reformy samoděržaví: s pomocí mnoha poradců, kteří měli rozsáhlé kompetence, se rozhodl změnit Rusko ze zaostalého zemědělského státu v moderní průmyslovou velmoc.
V roce 1861 bylo carským výnosem zrušeno nevolnictví (tento krok znamenal svobodu pro více než dvacet milionů ruských rolníků), o tři roky později byla pak zavedena soustava zemstev, regionálních vlád, které rozhodovaly o místních záležitostech (dosud bylo toto rozhodování v rukou ústřední vlády).
Došlo též k reformě právního a soudního systému, který byl oddělen od výkonné moci, značnou proměnou pak v sedmdesátých letech 19. století prochází i ruská armáda.
Základy ruského samoděržaví ale odstraněny nebyly – všechna moc i nadále zůstala v rukou panovníka (cara), parlamentní systém byl pro Rusko zatím zcela v nedohlednu. Většina ruské vesnické společnosti přivítala tyto reformy netečně, protože jim ani nerozuměla.
Vzdělanější vrstvy byly s rozsahem reforem nespokojeny a domnívaly se, že Rusko by mělo pokračovat v reformách podle vzoru západních států. Nejradikálnější složky se pak sdružovaly v tajných revolučních organizacích a násilně se snažily odstranit cara a vyvolat revoluci.
Hlavní rysy vlády Alexandra II. vyjadřuje nápis na jeho pomníku v Moskvě:
„ | Caru osvoboditeli Alexandru II.
Imperátor Alexandr II.
zrušil roku 1861 nevolnictví Provedl vojenskou a soudní reformu, ukončil mnohaletou kavkazskou válku osvobodil slovanské národy zahynul 1. března roku 1881 |
“ |
Rodina a děti
Car Alexandr II. byl dvakrát ženat. Jeho první ženou byla Marie Alexandrovna (hesenská princezna, rozená Maxmiliána Vilemína Augusta Sofie Marie von Hessen-Darmstadt, 1. července 1824 – 22. května 1880). Svatba se konala 16. dubna 1841, i přes námitky Alexandrovy matky Alexandry Fjodorovny (jejich příčinou byla zřejmě skvrna na Mariině původu, neboť bylo veřejným tajemstvím, že jejím pravým otcem není Ludvík II. Hesenský, ale komoří její matky, baron August Ludwig von Senarclens-Grancy). Z manželství vzešlo 8 dětí – šest synů a dvě dcery:
- Alexandra (1842–1849), (zemřela v útlém věku na meningitidu);;
- Nikolaj (1843–1865), vychováván jako následník trůnu, zemřel jako jedenadvacetiletý v důsledku revmatické horečky;
- Alexandr III. (1845–1894), ruský car v letech 1881–1894, manželka dánská princezna Marie (Marie Fjodorovna);
- Vladimír (1847–1909), manželka Marie Alexandrina Alžběta Eleonora von Mecklenburg-Schwerin;
- Alexej (1850–1908), manželka Alexandra, hraběnka Žukovská;
- Marie (1853–1920), manžel princ Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, druhorozený syn britské královny Viktorie;
- Sergej (1857–1905), manželka hesenská princezna Alžběta (Jelizaveta Fjodorovna);
- Pavel (1860–1919), první manželka Alexandra Řecká (Alexandra Georgijevna), druhá manželka Olga Karnowicz (Olga Valerianovna Palei).
6. července 1880 uzavřel druhý, morganatický sňatek s kněžnou Jekatěrinou Michajlovnou Dolgorukovovou (1847–1922), svou milenkou od roku 1866. Z tohoto vztahu, již za života Marie Alexandrovny, dlouho před uzavřením manželství, vzešly čtyři děti:[2]
- Georgij Alexandrovič Jurjevskij (12. května 1872 – 13. září 1913), ⚭ 1900 hraběnka Alexandra Oldenburská (10. května 1883 – 28. května 1957)
- Olga Alexandrovna Jurjevská (7. listopadu 1873 – 10. srpna 1925), ⚭ 1895 merenberský hrabě Jiří Mikuláš Nasavský (1871–1948)
- Boris Alexandrovič Jurjevskij (*/† 1876)
- Jekatěrina Alexandrovna Jurjevská (1878–1959)
- ∞ 1901 kníže Alexander Vladimirovič Barjatinskij (1870–1910)
- ∞ 1916 kníže Sergej Platonovič Obolenskij (1890–1978)
Kromě toho měl Alexandr řadu dalších milenek. Z těchto vztahů je známo sedm dalších dětí, mezi nimi:
- Antoinette Bayer (20. června 1856 – 24. ledna 1948) s Wilhelminou Bayer
- Michael-Bogdan Oginski (10. října 1848 – 25. března 1909) s hraběnkou Olgou Kalinovskou (1818–1854)
- Joseph Raboxicz
- Charlotte Henriette Sophie Jansen (15. listopadu 1844 – červenec 1915) se Sophií Charlottou Dorotheou von Behse (1828–1886)
Atentát
Alexandr II. Nikolajevič zemřel 13. března roku 1881 (podle juliánského kalendáře tehdy platného v Rusku 1. března) na následky bombového atentátu, který byl spáchán krajně levicovou organizací Narodnaja volja (Vůle lidu).
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy III. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2006. ISBN 80-239-6369-4. S. 10.
- ↑ Oldenburg 9
Literatura
- RADZINSKIJ, Edvard. Alexandr II.: poslední velký car. Praha: Mladá fronta, 2007. 553 s. ISBN 978-80-204-1385-7.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr II. Ruský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr II. Nikolajevič
- Seznam prací o Alexandru II. v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- ONDRÁČKOVÁ, Tereza. Rozporuplný Alexandr II. zrušil v Rusku před 160 lety nevolnictví. Než prosadil ústavu, zemřel rukou revolucionáře. ČT24 . Česká televize, 2021-04-03 . Dostupné online.
Předchůdce: Mikuláš I. |
Titulární polský král Alexandr III. 1855–1881 |
Nástupce: Alexandr IV. |
Předchůdce: Mikuláš I. |
Finský velkokníže 1855–1881 |
Nástupce: Alexandr III. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úřední jazyk
Úmrtí v roce 2023
Únorová revoluce
Ústavní soud České republiky
Úzkorozchodná dráha
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Černá Hora
Černé moře
Česká Wikipedie
Česko
Členské státy NATO
Říše
Říše Čching
Říjnový manifest
Římskokatolická církev v Rusku
Řeckokatolická církev
Řeholnice
Šiveluč
Špitál
Švédština
Švédové
Švédská říše
Železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice
Ženeva
Židé
Židovská legie
Židovská národní rada
11. duben
11. srpen
13. srpen
1303
14. duben
1418
1472
1523
1553
17. duben
1721
1728
1730
1762
1809
1810
1853
1856
1861
1868
1873
1884
1897
1898
19. století
1904
1905
1906
1913
1914
1917
1923
1963
2. duben
2. srpen
20. duben
20. století
2008
2021
22. duben
23. duben
238
24. listopad
25. světové skautské jamboree
28. březen
4. duben
4. srpen
5. srpen
523
6. srpen
7. srpen
9. srpen
Aaron Spelling
Abel Posse
Absolutismus
Absolutní monarchie
Achdut ha-avoda
Afghánistán
Africký roh
Ahmad Jamal
Akutní stav
Alžběta Petrovna
Alžbětina pevnost
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr III. Alexandrovič
Alexandr Viktorenko
Alija
Aljaška
Angélique du Coudray
Anna Ivanovna
Antropocén
Ariane 5
Arméni
Arménská apoštolská církev
Astrachaňský chanát
Aun Schan Su Ťij
Autokracie
Azov
Bělorusko
Bělorusové
Baškirové
Balbinus
Baltské moře
Baltské státy
Bar Giora
Ben Ferencz
Berlín
Besarábie
Bettie Page
Bitva u Cušimy
Bože, Carja chrani!
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Bojar
Bolševici
Bospor
Britská Indie
Britské impérium
Buchara
Buddhismus
Byzantská říše
Caesar
Callisto
Car
Carl Davis
Cherson
Chiva
Chronické onemocnění
Commons:Featured pictures/cs
Craig Breen
Dálný východ
Dějiny Ruska
Dělnické hnutí
Dana Němcová
Dardanely
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Dekomunizace Ukrajiny
De iure
Divoká pole
Donald Trump
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Ekvádor
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Encyklopedie
Estonci
Etnologie
Eurasie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Federico Bahamontes
File:Flag of Oryol ship (variant).svg
Finština
Finové
Finská válka
Finské velkoknížectví
Finsko
Fort Ross
František Valošek
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gerard David
Gosudar-imperátor
Gotthold Ephraim Lessing
Grande Armée
Gruzíni
Gruzie
Gustav Stresemann
Ha-Šomer
Hagana
Havaj
Havajské ostrovy
Henri Konan Bédié
Hereze
Histadrut
Hlavní město
Hlavní strana
Hlavní strana?uselang=cs
Husitství
Industrializace
Islám
Istanbulská univerzita
Ivan III.
Ivan IV. Hrozný
Ivan VI. Antonovič
Izrael
Józef Haller de Hallenburg
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Jan I. (papež)
Jan Kalvín
Japonské císařství
Jazyk (lingvistika)
Jeruzalém
Jižní Korea
Jicchak Ben Cvi
Josef Baxa
Joseph Süß Oppenheimer
Josep Fusté
Judaismus
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kádžárovci
Kalifornie
Kamčatka
Kaspické moře
Kateřina I. Ruská
Kateřina II. Veliká
Kateřina Ronovská
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauai
Kavkaz
Kazaňský chanát
Kazaši
Kidd Jordan
Kolonizace
Konstituční monarchie
Kosmodrom Vostočnyj
Kostnický koncil
Koupě Aljašky
Krym
Krymská válka
Krymský chanát
Kyjev
Kyjevská gubernie
Lahaina
Levobřežní Ukrajina
Litevci
Litva
Lockheed F-117 Nighthawk
Lotyši
Lukostřelba
Luna 25
Luteránství
Múte Bourup Egede
Měna
Měsíc
Mahulena Čejková
Mamlúci
Mapaj
Marie Horáčková
Martin Povejšil
Marxismus
Mary Quantová
Matka vlast
Matrilinearita
Maui
Michael Servetus
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš II. Alexandrovič
Milo Đukanović
Mistrovství světa ve fotbale žen 2023
Mistrovství světa v lukostřelbě
Moldavané
Mongolové
Mongolská říše
Moskevské velkoknížectví
Moskevský Kreml
Moskva
Motto
Mura (přítok Drávy)
Myanmar
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní hymna
Národní liga pro demokracii
Němčina
Němci
Německé císařství
Německo
Nacionalismus
Nadace Wikimedia
Napoleonovo ruské tažení
Napoleon Bonaparte
Nermin Crnkić
Nevolnictví
Nigel Lawson
Nukleárie
Oberprokurátor
Oblast
Ochranka
Oděsa
Oddělení (geologie)
Okruh (územní jednotka)
Osmanská říše
Osvícenský absolutismus
Přírodní náboženství
Padělek
Palestina v osmanském období
Paliativní péče
Parlamentní systém
Parní lokomotiva
Patrilinearita
Pavel I. Ruský
Petrohrad
Petr I. Veliký
Petr II. Ruský
Petr III. Ruský
Petr Pavel
Plénum (soud)
Plutonium
Po'alej Cijon
Podbílek šupinatý
Poláci
Polština
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Poltava
Porodní asistentka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Praktická sestra
Pravda (noviny)
Pravoslaví
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Prezident Spojených států amerických
Primární sektor
První světová válka
První vláda Gustava Stresemanna
Pskov
Pupienus
Quito
Rügensche Kleinbahn
Rakousko-Uhersko
Robbie Robertson
Robert Fremr
Rodné jméno
Rolnická reforma 1861 (Rusko)
Romanovci
Ruština
Rubl
Rujána
Rurikovci
Rusifikace
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská kolonizace Ameriky
Ruská kolonizace Sibiře
Ruská občanská válka
Ruská pravoslavná církev
Ruská prozatímní vláda
Ruská republika
Ruská revoluce (1905)
Ruská revoluce (1917)
Ruské carství
Ruské impérium
Ruský car
Rusko
Rusko-americká společnost
Rusko-japonská válka
Rusko vyslalo k Měsíci sondu Luna 25
Rusové
Saemangeum
Sagallo
Samoděržaví
Senát Parlamentu České republiky
Sergio Gori
Sevastopol
Severní Amerika
Severní Dakota
Severní ledový oceán
Severní válka
Severoatlantická aliance
Seznam forem vlády
Seznam gubernií Ruského impéria
Seznam předsedů Ústavního soudu České republiky
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sibiřský chanát
Sionismus
Sixto Rodriguez
Slovinsko
Sofia Palaiologovna
Sojuz 2#Sojuz 2.1b
Sopečná erupce
Soubor:1867 Moscow panorama megapanorama.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:Commons-logo.svg
Soubor:Coronation of Nicholas II by L.Tuxen (1898, Hermitage).jpg
Soubor:Evropayskye gubernii Rossii 1910.png
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Oryol ship (variant).svg
Soubor:Flag of Russia.svg
Soubor:Greater Coat of Arms of the Russian Empire.svg
Soubor:KVLY-TV Mast Tower Wide.jpg
Soubor:Lathraea squamaria kz24.jpg
Soubor:Lesser Coat of Arms of Russian Empire.svg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Rügen asv2022-08 img27 Lauterbach Mole Bahnhof.jpg
Soubor:Russian Empire (1867).svg
Soubor:Russian Empire Map.jpg
Soubor:The Russian Empire-en.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Sovětský svaz
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spiknutí
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené státy americké
Stát
Státní náboženství
Státní znak Ruska
Státní znak Ruska#Historický vývoj znaku
Státní znak Sovětského svazu
Státní znak Ukrajiny
Střední Asie
Střední společenská třída
Starověrci
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Třetí Řím
Třetí Francouzská republika
Tataři
Texas
Tichý oceán
Tichooceánské loďstvo
Trojdohoda
Turkmeni
Ukrajina
Ukrajinci
Václav Libenský
Válka druhé koalice
Výmarská republika
Všeobecná sestra
Veliký Novgorod
Velká hra
Veronika Křesťanová
Vladimir Kara-Murza
Vladivostok
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlajka Ruska
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta USA 2020
Vratislav Effenberger
Vysílač KVLY-TV
Vzdělanostní nerovnost
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Friedkin
Zakavkazsko
Zatčení
Zavraždění carské rodiny
Zdeněk Ziegler
Zdenek Slouka
Zdravotník
Zdravotnictví
Zlatá horda
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk