RNDr. Albert Pilát, DrSc.[1]
Narození	2. listopadu 1903 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. května 1974 (ve věku 70 let) Praha Československo Československo
Povolání	botanik a mykolog
Alma mater	Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Témata	mykologie a botanika
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Pilát (2. listopadu 1903 Praha^[2] – 29. května 1974, Praha) byl český mykolog, botanik a muzejní pracovník.

Život

Albert Pilát pocházel z rodiny pražského úředníka Karla Piláta (* 1859) a jeho ženy Marie, rozené Tauchenové.^[3]

Když v roce 1922 dokončil studium na Akademickém gymnáziu v Praze a začal studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, byl již plně oddán botanice a zcela orientován na mykologii vyšších hub. Na vysoké škole byl žákem Josefa Velenovského, se kterým se seznámil už jako středoškolský student na počátku 20. let. Pilát byl už v té době pilným sběratelem makromycetů (makroskopické houby s většími plodnicemi „klasické“ houby)^[4], které určoval a studoval. Když byl v roce 1923 založen Československý mykologický klub, stal se jeho aktivním členem. O rok později začal klub vydávat časopis Mykologia a Pilát se stal okamžitě nejpilnějším přispěvatelem až do zániku časopisu v době světové hospodářské krize.

V roce 1926 dosáhl doktorátu, v té době už rok pracoval jako asistent v botanickém ústavu přírodovědecké fakulty. Odtud odešel o dva roky později a v roce 1930 nastoupil do botanického oddělení Národního muzea v Praze jako pomocný vědecký pracovník a v roce 1933 získal postaveni definitivního odborného pracovníka. Zde dostal za úkol prozkoumat bezcenný materiál neznámého původu, který byl určen ke skartaci. Tak Pilát zachránil obrovský poklad české mykologie, jednalo se o část mykologického herbáře slavného muzejního badatele Augusta Cordy. Dalším jeho obrovským přínosem byla jeho sbírkotvorná práce.^[5] Začal budovat rozsáhlý mykologický herbář, především ze svých vlastních sběrů, ale také výměnou se zahraničními kolegy mykology i mykologickými ústavy. Získával také sbírky ostatních československých mykologů.

V únoru 1948 přijal Pilát funkci přednosty botanického oddělení Národního muzea. Při reorganizaci muzea v roce 1965 bylo vedle botanického oddělení vytvořeno samostatné mykologické oddělení a Pilát se stal jeho přednostou. Toto pracoviště jeho zásluhou získalo světovou úroveň v oblasti taxonomie a systematiky vyšších hub a Pilát se stal nejvýznamnějším představitelem československé mykologické vědy v Evropě i ve světě.

Druhou oblastí jeho činnosti byla práce v Československé akademii věd. V roce 1959 byl zvolen členem korespondentem a byl zařazen do vědeckého kolegia speciální biologie. Také byl členem redakční rady Příručního slovníku naučného, který vyšel ve čtyřech dílech v letech 1962–1967.

Třetí oblastí jeho působení byl Československý mykologický klub v roce 1956 přeměněný na Československou vědeckou společnost pro mykologii. Pilát byl předsedou této společnosti, ale i hlavním redaktorem časopisu Česká mykologie, který společnost vydávala.

Věnoval se i osvětové práci. O tom svědčí několik výborně zorganizovaných výstav čerstvých hub v hlavní budově Národního muzea. Nejdůležitější jsou však dvě publikace určené praktickým houbařům. Atlas hub na volných listech s ilustracemi Otto Ušáka, využívaný pro pedagogické účely. Obrazové části bylo využito pro Kapesní atlas hub, který byl od svého vydání v roce 1952 přeložen do slovenštiny, němčiny, angličtiny a francouzštiny.

Pilát byl botanikem, který zakotvil zcela a pevně v mykologii, přesto se věnoval i oblastem, které byly jeho koníčkem - pěstování alpinek, dendrologie sadových a parkových stromů a keřů, jak listnatých, tak jehličnatých. Svůj zájem o rostliny pěstované v zahradách i domácnostech využil ve svých článcích uveřejněných v časopise Živa.

Botanika a mykologie byla pro Piláta důvodem k cestování. Cestoval často a rád, poznával nové kraje a jejich flóru. Poznávání muselo být zakončeno sdělením, proto publikoval hojně a rychle. Své publikace doplňoval perokresbami, dokonalými fotografiemi černobílými i barevnými. Jeho publikační činnosti je ohromující, vytvořil na 580 publikací a odborných článků, které často vyšly i v jazykových mutacích. Knihy vycházely dlouho po jeho smrti.^[6] 

Činnost

Publikační

Samostatné publikace:

• Die Cyphellaceen Böhmens I.–II. (1924–1925)
• Mykoflora dolů příbramských (1927)
• Monographie der europäischen Stereaceen (1930)
• Monographie der europäischen Polyporaceen mit besonderer Berücksichtigung ihrer Beziehungen zur Landwirtschaft (I. 1931, II. 1934, III. 1936)
• V tropech u Guinejského zálivu (Praha 1941)
• Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých: Agaricales agaricalium europaeorum clavis dichotomica (Praha 1951)
• České druhy žampionů  (Praha 1951)
• Naše houby (Praha 1952), ilustrace Otto Ušák
• Atlas hub (Praha 1952), ilustrace Otto Ušák
• Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků (Praha 1953)
• Kapesní atlas hub: Pomocná kniha pro školy všeobecně vzdělávací a pedagogické. (Praha 1956), ilustrace Otto Ušák
• Naše houby. Kritické druhy našich hub. (Praha 1959), obrazy namaloval Otto Ušák
• Kapesní atlas rostlin (Praha 1963)
• Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků (Praha 1964)
• Alpínky, společně s Milošem Deylem (Praha 1964)
• Atlas rostlin (Praha 1964), ilustrace Otto Ušák
• Houby Československa ve svém životním prostředí (Praha 1969)
• Atlas alpínek (Praha 1973)

Společně s Karlem Kavinou vydával od r. 1933 Atlas hub evropských, kde z Pilátových prací vyšlo:

• Polyporaceae – Houby chorošovité (Praha 1936)
• Evropské druhy houževnatců Lentinus (Praha 1946)
• Evropské druhy trepkovitek Crepidotus (Praha 1948)

V projektu Flora ČSR se podílel společně s dalšími autory na:

• Flora ČSR. sv. 1, Gasteromycetes (Praha 1958)^[7]

Zahraniční cesty

• 1968 – USA – univerzita Tennessee – pozvání profesora Ronalda H. Petersena
• 1968 – Kanada – Výzkumný ústav rostlin v Ottawě
• 1968 – Švýcarsko – Sjezd mykologů alpských zemí
• 1969 – Maďarsko – Maďarská akademie věd – oslavy 360. výročí úmrtí Carola Clusia – jako první zahraniční mykolog Pilát obdržel Clusiovu medaili
• 1969 – USA – Botanický ústav univerzity v Seattlu
• 1969 – USA – XI. mezinárodní botanický kongres v Seattlu
• 1970 – NDR – botanické zahrady v Drážďanech a Lipsku
• 1970 – Finsko – Botanický ústav univerzity v Turku – pobyt na subarktické výzkumné stanici Kevo v Laponsku
• 1971 – Mongolsko – pobyt v pohoří Chentej^[6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Pilát na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albert Pilát
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Karla Pilát *1859
• Dr. Pilát na botany.cz
• Mykologické oddělení Národního muzea
• Dr. Pilát v časopise Americké mykologické společnosti
• Seznam článků publikovaných v časopise Živa