Albánie
Přezdívka	Kuq e Zinjtë (Červenočerní) Shqiponjat (Orli)
Asociace	Federata Shqiptare e Futbollit (FSHF)
Konfederace	UEFA (Evropa)
Hlavní trenér	Sylvinho
Nejvíce startů	Lorik Cana (92)
Nejlepší střelec	Erjon Bogdani (18)
Kód FIFA	ALB
Žebříček FIFA	62 (listopad 2017)[1]
Domácí dres Venkovní dres Jiný dres
První zápas
Albánie – Jugoslávie 2:3 (Tirana, Albánie; 7. října 1946)
Nejvyšší výhra
Albánie – Kypr 6:1 (Tirana, Albánie; 12. srpna 2009)
Nejvyšší prohra
Maďarsko – Albánie 12:0 (Budapešť, Maďarsko; 24. září 1950)
Mistrovství světa
Účasti	0× (první v roce Mistrovství světa ve fotbale {{{první účast MS}}}|{{{první účast MS}}})
Mistrovství Evropy
Účasti	1× (první v roce {{{první účast MR}}})
Stránka týmu na FIFA.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albánská fotbalová reprezentace (Albánsky: Kombëtarja e futbollit të Shqipërisë) je mužský fotbalový tým, reprezentující Albánii od roku 1946 na mezinárodních fotbalových turnajích, kontrolovaný Albánskou fotbalovou asociací, řídícím fotbalovým orgánem v Albánii. Jako člen FIFA i UEFA soupeří na třech hlavních mezinárodních turnajích, FIFA Mistrovství světa, UEFA Mistrovství Evropy a v UEFA Lize národů. Albánie je vítězem Balkánského poháru 1946 a Maltského mezinárodního turnaje 2000. Na mistrovství světa se sice Albánie nikdy nedostala, ale v roce 2016 se jí podařilo poprvé v historii probojovat na mistrovství Evropy.

Albánie hrála po většinu své existence svá domácí utkání na Qemal Stafa Stadium, až do roku 2016, kdy byl stadion zbourán a na jeho místě se staví nová Arena Kombëtare, která by měla po dokončení na konci roku 2019 hostit jejich domácí zápasy. Týmové barvy jsou červená, bílá a černá a týmovým symbolem je dvojhlavý orel. Albánští fanoušci jsou známí jako Tifozët Kuq e Zi.

Historieeditovat | editovat zdroj

20. stoletíeditovat | editovat zdroj

I přesto, že neodehrála žádný zápas, albánská fotbalová reprezentace existovala ještě předtím, než byla 6. června 1930 založena Albánská fotbalová asociace (Federata Shqiptare e Futbollit). O tom svědčí fakt, že se albánský tým v roce 1929 přihlásil na historicky první Balkánský pohár 1929/31. Tehdy se však z turnaje odhlásil ještě než začal.^[2] Dva roky po vzniku FSHF, v roce 1932 Albánie vstoupila do FIFA v průběhu kongresu, konajícího se od 12. do 16. června.^[3] Do roku 1946 však nebyly zaregistrovány žádné zápasy. Toho roku albánská reprezentace odehrála první neoficiální zápas proti Černé Hoře, který vyhrála 5:0 a o necelé dva měsíce později se utkala ve svém prvním oficiálním mezinárodním zápase s Jugoslávií a utrpěla prohru na domácím Qemal Stafa Stadium 2:3.^[4] Hned v tom samém roce, 1946, se Albánie také poprvé zúčastnila obnoveného poválečného Balkánského poháru, který se jí hned při soutěžním debutu podařilo vyhrát o rozdíl skóre před Jugoslávií.^[5][6] V roce 1954 byla Albánie jedním ze zakládajících členů UEFA.

Albánie se nezúčastnila kvalifikace na mistrovství Evropy 1960, ale o čtyři roky později se jí v kvalifikaci na mistrovství Evropy 1964 podařilo dostat mezi nejlepších 16 po tom, kam díky odstoupení Řecka z politických důvodů postoupila bez boje.^[7] V prvním kole osmifinále proti Dánsku však Albánie prohrála 0:4 a i přes vítězství 1:0 v odvetě byla z kvalifikace vyřazena.^[8] To je dodnes nejlepší výsledek Albánie na mistrovství Evropy, přestože se tehdy na finálový turnaj nedostala, protože za finálový turnaj byla tehdy považována kola až od semifinále.^[9][10] Kvalifikace na mistrovství světa se Albánie poprvé zúčastnila v edici pro rok 1966, konající se v Anglii. Tým byl nalosováno do 5. skupiny společně s Nizozemskem, Severním Irskem a Švýcarskem a skončil na posledním místě s jedním bodem z remízy 1:1 se Severním Irskem v Tiraně a dvěma vstřelenými góly v šesti zápasech. V kvalifikaci na mistrovství Evropy 1968 se Albánii podařilo vybojovat remízu 0:0 se Západním Německem, která Němcům znemožnila postup na finálový turnaj.^[11][12] V následujících letech se pro neznáme politické důvody Albánie nezúčastnila kvalifikace na mistrovství světa 1970, mistrovství Evropy 1972, mistrovství Evropy 1976, mistrovství světa 1978 a mistrovství Evropy 1980.

Po šesti letech bez mezinárodních zápasů se Albánie vrátila do mezinárodního fotbalu a zúčastnila se kvalifikace na mistrovství světa 1982, kde se jí poprvé v historii podařilo neskončit na posledním místě v kvalifikační skupině. Po jediném bodovém zisku při vítězství nad Finskem 2:0 v září roku 1980 se Albánie umístila na předposledním místě právě před Finy díky gólovému rozdílu. V kvalifikaci na mistrovství Evropy 1984 se albánský tým umístil na posledním místě kvalifikační skupiny se dvěma body díky dvěma remízám, se Severním Irskem a Tureckem, a šesti prohrám v osmi zápasech.^[13] V kvalifikaci na mistrovství světa 1986 se albánské reprezentaci podařilo v šesti zápasech jednou vyhrát a dvakrát remizovat. Po prohře 1:3 s Belgií v Bruselu si Albánci připsali bod po šokující remíze 2:2 s pozdějšími vítězi skupiny v Polsku. O necelé dva měsíce později hostili Albánci Belgičany a doma je překvapivě dokázaly porazit 2:0. po prohře v sousedním Řecku a doma s Polskem získala Albánie poslední bod v této kvalifikaci po domácí remíze s Řeckem. Kvalifikace na mistrovství světa 1990 byla pro Albánce pravděpodobně nejhorší kvalifikací v jejich historii, když v šesti zápasech nezískali ani bod.

V kvalifikaci na mistrovství Evropy 1996 Albánie získala v deseti zápasech dvě výhry a dvě remízy a na posledním místě skončila pouze kvůli horším vzájemným zápasům s Walesem. Albánii se také podařilo prohrát s Německem v obou zápasech pouze o gól a výhra nad Moldavskem v Kišiněvě 3:2 znamenala pro Albánii historicky první venkovní výhru v kvalifikačních zápasech. Do šestičlenné skupiny v kvalifikaci na mistrovství světa 1998 byla Albánie nalosována společně s Arménií, Německem, Portugalskem, Severním Irskem a Ukrajinou a umístila se poslední se čtyřmi body po několika slušných výsledcích proti velkým týmům. Ve dvou zápasech proti Německu prohrála 2:3 na neutrální půdě a 3:4 v Hannoveru, přičemž v obou zápasech držela vedení. Albánci v této kvalifikaci také porazili Severní Irsko 1:0 a remizovali 2:2 s Arménií. V kvalifikaci na mistrovství Evropy 2000 byli nalosováni do poměrně lehké skupiny, avšak z deseti zápasů vyhráli pouze jeden, 2:1 doma proti Gruzii, připsali si remízy 0:0 doma s Řeckem, 2:2 v Norsku, 0:0 v Lotyšsku a 3:3 doma s Lotyši a skončili se sedmi body na předposledním místě.

21. stoletíeditovat | editovat zdroj

V kvalifikaci na mistrovství světa 2002 se po prohře s Finskem Albánii podařilo porazit Řecko díky vlastnímu gólu a gólu Ervina Fakaje 2:0. Poté však následovalo šest proher v řadě a Albánská fotbalová asociace se tak poprvé od roku 1959 rozhodla zaměstnat zahraničního trenéra. Kvalifikaci na mistrovství Evropy 2004 skončila Albánie doma s dvěma výhrami a dvěma remízami neporažena, avšak na venkovních hřištích nezískala ani bod. Doma porazili Rusko i Gruzii shodně 3:1, se Švýcarskem remizovali 1:1 a s Irskem 0:0. Dva měsíce poté, co Řekové vyhráli Mistrovství Evropy 2004 je dokázala Albánie v kvalifikaci na mistrovství světa 2006 doma porazit 2:1, čímž značně ztížila jejich možnost se kvalifikovat.^[14] Po jedné výhře v následujících šesti zápasech přišlo zklamání, ale nakonec se jim ještě podařilo porazit Gruzii 3:2, Kazachstán 2:1 a remizovat 2:2 na Ukrajině. Albánie tak celkem ve skupině získala tehdy rekordních 13 bodů, ale skončila 5. ze sedmi.^[15]

Výsledkyeditovat | editovat zdroj

Mistrovství světaeditovat | editovat zdroj

Rok	Účast	Soupisky
1930	Ne	–
1934	Ne	–
1938	Ne	–
1950	Ne	–
1954	Ne	–
1958	Ne	–
1962	Ne	–
1966	Nepostoupili z kvalifikace	–
1970	Ne	–
1974	Nepostoupili z kvalifikace	–
1978	Ne	–
1982	Nepostoupili z kvalifikace	–
1986	Nepostoupili z kvalifikace	–
1990	Nepostoupili z kvalifikace	–
1994	Nepostoupili z kvalifikace	–
1998	Nepostoupili z kvalifikace	–
2002	Nepostoupili z kvalifikace	–
2006	Nepostoupili z kvalifikace	–
2010	Nepostoupili z kvalifikace	–
2014	Nepostoupili z kvalifikace	–
2018	Nepostoupili z kvalifikace	–
2022	Nepostoupili z kvalifikace	–
Celkem	účast – 0× zlato – 0×, stříbro – 0×, bronz – 0×

Mistrovství Evropyeditovat | editovat zdroj

Rok	Účast	Soupisky
1960	Ne	–
1964	Nepostoupili z kvalifikace	–
1968	Nepostoupili z kvalifikace	–
1972	Nepostoupili z kvalifikace	–
1976	Ne	–
1980	Ne	–
1984	Nepostoupili z kvalifikace	–
1988	Nepostoupili z kvalifikace	–
1992	Nepostoupili z kvalifikace	–
1996	Nepostoupili z kvalifikace	–
2000	Nepostoupili z kvalifikace	–
2004	Nepostoupili z kvalifikace	–
2008	Nepostoupili z kvalifikace	–
2012	Nepostoupili z kvalifikace	–
2016	Základní skupina	Soupiska
2020	Nepostoupili z kvalifikace	–
2024	Postoupili Ano
Celkem	účast – 2× zlato – 0×, stříbro – 0×, bronz – 0×

Liga Národůeditovat | editovat zdroj

Zápasyeditovat | editovat zdroj

2019editovat | editovat zdroj

Kvalifikace na ME 2020 22. března	Albánie	0:2	Turecko	Shkodër, Albánie

Kvalifikace na ME 2020 25. března	Andorra	0:3	Albánie	Andorra la Vella, Andorra

Kvalifikace na ME 2020 8. června	Island	1:0	Albánie	Rejkjavík, Island

Kvalifikace na ME 2020 11. června	Albánie	2:0	Moldavsko	Elbasan, Albánie

Kvalifikace na ME 2020 7. září	Francie	4:1	Albánie	Saint-Denis, Francie

Kvalifikace na ME 2020 10. září	Albánie	4:2	Island	Elbasan, Albánie

Kvalifikace na ME 2020 11. října	Turecko	1:0	Albánie	Istanbul, Turecko

Kvalifikace na ME 2020 14. října	Moldavsko	0:4	Albánie	Kišiněv, Moldavsko

Kvalifikace na ME 2020 14. listopadu	Albánie	2:2	Andorra	Elbasan, Albánie

Kvalifikace na ME 2020 17. listopadu	Albánie	0:2	Francie	Tirana, Albánie

Rekordyeditovat | editovat zdroj

Počet zápasůeditovat | editovat zdroj