Aimée Beekmanová
Narození	20. dubna 1933 (91 let) Tallinn
Povolání	autorka dětské literatury, spisovatelka a autorka sci-fi
Alma mater	Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie
Žánr	literatura pro děti
Ocenění	Literární cena Eduarda Vildeho (1975) zasloužilý spisovatel Estonské SSR (1978) Řád přátelství mezi národy (1983)
Manžel(ka)	Vladimir Beekman
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Aimée Beekmanová (* 20. března 1933 v Tallinnu) je estonská spisovatelka a scenáristka.^[1]

Život

V roce 1956 absolvovala Všesvazový ústav kinematografie v Moskvě.^[2] Od roku 1956 je spisovatelkou na volné noze, v letech 1956-1960 pracovala i pro Tallinfilm. Publikovala romány, povídky a cestopisné črty.^[3] Její knihy byly přeloženy do řady jazyků, mj. do ruštiny, norštiny, němčiny, řada z těchto překladů byla realizována nikoli přímo z estonštiny, ale z ruského překladu autorčiných děl. Její dílo svými českými překlady představil především překladatel Vladimír Macura. Byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu. Jejím manželem byl estonský spisovatel Vladimir Beekman.^[2]

Dílo

• "Väikesed inimesed" (1964)
• "Kaevupeegel" (1966)
• "Valgete vareste parv" (1967)
• "Kartulikuljused" (1968); do češtiny přeložil Vladimír Macura pod názvem Bramborový karneval s podtitulem Poslední dny manželského života Benity a Josse z Rihvy
• "Väntorel" (1970); do češtiny přeložil Vladimír Macura pod názvem Kolovrátek
• "Vanad lapsed" (1972); do češtiny přeložila z ruského překladu pod názvem Hodina rovnodennosti Zora Beráková
• "Kuradilill" (1974)
• "Viinakuu" (1975)
• "Sugupuu" (1977)
• "Valikuvõimalus" (1978)^[4]
• "Tihnik" (1980)
• "Vabajooks" (1982)
• "Proovielu" (2008)^[5]

Recenze

• NOVÝ, Petr. Něco strašně pěkného (Kolovrátek). Zemědělské noviny 12.1985, s. 2.
• HRUŠKOVÁ, L. Hodina rovnodennosti. Večerní Praha 4.8.1976, s. 6.
• MACURA, Vladimír. Dva sovětské mytologické romány (Bramborový karneval). In Vztahy a cíle socialistických literatur. Pytlík, Radko & Hrzalová, Hana (eds.). ÚČSL ČSAV, Praha 1979, s. 143–168.
• POSPÍŠIL, Ivo. Hledání jistot (Hodina rovnodennosti). Rovnost 91, 1976, 226, s. 5.
• KÖNIGSMARK, Václav. Hodina přítomnosti, hodina historie (Hodina rovnodennosti). Literární měsíčník 6, 1977, 6, s. 108–109.
• MACURA, Vladimír. Pásmo dramatu (Hodina rovnodennosti). Tvorba 1976, 36, s. 11.

Reference