A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000. Jedná se o desáté a zároveň poslední století druhého tisíciletí. Tzv. krátké 20. století je vymezeno roky 1914 a 1991.
První polovina dvacátého století byla ovlivněna především dvěma světovými válkami. Obrovská zkáza a vyčerpání, jež oba celosvětové konflikty přinesly, přispěly ke konci politické a ekonomické dominance Evropy.[1] Druhá polovina století byla charakteristická soupeřením dvou nových světových mocností Spojených států amerických a Sovětského svazu o světovou hegemonii v tzv. studené válce.[2]
Toto století bylo charakteristické nevídaným technologickým a vědeckým pokrokem, avšak došlo v něm i k dosud nejkrvavějším válkám a k hrůzám masového vyvražďování.[3] Ve druhé polovině století se svět poprvé octl před reálnou hrozbou jaderné války, která by pravděpodobně zlikvidovala život na celé planetě. Ve 20. století byl zaznamenán obrovský nárůst světové populace[p. 1] a přes postupující proces globalizace[5] došlo k prohloubení sociálních rozdílů mezi světovým obyvatelstvem.
Vymezení
Dvacáté století, běžně ohraničené 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000, bývá některými historiky vymezováno i s pomocí významných dějinných událostí.[6] Za milník stojící na počátku tohoto věku považuje většina historiků první světovou válku.[7][8] Tato prekatastrofa totiž Evropu a také zbytek světa, poznamenala do té doby nebývalým způsobem.[9] Za čtyři roky války padlo v bojích nejméně 10 miliónů mužů, obrovské oblasti byly zdevastovány a hospodářská produkce se v mnoha regionech zcela zhroutila.[10] První světová válka zcela vyčerpala Ruské impérium, které se vzápětí ponořilo do stejně krvavé občanské války. Jako vítězové z ní vyšli bolševici, kteří přetvořili Rusko na SSSR. Za letopočty stojící na počátku 20. století tak bývají kladeny například roky 1914 (vypuknutí Velké války), 1917 (začátek revoluce v Rusku či vstup USA do války), 1918 (uzavření příměří) či 1919 (Versailleská smlouva).[11]
Za konec tohoto století pak mnozí historici považují přelom 80. a 90. let, kdy kvůli ekonomickému, vojenskému a diplomatickému tlaku Západu došlo k rozpadu Východního bloku a k rozdrolení Sovětského svazu. Období ohraničené první světovou válkou a pádem Sovětského svazu bývá v kontrastu s dlouhým devatenáctým stoletím označováno jako krátké dvacáté století, charakteristické střetem západu s komunismem.[12][13][14] Označení krátké dvacáté století, jež jako první použil maďarský historik Iván Tibor Berend, definoval a mezi odbornou veřejností spolu s pojmem dlouhé devatenácté století prosadil britský marxistický historik Eric Hobsbawm.[15]
Shrnutí
Politické dějiny
Na přelomu 19. a 20. století se evropské mocnosti rozdělily do dvou znepřátelených bloků vzájemně soupeřících o hegemonii.[p. 2] Do otevřeného konfliktu, který byl později znám jako první světová válka, se v letech 1914 až 1918 postupně zapojila většina států z celého světa. Hlavním bojištěm zůstala Evropa, kde ničivá válka předznamenala rozpad tradičních monarchií, carského Ruska, Německého císařství, Rakouska-Uherska a Osmanské říše. Odhaduje se, že ve Velké válce zemřelo přes 10 miliónů vojáků.[17] V Rusku, kde světový konflikt přešel v občanskou válku, se moci chopili bolševici, kteří v roce 1922 přeměnili zemi v Sovětský svaz. K tradičním světovým mocnostem Spojenému království a Francii, jež převzaly kolonie poraženého Německa, přibyly po první válce rychle sílící Spojené státy americké, jejichž ekonomika se již v této době stala zdaleka nejsilnější.[18]
Díky iniciativě amerického prezidenta Woodrowa Wilsona byla v roce 1919 založena Společnost národů, jež si kladla za cíl udržení světového míru.[19] V poražených a válkou vyčerpaných státech, nebo v zemích, jež neuspokojily výsledky Pařížské mírové konference, se však v poválečných letech i s přispěním hospodářské krize třicátých let ustanovily autoritářské režimy. Svými ambicemi a snahou o revizi Versailleského systému v Evropě vyčnívaly především nacistické Německo Adolfa Hitlera, fašistická Itálie Benita Mussoliniho či komunistický Sovětský svaz Josifa Vissarionoviče Stalina. Silný militarismus vedl k agresivní zahraniční politice i Japonské císařství.[20] Společnost národů, jejímiž členy se nestaly Spojené státy, nebyla schopna tlaku těchto států účinně vzdorovat.
Pacifistická politika appeasementu, kterou pro silný odpor k obnovení globálního konfliktu zastávali představitelé Spojeného království a Francie, nezabránila vypuknutí druhé světové války. Třetí říše, ke které se kromě Hitlerových satelitů připojily i Itálie a Japonsko, však byla přes počáteční úspěchy poražena širokou koalicí, v jejímž čele stály Spojené státy americké, Spojené království a Sovětský svaz. V této doposud nejstrašnější válce bylo v letech 1939 až 1945 v boji, v zázemí či systematickým vyvražďováním usmrceno přibližně 50 miliónů lidí.[21] Z války vyšly dvě nové světové mocnosti–Spojené státy a Sovětský svaz tzv. supervelmoci.[22][23]
Po porážce společného nepřítele se však vztahy mezi západem a východem začaly velice rychle ochlazovat.[24] Přestože byla v roce 1945 založena Organizace spojených národů, Železná opona mezi oběma vojenskými bloky rozdělila Evropu. Obě supervelmoci soupeřící v tzv. studené válce založily své vojenské aliance (NATO a Varšavskou smlouvu), rozdělily si sféry svého vlivu, vedly závody ve zbrojení a konfrontovaly své síly v zástupných válkách.[25]
Válkou vyčerpané západoevropské státy nastoupily počátkem 50. let cestu integrace. Dalším charakteristickým procesem, nastartovaným skončením druhé světové války, byla rychlá dekolonizace zemí v Africe a Asii. Staré koloniální mocnosti Británie a Francie oslabené válkou již nebyly schopné dostát svým závazkům a od 40. do počátku 70. let tak získalo samostatnost na sedm desítek afrických a asijských států. Britská Indie získala samostatnost v roce 1947. O dva roky později, po vítězství v občanské válce, vyhlásil vůdce čínských komunistů Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku. Mnoho nových afrických států se vyznačovalo značnou nestabilitou a soupeření Západu s Východem v mnoha z nich přispělo k rozpoutání krvavých občanských válek.[26] Země třetího světa, jež nevstoupily ani do jednoho ze soupeřících světových bloků vytvořily v roce 1961 Hnutí nezúčastněných zemí. Jedním z problematických míst poválečné světové politiky se stal Izraelsko-palestinský konflikt, který eskaloval ve válkách Izraele a jeho arabských sousedů.
Hrozba vypuknutí jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v průběhu druhé poloviny 20. století několikrát nebezpečným způsobem zesílila. V letech 1948 až 1949 za sovětské blokády západního Berlína, za Korejské války mezi roky 1950 a 1953, za Suezské krize v roce 1956, za druhé berlínské krize v letech 1958 až 1961 či při Karibské krizi v roce 1962.[27] Tvrdou porážku přineslo Spojeným státům jejich zapojení se do války ve Vietnamu.[28] Pro Sovětský svaz byla analogií k americké porážce ve Vietnamu jejich vojenská intervence v Afghánistánu. Tato válka v kombinaci se závody ve zbrojení předznamenala hospodářský krach Sovětského svazu.[29]
V 80. letech, kdy USA vystupňovaly svůj diplomatický, vojenský a ekonomický tlak proti Sovětům, se generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov rozhodl pro zavedení reforem.[30] Perestrojka a glasnosť, které demokratizovaly sovětskou společnost, však na konci roku 1991 vedly k rozpadu Sovětského svazu.[31] Po rozpadu SSSR rozšířilo NATO svůj vliv mezi bývalými členy Varšavské smlouvy ve střední a východní Evropě. Zbytek 90. let bývá považován za období dominance Spojených států amerických ve světové politice.[32]
Hospodářské dějiny
Již první desetiletí 20. století se neslo ve znamení vzrůstajících nákladů na zbrojení. První světová válka pak způsobila totální mobilizaci lidských i materiálních zdrojů všech zapojených států, jejichž domácí hospodářství se postupně přeorientovala na válečnou ekonomiku.[33] Hospodářskými vítězi Velké války byly Spojené státy americké, jejichž konfliktem nezasažená ekonomika profitovala z válečných zakázek. Nenasytná evropská poptávka podpořila ekonomický rozvoj i v koloniích a zemích Latinské Ameriky.[34]
Hospodářské vyčerpání Ruska vedlo k pádu carského režimu, občanské válce a v konečné důsledku i k ustanovení Sovětského svazu. Bolševici po uchopení moci zestátnili průmysl, provedli pozemkovou reformu, zakázali soukromý obchod, zavedli všeobecnou pracovní povinnost a centralizovali řízení hospodářské výroby. Důsledkem byl katastrofální propad zemědělské produkce, což donutilo vedení strany upustit od tzv. válečného komunismu a v roce 1921 zčásti obnovit tržní hospodářství (Novaja ekonomičeskaja politika–NEP). Tento kompromis v roce 1928 opustil Leninův nástupce Stalin, který podporoval centralizaci izolovaného sovětského hospodářství, militarizaci a kolektivizaci zemědělství. Stalinova politika nastartovala v Sovětském svazu ohromný rozvoj těžkého průmyslu, avšak vyvolala odpor venkova, kde na mnoha místech vypukl hladomor.[35]
Ekonomiky evropských států, jejichž hospodářství byla válkou nejsilněji zasažena, se v mnoha případech zotavovaly velmi pomalu. V Německu, které muselo splácet vysoké válečné reparace, vypukla nekontrolovatelná hyperinflace. Ta postihla i Maďarsko, Rakousko nebo Polsko.[36] K přerušení pozvolného hospodářského vzestupu a stabilizace světové ekonomiky došlo v říjnu 1929, krachem na newyorské burze.[37]
V důsledku krachu zasáhla počátkem třicátých let většinu světa – s výjimkou izolovaného SSSR – Velká hospodářská krize. V jejím důsledku došlo k obrovskému nárůstu nezaměstnanosti a kolapsu světového obchodu. Americké hospodářství se z krize vzpamatovalo i díky reformám prezidenta Franklina D. Roosevelta známým jako New Deal. Evropské ekonomiky vybředly z deprese s pomocí státních zakázek a zvyšujících se investic na zbrojení.[38] Druhou světovou válku vyhráli Spojenci i díky obrovské převaze v materiálních a lidských zdrojích. V totální válce byly zpustošeny obrovské oblasti Evropy, severní Afriky a Asie. Válka opět posílila ekonomiku Spojených států amerických,[39] které se spolu se Sovětským svazem staly světovou supervelmocí.
Po válce pomohly americké investice obnovit Japonsko a západoevropské státy (Německý hospodářský zázrak).[40] Východní blok však kvůli odmítavému postoji Sovětského svazu Marshallův plán nepřijal a jako alternativa byla založena Rada vzájemné hospodářské pomoci. Přesto zažívala celosvětová ekonomika od 50. do 70. let období nebývalého růstu a pro období do roku 1973 hovoří někteří autoři o tzv. zlatém věku.[41] Socialistický tábor rozšířila v roce 1949 Čínská lidová republika, jejíž vůdce Mao Ce-tung se na přelomu 50. a 60. let pokusil modernizovat čínské hospodářství za tzv. Velkého skoku.[42]
V roce 1973 Ropný šok vyvolaný státy OPEC prudce zvýšil ceny světové ropy.[43] Západ se propadl do hluboké recese, ekonomické problémy se nevyhnuly ani východnímu bloku a většina zemí třetího světa se velkým způsobem zadlužila.[44] Sovětský svaz hospodářské vypětí, násobené závody ve zbrojení s USA, nezvládl a přes Gorbačovovy reformy se na počátku 90. let rozpadl.[45]
V závěru 20. století nadále dominovaly světové ekonomice Spojené státy americké. Oživení hospodářství zažila integrující se západní Evropa, kde výrazně posílilo sjednocené Německo.[46] Po obrozeném Japonsku zažily hospodářský boom i státy jihovýchodní Asie známé jako Asijští tygři.[p. 3] Ekonomický růst zažívala před koncem tisíciletí také Indie, komunistická Čína, která přistoupila k ekonomickým reformám, a nakonec i stabilizované Rusko. Na vývozu ropy bohatly arabské země Středního východu. Ekonomické problémy zasáhly na konci 90. let Latinskou Ameriku, avšak nejzaostalejším světovým regionem zůstala na konci 20. století většina afrických států.[48]
Kulturní dějiny
Významné události
1901 až 1910
- 1. ledna 1901 byl vyhlášen Australský svaz.
- 22. ledna 1901 zemřela britská královna Viktorie.
- 31. května 1902 skončily Búrské války.
- 1903 došlo k osamostatnění Panamy a Spojené státy americké získaly na 100 let Panamský průplav.
- 8. února 1904 napadlo Japonské císařství ruskou pevnost Port Arthur, načež začala rusko-japonská válka, která trvala do 5. září 1905.
- 1904 byla zprovozněna Transsibiřská magistrála spojující Moskvu s Vladivostokem.
- 1905–1907 proběhla Ruskem série nepokojů, jež vedly cara Mikuláše II. k ustanovení státní dumy.
- 1907 založil lord Robert Baden-Powell první skautský oddíl.
- 30. června 1908 došlo k explozi Tunguského meteoritu.
- 25. července 1909 uskutečnil Louis Blériot první let přes kanál La Manche v letadle těžším než vzduch.
1911 až 1920
- 24. července 1911 objevil americký archeolog Hiram Bingham ruiny inckého města Machu Picchu.
- 14. prosince 1911 dosáhl norský polárník Roald Amundsen jako první člověk jižního pólu.
- 1. ledna 1912 byla vyhlášena Čínská republika a poslední čínský císař Pchu I. byl 12. února téhož roku sesazen.
- 15. dubna 1912 došlo k potopení zaoceánského parníku Titanic.
- 28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Jeho smrt se stala záminkou k vypuknutí první světové války.
- 15. června 1914 byl založen spolek Junák - český skaut.
- 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, čímž začala první světová válka.
- 1915 formuloval fyzik Albert Einstein Obecnou teorii relativity.
- 21. listopadu 1916 zemřel nejdéle vládnoucí rakouský císař František Josef I.
- 7. listopadu 1917 vypukla v Rusku Říjnová revoluce.
- 28. října 1918 vzniklo Československo.
- 11. listopadu 1918 bylo mezi státy Dohody a Německem uzavřeno příměří, které ukončilo první světovou válku.
- 11. listopadu došlo k obnovení polské samostatnosti, načež se ustanovila Druhá Polská republika.
- 14. listopadu 1918 byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním československým prezidentem.
- 1919–1921 proběhla polsko-sovětská válka.
- 1920 získaly ženy volební právo v USA.
- 1920 se do Československa vrátily poslední oddíly legií z Ruska.
- 1920 byla založena Společnost národů.
- 16. ledna 1920 začala v USA prohibice. Ve dvacátých letech se pak v Chicagu dostal k moci mafiánský boss Al Capone.
- 24. února 1920 byla v Mnichově založena Národně socialistická německá dělnická strana.
1921 až 1930
- 1921 se Adolf Hitler stal prvním předsedou NSDAP.
- 27. října–29. října 1922 proběhl tzv. Pochod na Řím, během něhož se moci v Itálii chopil italský fašista Benito Mussolini a jeho strana.
- 4. listopadu 1922 objevil britský archeolog Howard Carter Tutanchamonovu hrobku.
- 18. května 1923 bylo v Československu zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání.
- 8.–9. listopadu 1923 se NSDAP v čele s Hitlerem v Mnichově neúspěšně pokusila o puč.
- 1925 byla zformulována teorie kvantové mechaniky.
- 20.–21. května 1927 uskutečnil americký letec Charles Lindbergh první sólový přelet Atlantského oceánu.
- 25. května 1928 ztroskotala vzducholoď Italia.
- 24. října 1929 došlo ke krachu na newyorské burze, jež předznamenal Velkou hospodářskou krizi. Tento den bývá označován jako Černý čtvrtek, anglicky Black Thursday.
1931 až 1940
- 30. ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován německým kancléřem.
- 27. února 1933 došlo k požáru Říšského sněmu v Berlíně.
- 29.–30. června 1934 byli v Německu Hitlerovým režimem během tzv. Noci dlouhých nožů odstraněni nepohodlní velitelé SA.
- 18. prosince 1935 byl novým československým prezidentem zvolen Edvard Beneš.
- 3. října 1935 napadla Mussoliniho Itálie Habeš, což odstartovalo druhou italsko-etiopskou válku.
- 1935–1938 proběhly v Sovětském svazu v rámci Stalinovy Velké čístky tzv. Moskevské procesy, během nichž bylo popraveno množství Stalinových rivalů z komunistické strany.
- 7. března 1936 obsadily německé jednotky demilitarizované pásmo v Porýní.
- 17. července 1936 – 1. dubna 1939 proběhla občanská válka ve Španělsku.
- 6. května 1937 shořela během přistávání v New Jersey vzducholoď Hindenburg.
- 14. září 1937 zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
- 7. července 1937 začala druhá čínsko-japonská válka.
- 13. prosince 1937 dobyla Japonská císařská armáda hlavní město Čínské republiky, Nanking. Následovalo přibližně sedm týdnů drancování známé jako Nankingský masakr, během něhož japonští vojáci usmrtili na 300 000 čínských civilistů.
- 12. března 1938 bylo Rakousko připojeno k Třetí říši.
- 30. září 1938 byla zástupci Německa, Itálie, Spojeného království a Francie podepsána Mnichovská dohoda, která nařizovala Československu postoupit své pohraničí, Sudety, Třetí říši.
- 9.–10. listopadu 1938 proběhla Křišťálová noc.
- 14. března 1939 došlo k vyhlášení Slovenského státu.
- 16. března 1939 byl Hitlerovým výnosem vytvořen Protektorát Čechy a Morava.
- 23. srpna 1939 byl podepsán pakt o neútočení mezi SSSR a Německem.
- 1. září 1939 vpadla německá armáda do Polska. Začala druhá světová válka.
- 10. června 1940 vstoupila do války na straně Osy Itálie.
- 14. června 1940 obsadilo Německo Paříž, načež 22. června kapitulovala Francie.
- 10. června – 31. října 1940 proběhla letecká bitva o Británii.
1941 až 1950
- 22. června 1941 byla zahájena Operace Barbarossa, během níž nacistické Německo napadlo Sovětský svaz.
- 8. září 1941–27. ledna 1944 proběhlo obléhání Leningradu.
- 6. prosince 1941 zahájila sovětská vojska protiútok, který znamenal porážku Němců v bitvě o Moskvu.
- 7. prosince 1941 napadlo Japonsko tichomořskou flotilu Spojených států v Pearl Harbor.
- 20. ledna 1942 bylo nacistickými špičkami na konferenci ve Wannsee rozhodnuto o tzv. konečném řešení židovské otázky.
- 27. května 1942 byl proveden atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
- 3.–7. června 1942 proběhla bitva u Midway. Vítězství USA znamenalo obrat ve válce v Tichomoří.
- 31. ledna 1943 kapituloval německý polní maršál Friedrich Paulus u Stalingradu. Porážka Němců v této bitvě znamenala obrat v bojích na východní frontě.
- 19. dubna–16. května 1943 došlo k povstání ve varšavském ghettu.
- 5. července – 23. srpna 1943 zvítězila sovětská vojska v bitvě v Kurském oblouku, která představuje největší tankovou bitvu všech dob.
- 9. července 1943 začala spojenecká invaze na Sicílii.
- 28. listopadu – 1. prosince 1943 proběhla Teheránská konference.
- 6. červen 1944 byla zahájena spojenecká invaze v Normandii.
- 16. dubna 1945 začala bitva o Berlín.
- 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu.
- 8. května 1945 kapitulovala německá vojska. Druhá světová válka v Evropě skončila.
- 26. června 1945 vznikla Organizace spojených národů.
- 6. srpna 1945 svrhli Američané atomovou bombu na japonské město Hirošima. Výbuch usmrtil přes 100 000 lidí.
- 8. srpna 1945 vyhlásil SSSR válku Japonsku.
- 9. srpna 1945 byla svržena druhá atomová bomba na město Nagasaki. Bylo zabito 40 000 lidí.
- 2. září 1945 kapitulovalo Japonsko. Druhá světová válka skončila.
- 18. října 1945 zahájil svou činnost mezinárodní vojenský tribunál, který v norimberském procesu soudil hlavní představitele nacistického Německa.
- 19. června 1946 byl československým prezidentem znovu zvolen Edvard Beneš.
- 12. března 1947 byla vyhlášena Trumanova doktrína.
- 29. listopadu 1947 přijala OSN návrh na rozdělení Palestiny.
- 17.–25. února 1948 proběhl v Československu komunistický převrat.
- 14. května 1948 vyhlásil nezávislost židovský stát Izrael, načež vypukla první arabsko-izraelská válka.
- 23. května 1949 vznikla spojením tří západních německých okupačních zón Spolková republika Německo.
- 7. října 1949 byla vyhlášena v sovětské okupační zóně Německá demokratická republika.
- 1. října 1949 byla vyhlášena Čínská lidová republika v čele s Mao Ce-tungem. Čankajškovi nacionalisté prchli na ostrov Tchaj-wan.
- 21. října 1949 vpadla čínská vojska do Tibetu.
- 25. června 1950 zaútočila severokorejská vojska na Jižní Koreu, čímž začala Korejská válka.
- 27. června 1950 byla v Československu popravena doktorka Milada Horáková.
1951 až 1960
- 1. listopadu 1952 provedly USA úspěšný test s vodíkovou bombou.
- 5. března 1953 zemřel sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin.
- 14. března 1953 zemřel československý prezident Klement Gottwald.
- 29. května 1953 vystoupili novozélandský horolezec Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay na vrchol nejvyšší hory planety, Mount Everest.
- 1. června 1953 proběhla v Československu měnová reforma.
- 27. července 1953 bylo uzavřeno příměří mezi Severní a Jižní Koreou, čímž skončila korejská válka.
- 14. května 1955 vznikla Varšavská smlouva.
- 26. července 1956 znárodnil egyptský prezident Gamál Násir Suezský průplav, což vedlo k vypuknutí Suezské krize.
- 23. října–10. listopadu 1956 proběhlo neúspěšné Maďarské povstání.
- 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz Sputnik 1, první umělou družici Země.
- 1. ledna 1958 vstoupily v platnost Římské smlouvy, na jejichž základě bylo založeno Evropské hospodářské společenství, předchůdce Evropské unie.
1961 až 1970
- 12. dubna 1961 odstartoval sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, který se stal prvním člověkem ve vesmíru.
- 13. srpna 1961 byla zahájena stavba Berlínské zdi.
- 30. října 1961 odpálil SSSR nejsilnější termonukleární bombu v historii nazvanou Car-bomba.
- 14. října 1962 objevilo americké špionážní letadlo U2 na Kubě sovětské rakety, čímž vypukla Karibská krize.
- 22. listopadu 1963 byl americký prezident John Fitzgerald Kennedy zavražděn atentátníkem.
- 2. srpna 1964 proběhl v Tonkinském zálivu incident mezi US Navy a armádou Severního Vietnamu. Spojené státy se následně plně zapojily do války ve Vietnamu.
- 5.–10. června 1967 proběhla šestidenní válka.
- 21. srpna 1968 podnikla vojska Varšavské smlouvy invazi do Československa s cílem zastavit zdejší reformní proces známý jako pražské jaro.
- 4. dubna 1968 byl v Memphisu zastřelen kazatel Martin Luther King, vůdce hnutí za občanská práva.
- 1966–1969 proběhla v Číně Maova Kulturní revoluce.
- 2. března – 11. září 1969 proběhlo několik pohraničních konfliktů mezi Čínou a SSSR.
- 19. ledna 1969 zemřel Jan Palach
- 20. července 1969 přistál na Měsíci přistávací modul Apolla 11. Prvním člověkem na Měsíci se stal Američan Neil Armstrong.
1971 až 1980
- 1971 se Čínská lidová republika stala členem OSN.
- 5. září 1972 unesli a následně zavraždili palestinští teroristé 11 izraelských sportovců. Událost, jež se odehrála na olympijských hrách v Mnichově, bývá označována jako Mnichovský masakr.
- 11. září 1973 provedl chilský pravicový vůdce Augusto Pinochet úspěšný převrat.
- 6.–26. října 1973 proběhla Jomkipurská válka mezi Izraelem a jeho sousedy.
- 30. dubna 1975 dobyla severovietnamská armáda Saigon. Pádem Saigonu a stažením poslední amerických vojenských jednotek skončila válka ve Vietnamu.
- 1975–1979 ovládali Kambodžu Rudí Khmerové. Brutální teror si v zemi vyžádal nejméně 1,7 miliónu obětí.
- 6.–7. ledna 1977 byl publikován text Charty 77.
- 16. října 1978 byl novým papežem zvolen Polák Karol Wojtyla. Jako Jan Pavel II. se stal prvním neitalským papežem od roku 1522.
- 24. prosince 1979 – 15. února 1989 proběhla sovětská invaze do Afghánistánu.
- 22. září 1980–20. srpna 1988 proběhla Irácko-íránská válka.
- 1980 bylo v Polsku vytvořeno nezávislé odborové hnutí Solidarita.
- 8. května 1980 označila Světová zdravotnická organizace pravé neštovice za zcela vyhubené.
1981 až 1990
- 12. dubna 1981 podnikl americký raketoplán (Columbia) svůj první let do vesmíru.
- 14. prosince 1981 ratifikoval Kneset zákon o Golanských výšinách, jež aplikoval izraelskou vládu na území Golanských výšin.
- 1982 byl Egyptu na základě egyptsko-izraelské mírové smlouvy navrácen Sinajský poloostrov.
- 2. dubna 1982 obsadila Argentina Falklandy, čímž začala válka o Falklandy, která skončila dobytím ostrovů Brity 14. června téhož roku.
- 3. dubna 1982 obsadila Argentina Jižní Georgii
- 6. červen 1984 dobyly indické jednotky Zlatý chrám v Amritsaru, nejposvátnější chrám Sikhů, a zabily odhadem 1 000 lidí.
- 28. února 1986 explodoval krátce po svém startu raketoplán Challenger.
- 19. února 1986 vypustili sověti kosmickou stanici Mir.
- 26. dubna 1986 se odehrála Černobylská havárie, největší jaderná katastrofa v poválečné historii
- 16. září 1987 byl přijat Montrealský protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu.
- 3. července 1988 sestřelil americký křižník USS Vincennes íránské dopravní letadlo Airbus A300 B2. Při nehodě zemřelo všech 290 pasažérů.
- 21. prosince 1988 explodoval let Pan Am 103 nad skotským městem Lockerbie, zemřelo 270 lidí.
- 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď.
- 17. listopadu 1989 začala v Československu Sametová revoluce.
- 25. prosince 1989 byl zatčen a popraven rumunský komunistický diktátor Nicolae Ceauşescu.
- 4. června 1989 byly krvavě potlačeny studentské protesty na náměstí Nebeského klidu v Číně.
- 1989 vznikla palestinská samospráva v čele s Jásirem Arafatem.
- 3. října 1990 došlo ke sjednocení Německa.
1991 až 2000
- 17. ledna 1991 byla zahájena operace Pouštní bouře.
- 31. března 1991 vypukla občanská válka v Jugoslávii, která vedla k jejímu rozpadu.
- 26. prosince 1991 došlo k rozpadu Sovětského svazu.
- 13. března 1992 představil Číňan Li Chung-č' čchi-kungovou metodu pro rozvoj těla a mysli nazvanou Fa-lun-kung.
- 3. listopadu 1992 byl americkým prezidentem zvolen demokrat Bill Clinton.
- 1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku.
- 26. ledna 1993 byl prvním prezidentem České republiky zvolen Václav Havel.
- 1. listopadu 1993 vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva a vznikla Evropská unie.
- 10. května 1994 byl Nelson Mandela zvolen prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky.
- 11. prosince 1994–31. srpna 1996 proběhla první rusko-čečenská válka.
- 1994 proběhla genocida ve Rwandě. Konflikt Hutuů a Tutsiů si vyžádal přes milion obětí.
- 17. ledna 1995 zasáhlo japonskou oblast Kóbe zemětřesení o síle 7,2 Richterovy škály, které si vyžádalo na 6 000 obětí.
- 19. prosince 1995 ukončila Daytonská mírová smlouva válku v Bosně a Hercegovině.
- 1996 ovládlo fundamentalistické hnutí Tálibán Afghánistán, kde došlo k vytvoření Islámského emirátu.
- V červenci 1997 postihly katastrofální povodně povodí Moravy a Odry. Záplavy postihly i území Polska, Slovenska, Rakouska a Německa.
- 1. července 1997 byl Hongkong předán Číně.
- 22. února 1998 získali čeští hokejisté zlaté medaile na zimních olympijských hrách v Naganu.
- 28. února 1998–11. červen 1999 proběhla válka v Kosovu.
- 1998 provedla teroristická organizace Al-Káida útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii.
- 20. listopadu 1998 byl vypuštěn první modul Mezinárodní vesmírné stanice.
- 12. března 1999 vstoupila Česká republika jako první země bývalého východního bloku do Severoatlantické aliance.
- 20. července 1999 nařídil předseda KS Číny Ťiang Ce-min vyhladit duchovní školu Fa-lun-kung na území ČLR. Jejím pronásledováním byl pověřen tzv. Úřad 610.
- 31. prosince 1999 abdikoval ruský prezident Boris Jelcin, který předal moc svému nástupci, Vladimiru Putinovi.
- 1. října 1999 začala druhá rusko-čečenská válka.
- 2000 zasedal v Praze MMF a došlo ke zprovoznění prvního bloku jaderné elektrárny Temelín.
- 2000 byla v Lomé přijata ustavující smlouva Africké unie.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Světová populace dosáhla první miliardy na počátku 19. století. Druhé miliardy dosáhla za 120 let, třetí za 35 let a čtvrté za 15 let. Pěti miliard dosáhla v 80. letech a na konci tisíciletí se vyšplhala již na šest miliard.[4]
- ↑ Trojspolek vznikl v roce 1882, kdy se k spojenecké smlouvě mezi Německým císařstvím a Rakousko-Uherskem z roku 1879 připojilo Italské království. Trojdohoda, neboli aliance mezi Spojeným královstvím, Francouzskou republikou a Ruským impériem se zformovala po uzavření smluv mezi Francií a Ruskem v roce 1894, Británií a Francií v roce 1904 a konečně Británií a Ruskem v roce 1907.[16]
- ↑ Mezi první generaci těchto států patřily Jižní Korea, Hongkong, Tchaj-wan, či Singapur. V další vlně je následovaly Malajsie, Thajsko či Indonésie.[47]
Reference
- ↑ Roberts, John Morris. Dvacátého století. Dějiny světa od roku 1901 do současnosti Praha; Plzeň: 2004. . Str. 189–190.
- ↑ Diner, Dan. Porozumět 20. století Brno: 2010. . Str. 35–36.
- ↑ Hobsbawm, Eric. Věk extrémů : Krátké 20. století 1914–1991 Praha: 1998. . Str. 24–26.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 356.
- ↑ Roberts (2004), Str. 449–450.
- ↑ Roberts (2004), Str. 21–22.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 16–17.
- ↑ Vinen, Richard. Evropa dvacátého století Praha: 2007. . Str. 16–17.
- ↑ Křen, Jan. Dvě století střední Evropy Praha: 2005. . Str. 323.
- ↑ Roberts (2004), Str. 206.
- ↑ Dvořák, Tomáš; Borovský, Tomáš. Úvod do studia dějepisu. 2. díl Brno: 2014. dále jen Úvod do studia dějepisu (2014). Str. 65.
- ↑ Vinen (2007), s. 16–17.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 18.
- ↑ Diner (2010), s. 5–6.
- ↑ Úvod do studia dějepisu (2014), s. 64–65.
- ↑ Křen (2005), s. 294–296.
- ↑ Vinen (2007), s. 68.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 27.
- ↑ Roberts (2004), Str. 212.
- ↑ Johnson, Paul. Dějiny 20. století Praha: 2008. dále jen Johnson (2008). Str. 306–308.
- ↑ Roberts (2004), Str. 319–322.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 233.
- ↑ Roberts (2004), Str. 332.
- ↑ Roberts (2004), Str. 335–337.
- ↑ Vinen (2007), s. 256–261.
- ↑ Johson (2008), s. 503.
- ↑ Vinen (2007), s. 261–262.
- ↑ Roberts (2004), Str. 495.
- ↑ Roberts (2004), Str. 547.
- ↑ Roberts (2004), Str. 547–549.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 492–495.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 571.
- ↑ Stellner, František. Hospodářské dějiny (16.–20. století Praha: 2006. dále jen Stellner (2006. Str. 49–51.
- ↑ Roberts (2004), Str. 215.
- ↑ Stellner (2006), s. 56–59.
- ↑ Stellner (2006), s. 63 a 66.
- ↑ Stellner (2006), s. 71.
- ↑ Stellner (2006), s. 71–75.
- ↑ Stellner (2006), s. 87.
- ↑ Stellner (2006), s. 87–91.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 265–267.
- ↑ Stellner (2006), s. 104.
- ↑ Stellner (2006), s. 93.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 429 a 433.
- ↑ Stellner (2006), s. 118–123.
- ↑ Stellner (2006), s. 124–126.
- ↑ Roberts (2004), Str. 530.
- ↑ Stellner (2006), s. 127–129.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ADAMEC, Jan: Od Principa k Trumpovi. Texty k historickým výročím 2002-2018. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Praha 2020. 465 s. ISBN 978-80-7308-352-6 (print), ISBN 978-80-7308-353-3 (online: pdf)
- BOWMAN, John S. Kronika dějin 20. století. Praha: Columbus, 1993. ISBN 80-901578-2-3. S. 280.
- DINER, Dan. Porozumět 20. století. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 219 s. ISBN 978-80-7325-208-3.
- FERGUSON, Niall. Válka světa. Dějiny věku nenávisti. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 751 s. ISBN 978-80-200-1650-8.
- FILIPPI CODACCIONI, Ange-Marie. Dějiny 20. století : Encyklopedie politického, ekonomického a kulturního dění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994. 423 s. ISBN 80-204-0403-1.
- HOBSBAWM, Eric. Věk extrémů : Krátké 20. století 1914–1991. Překlad J. Pečírková a P. Štěpánek. 1. vyd. Praha: Argo, 1998. 620 s. ISBN 978-80-257-0302-1.
- JOHNSON, Paul. Dějiny 20. století. Praha: Rozmluvy, 2008. ISBN 978-80-7335-335-3. S. 846.
- KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2.
- ORT, Alexandr. Evropa 20. století. Plzeň: A. Čeněk, 2004. ISBN 80-86473-87-2. S. 439.
- ROBERTS, John Morris. Dvacáté století : dějiny světa od roku 1901 do současnosti. Praha; Plzeň: Beta-Dobrovský, 2004. 631 s. ISBN 80-7306-131-7.
- STELLNER, František. Hospodářské dějiny (16.-20. století). Praha: Oeconomica, 2006. 139 s. ISBN 80-245-1141-x.
- VINEN, Richard. Evropa dvacátého století. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-735-1. S. 560.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 20. století na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Émile Zola
Émilie du Châtelet
Úmrtí v roce 2021
Únor
Ústava (Platón)
Útok na Tuilerijský palác
Čína
Čadca
Časové pásmo
Čeština
Čeněk Chyský
Černé indie
Červenec
Česká Wikipedie
České kráľovstvo
Český zemský sněm
Česko
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Činohra
Řím
Římské číslice
Římský konzul
Řecko
Śląkfa
Šáhruch
Šagrat Al Durr
Šen Fu
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Šest historií prchavého života
Španělsko
Špičácký tunel
Štrbské Pleso
Štvorcový kilometer
Švédsko
Žánr
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žofie Šarlota Hesensko-Kasselská
1. únor
1. červen
1. červenec
1. květen
1. leden
1. november
1. srpen
10. únor
10. červen
10. říjen
10. august
10. březen
10. duben
10. prosinec
10. srpen
10. storočie
10. září
11. únor
11. červenec
11. březen
11. květen
11. leden
11. prosinec
11. srpen
11. storočie
1179
1191
12. únor
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. leden
12. srpen
120
1238
1246
1250
1267
1291
1292
1296
13. únor
13. červen
13. březen
13. duben
13. květen
13. leden
13. prosinec
13. srpen
1327
1346
1347
1357
1397
14. únor
14. červen
14. březen
14. duben
14. leden
14. listopad
14. prosinec
14. srpen
1405
1439
1449
1453
1455
1499
15. únor
15. červenec
15. březen
15. duben
15. leden
15. listopad
15. prosinec
15. srpen
15. září
1519
1520
1524
1527
1531
1537
1550
1555
1575
1586
1591
1595
16. únor
16. červen
16. červenec
16. december
16. duben
16. květen
16. leden
16. srpen
16. století
16. září
1600
1614
1615
1624
1626
1628
1630
1632
1649
1664
1665
1666
1667
1672
1674
1675
1676
1677
1678
1681
1682
1683
1684
1685
1688
1690
1693
1696
17. únor
17. červen
17. červenec
17. březen
17. duben
17. květen
17. leden
17. listopad
17. prosinec
17. srpen
17. století
17. září
1700
1704
1706
1707
1708
1711
1715
1719
1720
1723
1724
1728
1729
1733
1739
1745
1746
1747
1748
1749
175
1750
1751
1752
1753
1754
1755
1759
1763
1764
1768
1769
1772
1782
1785
1787
1789
1790
1791
1792
1797
1798
1799
18. únor
18. červen
18. říjen
18. březen
18. květen
18. leden
18. listopad
18. srpen
18. století
1800
1801
1802
1803
1804
1805
1808
1809
1810
1813
1814
1816
1817
1818
1820
1821
1822
1823
1825
1827
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1838
1839
1840
1841
1845
1848
1849
1850
1851
1852
1853
1854
1856
1857
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1865
1866
1867
1868
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1876
1877
1877 ve fotografii
1877 v loďstvech
1878
1879
1880
1881
1882
1884
1887
1888
1889
1890
1892
1893
1895
1896
1897
1898
1899
19. únor
19. březen
19. leden
19. listopad
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. září
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1918
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1957
1958
1959
1960
1961
1963
1964
1966
1967
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1992
1993
1997
1998
2. únor
2. červen
2. říjen
2. duben
2. leden
2. listopad
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
20. únor
20. červen
20. červenec
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. srpen
20. století
2000
2001
2002
2004
2005
2006
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2016
2018
2019
2020
2022
21. únor
21. červen
21. březen
21. květen
21. srpen
21. století
216 př. n. l.
22. únor
22. březen
22. duben
22. leden
22. prosinec
22. srpen
22. září
23. únor
23. červen
23. říjen
23. březen
23. květen
23. listopad
23. november
23. srpen
23. září
24. únor
24. červenec
24. říjen
24. duben
24. květen
24. leden
24. listopad
24. prosinec
24. srpen
24. září
25. únor
25. červen
25. říjen
25. květen
25. listopad
25. prosinec
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. červenec
26. říjen
26. duben
26. leden
26. srpen
26. září
27. únor
27. červen
27. březen
27. duben
27. květen
27. prosinec
27. srpen
27. září
28. únor
28. červen
28. říjen
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. prosinec
28. srpen
28. září
29. březen
29. duben
29. květen
29. leden
29. listopad
29. prosinec
29. srpen
29. září
3. únor
3. červen
3. červenec
3. březen
3. duben
3. květen
3. listopad
3. srpen
30. červen
30. duben
30. květen
30. prosinec
30. srpen
30. září
303. stíhací peruť
31. červenec
31. říjen
31. březen
31. srpen
338 př. n. l.
4. únor
4. červen
4. říjen
4. březen
4. duben
4. květen
4. leden
4. listopad
4. prosinec
4. srpen
4. září
40. roky 10. storočia
412
485
5. únor
5. červenec
5. březen
5. leden
5. listopad
5. prosinec
50. roky 10. storočia
6. únor
6. červen
6. červenec
6. říjen
6. březen
6. duben
6. srpen
6. září
60. roky 10. storočia
7. únor
7. červen
7. červenec
7. duben
7. leden
7. srpen
70
8. únor
8. červen
8. říjen
8. duben
8. květen
8. leden
8. november
8. srpen
843
9. únor
9. červen
9. červenec
9. říjen
9. březen
9. duben
9. květen
9. leden
9. listopad
9. prosinec
9. srpen
9. storočie
9. září
919
922
923
950
951
952
953
954
955
956
957
958
959
960
991
Abaj Kunanbajuly
Abdulaziz
Abolicionismus
Abraham Gottlob Werner
Abstraktní expresionismus
Achille Costa
Administratívne členenie Poľska
Administrativní dělení Spojených států amerických
Adolf Hitler
Adolf Kašpar
Adolf Ludvík Krejčík
Afšárovci
Afroameričané
Agapet II.
Agentura pro ochranu životního prostředí
Ajjúbovci
Alžběta Petrovna
Al-Mansura
Albánie
Albína Honzáková
Albert Milota
Albrecht II. Habsburský
Alessandro Magnasco
Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj
Alexandr Nikolajevič Radiščev
Alfons IV. Portugalský
Alfred Kubin
Alois Chytil
Alois Roudnický
Alois Ugarte (starší)
Alois Velich
Alois Zábranský
Alternativní historie
Amanda Gormanová
Američané hispánského a latinskoamerického původu
Americká občanská válka
Americká válka za nezávislost
Amharsko
Analog Science Fiction and Fact
André Cardinal Destouches
Andrea Sestini Hlaváčková
Angličané
Anglosasové
Antiutopie
Antoš Frolka
Antonín Beňa
Antonín Kraft
Antonín Pustka
Antonín Slavíček
Antonín Strnad
Antonio Banderas
Antoni van Leeuwenhoek
Anton Štefánek
Anton Roscher
Apokalyptická a postapokalyptická sci-fi
Arkadij a Boris Strugačtí
Arnošt Vaněček
Arthur C. Clarke Award
Arthur Charles Clarke
Arthur Dove
Arthur Siegel
Artur Kraus
Art deco
Asaph Hall
Asijští Američané
Astma
Athény
Atlantský oceán
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Augsburg
Augustin Štefan
August Bedřich Piepenhagen
August III. Polský
Auschwitz
Autoritní kontrola
Avantgarda
Bílí Američané
Bělorusko
Březen
Bagel
Balet
Balthasar Denner
Baobab
Barbora Braniborská (1527–1595)
Barokní architektura
Battery Park City
Bedřich August Harrach
Bedřich Dlouhý
Benedikt XIV.
Benzín
Bibliografie dějin Českých zemí
Bitka pri Lechu
Bitva na Lechu
Bitva na Lechu (955)
Bitva o Širojamu
Bitva o průsmyk Šipka
Bitva u Abúkíru
Bitva u Chairóneie
Bitva u Hradce Králové
Bitva u Kann
Bitva u Maldonu
Bitva u Nikopole (1877)
Bořivoj Navrátil
Božena Weleková
Boeing B-29 Superfortress
Bohuslav Chňoupek
Bohuslav Schnirch
Bohuslav Svoboda
Boleslav I.
Boston
Boulogne-sur-Mer
Brno
Broadway
Bronx
Bronx Zoo
Brooklyn
Brooklyn Museum
Budapešťská konvence
Budoucnost
C. k.
Calvin Coolidge
Camillo Benso Cavour
Carlo Naya
Carl Gustaf Mannerheim
Carl Heinrich Biber
Carnegie Hall
Carolina Kostnerová
Catania
Catskill Mountains
Cena Ditmar
Cena Hugo
Cena Jupiter
Cena Karla Čapka (cena fandomu)
Cena Locus
Cena Ludvík
Cena Nebula
Central Park
Cesta kolem světa
Cestování v čase
Cheesecake
Chrysler Building
Cikáni
Cisterciácký řád
College of William & Mary
Commons:Featured pictures/cs
Condé Nast Building
Coney Island
Covid-19
Cukrářství
Dílo:Newtonův mozek
Děčín
Dagmar Frýbortová
Dallas
Daniel Bernoulli
Daniel Gottlieb Türk
David Berkowitz
David Crinitus z Hlavačova
Deimos (měsíc)
Demokratická strana (USA)
Denisa Chládková
Desaťročie
Diecéze míšeňská
Dionýz Blaškovič
Domažlice
Domenico Cimarosa
Dominikánská republika
Dominik Oesterreicher
Dora Boothbyová
Drahomír Josef Růžička
Dreadnought
Druhá anglo-nizozemská válka
Druhá světová válka
Druhá svetová vojna
Druhý chrám
Drupi
Dusty Hill
East River
Edred
Edward Jenner
Ekvádor
Eli Urbanová
Ellis Island
Emanuel Mandler
Emile Berliner
Emil Enhuber
Emil Pluhař
Emil Pollert
Emma Waldecko-Pyrmontská
Empire State Building
Encyklopedie
Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel
Epos o Gilgamešovi
Eric Adams (politik)
Erijský kanál
Ernst Friedrich Benda
Eskamotérství
Esperanto
Estuár
Etiopie
Evangelická církev
Eva Jakoubková
Eva Josefina Julie Potocká
Führer
Falafel
Fandom
Fantastika
Fantasy
Fat Man
Federal Hall
Fedor Houdek
Fehime Sultan
Ferdinand VI.
Fernão de Magalhães
Fernando Tarrida del Mármol
Fifth Avenue
Filadelfie
Filip II. Makedonský
Filip II. Orleánský
Filip Josef Kinský
Film
Filmový žánr
Fiorello H. La Guardia
Fonograf
Forry Award
Fráňa Šrámek
Frédéric Auguste Bartholdi
Francie
Francouzské království
Frank Herbert
Franská říše
František Bílkovský
František Bakule
František Faustin Procházka
František Geršl
František Heřmánek (spisovatel)
František I. Štěpán Lotrinský
František Piťha
František Trenck
František Xaver Harlas
Františka Marie Bourbonská
Franz Windirsch
Frederik I. Švédský
Frick Collection
Fridrich II. Veliký
Fritz Tampe
Görlitz
Gabriel Daniel
Gemeinsame Normdatei
George Cranfield Berkeley
George Washington
Georg Alexander Pick
Giordano Bruno
Giovanni da Verrazzano
Gmina
Gotická architektura
Greenwich Village
Gregoriánský kalendář
Gregor Mendel
Guercino
Guggenheimovo muzeum
Gustav Švamberg
Gustav Oplustil
Guyana
Habsburská monarchia
Habsburská monarchie
Haiti
Handlová
Hannibal
Hardcore
Hard science fiction
Harlem
Harlemská renesance
Harlem River
Hearst Tower
Hektár
Henrich I. (Bavorsko)
Henri Nestlé
Henry Steel Olcott
Herbert George Wells
Herbert Hoover
Hermenegild Škorpil
Hilsneriáda
Hip hop
Historický lexikon Švýcarska
Hlavní strana
Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau
Horkovzdušný balon
Horní Lužice
Hot-dog
Hudson (řeka)
Hugo Klement Mrázek
Hustota zalidnění
Hvězdná brána
Hybridní pohon
Hydrodynamika
Ian Anderson
Ibráhím Šáh
Ignác Händl
Ilindenské povstání
Indický císař
Indie rock
Indonésie
Ingeborg Dánská (1878)
Instituce
International Standard Book Number
Irák
Irové
Isaac Asimov
Isaac Newton
Isabel Allende
Isidor Vondruška
Italové
Iveta Toušlová
Izrael
János Richter
Ján (Čechy)
Ján Kalinčiak
Ján Mato
Ján XII.
Július Binder
Jaan Kaplinski
Jakub Arbes
Jakub II. Aragonský
Jakub II. Stuart
Jakub Jan Trautzl
James Dean
Jan Amos Komenský
Jan Bartoš (herec, 1932)
Jan Cicero Braniborský
Jan Henryk Dąbrowski
Jan Krásl
Jan Lucemburský
Jan Lukas
Jan Neruda
Jan Pohribný
Jan V. Palaiologos
Jan V. Portugalský
Jan Vašatý
Jan van Huysum
Jan VI. Kantakuzenos
Jan Zbranek
Japonská císařská armáda
Japonsko
Jaroslava Pokorná
Jaroslav Valenta (YMCA)
Jaroslav Vsevolodovič
Jazz
Jean-Baptiste Joseph Delambre
Jednota strakonická
Jiří Černošek
Jiří Šebánek
Jiří II.
Jiří II. (britský král)
Jiří Procháska
Jiří Vyvadil
Jiří Zídek
Jiří Zídek (1944)
Jiří z Poděbrad
Jindřiška Konopásková
Jindřich IV.
Johann Elias Schlegel
Johann Jakob Scheuchzer
Johann Sigmund Riesch
Johann Wolfgang von Goethe
John Logie Baird
John Montagu, 2. vévoda z Montagu
John Tyndall
John Williams
John Wood Campbell
Josef Čapek
Josef Šmaha
Josef David
Josef Drahoňovský
Josef Grus (1869)
Josef Hasil
Josef Hycl
Josef Ježek (ministr)
Josef Jindřich Šechtl
Josef Klán
Josef Král (malíř)
Josef Lacina
Josef Mayer (politik)
Josef Skřivan
Josef Tadra
Josef Tvrdý
Josef Tykal
Josef Václav Bohuslav Pilnáček
Josef Vydra
Josef Zoser
Jozef Buday
Juilliard School
Jules A. Hoffmann
Jules Verne
Julius Morman
Julius Richard Petri
Jussi Adler-Olsen
Justin Theroux
Köppenova klasifikace podnebí
Kagošima
Kalvinismus
Kaple Božího hrobu (Slaný)
Karel Čapek
Karel Absolon
Karel Ferdinand Bellmann
Karel Hanke
Karel Hejma
Karel II. Holý
Karel Kinský (malíř)
Karel Kula
Karel Mareš (skladatel)
Karel Pleskač
Karel Roden mladší
Karel Svoboda (bankéř)
Karel Toman
Karl Schuster
Karolina Kózka
Kaspar von Stieler
Katafalk
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 2. srpna
Kategorie:Narození v roce 1749
Kategorie:Narození v roce 1877
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kebab
Kilometr čtvereční
Kinští
Kolumbie
Kolumbijská univerzita
Koncentračný tábor
Koncentračný tábor Auschwitz
Koncentračný tábor Auschwitz-Birkenau
Koncentračný tábor Auschwitz I
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin I. Řecký
Konstantin XI. Dragases
Konzerva
Konzervatoř
Koordinovaný světový čas
Koordinovaný svetový čas
Koruna česká
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Království Velké Británie
Krakatit
Krakov
Kramerius (digitální knihovna)
Kristián Filip Clam-Gallas
Kristián VII.
Kryscina Cimanouská
Kultúra (spoločenské vedy)
Kursk
Kuvajt
Květuše Sgallová
Kyberpunk
Labutí jezero
Labyrint světa a ráj srdce
Lalibela
Leden
Leeuwenhoekova medaile
Lenapové
Leopold Chalupa
Leopold Hilsner
Les
Letiště JFK
Letiště LaGuardia
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Library of Congress Control Number
Libuše Baudyšová
Lidové noviny
Lisa Raymondová
Literární žánr
Londýn
Longinus Anton Jungnitz
Long Island
Lorenzo da Ponte
Lothar I. Franský
Louis-Nicolas Clérambault
Lovro Toman
Lower East Side
Lower Manhattan
Lužická Nisa
Luba Pellarová
Lucius Aemilius Paullus
Ludvík I. Pobožný
Ludvík II. Němec
Ludvík Souček
Ludvík XIV.
Ludvík XV.
Luisa Anna Hannoverská
Lunar Orbiter 1
Měsíc
Měsíc (satelit)
Městská hromadná doprava
Městské okresy v Německu
Maďaři
Madison Avenue
Madison Square Garden
Magdalena z Valois
Magie
Mahmud I.
Makedonie (region)
Malopoľské vojvodstvo
Manhattan
Marg Moll
Maria Caroline Charlotte von Ingenheim
Marie II. Stuartovna
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
Marie Terezie
Marie Votrubová-Haunerová
Marie Zdeňka Baborová-Čiháková
Mars (planeta)
Martin Hampl
Martin Tenk
Martin Vahl
Massiel
Matej Bel
Matko Laginja
Meč a magie
Medián
Melting pot
Mendelovy zákony dědičnosti
Metropolitan Opera
Metropolitní muzeum umění
Metropolitní opera
Metrov nad morom
Metro v New Yorku
Metro v Praze
Mexiko
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Michael Gottlieb Hansch
Michal Podolka
Mikrofon
Milada
Milada Schusserová
Milan Chladil
Milan Fijala
Milan Knobloch
Milan Nakonečný
Milavče
Milena Jesenská
Military science fiction
Miloš Šejn
Miloš Vojta
Miloš Vystrčil
Miloslav Švandrlík
Mimozemský život
Miroslav Fokt
Miroslav Jindra
Missouri (stát)
Momozono
Mongolové
Mrakodrap
Mučednice čistoty
Murad V.
Muzeum moderního umění
Muzikál
Muzikologie
Nádraží Praha-Libeň
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní divadlo
Národní knihovna Izraele
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nacistické Nemecko
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nagasaki
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské války
Narodnyj komissariat vnutrennich del
Na kometě
Nechanice
Nejvyšší soud Spojených států amerických
Nemčina
Nemecko
Newtonův mozek
Newyorská filharmonie
Newyorská kuchyně
Newyorská metropolitní oblast
New Jersey
New York
New York (rozcestník)
New York (stát)
New York Mets
New York Stock Exchange
New York Yankees
Nicolas Appert
Nikolaj Ťutčev
Nizozemci
Nový Amsterdam
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
Novogotika
Nowy Sącz
Nuselský pivovar
Oświęcim
Obléhání Plevna
Ochrana přírody
Okresy ve Spojených státech amerických
Oldřich II. z Rožmberka
Oldřich Lajsek
Olga Sommerová
Olympijské hry
Ondřej Boleslav Petr
One World Trade Center
Operace Chalk
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Ostrava
Osvobozené divadlo
Otakar Frič
Otakar Lebeda
Ota Dub
Ota I. Veliký
Otto I. (Svätá rímska ríša)
Pán času
Předměstí
Přimda (hrad)
Paříž
Pagekon obří
Památková rezervace
Památný den romského holokaustu
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Papež
Park
Pasquale Cafaro
Paul von Hindenburg
Pavel Havránek (politik)
Pavel Holba
Pavel Jan Souček
Pavel Juráček
Pavel Linhart
Pavel Skramlík
Peking-Paříž 1907
Peter Atkins
Peter Minnewitt
Peter O'Toole
Petra Cetkovská
Petriho miska
Petrohrad
Petr Bezruč
Petr Hošek (hudebník)
Petr I. Veliký
Petr Iljič Čajkovskij
Philippe Soupault
Philip K. Dick
Phobos (měsíc)
Pierre Carlet de Chamblain de Marivaux
Pierre Charles L'Enfant
Pierre Simon de Laplace
Planeta
Plexis
Ploutvonožci
Poľština
Poľská obranná vojna (1939)
Poľské kráľovstvo (1385 – 1569)
Poľsko
Poštovní směrovací číslo
Požár v továrně Triangle Shirtwaist
Polština
Polské království
Polsko
Polyhistor
Pondělí
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Film
Portál:Geografia
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Videohry
Portugalsko
Poslanecká sněmovna
Postupimská dohoda
Postupimská konference
Povídky malostranské
Povstání v Treblince
Powiat
Powiat bocheński
Powiat brzeski (Malopoľské vojvodstvo)
Powiat chrzanowski
Powiat dąbrowski
Powiat gorlicki
Powiat krakowski
Powiat limanowski
Powiat miechowski
Powiat myślenicki
Powiat nowosądecki
Powiat nowotarski
Powiat oświęcimski
Powiat olkuski
Powiat proszowicki
Powiat suski
Powiat tarnowski
Powiat tatrzański
Powiat wadowicki
Powiat wielicki
Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)
Prevét
Prohibice
Proklos
Prokop Sedlák
Pruské království
Pruské Slezsko
Prvá svetová vojna
První konstituční éra
Punk
Punské války
Q20057877
Q20057877#identifiers
Q20057877#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q24925#identifiers
Q24925#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q60
Queens
Rómčina
Rómulo Gallegos
R.U.R.
Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-Uhersko
Rap
Ray Bradbury
Renesanční architektura
Rey Koranteng
Robert Anson Heinlein
Robert Hütter
Robert Manzer
Robert Nebřenský
Rockefeller Center
Rok
Romaneto
Roman Havelka
Roy Keane
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf Hawelka
Rudolf Kufa
Ruská akademie věd
Ruské impérium
Rusko
Rusko-turecká válka (1877–1878)
Rychlobruslení
Sakrální stavba
Saliha Sultan (dcera Abdulazize)
Salsa (tanec)
Samuraj
San Francisco
SARS-CoV-2
Sasko
sci-fi
Science-fiction
Science fantasy
Science fiction
Scipione Borghese (kníže)
Seagram Building
Sedmá křížová výprava
Semtex
Sergej Adamovič Kovaljov
Severné Porýnie-Vestfálsko
Sevilla
Seznam českých science fiction filmů a seriálů
Seznam římských králů
Seznam španělských vládců
Seznam nejvyšších budov v New Yorku
Seznam spisovatelů science fiction
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Shea Stadium
Skalnaté hory
Skleníkové plyny
Slaný
Slavistika
Slezská kuchyně
Slovensko
Smallville
Socha Svobody
Soft science fiction
Soubor:5 Boroughs Labels New York City Map.svg
Soubor:Adolf kaspar.jpg
Soubor:Andrea Hlavackova Aegon International Eastbourne 2011.jpg
Soubor:Antonio Banderas KVIFF.jpg
Soubor:A view of Fort George with the city of New York, from the SW.jpg
Soubor:B Svoboda 2014.JPG
Soubor:Carolina Kostner 2007 Nebelhorn Trophy.jpg
Soubor:Castelloplan.jpg
Soubor:Central Park New York City New York 23 cropped.jpg
Soubor:Central Park Summer.JPG
Soubor:Drupi 1975.jpg
Soubor:Flag of New York City.svg
Soubor:Frana Sramek 1926.jpg
Soubor:Goethe (Stieler 1828).jpg
Soubor:Greenpoint Houses.JPG
Soubor:Herbert Clark Hoover.jpg
Soubor:Ian Anderson Munich 2014 1.JPG
Soubor:Imagination 195808.jpg
Soubor:Isabel allende.jpg
Soubor:James Dean in East of Eden trailer 2.jpg
Soubor:John Williams tux.jpg
Soubor:Jussi Adler-Olsen.jpg
Soubor:Justin Theroux at the 2008 Tribeca Film Festival.JPG
Soubor:Lisa Raymond 2011.jpg
Soubor:LOC Lower Manhattan New York City World Trade Center August 2001.jpg
Soubor:LowerEastSideTenements.JPG
Soubor:Lunar orbiter 1 (large).jpg
Soubor:Metropolitan Opera auditorium.jpg
Soubor:MET entrance.jpg
Soubor:Mulberry Street NYC c1900 LOC 3g04637u edit.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:New-York-Jan2005.jpg
Soubor:New York City Midtown from Rockefeller Center NIH.jpg
Soubor:New York Midtown Skyline at night - Jan 2006 edit1.jpg
Soubor:Nobel Prize 2011-Press Conference KI-DSC 7584.jpg
Soubor:NYC Montage 2014 4 - Jleon.jpg
Soubor:Olga-Sommerová.jpg
Soubor:One world trade center - New York.jpg
Soubor:Peter Atkins Paris 2007.JPG
Soubor:Peter O'Toole -- LOA trailer.jpg
Soubor:Rey kora...jpg
Soubor:Rising-lewecke.jpg
Soubor:Roy keane 2014.jpg
Soubor:Seal of New York City.svg
Soubor:Spaanse zangeres Massiel, winnares Euro Song Festival tijdens opname in studio K, Bestanddeelnr 921-2648.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:Viktor Dyk 1927.png
Sovětský svaz
Sovietsky zväz
Space opera
Space western
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-200-0345-2
Spojené státy americké
Srážka vlaků u Milavčí
Srážky
Srpen
Stát
Středa
Střední Evropa
Stanisław Lem
Stanislav Brebera
Starí Maďari
Stara Zagora
Starosta
Starověký Řím
Star Trek
Star Wars
Staten Island
Staten Island Ferry
Steampunk
Storočie
Strakonice
Stredoeurópsky čas
Stredoeurópsky letný čas
Světové obchodní centrum
Světový kongres esperanta
Světskost
Svatá říše římská
Svatí čeští novomučedníci
Svatý Xaverius
Svatopluk Čech
Třída Conte di Cavour
T. F. Šimon
Taliansko
Tarnów
Tešínske kniežatstvo
Telefonní předvolba
Teodor Rotrekl
Teosofie
Teroristické útoky 11. září 2001
Terry Cooper
Théby
Théodore Agrippa d'Aubigné
They Might Be Giants
The Strokes
Thilafushi
Thomas Alva Edison
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Times Square
Tin Pan Alley
Tokio
Tomáš Čermák (1943)
Tomáš Hudec (kněz)
Tom Wolfe
Trinidad a Tobago
Tropická cyklóna
Troy (New York)
Ukrajina
Umění
UNESCO
Univerzita v Leidenu
Upálení na hranici
Upper East Side
Upper West Side
Urolog
US Open (tenis)
Utopie
Václav II.
Václav Jíra (fotbalista)
Václav Jan Kopřiva
Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan
Václav Pařík (politik)
Válka s Mloky
Válka v Zálivu
Vévoda z Yorku
Výbuch v Dole Handlová
Východní Germáni
Východofranská říše
Vývar
Věra Růžičková
Vakcína proti covidu-19
Valtr Komárek
Vasa
Vatikán
Vavřinec Benedikt z Nudožer
Velká francouzská revoluce
Velká hospodářská krize
Velká východní krize
Velké divadlo
Velké okresní město
Verdunská smlouva
Verrazano-Narrows Bridge
Vesmír
Vettius Valens
Vikingové
Viktorie (britská královna)
Viktor Dyk
Viktor Mikeš
Vilém III. Oranžský
Vilém Julius Josef Hauner
Vincenc Červinka
Vincenc Kramář
Virginie
Virtual International Authority File
Visla
Vital Šyšov
Vittorio Alfieri
Vladimír Beneš (1921)
Vladimír Hauptvogel
Vladimír Komárek
Vladimír List
Vladimír Páral
Vladimir
Vladislav I. (Poľsko, 1320)
Vladislav Soukup
Vlastimil Bedrna
Vojtěch Černý (kněz)
Vojtěch Birnbaum
Vojtěch Tkadlčík
Vojtěch Věchet
Vojtěch Zapletal
Vyhlazovací tábor Treblinka
Wall Street
Warren G. Harding
Washington, D.C.
Werner Seelenbinder
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipédia:Výhonok
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Maixner
Wilhelm Stärze
Willgodt Theophil Odhner
Williamsburg (Virginie)
William Jones (matematik)
Wimbledon (tenis)
Woolworth Building
Yankee Stadium
YMCA
Září
Západní Slované
Zabiják (kniha)
Zbraslav
Zbraslavský klášter
Zdeněk Zouhar
Zdobnice (řeka)
Zeměpisné souřadnice
Zemepisné súradnice
Zemní plyn
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zikmund Polášek
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk