Žlázokřídlecovití

Žlázokřídlecovití
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	letouni (Chiroptera);
Podřád	netopýrotvaří (Yangochiroptera);
Nadčeleď	netopýrovci (Vespertilionoidea);
Čeleď	žlázokřídlecovití (Cistugidae); Lack, Roehrs, Stanley, Ruedi & Van Den Bussche, 2010
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žlázokřídlecovití (Cistugidae) představují malou čeleď netopýrů.

Systematika

Současný systém letounů považuje čeleď žlázokřídlecovitých za součást podřádu netopýrotvaří (Yangochiroptera) a nadčeledi netopýrovci (Vespertilionoidea). Jsou známy pouze dva žijící druhy, utvářející monotypický rod Cistugo:^[1]

Cistugo lesueuri Roberts, 1919
Cistugo seabrae Thomas, 1912 – netopýr angolský

Podle některých názorů je C. lesueri považován za pouhý poddruh či populaci C. seabrae.^[2]

Podobně jako létavcovití (Miniopteridae) byli žlázokřídlecovití dlouhodobě vedeni coby součást čeledi netopýrovití (Vespertilionidae), konkrétně jako příslušníci početného rodu Myotis.^[3] Molekulárně-fylogenetická studie z roku 2010 nicméně silně podpořila jejich osamostatnění v rámci samostatné čeledi.^[4] Patrně jde o vývojově starou linii, jejíž doba divergence byla odhadnuta na asi 43 milionů let, tedy do středního eocénu.^[5]

Cytogeneticky se žlázokřídlecovití od netopýrů rodu Myotis odlišují mj. jedinečným karyotypem, jenž činí 2n = 50 chromozomů.^[4]

Popis

Žlázokřídlecovití jsou malí netopýři, kteří dosahují velikosti 32 až 36 mm a hmotnosti přibližně 4 g.^[4] Jejich zvláštním znakem jsou pupínkovité žlázy, jež vyrůstají na křídlech, ale které mizí u muzejních vzorků. Lebka je ve srovnání s netopýry rodu Myotis méně klenutá, tragus je dlouhý a úzký, ale nikoli ostře zašpičatělý. Čenich je protáhlý, oči nevýrazné. Celkový zubní vzorec činí 2.1.3.33.1.3.3 = 38 zubů, tedy podobně jako v případě rodu Myotis. Zuby kombinují znaky pozorované u různých dalších skupin netopýrů. První dva premoláry v horní čelisti jsou znatelně zmenšené.^[2]^[5]

V současnosti je výskyt žlázokřídlecovitých omezen na region jižní Afriky, jižně od 15° jižní šířky.^[4] Žijí v suchých savanových a polopouštních oblastech, typicky však v blízkosti vodního zdroje. Živí se hmyzem, který sbírají ve vzduchu i z listí.^[3]^[5]

Odkazy

Reference

↑ žlázokřídlecovití . BioLib . Dostupné online.
↑ ^a ^b HAPPOLD, M.; HAPPOLD, D. C. D. Hadgehogs, shrewes and bats. In: Mammals of Africa. London; New Delhi; New York; Sydney: Bloomsbury Natural History, 2013. ISBN 978-1-4081-2254-9, ISBN 978-1-4081-8993-1. S. 685. (anglicky)
↑ ^a ^b FELDHAMER, George A. & kol. Mammalogy – Adaptation, Diversity, Ecology. 4. vyd. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 2015. S. 311. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d LACK, Justin B.; ROEHRS, Zachary P.; STANLEY, Craig E. Molecular phylogenetics of Myotis indicate familial-level divergence for the genus Cistugo (Chiroptera). Journal of Mammalogy. 2010-08-16, roč. 91, čís. 4, s. 976–992. Dostupné online . ISSN 0022-2372. DOI 10.1644/09-MAMM-A-192.1. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. OCLC 1323328248 S. 300–301.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Žlázokřídlecovití na Wikimedia Commons
Taxon Cistugidae ve Wikidruzích

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Žlázokřídlecovití
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] žlázokřídlecovití . BioLib . Dostupné online.

[Happold-2] HAPPOLD, M.; HAPPOLD, D. C. D. Hadgehogs, shrewes and bats. In: Mammals of Africa. London; New Delhi; New York; Sydney: Bloomsbury Natural History, 2013. ISBN 978-1-4081-2254-9, ISBN 978-1-4081-8993-1. S. 685. (anglicky)

[feldhamer-3] FELDHAMER, George A. & kol. Mammalogy – Adaptation, Diversity, Ecology. 4. vyd. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 2015. S. 311. (anglicky)

[Lack-4] LACK, Justin B.; ROEHRS, Zachary P.; STANLEY, Craig E. Molecular phylogenetics of Myotis indicate familial-level divergence for the genus Cistugo (Chiroptera). Journal of Mammalogy. 2010-08-16, roč. 91, čís. 4, s. 976–992. Dostupné online . ISSN 0022-2372. DOI 10.1644/09-MAMM-A-192.1. (anglicky)

[Zima-5] ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. OCLC 1323328248 S. 300–301.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Žlázokřídlecovití

Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	letouni (Chiroptera)
Podřád	netopýrotvaří (Yangochiroptera)
Nadčeleď	netopýrovci (Vespertilionoidea)
Čeleď	žlázokřídlecovití (Cistugidae) Lack, Roehrs, Stanley, Ruedi & Van Den Bussche, 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.