A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| |||
---|---|---|---|
Žerotínovo náměstí, pohled do ulice Česká | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Brno | ||
Městská část | Brno-střed | ||
Čtvrť | Brno-město Veveří | ||
Poloha | 49°11′54,97″ s. š., 16°36′15,97″ v. d. | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Karel starší ze Žerotína | ||
Starší názvy | Raduitovo náměstí | ||
Další údaje | |||
Typ | náměstí | ||
Počet adres | 5 | ||
PSČ | 602 00 | ||
Kód ulice | 35831 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žerotínovo náměstí, pojmenované po Karlu starším ze Žerotína (moravského pána a politika, podporovatele J. A. Komenského a Jednoty bratrské)[1], je náměstí v Brně ležící severozápadně od dopravního uzlu Česká. Náměstí se nachází na pomezí čtvrtí Brno-město a Veveří, v městské části Brno-střed. Půdorys náměstí je ve tvaru protáhlého trojúhelníku, resp. včetně plochy před Bílým domem jde přibližně o nepravidelný pětiúhelník. Formálně k němu patří i krátká uliční spojka do Moravského náměstí. Náměstí se nachází vně historického jádra města, je jedním z reprezentativních prostranství vzniklých po zbourání někdejších brněnských hradeb.[2]
První pojmenování s datací 24. 5. 1867 uvádí Radwitplatz, též Raduitplatz (Radwitovo, též Raduitovo náměstí)[1], podle plukovníka J.-L. Raduita de Souches, velitele úspěšné obrany Brna před Švédy roku 1645. Současný název získalo náměstí v prosinci 1918. Za nacistické okupace byl dočasně navrácen název Ratwitplatz / Ratwitovo náměstí, od roku 1946 se prostranství opět jmenuje Žerotínovo.
Charakter
Po obvodu náměstí stojí honosné vícepatrové budovy, v nichž sídlí řada významných institucí. Uprostřed mu dominuje rušná křižovatka na křížení brněnského malého okruhu a ulic České, Veveří a Marešovy, napříč jím vede i vytížená tramvajová a trolejbusová trať. Z toho důvodu je veřejný prostor funkčně roztříštěn na několik ploch – parčík na východní straně před rektorátem navazující na pěší zónu Česká, prostranství na severozápadě před Bílým domem, zeleň za kostelem J. A. Komenského a zeleň a parkoviště za Ústavním soudem.
Budovy a instituce
Žerotínovo náměstí obklopují významné veřejné budovy převážně z druhé poloviny 19. století a počátku 20. století.[3]
- Kounicův palác – nynější sídlo Rektorátu Masarykovy univerzity – Žerotínovo nám. 9. Tuto budovu věnoval hrabě Václav Robert Kounic v roce 1908 Spolku Kounicových kolejí českých vysokých škol v Brně, jako ubytovnu pro nemajetné studenty.[4]
- Soubor Zemských domů:
- Zemský dům I – postaven 1875–78 původně jako moravská zemská sněmovna, dnes Ústavní soud (Žerotínovo nám. 8, zadní strana budovy – hlavní vchod je z Joštovy ulice).
- Zemský dům II aneb Nový zemský dům – dnešní hlavní sídlo Krajského úřadu Jihomoravského kraje – Žerotínovo nám. 3. Postavena v letech 1906–07 podle plánů architekta Ferdinanda Hracha.
- Zemský dům III – Žerotínovo nám. 1. Postavena v 30. létech 20. století jako rozšíření Nového zemského domu.[5] Sídlila v ní např. Univerzitní knihovna a od roku 2003 i tuto budovu využívá krajský úřad.
- Tzv. Bílý dům – Žerotínovo nám. 6. Nachází se na místě bývalého českého divadla na Veveří (zbořeného roku 1952). Postaven v 70. letech původně jako sídlo Komunistické strany, nyní zde sídlí kulturní instituce (Sál Břetislava Bakaly) a poliklinika. Před domem je prostranství se sochou Mima (Pierota) od Jiřího Marka (1986) a chodníkovou malbou „Vidím plno dobrých lidí“ (2023).[6]
- Evangelický kostel Jana Amose Komenského, hovorově zvaný Červený kostel, cihlová pseudogotická budova postavená v letech 1863–1865. Patří mezi nejvýznamnější stavby svého druhu na Moravě.[7] Na náměstí zasahuje zadní stranou, hlavní vchod je z Komenského náměstí.
- Budova německé techniky, dnes Fakulta sociálních studií MU – v jihozápadním rohu náměstí, vchod z Joštovy ulice.
Reference
- ↑ a b FL. Zierotinplatz - Žerotínovo náměstí . Internetová encyklopedie dějin Brna . Dostupné online.
- ↑ Gei. Žerotínovo náměstí . Encyklopedie Brna, 18. 5. 2012 . Dostupné online.
- ↑ TUČKA, Ota. Brno - Historické zajímavosti města. Brno: Nakladatelství Littera 144 s. ISBN 978-80-85763-43-0. S. 124–125.
- ↑ LK. Masarykova univerzita . Encyklopedie dějin města Brna . Dostupné online.
- ↑ KROUPA, Jiří. Dějiny Brna 7. Umělecko historické památky. Historické jádro.. Brno: Statutární město Brno, 2015. 885 s. ISBN 978-80-86736-46-4. S. 652–655.
- ↑ Žerotínovo náměstí oživí výtvarná intervence | TIC BRNO. www.ticbrno.cz . . Dostupné online.
- ↑ KUČA, Karel. Památky Brna. Brno: Národní výbor města Brna, 1989. 183 s. S. 64.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žerotínovo náměstí na Wikimedia Commons
- Žerotínovo náměstí v Encyklopedii dějin města Brna
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk