Špýr Speyer
Maxmilianstrasse a dóm
znak
Poloha
Souřadnice	49°19′ s. š., 8°26′ v. d.
Nadmořská výška	92–113 m n. m.
Stát	Německo Německo
Spolková země	Porýní-Falc
Špýr
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	42,6 km²
Počet obyvatel	51 368 (2022)[1]
Hustota zalidnění	1 205,8 obyv./km²
Správa
Primátor	Stefanie Seiler (od 2019)
Vznik	150
Oficiální web	www.speyer.de
Telefonní předvolba	06232
PSČ	67346
Označení vozidel	SP
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špýr, německy Speyer, je historicky a kulturně významné město v jihozápadním Německu, ve spolkové zemi Porýní-Falc (Rheinland-Pfalz) na levém (západním) břehu Rýna asi 20 km jižně od Mannheimu. Má přibližně 51 tisíc^[1] obyvatel a nejznámější stavbou je románský dóm Panny Marie a sv. Štěpána. Pro české dějiny je významné, že 1. září roku 1310 se zde oženil král Jan Lucemburský s dědičkou českého trůnu Eliškou Přemyslovnou. Obřad vykonal kolínský arcibiskup Jindřich II. z Virneburgu.^[2]

Dějiny

Místo, kde kdysi patrně vedl brod přes řeku Rýn, bylo podle nálezů osídleno nejméně pět tisíc let před n. l. Z doby kolem 1500 př. n. l. pochází slavný „Zlatý klobouk“, keltský kultovní a kalendářní předmět, nalezený asi 6 km severně od města. Někdy kolem roku 10 př. n. l. zde vznikl římský vojenský tábor, který se po roce 75 pozvolna rozvinul v římské město. Nejstarší název, Civitas Nemetum, je odvozen od germánských Nemetů, které v okolí patrně usídlil císař Augustus. Roku 346 se poprvé připomíná místní biskup. V následujících stoletích město několikrát zničili nájezdníci a počátkem 5. století zaniklo.

V 6. století se s novým germánským osídlením poprvé objevuje jméno Spira a ze 7. století pocházejí nejstarší zbytky dvou kostelů, sv. Germaina a Dómu. Od roku 946 byl Špýr biskupské město s velkými privilegii, včetně mincovního práva a cla, a město bylo ohrazeno. Roku 1024 se stal císařem Konrád II. Sálský, který pocházel z okolí Špýru a založil dynastii sálijských císařů. Roku 1027 položil základní kámen k Dómu, kde byl roku 1039 pochován, stejně jako šest jeho nástupců. V letech 1080–1106 byl Dóm přestavěn a je dnes – po zboření opatského chrámu v Cluny - opět největším zachovaným románským kostelem. Roku 1084 poskytl zdejší biskup Hutzmann azyl pronásledovaným židům, kteří se zde usídlili. Ze 13. století se ve Špýru zachovala nejstarší známá mikve.^{[pozn. 1]} Od názvu města je odvozeno také frekventované židovské příjmení Šapira (nebo Šapiro).^[4]

Od roku 1135 zde pobývali i štaufští císařové a ve 13. století byla založena řada klášterů. Koncem 13. století si bohatí měšťané vymohli na biskupovi městskou samosprávu a od roku 1349 se o moc museli dělit i s řemeslnickými cechy. Roku 1349 při pogromu za morové epidemie byla významná židovská obec téměř úplně vyvražděna a další pogromy v 15. století zničily i synagogu.

V 16. století se zde konalo pět říšských sněmů a když sněm roku 1529 potvrdil Lutherovo odsouzení, sepsali 20. dubna 1529 zástupci evangelické šlechty a měst císaři Karlu V. protestní dopis, od něhož se odvozuje označení protestant a protestantství. Roku 1540 se městská rada přiklonila k reformaci. Za třicetileté války bylo město několikrát vyrabováno, ale nejhorší katastrofu způsobilo za válek o falcké dědictví zničení města roku 1689 vojskem Ludvíka XIV. Vojáci vypálili 700 domů, Dóm a další stavby a vyhodili do vzduchu městské opevnění. Teprve o deset let později se začali vracet obyvatelé.

Obnovené město dobyla roku 1792 armáda republikánské Francie, která zde však nezpůsobila škody a do roku 1815 byl Špýr součástí Francie. Francouzi zde zavedli liberální politické a zejména soudní zřízení, které přetrvalo až do roku 1900. Po Napoleonově pádu připadl Špýr Bavorsku, roku 1837 byl dokončen říční přístav a roku 1847 byl Špýr napojen na železnici. Roku 1904 byla s pomocí německého císaře dokončena Gedächtniskirche, kostel na památku protestace roku 1529 s věží vysokou 105 m.

Po první světové válce obsadila levý břeh Rýna Francie a podporovala (neúspěšné) pokusy o osamostatnění Falce. Během druhé světové války byly zbořeny věže dómu a poškozeno jeho okolí, dodnes pusté. Dochovala se pouze malá část Starého města při Maxmilianstrasse. Po válce následovalo velké rozšíření moderního města s průmyslovými komplexy. Roku 1990 oslavilo město dvě tisíciletí svého trvání.

Pamětihodnosti

• Nejvýznamnější památkou a dominantou města je dóm Panny Marie a sv. Štěpána, trojlodní románská bazilika z let 1030–1106. Je postaven z místního pískovce, je 134 m dlouhý a jeho klenba sahá do výšky 33 m. Má příčnou loď, čtyři věže a pod zvýšeným chórem kryptu z roku 1041, které patří k nejstarším částem stavby. Od zboření baziliky ve francouzském Cluny je to největší zachovaná románská stavba a dlouho patřila mezi největší kostely vůbec. Chrám byl v 17. století těžce poškozen a pak několikrát restaurován, takže zejména jeho západní průčelí je už jen rekonstrukcí.

V kryptě je pohřbena řada středověkých panovníků dynastie Salierů a Štaufů, především císař Jindřich III. a Konrád II. Jejich pohřební výbava včetně klenotů je vystavena v Historickém muzeu.

• Císařská „triumfální cesta“ (dnešní Maximilianstrasse) vede v ose dómu a měří 700 metrů; na jejím západním konci stojí hlavní městská brána (Altpörtel), založená kolem 1250 a dostavěná 1512, která jako jediná nebyla zničena roku 1689. V patře je muzeum a z ochozu je pozoruhodný výhled na město.
• Historické muzeum, dvouvěžová romantická stavba v sousedství dómu uchovává bohaté památky z období římské antiky, keltské kultury, dále dómský poklad a středověké pohřební památky císaře Jindřicha III., Konráda II. a císařovny Gisely. Návštěvnicky atraktivní jsou figury pravěkých lidí, Keltů a rekonstrukce antického pokoje.
• Technické muzeum na okraji města má zejména bohaté sbírky dopravních prostředků.

Významní rodáci

• Thomas Lehr, německý spisovatel

Partnerská města

• Hnězdno, Polsko
• Chartres, Francie
• Javne, Izrael
• Kursk, Rusko
• Ravenna, Itálie
• Spalding, Velká Británie

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána (Špýr)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Špýr na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Špýr ve Wikislovníku
• speyer.de Turistické stránky města (anglicky) (německy)
• museum.speyer.de Historical Museum of the Palatinate (anglicky)
• dom-speyer.de Stránky Dómu ve Špýru (německy)
• Model středověkého Špýru
• Museum techniky
• www.historische-fuehrung-speyer.de: Historický průvodce^{[nedostupný zdroj} (německy)

Městské a zemské okresy Porýní-Falce
Městské okresy	Frankenthal • Kaiserslautern • Koblenz • Landau in der Pfalz • Ludwigshafen am Rhein • Mohuč • Neustadt an der Weinstraße • Pirmasens • Špýr • Trevír • Worms • Zweibrücken
Zemské okresy	Ahrweiler • Altenkirchen (Westerwald) • Alzey-Worms • Bad Dürkheim • Bad Kreuznach • Bernkastel-Wittlich • Birkenfeld • Bitburg-Prüm • Cochem-Zell • Donnersberg • Germersheim • Jihozápadní Falc • Jižní vinná stezka • Kaiserslautern • Kusel • Mayen-Koblenz • Mohuč-Bingen • Neuwied • Rýn-Falc • Rýn-Hunsrück • Rýn-Lahn • Trevír-Saarburg • Vulkaneifel • Westerwald