Šimsovo sanatorium
hlavní budova bývalého Šimsova sanatoria
Základní informace
Sloh	secese
Architekt	Bohuslav Černý
Výstavba	1893
Přestavba	1910, 1920
Stavebník	Emil Pavlikovský
Další majitelé	Jan Šimsa
Poloha
Adresa	Sulická 120/61, Praha 4 - Krč, Česko Česko
Ulice	Sulická
Souřadnice	50°1′53,31″ s. š., 14°26′43,23″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40274/1-1345 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šimsovo sanatorium (Sanatorium Dra. Šimsy) jsou bývalé lázně v Praze 4-Krči v ulici Sulická, postavené na jižním svahu nad údolím Kunratického potoka. Od roku 1920 zde sídlí kojenecký ústav, nyní Dětské centrum při Thomayerově nemocnici v Krči.^[1] Areál je kulturní památkou České republiky.^[2]

Historie

Roku 1893 dal Emil Pavlikovský pro své lázně postavit na kraji lesa v Dolní Krči dva objekty „Radost“ a „Rozkoš“, následně pak další budovy „Orient“ a „Inka“. Roku 1901 odkoupil MUDr. Jan Šimsa areál i s přilehlými pozemky a zřídil zde nervové sanatorium. Centrální budovu „Vita Nova“ navrhl a roku 1909 postavil architekt Bohuslav Černý.^{[pozn. 1]}

Roku 1916 byl komplex uzavřen a po skončení 1. světové války poskytnut k prodeji. Roku 1920 jej získal spolek Československé ochrany matek a dětí pro zřízení kojeneckého ústavu a pro tento účel slouží areál stále.^[3]

Popis

Areál tvoří vilové objekty rozmístěné v rozsáhlém parku. Hlavní budova - VITA NOVA - má náročně pojaté fasády a interiéry v secesním stylu.

Mezi chráněné stavby patří objekt hlavní budovy Vita Nova a vily Rozkoš, Inka, Radost, Orient a Naďa, dále vrátnice a park s altánky.^[2][4][5]

Zajímavosti

Dr. Jan Šimsa (1865–1945) byl psychiatr, který se zabýval mimo jiné fyzikální terapií, hypnózou a bojem proti alkoholismu.^[6] Od 20. let 20. století byl členem „Psychické společnosti“. Přednášel zde a roku 1930 se stal jejím předsedou. Spoluzakladatelem společnosti byl výtvarník a spisovatel Josef Váchal, se kterým jej pojilo přátelství. Podle Váchalových kreseb z cyklu „Kolo zla“ vydal dr. Šimsa propagační pohlednice s protialkoholní tematikou pro účely Československého abstinentního svazu a Váchal se inspiroval sanatoriem „VITA NOVA“ („Nový život“) a samotným dr. Šimsou ve svém „Krvavém románu“, který situoval do sanatoria „MORS VETERA“ („Stará smrt“) vedeného šíleným psychiatrem Dr. Řimsou. Dr. Šimsa podporoval vznik a provoz nedalekého Lesního divadla.

Secesní nemocniční budova je rovněž oblíbená mezi filmaři: Ve filmu Saturnin například představuje nemocnici, kde má být hlavnímu hrdinovi Jiřímu Oulickému v podání Ondřeje Havelky ošetřen vymknutý kotník. Budova také představovala nemocnici ve filmu Františka Vláčila Dým bramborové natě nebo v díle Případ lichého střevíce kriminálního seriálu Hříšní lidé města pražského.^[7]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• SVOBODA, Jan E.; LUKEŠ, Zdeněk. Praha 1891-1918: kapitoly o architektuře velkoměsta. Praha: Libri, 1997. 303 s. ISBN 80-85983-20-6. S. 257. 
• VLČEK, Pavel, ed. et al. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 125. 
• POPOV, Petr. MUDr. Jan Šimsa – průkopník léčby závislostí a psychoterapie v Čechách. In: Adiktologie, 2017, 17(2), s. 168–172. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimsovo sanatorium na Wikimedia Commons
• Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.67. Městská knihovna v Praze.
• Česká televize. Z metropole. 20.12.2008. iVysílání. (v 19:21 minutě)