A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Řepice | |
---|---|
Bašta | |
Základní informace | |
Sloh | gotický renesanční |
Další majitelé | Řepičtí ze Sudoměře Hodějovští z Hodějova Libštejnští z Kolovrat |
Poloha | |
Adresa | Řepice, Česko |
Souřadnice | 49°16′45,98″ s. š., 13°55′48,81″ v. d. |
Řepice | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 37149/3-4349 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Řepice je částečně zaniklá tvrz ve stejnojmenné vesnici severovýchodně od Strakonic v Jihočeském kraji. Tvrz byla založena v průběhu čtrnáctého století. Po polovině šestnáctého století ji nechal Jan starší Hodějovský z Hodějova renesančně přestavět a za jeho života se z ní stalo jedno z center humanismu v Čechách. Na počátku třicetileté války byla tvrz vypleněna a přestala sloužit jako panské sídlo. Postupem času z větší části zanikla. Dochovaly se z ní pouze zbytky ohrazení zahrady s baštami, které jsou chráněné jako kulturní památka.[1] Jedinou dochovanou budovou je renesanční sýpka ve středu vesnice.[2]
Historie
Řepická tvrz byla založena v průběhu čtrnáctého století.[3] V té době vesnici vlastnil Purkart z Řepice připomínaný v letech 1298–1342, okolo roku 1359 (Karel Tříska uvádí rok 1389[4]) ji měli v nedílném držení bratři Ctibor, Prudota, Martin a Všebor. Později se o majetek rozdělili, a na Řepici zůstali dva nejstarší bratři připomínaní do roku 1364 jako patroni kostela svaté Maří Magdalény. Po nich se patrony kostela, a pravděpodobně tedy i majiteli vesnice, roku 1370 stali bratři Mikuláš a Oneš z Vlhavy spolu s bratry Janem a Purkartem z Chynovic. Roku 1399 vesnici vlastnil Nedamír z Machovic a po něm bratři Chval, Buzek a Kunáš považovaní Augustem Sedláčkem za Nedamírovy syny, kteří roku 1412 věnovali řepickému faráři plat z tvrze a dvou vesnic.[5]
Časem se bratři o majetek rozdělili, a tvrz připadla Chvalovi, který se během husitských válek stal jedním z táborských správců.[5] Poslední zmínka o něm pochází z roku 1437.[4] Po Chvalovi Řepici získal Hynek Dívčický ze Sudoměře, jehož potomci používali přídomek Řepičtí ze Sudoměře. Jedním z nich byl syn Jan Řepický ze Sudoměře, připomínaný jako držitel Řepice od roku 1482.[5] Právě Jan Řepický nechal na přelomu patnáctého a šestnáctého století tvrz rozsáhle přestavit.[3] Přestavbu dokládá záznam z 12. srpna 1528, kdy se jeho synové Hynek, Adam a Ctibor Řepičtí dělili o majetek. Podle něj v tvrzi bylo „drahně pokojů klenutých nově postavených“. Tvrz připadla Adamovi včetně vesnice, nově postaveného dvora a pivovaru. Ke statku dále patřily vsi Rovná, Domanice, Droužetice, Černíkov, Chrášťovice, Třebohostice, Štítkov, Hodonín a část Slaníka.[5] Adam zastával úřad nejvyššího podkomořího a po stavovském povstání v roce 1547 se mu podařilo panství rozšířit o vesnice Třebkov, Bošovice a Drhovli.[4]
Adam zemřel na cestách v Miláně, a protože jeho syn Jan zemřel ještě dříve, majetek po jeho smrti až do dospělosti dcery Kateřiny spravovala vdova Markéta z Guštejna.[5] Kateřina se provdala za Zdeňka ze Šternberka a Řepici roku 1552 prodala Janovi staršímu Hodějovskému z Hodějova.[4] Nový majitel v Řepici sídlil od roku 1555,[4] po kterém nechal starou tvrz přestavět v renesančním slohu.[3] Jeho sídlo se tak díky rozsáhlé knihovně a častým návštěvám básníků stalo jedním z center českého humanismu. Ve tvrzi se nacházelo množství pokojů, jejichž vybavením by podle dobových popisů nepohrdl ani panovník.[4] Tvrz, označovanou tehdy také jako hrad, chránilo opevnění se čtyřhrannými věžemi[4] a přiléhala k ní botanická zahrada.[3]
Po Janově smrti přenechala Alena Dýmová z Hodějova právo k doživotnímu užívání tvrze Oldřichovi z Hodějova, který panství spravoval až do své smrti dne 10. dubna 1578. Tvrz poté získal jeho bratr Bernard mladší z Hodějova, který ji zastavil svému strýci Bernardovi nejstaršímu († 1621).[5] Oba dva se zúčastnili stavovského povstání, a proto tvrz roku 1620 dobylo a vypálilo císařské vojsko vedené Martinem de Hoeff-Huertou.[4] Generál Baltasar Marradas o rok později Řepici zastavil Judytě Kolovratové ze Šternberka, která celé panství roku 1623 koupila. Judyta statek zadlužila, a k uspokojení věřitelů její dědicové panství roku 1630 prodali Jindřichovi Libštejnskému z Kolovrat. Jeho majetek roku 1646 zdědil syn Oldřich František Libštejnský z Kolovrat, který jako bezdětný zemřel v roce 1650. Majetek odkázal nezletilému Václavovi Libštejnskému z Kolovrat. Řepici měla zdědit Alžběta Kolovratová z Lobkovic, ale pro velké zadlužení statku jej přenechala Václavovi. Dlužná částka v té době přesahovala polovinu ceny statku, a ten byl proto prodán Janu Antonínovi Losymu.[5] Nový majitel Řepici připojil ke Štěkni. Opuštěná tvrz poté chátrala a z větší části zanikla. V roce 1840 ještě její pozůstatky stály, ale až na dvě bašty postupně zanikly i ty a na jejich místě byly postaveny obytné domy.[4]
Stavební podoba
Z areálu bývalého panského sídla se dochovalo pouze několik fragmentů, ke kterým patří renesanční sýpka, zahrada, západní zeď a dvě bašty, které ke zdi přiléhají. Ze třetí bašty zůstalo jen dva metry vysoké torzo zdi a čtvrtá bašta beze zbytku zanikla.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 149052 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 136117 : Sýpka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c d e Tvrz . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Řepice – tvrz, s. 170–171.
- ↑ a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Řepice tvrz, s. 239, 240.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Řepice na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk