Řehoř Zajíc z Valdeka

Řehoř Zajíc z Valdeka
Řehoř Zajíc z Valdeka
	Řehoř Zajíc z Valdeka (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602)
Narození	asi 1235
Úmrtí	6. září 1301 (ve věku 65–66 let); Praha
Místo pohřbení	katedrála svatého Víta
Povolání	katolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznání	katolická církev
Rodiče	Oldřich Zajíc z Valdeka
Příbuzní	Zbyslav Zajíc z Třebouně, Oldřich Zajíc z Valdeka a Budislav Zajíc z Valdeka (sourozenci)
Funkce	biskup pražský (od 1296); biskup
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řehoř Zajíc z Valdeka (asi 1235 – 6. září 1301, pravděpodobně Praha) byl pražský biskup.

Život

Pocházel z českého panského rodu Zajíců z Házmburka. Přibližně od roku 1270 působil jako kanovník scholastik v kapitule při katedrále sv. Víta, jež v této době byla v období svého rozkvětu, a roku 1277 se stal jejím děkanem. V této funkci vedl roku 1278 vyjednávání o papežském potvrzení a posvěcení Tobiáše z Bechyně, který jej pak 8. března 1282 vysvětil na kněze. Na návrh probošta Jana ze Sadské zvolila kapitula roku 1296 Řehoře Zajíce biskupem po zesnulém Tobiášovi z Bechyně.

Z období biskupského úřadu Řehoře Zajíce se dochovala řada listin. Zúčastnil se mj. korunovace českého krále Václava II. a byl následně přítomen položení základního kamene klášterního kostela na Zbraslavi. Řehoř Zajíc z Valdeka byl pohřben v katedrále sv. Víta.

Hrob

Byl pohřben do biskupské krypty v katedrále sv. Víta za oltářem sv. Víta, fragment ostatků a oděvu byl nalezen při průzkumu roku 1928 a uložen ve sbírkách Pražského hradu.^[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor von Waldek na německé Wikipedii.

↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. 1984. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého XIV. Praha. 1923.
↑ Antonín PODLAHA, Ilustrovaný katalog pokladu chrámu sv. Víta v Praze. 2. vydání, Praha 1930, s. 107

Literatura

Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1198-1448, Duncker & Humblot, Berlín 2001, ISBN 3-428-10303-3, str. 585 (německy)

Předchůdce:
Tobiáš z Bechyně

(25.) 26. biskup pražský
1296–1301

Nástupce:
Jan IV. z Dražic

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Řehoř_Zajíc_z_Valdeka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[d7a435168cd33072041255b38e6dfc244191e46a-1] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. 1984. Dostupné online.

[483972406e93dfff00580ce6711a04812b9279c3-2] August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého XIV. Praha. 1923.

[3] Antonín PODLAHA, Ilustrovaný katalog pokladu chrámu sv. Víta v Praze. 2. vydání, Praha 1930, s. 107

[1]

[2]

[3]

Seznam pražských biskupů

Seznam pražských biskupů (973–1344)	Dětmar • svatý Vojtěch • Kristian (Strachkvas)¹ • Thiddag • Ekkard • Hyza • Šebíř • Jaromír (Gebhart) • Kosmas • Heřman • Menhart • Jan I. • Sylvestr ² • Ota • Daniel I. • Gotpold ³ • Bedřich • Vališ (Valentin) • Jindřich Břetislav • Daniel II. (Milík z Talmberka) • Ondřej z Gutenštejna • Pelhřim z Vartenberka (Peregrin) • Budilov (Budivoj, Budislav) ⁴ • Jan II. z Dražic • Bernard Kaplíř ze Sulevic (Buchard) • Mikuláš z Újezda a Riesenburka • Jan III. z Dražic • Tobiáš z Bechyně • Řehoř Zajíc z Valdeka • Jan IV. z Dražic • Arnošt z Pardubic (od 30. 4. 1344 první arcibiskup)	Znak pražského biskupství

¹ zemřel před vysvěcením na biskupa, ² odstoupil před biskupským vysvěcením, ³ zemřel před zvolením, ⁴ vysvěcen v Římě na biskupa, svého úřadu se však fakticky nestihl ujmout, neboť zemřel cestou do Prahy