A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Řadová loď je typ historické válečné lodi, určené pro boj v linii. Tyto lodě byly používány od zavedení řadové taktiky v polovině 17. století až do poloviny 19. století Jednalo se o nejtěžší lodě válečných loďstev, vyzbrojené několika desítkami děl, umístěnými na několika palubách nad sebou. Řadové lodě pluly obvykle v bitvě v kýlové linii (tj. v řadě za sebou, odtud jejich název). Řadové lodě vymizely s nasazením parních a pancířem chráněných lodí ve 2. polovině 19. století. V Německu se název velká řadová loď používal ve 20. století pro označení dreadnoughtu.
Termín „řadová loď“ se také někdy používá k označení predreadnoughtů.[1]
Vznik, vývoj a taktika
Až do poloviny 17. století byla po konstrukční stránce převládajícím typem vojenské lodě galeona. Už v 16. století začaly změny v její konstrukci. Galeony byly vyzbrojené širokou škálou děl s různou municí. Z důvodu stability lodí byla však použita děla malého kalibru. Vojenská taktika byla v 16. století stejná jako v předcházejícím období. Poté, co dělostřelectvo zničilo nástavby lodí, ve kterých bylo umístěno vojsko a větší část dělostřelectva, došlo k dobytí nepřátelského plavidla.
Vynález střílny v podpalubí však problém malého počtu těžkých děl s delším dostřelem vyřešil. To vedlo i ke změně taktiky. Přesunem děl do podpalubí se mimo jejich počtu zvýšila i stabilita lodě. Střílny v podpalubí poskytly dělostřelcům i podstatně lepší ochranu před střelami z lehkých děl nepřítele.
Změnu v taktice boje předznamenali Angličané, kteří zavedli souboje na větší vzdálenost bez srážky nebo kolizí - tzv. „stand-off tactics“. Tato taktika se ukázala úspěšná už při prvním použití, při souboji anglického loďstva se španělskou Armadou, která měla provést invazi do Anglie. I když španělské loďstvo překvapilo protivníka rychlým přesunem, následné tři dny trvající boje vyzněly ve prospěch anglického námořnictva. Anglické menší a obratnější galeony se silnou dělostřeleckou výzbrojí z dálky pálily po lodích nepřítele, který se marně snažil o přiblížení, aby využil větší počet vojska na palubě.
Po třech dnech se Španělé stáhli, ale to byl jen začátek změny taktiky. Termín řadová loď se začal používat v druhé polovině 17. století. Rozdělení tehdy sloužilo pro lepší taktické použití, proto se v tom čase stávalo, že jedna loď byla zároveň označovaná jako galeona i jako řadová loď. Podle anglických námořních historiků byla první skutečnou řadovou lodí HMS Prince Royal, která byla spuštěna na vodu v roce 1610. Loď měla délku 33,5 m a děla byla rozmístěna na třech palubách.
Řadová taktika se ustálila v 17. století během válek o námořní nadvládu Anglie s Holandskem. Eskadry vojenských plavidel se skládaly z řadových lodí, které měly přibližně podobnou velikost. Při boji pluly v jedné linii a manévry prováděly současně, tak jak to odpovídalo taktice. V boji využívaly sílu bočních baterií. Vojenská eskadra bývala rozdělená na přední, hlavní a zadní voj. Dělostřelectvo již bylo hlavní zbraní.
Eskadra lodí v řadové formaci se snažila manévrovat, tak aby měla lepší pozici pro boj. Dělostřelecký souboj zpravidla probíhal ve vzdálenosti 250 až 500 metrů. Z důvodu náročnosti boje se uplatňoval tvrdý výcvik. Z této taktiky se časem stala pevně daná pravidla pro vedení námořních bitev. Hlavně díky výcviku posádek dosáhli britští námořníci na moři významných úspěchů. Přestože Španělsko, Nizozemsko a Francie vybudovaly obrovské loďstvo, byly jen zřídka schopny přizpůsobit se dovednosti britských námořních posádek. Tyto posádky vynikaly z části proto, že trávily mnohem více času na moři a měly lepší stravu.
Úpadek
Po roce 1815 začal postupně význam řadových lodí upadat. K velkým námořním bitvám docházelo ojediněle a větší část operací plnily menší lodě (např. fregaty). V polovině 19. století ještě vznikly první řadové lodě vybavené parním pohonem (první francouzská v roce 1850). Během Krymské války při ostřelování Sevastopolu byly použity s úspěchem první lodě chráněné pancířem. Dřevěné plachetnice zestárly a byly nahrazeny novými pancéřovanými loděmi s parním pohonem.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Radová loď na slovenské Wikipedii.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. 342 s. ISBN 80-7277-102-7. S. 220.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu řadová loď na Wikimedia Commons
- SandRhoman History: Ships of the Line na YouTube (anglicky)
- Animagraffs: How an 18th Century Sailing Battleship Works na YouTube (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk