A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ču Kao-sü | |
---|---|
kníže z Chan | |
Doba vlády | 1404–1426 |
Tituly | kníže z Kao-jang (od 1395) kníže z Chan (od 1404) |
Narození | 30. prosince 1380 Peking |
Úmrtí | 6. října 1426 |
Předchůdce | – (titul založen) |
Nástupce | – (titul zrušen) |
Potomci | Ču Čan-che († 1421) Ču Čan-čchi († 1426) Ču Čan-tchan († 1426) a 8 dalších synů |
Rod | Ču |
Dynastie | Ming |
Otec | Jung-le |
Matka | Sü I-chua |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ču Kao-sü (čínsky: pchin-jin Zhū Gāoxù , znaky 朱高煦; 30. prosince 1380 – 6. října 1426) byl druhý syn Jung-leho, císaře čínské říše Ming. V čínské občanské válce, která vynesla jeho otce na císařský trůn, se uplatnil jako schopný vojevůdce. Roku 1395 obdržel titul kníže z Kao-jang, roku 1404 se stal knížetem z Chan (漢王). Roku 1426 povstal proti císaři Süan-teovi, svému synovci. Byl rychle poražen a zabit.
Život
Ču Kao-sü se narodil roku 1380 jako druhý syn Ču Tiho, tehdy knížete z Jen. Ču Ti byl čtvrtý syn Chung-wua, zakladatele dynastie Ming. Roku 1395 obdržel titul knížete z Kao-jang (高陽王). Ču Ti roku 1399 povstal proti císaři Ťien-wenovi, svému synovci, následná občanská válka skončila roku 1402 vítězstvím Ču Tiho, který nastoupil na císařský trůn. Fyzicky zdatný a energický, ale i arogantní Ču Kao-sü se v bojích osvědčil jako schopný vojevůdce.[1][2]
Roku 1404 se stal knížetem z Chan a byl pověřen kontrolou Jün-nanu. Do vzdálené provincie ale odmítl odjet, císař ustoupil a ponechal ho u dvora.[3] Poté se Ču Kao-sü s úspěchem účastnil mnoha bojů s Mongoly na severní hranici a získal uznání otce za své vojenské úspěchy. Vměšoval se i do dvorských intrik, kde se snažil podrýt pozice svých sourozenců, především následníka trůnu Ču Kao-čch’a, a ministrů je podporujících. Roku 1407 tak dosáhl odvolání ministra Sie Ťina,[3] roku 1414 na jeho nepřátelství doplatili velcí sekretáři Chuang Chuaj, vězněný následujících 10 let, a Jang Š’-čchi, který se však dokázal ospravedlnit a vrátit do úřadu.[4]
Roku 1416 byl za neposlušnost vykázán do malého údělu Le-an v prefektuře Čching-čou v Šan-tungu. Opět odmítl odjet a byl pokárán. Ilegální výstavba soukromé armády a vražda důstojníka mu vynesly degradaci na obyčejného poddaného a později i uvěznění, po roce byl vypovězen do Šan-tungu.[4]
V květnu 1425 jeho starší bratr zemřel po roční vládě. Císařskou hodnost převzal mladý syn zemřelého panovníka Süan-te, Ču Kao-süův synovec. Ču Kao-sü se pokládal za neprávem opominutého a rozhodl se, stejně jako jeho otec Ču Ti, získat trůn. V mladém císaři neviděl vážnou překážku.[2] Začal organizovat armádu, se kterou plánoval tažení do hlavního města a získání trůnu. Ale na rozdíl od svého otce měl mnohem slabší postavení. Navíc podcenil rozhodnost vlády, vedené zkušeným politiky[2] (na nebezpečného knížete upozorňoval především velký sekretář Jang Žung),[4] a schopnosti císaře. Ten se v září 1426, kdy se Ču Kao-sü otevřeně vzbouřil, osobně postavil do čela 20 tisíc vojáků vedených generálem Süe Lu (1358–1430),[5] přitáhl do Le-anu a rozehnal rebely.[2] Ču Kao-sü byl uvězněn, 600 jeho stoupenců popraveno, 2200 vypovězeno.[5]
Během následného vyšetřování vyšlo najevo, že ve vzpouře byli zapleteni Ču Kao-suej, třetí syn Jung-leho, a několik dalších knížat. V zájmu stability státu nebyli potrestání.[5] Císař si zprvu nepřál ani smrt svého strýce, ale když ho rozhněvala zajatcova arogance, přikázal ho zabít i s jeho syny.
Reference
- ↑ TSAI, Shih-Shan Henry. Perpetual Happiness: The Ming Emperor Yongle. Seattle: University of Washington Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0-295-98124-5. S. 98. (anglicky)
- ↑ a b c d MOTE, Frederick W. Imperial China 900-1800. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2003. 1136 s. Dostupné online. ISBN 0-674-01212-7. S. 623. (anglicky) .
- ↑ a b Tsai, str. 99.
- ↑ a b c Tsai, str. 100.
- ↑ a b c CHAN, Hok-lam. Military origins of Ming China. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 289. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Abecedy
Etymológia
Filológia
Filozofia jazyka
Fonetika
Fonológia
Frazeológia
Gramatika
Gramatológia
Gramotnosť
Jazyk
Jazykové hry
Jazykové ostrovy
Éra vlády
Úmrtí v roce 2023
Čínský císař
Čínský Nový rok
Čínsko-vietnamská válka (1406–1428)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Česká Wikipedie
Česko
Českomoravská konfederace odborových svazů
Ču Kao-sü
Říše Ming
Ťiang-nan
11. leden
1399
14. leden
1425
1435
1648
17. leden
1773
1893
1963
38 př. n. l.
7. leden
8. leden
9. leden
Aleš Loprais
Andrej Babiš
Anglická občanská válka
Brasília
Brazílie
Brazilský Národní kongres
Carl Hahn
Chung-si
Commons:Featured pictures/cs
Cymothoa exigua
Dnipro
Double Asteroid Redirection Test
Druhá plavba Jamese Cooka
Druhý triumvirát
Dynastie Ming
Encyklopedie
Eunuchové v Číně
Gáspár Miklós Tamás
George Pell
Gina Lollobrigida
Gordana Kuić
Hajabusa
Hans Belting
Havaj
Hlavní strana
Hunga Tonga – Hunga Haʻapai
Hunga Tonga – Hunga Haʻapai#Erupce 2021–2022
Inna Čurikovová
Jair Bolsonaro
Jeff Beck
Jižní polární kruh
Jorge O. Calvo
Josef Středula
Karel I. Stuart
Kategorie:Čas
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Čapí hnízdo
Kermadekovy ostrovy
Kevin McCarthy
Konstantin II. Řecký
Korupce
Liliuokalani
Lisa Marie Presleyová
Livia Drusilla
Miloš Horanský
Námořnictvo Spojených států amerických
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nástup Lucemburků na český trůn
Nadace Wikimedia
Nanking
Octavianus
Ozbrojené síly Ruské federace
Palácio do Planalto
Panelový dům
Paul Johnson
Peking
Petr Pavel
Podmořská sopka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Právní moc
Protesty v Íránu (2022)
Rallye Dakar
Republikánská strana (USA)
Rusko
Süan-te
Saúdská Arábie
Satelitní fotografie
Scribonia
Sergej Šojgu
Sextus Pompeius
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických
Sopečný popel
Soubor:Cymothoa exigua from Guadeloupe.jpg
Soubor:Portrait assis de l'empereur Ming Xuanzong.jpg
Soubor:Tête de Livie - Grand Palais, Paris 2014.jpg
Soubor:Tonga Volcano Eruption 2022-01-15 0320Z to 0610Z Himawari-8 visible.gif
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Stefan Topurov
Tichý oceán
Tomáš Voženílek
Tonga
Ukrajina
Vachtang Kikabidze
Valerij Gerasimov
Volba prezidenta České republiky 2023
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zdeněk Češka
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk