A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Člověk v tísni, o. p. s. | |
---|---|
Zkratka | Člověk v tísni |
Zakladatel | Česká televize, Jaromír Štětina a Šimon Pánek |
Vznik | 1992[1] |
Typ | nestátní nezisková organizace |
Právní forma | obecně prospěšná společnost[2] |
Účel | humanitární pomoc a rozvoj, obhajoba lidských práv, sociální integrace, vzdělání a osvěta |
Sídlo | Praha |
Působnost | celosvětově |
Ředitel | Šimon Pánek[3] |
Finanční ředitel | Jan Kamenický[3] |
Správní rada | Kristina Taberyová, Jan Pergler, Daniel Münich a Petr Jančárek |
Dozorčí rada | Ondřej Matyáš |
Rozpočet | 2 814 126 000 Kč (2021)[4] |
Počet zaměstnanců | 2000+ (včetně dobrovolníků) (2018)[5] |
Oficiální web | www |
Datová schránka | kpmghs7 |
IČO | 25755277 (VR) |
LEI | 315700BIMZCWRZWJP644 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Člověk v tísni (anglicky People in Need) je česká humanitární, rozvojová, vzdělávací a lidskoprávní organizace. Je to obecně prospěšná společnost, jejímž ředitelem je Šimon Pánek. Svou činnost začínala v roce 1992 pod názvem Nadace Lidových novin, od roku 1994 fungovala jako Nadace Člověk v tísni při České televizi, od roku 1999 pak jako Člověk v tísni - společnost při České televizi. Pod současným názvem funguje od roku 2007. Organizace Člověk v tísni již působila ve více než 50 zemích světa. V červnu 2020 je Člověk v tísni aktivní ve dvaceti dvou zemích světa.[6] Roku 2022 po třiceti letech fungování bylo změněno logo.[7]
Člověk v tísni je členem mezinárodní platformy humanitárních organizací Alliance2015, která na různých úrovních kooperuje při boji s chudobou a spolupracuje na projektech v rozvojových zemích. Člověk v tísni je členem organizací a sdružení jako FoRS, CONCORD VOICE, Calp, EISF, INEE a dalších.[8]
Činnost
Humanitární a rozvojová pomoc
Člověk v tísni pomáhá lidem zasaženými válečnými krizemi, přírodními katastrofami i těm, kteří žijí dlouhodobě v chudobě. Zabývá se i dlouhodobými problémy, jako je nedostupnost kvalitního vzdělání a zdravotní péče, nebo degradací životního prostředí. Humanitární a rozvojovou pomoc poskytl Člověk v tísni ve více než 50 zemích Evropy, Asie a Afriky. V rámci svých rozvojových projektů se organizace zaměřuje na zajištění základních životních potřeb (voda, zdravotnictví, vzdělávání, obživa) a na podporu vytváření sociálních programů, rozvoj místního podnikání a podporu občanské společnosti a dobrého vládnutí.[9]
Válka na Ukrajině
Válečný konflikt vyvolaný ruskou agresí v únoru 2022 uvrhl do humanitární krize miliony obyvatel Ukrajiny. Města Kyjev, Charkov, Cherson a Mariupol byly zasaženy intenzivními boji. Boje probíhaly také v Doněcké a Luhanské oblasti na východě země. Člověk v tísni, který na Ukrajině působí od roku 2003, započal hned v první den ozbrojeného konfliktu organizovat humanitární pomoc pro útokem postižené oblasti. Okamžitě založil sbírku SOS Ukrajina[10], díky které mohla finančně pomoci také veřejnost. Tato sbírka se stala nejúspěšnější za dobu fungování organizace. Ve spolupráci s dopravními partnery byl zřízen vlakový most mezi Ukrajinou a Prahou, který pomohl s logistikou a koordinací pomoci. Hned v prvních dnech války vyrazily do míst zasažených válkou kamiony s humanitární pomocí.[11]
Rusko-ukrajinská válka postihla miliony lidí. Obyvatelé Ukrajiny byli nuceni se vystěhovat ze svých domovů, mnoho obytných částí ukrajinských měst bylo zničeno. V důsledku pokračujících bojů byla poškozena infrastruktura a statisíce lidí se ocitly bez vody a elektřiny. Člověk v tísni proto na východě země zajistil dodávku vody.[12] Finančně podpořil místní partnery z řad nevládních organizací, kteří zajišťují distribuci základních potravin, pitné vody nebo hygienických potřeb.
Přes milion lidí uprchlo z Ukrajiny do okolních států, z drtivé většiny šlo o ženy a děti. Člověk v tísni proto operoval také na západní hranici Ukrajiny s Polskem, kde lidé čekají dlouhé dny v kolonách, aby se dostali do bezpečí. Pomoc byla poskytnuta válečným uprchlíkům v České republice, ale také v Moldavsku, Rumunsku či na Slovensku. Na hranicích Ukrajiny zajišťovali pracovníci Člověka v tísni válečným uprchlíkům zázemí, stavěli vyhřívané stany a poskytovali důležité informace.[13]
Za účelem párování nabídky a poptávky pomoci spustil Člověk v tísni portál Pomáhej Ukrajině[14], a to ve spolupráci s Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty.[15]
Humanitární krize a občanská válka v Sýrii
V Sýrii probíhá největší humanitární krize současnosti. Polovina všech obyvatel byla nucena kvůli bojům opustit své domovy. Přes 4 miliony lidí uprchlo do jednoho ze sousedních států a 7,6 milionů Syřanů přebývá v provizorních podmínkách na útěku uvnitř země. O život již přišlo v důsledku bojů mezi 384 000 a 586 100 lidí, další 2 000 000 obyvatel země bylo zraněno.[16] Situace se dramaticky změnila také díky obrovské ofenzivě radikální islamistické skupiny Islámský stát (IS), která dokázala ovládnout třetinu Sýrie a značná území sousedního Iráku.[17]
Pomoc v Iráku
Od roku 2003 působí Člověk v tísni také v Iráku, kde k roku 2020 pomohl více než 400 000 potřebných. Po pádu ISIL se život v Iráku pomalu vrací do normálu. Znovu se otevírají školy a lidé se navrací domů. S následky vlády ISIL i tvrdých bojů se však budou potýkat ještě dlouhá léta. Organizace se soustředí na programy, které by lidem pomohly lépe vzdorovat důsledkům krize v dlouhodobějším horizontu.[18]
SOS Svět
Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS svět na pomoc lidem z nejchudších zemí, kteří se kvůli koronavirové pandemii dostali do ještě tíživější situace, než ve které byli před tím, a přišli o zdroje obživy. Důsledky nákazy covid-19 jako hlad a podvýživa mohou být v rozvojových zemích mnohem horší než samotná nemoc. Prostřednictvím sbírky SOS svět chtěl Člověk v tísni vybrat peníze na zajištění ochranných pomůcek, potravin, pitné vody a hygieny a na podporu zdrojů obživy a vznik nových pracovních příležitostí obyvatel chudých zemí. "Koronavirus bude mít dalekosáhlé následky a dopad na kvalitu života lidí v rozvojových zemí a těch, které sužuje konflikt či čelí přírodním katastrofám. Stamiliony se ocitnou v ohrožení života a přijdou o zdroje obživy. V práci doma budeme pokračovat, ale zároveň nechceme a nemůžeme zapomínat na situaci ve světě," uvedl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Své programy pomoci Člověk v tísni už přizpůsobil koronavirové krizi v Sýrii, Iráku, Mongolsku, Etiopii, Kongu, Kambodži nebo na Ukrajině.[19]
Skutečná pomoc a skutečný dárek
Skutečná pomoc je sbírka na dlouhodobou koncepční rozvojovou pomoc v zemích třetího světa. Na rozdíl od běžných humanitárních sbírek se tedy nezaměřuje na pomoc při aktuálních katastrofách nebo neštěstích, ale snaží se v jednotlivých zemích dlouhodobě zlepšovat dostupnost školství, zdravotnictví, vody a zdrojů obživy. Člověk v tísni realizuje díky sbírce Skutečná pomoc projekty v několika zemích jako jsou například Afghánistán, Kambodža, Angola, Etiopie, Namibie, Srí Lanka či Gruzie. Z výtěžku sbírky staví především školy a nemocnice, buduje zdroje pitné vody v suchých oblastech nebo podporuje drobné rolníky, aby dokázali uživit své rodiny.[20]
Skutečný dárek je dalším z projektů financujících rozvojovou pomoc. Certifikáty, které si každý může zakoupit třeba v e-shopu Skutečný dárek[21], symbolizují určitou formu pomoci například kozu, slepici, zemědělské nářadí a podobně. Za rok 2019 pomohly Skutečné dárky v 11 zemích Afriky a Asie, rozdáno bylo přes 200 000 sazenic stromků, 2200 nejchudších rodin získalo kvalitní osivo a 605 z nich také zemědělské náčiní. Nejzranitelnější rodiny získaly 200 koz a 200 ovcí, 300 kuřat, 10 oslů s povozem a 50 krav.[22]
Další rozvojové projekty
Další rozvojové projekty jsou realizovány např. v DR Kongu, Etiopii, Angole, Mongolsku, Kambodže nebo Rumunsku.[23] Na začátku roku 2010 otevřel Člověk v tísni díky veřejné sbírce a darům firem čítající přes 54 milionů korun humanitární misi v zemětřesením postiženém Haiti.[24] V Afghánistánu začala organizace působit v roce 2001 po pádu Talibanu a zaměřuje se na řešení dlouhodobých problémů obživy, vzdělání a rozvoje místních komunit. V říjnu 2012 otevřel Člověk v tísni misi v Jižním Súdánu. Na severu země se Člověk v tísni zaměřil především na oblast zemědělství jakožto hlavního zdroje obživy místních obyvatel. Zajištění dostatku jídla a zvýšení odolnosti lidí proti klimatickým šokům se stalo prioritou.[25]
Podpora lidských práv
Centrum pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni pracuje v zahraničí a věnuje se zejména podpoře lidí a skupin, kteří se v zemích s represivními režimy potýkají s perzekucemi, pronásledováním, šikanou, či jsou vězněni kvůli svým názorům nebo aktivitám, zpravidla nezávislých na státní moci.[26]
Člověk v tísni působí na poli lidských práv od konce devadesátých let. Pomoc se týká řady zemí a oblastí, kde je situace setrvale špatná či se zhoršuje. Rodinám politických vězňů v tvrdě represivních režimech poskytuje přímou finanční, humanitární a morální podporu, která je z podstatné části hrazena z prostředků Klubu přátel Člověka v tísni.
Centrum pro lidská práva a demokracii tak pracuje v několika tvrdých diktaturách a také několika zemích, kde se zkušenost s přechodem k demokracii v některých aspektech podobá té české. V současnosti realizuje programy ve východní Evropě (Arménii, Ázerbájdžánu, Moldavsku – Podněstří, a na Ukrajině), v Latinské Americe (na Kubě, ve Venezuele, v Ekvádoru, Hondurasu a v Nikaragui) v Egyptě, Libyi a Vietnamu. Organizace se věnuje různým aktivitám, jejichž cílem je upozornit na porušování lidských práv ve světě a najít širší veřejnou a politickou podporu pro jejich ochranu.[26]
Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo v listopadu 2019 organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí.[27] Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček se k tomu kroku vyjádřil tak, že jej považuje za absurdní a požaduje vysvětlení. Uvedl také, že zákaz lidskoprávní organizace v Rusku svědčí o špatném stavu lidských práv v zemi.[28]
Člověk v tísni v Česku
Programy sociální integrace
Od roku 1999 Člověk v tísni pomáhá lidem žijícím v sociálním vyloučení a chudobě. Nejdříve pomáhal v oblasti vyloučených lokalit, kde začal s bezplatnou sociální terénní prací, tedy především s asistencí a poradenstvím v oblasti bydlení, zadluženosti a nezaměstnanosti. V následujících letech nabídku rozšířil o pracovní a právní poradenství, doučování, službu sociálního asistenta policie a o nízkoprahová zařízení pro smysluplné trávení volného času dětí z chudých rodin.[29]
V létě 2006 vznikly v rámci společnosti Člověk v tísni Programy sociální integrace (PSI), které nabízejí komplexní a vzájemně provázaný balíček služeb určený sociálně vyloučeným jedincům či rodinám (pomoc na úrovni individuální). Obcím, v nichž se sociálně vyloučené lokality nachází, zároveň nabízejí poradenství a asistenci při plánování jejich dalšího rozvoje (pomoc na úrovni lokální).[29]
Programy sociální integrace v současné době působí ve více než 50 městech a obcích v sedmi krajích České republiky. Stávající pracovní tým čítá kolem 260 zaměstnanců – především terénních sociálních pracovníků, pracovních poradců, vzdělavatelů, právníků a koordinátorů. V Česku pomáhají obcím při zavádění odpovídajících sociálně integračních politik.[29]
SOS Česko
Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Česko na pomoc nejohroženějším skupinám, které se kvůli koronavirové epidemii ocitly v tíživé ekonomické situaci. Pracovníci a dobrovolníci společnosti chtěli pomoci například živnostníkům, samoživitelkám, sociálně slabým, lidem v insolvenci nebo těm, kteří přijdou o práci. V urgentních případech pomáhali pracovníci Člověka v tísni připraveni zajišťovat i potravinovou pomoc potřebným rodinám, a to ve spolupráci s potravinovými bankami a dalšími organizacemi.[30]
Člověk v tísni také posílil tým svých dluhových expertů a telefonickou linku pomoci pro lidi v těžké situaci fungující na čísle 770 600 800. Podporoval také vzdělávání doma pro ty rodiče a žáky, kteří nemají potřebné technické vybavení či přístup k internetu. "Osobně pevně věřím, že je česká společnost silná a současnou krizi překonáme. I tak budou mezi námi lidé, kteří se ocitnou v nouzi a budou urgentně potřebovat pomoc. Proto jsme dnes vyhlásili sbírku SOS Česko na pomoc obětem koronavirové krize," uvedl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.[30]
Rozhodčí doložky
K oblasti sociálního vyloučení se úzce váže i problém zadluženosti a dluhové pasti, který je svázán s nelegální lichvou a s trhem tzv. rychlých půjček poskytovaných nebankovními společnostmi i zavedenými bankovními domy. V roce 2010 proto Člověk v tísni navázal spolupráci s Českou bankovní asociací a společně obě instituce dosáhly odstranění neférových podmínek úvěrových smluv u všech českých bank – tzv. rozhodčích doložek. V roce 2011 završili pracovníci Člověka v tísni několikaletou analýzu trhu nebankovních půjček a zahájili další, která se věnuje problematice vymáhání dluhů. V roce 2011 také završil skoro tříletou kampaň Index predátorského úvěrování. Díky kampani drtivá většina společností pozměnila podmínky poskytování úvěrů.[31]
V roce 2019 spustil Člověk v tísni aplikaci Doložkomat, která rozpozná nezákonné exekuce, o jejichž nezákonnosti často ví všichni, kromě dlužníka.[32]
Informační a vzdělávací programy
Vzdělávací programy společnosti Člověk v tísni, jako je Jeden svět na školách, Varianty, Polis, Migrace, se zaměřují nejen na studenty a pedagogy českých základních, středních a vysokých škol, ale i na další profesní skupiny, kterými jsou například pracovníci úřadů práce nebo policisté. Témata jako chudoba, globalizace, migrace nebo multikulturalismus jsou těmto skupinám přibližována prostřednictvím krátkodobých či dlouhodobých seminářů a didaktických materiálů jako jsou příručky nebo sady dokumentárních filmů. Vzdělávací programy jsou realizovány i pomocí dokumentárních filmů spojených s besedami (Jeden svět na školách) či informačním servisem a metodickou podporou v oblasti interkulturního a globálního rozvojového vzdělávání (Varianty) či podporou propojení institucí a neziskových organizací v lokalitách sociálního vyloučení (Programy sociální integrace). Program migrace spolupracuje s novináři na tom, aby zvětšili rozsah a zlepšili kvalitu zpravodajství o migraci a cizincích v Česku, a také zvýšili informovanost veřejnosti a zástupců státní správy o problémech, se kterými se migranti ve svém životě v ČR potýkají a které jim ztěžují integraci do společnosti.
Informační programy společnosti Člověk v tísni se zaměřují na českou veřejnost, státní správu a média. Prostřednictvím dlouhodobých i krátkodobých kampaní a projektů v podobě filmových promítání, debatních večerů, kreativních soutěží, informačních materiálů, ale i cest pro novináře jsou tyto cílové skupiny pravidelně seznamovány například s informacemi o rozvojové spolupráci (Rozvojovka, STOP dětské práci), o veřejných kampaních (Kampaň LIKVIDUJ!, Virus Free Generation, NEOnácek: Chcete ho?), o migraci a cizincích žijících v ČR (Migrace).
Festival Jeden svět
Člověk v tísni každoročně pořádá filmový festival na téma lidských práv s názvem Jeden svět. Tento festival od roku 1999, kdy započal svou existenci, vyrostl v největší dokumentární filmový festival s tematikou lidských práv na světě. Festival pracuje s širokou definicí lidských práv, a proto v programu najdete nejen filmy o politických kauzách a rozvojových tématech, ale i o sociálních otázkách, životním prostředí a životním stylu.[33] Jeden svět uvádí každý rok přes stovku kvalitních dokumentárních filmů z celého světa. Festival se koná v březnu v Praze, následně ve více než třech desítkách měst po celé České republice a v Bruselu. Divácky nejúspěšnější dokumenty z Jednoho světa jsou následně dostupné na webu www.promitejity. kde si je diváci a divačky mohou zdarma a legálně promítnout – nejen sobě, ale i svému publiku.[34] Jeden svět získal v roce 2007 čestné uznání UNESCO za výchovu k lidským právům.
Na festivalu probíhají také diskuze s režiséry a režisérkami, hrdiny a hrdinkami filmů, lidskoprávními aktivisty i českými experty a expertkami. Diskutuje se po většině projekcí, každý večer probíhá v Městské knihovně v Praze jedna panelová diskuze na významné téma současnosti. V rámci festivalu se zároveň každoročně uděluje ocenění Homo Homini osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů.[35]
Program Jednoho světa v roce 2020 byl přerušen pandemií virového onemocnění covid-19 a zrušeny musely být téměř dvě stovky projekcí. Filmy, které tak z nařízení vlády nebylo možné vidět v kinosálech se přesunuly na online kino DAFilms.cz.[36]
Člověk v tísni na Slovensku
V roce 2004 začal Člověk v tísni působit i na Slovensku, v romských osadách, kde hledá řešení především pro problémy vyplývající z extrémní chudoby místních obyvatel, nízké úrovně jejich vzdělání, dlouhodobé nezaměstnanosti a zdánlivě neproniknutelné bariéry mezi světem Romů a většinovou společností.
V roce 2016 Člověk v tísni spojil síly s partnerskou slovenskou organizací Človek v ohrození, s níž už v minulosti intenzivně spolupracoval. Človek v ohrození i Člověk v tísni nadále zůstávaly samostatnými organizacemi s vlastním vedením, rozhodováním i vlastními projekty. Organizace se však dohodly na sdílení administrativních nákladů v zahraničí, jako jsou kanceláře či podpůrný personál.[37]
Financování
Rozpočet Člověka v tísni je financován z několika zdrojů. V roce 2018 mezi hlavní zdroje příjmů Člověka v tísni patřily především zahraniční státní rozpočty (39%), prostředky EU (Evropská komise a delegace EU, 24%), prostředky agentury OSN a ostatních mezivládních organizací (8%), dary od jednotlivců a firem (8%), státní rozpočet ČR (8%), operační programy (4%), vlastní výnosy (3%), dary nadací a nevládních organizací (3%) a místní rozpočty (3%).[38] Některé aktivity Člověka v tísni jsou financovány za podpory pravidelných dárců a to zejména díky projektům Skutečná pomoc, Skutečný dárek a Klub přátel Člověka v tísni.
Politická angažovanost a její kritika
Kritika klimatického kurzu Člověka v tísni v článku týdeníku Echo Leden 2020: Redaktorka Lenka Zlámalová v článku kritizuje Člověka v tísni za to, že způsobuje u mladých lidí strach z ekologické katastrofy.[39] Organizace se proti kritice vymezila. Podotkla, že Lenka Zlámalová článek napsala, aniž by kurz viděla. Lekce je založená na vědeckých poznatcích týkající se klimatických změn, nikoli na politickém aktivismu.[40]
Zákaz činnosti Člověka v tísni v Rusku Listopad 2019: Rusko zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno.[41] RF podle organizace potlačuje základní lidská práva a svobody. Jakékoli tendence proti režimu potlačuje. Zákaz lidskoprávních institucí není výjimkou.[42] Ruští občané v organizacích nesmějí působit ani s nimi spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.[43]
Britské listy Březen 2009, červen a říjen 2010: Podle autorů Britských listů není Člověk v tísni jen humanitární, ale především politická organizace řízená současnými i bývalými politiky.[44][45]
Kosovo, Jižní Osetie Březen, srpen 2008: Podle kritiků, autorů Britských listů, se organizace Člověk v tísni v některých konfliktech nechovala apoliticky a podporovala jen ty potřebné, kteří jsou „na správné straně barikády“. Např. v Kosovském konfliktu podporovala strádající Albánce, ale ne Srby,[46] v konfliktu v Jižní Osetii podporovala potřebné Gruzínce, ale ne Osety[47]
NEOnácek: Chcete ho? / Imigranti: Chcete je? V roce 2008 organizovala kampaň „NEOnácek: Chcete ho?“, která vystupuje proti neonacismu.[48][49] Kampaň byla kritizována pro svůj obsah osobnostmi z různých částí politického spektra.[50][51][52] V reakci na tuto kampaň vznikla internetová kampaň „Imigranti: Chcete je?“, která prezentovala opačný postoj, podle jehož zastánců riziko pro českou společnost nepředstavuje neonacismus, který je okrajovým a přeceňovaným jevem, ale masivní imigrace.[53][54]
Kubánské obvinění, ECOSOC Leden 2006: V březnu 2009 informoval Štěpán Kotrba o tom, že v lednu 2006 byla organizace Člověk v tísni obviněna na půdě OSN – přesněji: Kubánským zastupitelem v jednání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC)[55] – že lhala v informacích poskytnutých výboru a je využívána vládou České republiky k plnění úkolů směřujících k destabilizaci, získávání nových politických přívrženců a z propagování změny režimu v různých zemích.[56]
Ruská obvinění, Čečensko, Ingušsko Březen 2005: V souvislosti se svou činností v Rusku (Čečensku a Ingušsku) byla organizace a její představitelé – spolu s řadou dalších NGOs a OSN – obviněni ruským týdeníkem Argumenty i fakty ze soustavné podpory čečenského separatismu a terorismu,[57] mezi jinými i organizace Člověk v tísni tato obvinění odmítla.[58] V témže roce Rusko organizaci vyhostilo, o dva roky později, v roce 2007, jí ale činnost v Čečensku a Ingušsku povolilo.[59]
Protikubánská demonstrace v Praze Říjen 2003: Štěpán Kotrba podal v souvislosti s údajnou politickou angažovaností ČvT stížnost Radě České televize.[60][61]
Britské listy Listopad 2002 Podle šéfredaktora webzinu se Člověk v tísni zabývá i novinařinou a politikou, viz "Ta (Člověk v tísni) dnes rozsáhlým způsobem fušuje i do novinářského řemesla (zvláštní: mezinárodní humanitární organizace pomáhají lidem v krizových oblastech, ale úzkostlivě si dávají pozor na to, aby NIKDY nevystupovaly politicky – to by totiž jejich postavení v krizových oblastech zdiskreditovalo – a v žádném případě nefušují do novinařiny a nešíří po světě "dokumentární filmy""[62]
Reference
- ↑ O nás . Člověk v tísni . Dostupné online.
- ↑ Obchodní rejstřík a sbírka listin . Ministerstvo spravedlnosti ČR . Dostupné online.
- ↑ a b Struktura . Člověk v tísni cit. 2020-01-06. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2021. Praha: Člověk v tísni, 2021. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2018. Praha: Člověk v tísni, 2019. Dostupné online.
- ↑ TÍSNI, Člověk v. Humanitární a rozvojová pomoc. Člověk v tísni online. cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ NEUMANN, Ondřej. Ondřej Neumann: Člověk v tísni se rozloučil s Franzem Kafkou. Vadilo příliš depresivní logo. HlídacíPes.org online. 2022-06-24 cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ Partnerství a spolupráce. Člověk v tísni online. cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ Humanitární a rozvojová pomoc. Člověk v tísni online. cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ TÍSNI, Člověk v. Člověk v tísni pomůže Ukrajině. Na rychlou pomoc uvolnil milion korun, lidé mohou přispět na sbírku SOS UKRAJINA. Člověk v tísni online. cit. 2022-03-07. Dostupné online.
- ↑ TÍSNI, Člověk v. Na Ukrajinu vyrazily první tři kamiony Člověka v tísni s humanitární pomocí, další dva se připojí na Slovensku. Člověk v tísni online. cit. 2022-03-07. Dostupné online.
- ↑ TÍSNI, Člověk v. Podle údajů OSN je na Ukrajině zasaženo humanitární krizí 18 milionů lidí. Pomáháme na východě i západě země. Člověk v tísni online. cit. 2022-03-07. Dostupné online.
- ↑ TÍSNI, Člověk v. Na Slovensku stavíme velkokapacitní vyhřívané stany, pomáháme uprchlíkům na hranicích i v ukrajinském Lvově. Na pomoc se sešlo přes 920 milionů korun. Člověk v tísni online. cit. 2022-03-07. Dostupné online.
- ↑ Pomáhej Ukrajině. Pomáhej Ukrajině online. cit. 2022-03-07. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Člověk v tísni rozdává uprchlíkům na Ukrajině jídlo, vodu i deky. Deník.cz. 2014-08-30. Dostupné online cit. 2020-06-10.
- ↑ Syrian Revolution NINE years on: 586,100 persons killed and millions of Syrians displaced and injured. Syriahr online. Syriahr, 2020-03-15 cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ Islámský stát dobyl stěžejní Asadovo letiště. Ovládá již třetinu Sýrie. iDNES.cz online. 2014-08-24 cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ TÍSNI, Člověk v. Irák. Člověk v tísni online. cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ Člověk v tísni vyhlásil kvůli koronaviru sbírku SOS Svět | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz online. cit. 2020-06-10. Dostupné online.
- ↑ Člověk v tísni. Skutečná pomoc online. cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ Skutečný dárek - charitativní obchod organizace Člověk v tísni. Skutečný dárek online. cit. 2023-02-17. Dostupné online.
- ↑ DÁREK, Skutečný. Jak Váš dárek pomohl (2019). Skutečný dárek online. cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ TAUEROVÁ KUTILOVÁ, Markéta. Češi ve světě. Právo. Roč. 2014. Dostupné online.
- ↑ Společnost Člověk v tísni se na Haiti zaměří na stavbu škol. Eurozpravy.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-13. Archivováno 13. 8. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ www.clovekvtisni.cz online. www.clovekvtisni.cz cit. 2016-01-20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-08.
- ↑ a b TÍSNI, Člověk v. Lidská práva ve světě. Člověk v tísni online. cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ Rusko zařadilo organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích. ‚Čekali jsme to,‘ říká ředitel Pánek. iROZHLAS online. Český rozhlas cit. 2019-11-17. Dostupné online.
- ↑ Kvůli zákazu Člověka v tísni v Rusku si chce Petříček předvolat velvyslance. Seznam Zprávy online. Seznam.cz cit. 2019-11-17. Dostupné online.
- ↑ a b c TÍSNI, Člověk v. Sociální práce v ČR. Člověk v tísni online. cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ a b Člověk v tísni vyhlásil kvůli koronaviru sbírku SOS Česko. romea.cz online. cit. 2020-06-10. Dostupné online.
- ↑ Výroční zprávy a audity Archivováno 11. 7. 2013 na Wayback Machine.Člověk v tísni, o.p.s.
- ↑ Bič na nezákonné exekuce. Nová aplikace Doložkomat rozpozná, zda jdou zastavit. iROZHLAS online. cit. 2020-06-10. Dostupné online.
- ↑ O festivalu - Filmový festival Jeden svět. Filmový festival Jeden svět online. cit. 2017-11-16. Dostupné online.
- ↑ TÍSNI, Člověk v. Jeden svět. Člověk v tísni. Dostupné online cit. 2017-11-16.
- ↑ Letošní cenu Homo Homini získává statečná egyptská právnička. Člověk v tísni online. cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ Z kina na internet. Sledujte filmy letošního Jednoho světa online na DAFilms.cz!. Jeden svět 2020 online. cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ Člověk v tísni se spojí se slovenským Človekem v ohrození. Radio Prague International online. 2016-06-16 cit. 2020-06-10. Dostupné online.
- ↑ O nás: Jak hospodaříme online. www.clovekvtisni.cz, 2018 cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ ZLÁMALOVÁ, Lenka. Výchova Gret v Čechách. EchoPrime online. Echo Media, 2020-01-03 cit. 2020-06-10. Dostupné online.
- ↑ Redaktorka Zlámalová zkritizovala klimatický kurz Člověka v tísni. Aniž by kurz kdy viděla. Člověk v tísni online. cit. 2020-08-25. Dostupné online.
- ↑ Člověk v tísni je nežádoucí, ohlásilo Rusko. Organizace zastaví tamní aktivity. iDNES.cz online. 2019-11-12 cit. 2020-06-03. Dostupné online.
- ↑ ČLOVĚK V TÍSNI. Oficiální vyjádření. www.clovekvtisni.cz online. Dostupné online.
- ↑ Člověk v tísni je v Rusku na seznamu nežádoucích organizací. Absurdní, říká Petříček. Aktuálně.cz online. Economia, 2019-11-12 cit. 2020-08-25. Dostupné online.
- ↑ Člověk v tísni, jednooká "obecně prospěšná" společnost. legacy.blisty.cz online. cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ Daniel Veselý: Vyzývám Člověka v tísni, aby upozornil na porušování lidských práv v indonéských provinciích, Britské listy, 22.10.2010, také na czechfreepress.cz Archivováno 31. 1. 2011 na Wayback Machine., 25.10.2010
- ↑ Dobrý film, ale zaujatá organizace. blisty.cz online. cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ Štěpán Kotrba, Lidé v Cchinvali jsou v tísni, kde je Člověk v tísni?, 13.8.2008
- ↑ POLÁKOVÁ, Lenka. Člověk v tísni nabízí v kampani NEOnácka k adopci. iDNES.cz online. 2008-04-07 cit. 2008-04-14. Dostupné online.
- ↑ Daníček, chcete ho? online. Dostupné online.
- ↑ Neonacismus a měšťácká nesnášenlivost -- co je horší?. legacy.blisty.cz online. cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ Milan Tobiáš: Ďábel vymítačem satana Archivováno 20. 10. 2008 na Wayback Machine., Altermedia ČR, 10.4.2008
- ↑ Bohumil Doležal: Politická hysterie Archivováno 13. 6. 2008 na Wayback Machine., lidovky.cz, 8.4.2008 (na stránkách svého blogu bohumildolezal.lidovky.cz)
- ↑ Rozhovor se spoluautorem projektu CHCETEJE.cz. www.chceteje.cz online. cit. 2009-02-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-26.
- ↑ Rozhovor s autory projektu CHCETE JE? online. 2008-05-28 cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ Sistema de Bibliotecas. Sistema de Bibliotecas online. cit. 2023-02-17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Politicko rozvratná činnost Člověka v tísni. legacy.blisty.cz online. cit. 2023-02-17. Dostupné online.
- ↑ Георгий Александров, Назрань – Москва: В наших стреляют автоматы ООН? – Миллионы долларов для чеченских боевиков проходят через организации, прикрывающиеся дипломатическим статусом, Аргументы и факты, 23 Марта 2005
(Georgi Alexandrov, Nazran – Moskva: Střílí do našich automaty OSN? – Miliony dolarů pro čečenské bojovníky pocházejí od organizací, schovávajících se za diplomatický status, Argumenty a fakta, 23.3.2005) - ↑ Ruský tisk: Člověk v tísni podporuje teroristy. iDNES.cz online. 2005-03-24 cit. 2020-06-10. Dostupné online.
- ↑ Člověk v tísni může opět pomáhat v Čečensku. Aktuálně.cz online. Economia, 2007-10-26 cit. 2020-06-10. Dostupné online.
- ↑ Štěpán Kotrba: Stížnost Radě České televize na Člověka v tísni, Britské listy, 13.10.2003
- ↑ Člověk v tísni: Měli by reportéři BBC také jít demonstrovat před vyslanectví Vatikánu?. legacy.blisty.cz online. cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ O "hodném teroristovi" Petry Procházkové. legacy.blisty.cz online. cit. 2023-01-22. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Člověk v tísni na Wikimedia Commons
- jedensvet.cz – Oficiální stránky festivalu dokumentárních filmů o lidských právech
- skutecnapomoc.cz – Oficiální stránky dlouhodobé sbírky Člověka v tísni zaměřené na rozvojové projekty v chudých zemích
- clovekvtisni.cz – Oficiální stránky společnosti Člověk v tísni
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk