Česká Wikipedie

Hlavní strana české Wikipedie
Charakter stránky	internetová encyklopedie
V jazyce	čeština
Majitel	Wikimedia Foundation
URL	cs.wikipedia.org
Komerční	ne
Registrace	nepovinná
Počet uživatelů	657 527 registrovaných, 2 466 aktivních[1]
Licence obsahu	CC-BY-SA 3.0 Unported
Datum spuštění	3. květen 2002
Aktuální stav	544 973 článků[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká Wikipedie je českojazyčná verze Wikipedie, mezinárodní internetové encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Obsahuje 544 973 článků.

Celý projekt včetně české části provozuje nadace Wikimedia Foundation, založená podle zákonů státu Florida (USA).^[2] Na tvorbě české Wikipedie se přibližně 10 % podílejí i lidé ovládající češtinu a žijící mimo Česko.^[3] Česká verze je podle počtu článků (zpracovaných hesel) 28. v pořadí z více než 300 existujících jazykových verzí.^[4] Je také pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce (po ruské, polské, ukrajinské a srbské). V roce 2022 na ni denně přicházelo v průměru 2 329 082 dotazů.

Vznik

Wikipedie v anglickém jazyce vznikla jako první 15. ledna 2001, českojazyčná verze byla spuštěna 3. května 2002.^[5] V té době však Wikipedie používala software UseMod a při přechodu na nový systém MediaWiki nebyly původní tři krátké články („HomePage“, „Veda“, „Kultura“), které pravděpodobně existovaly, převedeny. První dochovanou editací na české Wikipedii je založení Hlavní strany, a to jejím zkopírováním ze staršího systému UseMod dne 14. listopadu 2002.^[6] Autorem této editace je pravděpodobně Brion Vibber, pozdější první zaměstnanec Wikimedia Foundation.^[7]

Prvním správcem české Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec, který se začátkem listopadu 2002^[8] na Konferenci o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích setkal s americkým esperantistou Chuckem Smithem,^[9] jehož o několik dní později hostil v Brně. Na Smithův popud přeložil Malovec z esperanta do češtiny dlouhý text pro hlavní stránku.^[10] „Text jsem pak poslal jinému americkému esperantistovi Brionu Vibberovi. Ten nahrál text do Wikipedie a já teprve potom viděl, že některé věci jsem přeložil špatně a žádal jsem Briona o opravu. Dal mi právo své chyby opravit a tak jsem se stal „správcem“, aniž bych chtěl opravovat někoho jiného.“^[11] Nevědomky se tím kromě správce stal i tvůrcem slova „wikipedista“^[12] (původně „wikipediista“, podle esperantského „vikipediisto“^[13]). Encyklopedii samotné pak zase v analogii s esperantským „Vikipedio“ (veškerá podstatná jména v esperantu mají koncovku „-o“, např. „enciklopedio“) dal český název „Wikipedie“ (podle slova „encyklopedie“),^[10] což ji odlišuje od většiny ostatních jazykových verzí (např. německé), které si ponechaly anglické „Wikipedia“ (ačkoliv německy je „Enzyklopädie“).^[14]

Miroslav Malovec nebyl jako správce aktivní a věnoval se více psaní do esperantské Wikipedie, proto byl 9. března 2004 jmenován druhým správcem a byrokratem Vít Zvánovec, který 23. prosince 2003^[15] přišel do Wikipedie a zapojil se do diskusí a vytváření článků. Dne 10. dubna 2004 se v Praze-Karlíně konalo patrně první české setkání redaktorů Wikipedie. 30. října 2004 se v Praze na Florenci konalo druhé české setkání, jehož se účastnili převážně správci se zvláštními oprávněními. 19. ledna 2005 se konalo setkání U Frgála.^[16]

Vedle domovské adresy cs.wikipedia.org získala česká Wikipedie v červnu 2004 též doménu wikipedia.cz a v únoru 2006 doménu wikipedie.cz. V září 2004 se na stránkách objevilo do češtiny přeložené logo s názvem Wikipedie a heslem Otevřená encyklopedie a bylo kompletně přeloženo uživatelské rozhraní používaného softwaru MediaWiki.

V březnu 2008 byl za účelem propagace a podpory české Wikipedie založen spolek Wikimedia Česká republika, který navázal spolupráci s Wikimedia Foundation. V roce 2009 spolek poprvé uspořádal Wikikonferenci – výroční setkání českých přispěvatelů a čtenářů této encyklopedie.^[17] Wikipedisté se scházejí také na pravidelných „wikisrazech“, např. v Praze a v Brně.^[18][19][17]

Rozsah projektu

Počet a objem článků

Ke dni 19. dubna 2024 má česká Wikipedie 544 973 článků.

Získat první tisícovku jí však trvalo téměř rok (této mety bylo dosaženo 20. října 2003) a v září 2004, kdy celkový počet článků ve všech jazykových verzích Wikipedie překonal hranici jednoho milionu, obsahovala česká Wikipedie pouze 3 tisíce článků. Nárůst se začal zrychlovat v roce 2005, kdy přibylo hned 16 tisíc nových hesel. V průběhu následujícího roku 2006 se přírůstek ustálil na počtu 70–100 nových článků denně a na této úrovni pak setrvával po dalších jedenáct let. Růst se poněkud zpomalil v letech 2018–2019 a to na 60–70 článků denně.

Stotisícím článkem české Wikipedie se v červnu 2008 stala Vlajka Vanuatu. Dvou stovek tisíc článků bylo dosaženo v červenci 2011 a česká Wikipedie tak s konečnou platností překonala dosud největší českou encyklopedii, tzn. Ottův slovník naučný.^[21] Tří set tisíc článků dosáhla česká Wikipedie v červenci 2014, čtyřstý tisící článek (Arrondissement Eeklo) byl zaznamenán v únoru 2018 a pětistý tisící v březnu 2022.

Za rok 2021 bylo na české Wikipedii vytvořeno 25 071 článků, tj. v průměru 2 089 článků měsíčně, či 69 hesel denně.^[22]

V listopadu 2019 byl celkový objem encyklopedického textu ve 439 tisících článků české Wikipedie odhadnut na 153 milionů slov (24 milionů vět),^[23] tedy asi 612 tisíc normostran. Pro srovnání: Český překlad Bible má přibližně 0,6 milionu slov,^[24] má tedy asi 255× méně textu.

Porovnání rozsahu s jinojazyčnými verzemi

V počtu článků byla česká Wikipedie z více než 300 jazykových verzí na 28. místě (k lednu 2023).^[25] Slovenská verze je asi 2× menší. Rozsah české Wikipedie je přibližně 13× menší než anglické. Dalšími nejrozsáhlejšími verzemi jsou cebuánská, německá, švédská, francouzská a nizozemská. Mnohé z verzí jsou však svým rozsahem spíše symbolické. (Asi 30 verzí má méně než 1 000 článků.) České články tvoří 0,9 % z celkového počtu ve všech jazykových verzích. Články na anglické Wikipedii tvořily 11 % z celkového počtu článků.

Česká Wikipedie je pátou největší mezi verzemi ve slovanských jazycích (k lednu 2023). V těchto jazycích je napsáno přes 7 843 000 článků (13 %) z celkového počtu článků na všech světových verzích Wikipedie. V rámci slovanských jazyků jsou největšími verzemi Wikipedie ruská, polská, ukrajinská a srbská. Česká verze obsahuje 6,6 % článků na všech Wikipediích psaných ve slovanských jazycích. Za ní následují srbochorvatská, bulharská a slovenská.^[26]

Ke dni 14. listopadu 2023 připadalo na 1 000 mluvčích českého jazyka 40 článků české Wikipedie.^[27]

Návštěvnost

V roce 2022 bylo zobrazeno celkem přes 850 milionů dotazů. Denní průměr byl 2 329 082 a měsíční 70 842 911 dotazů. Nejvíce dotazů bylo zobrazeno v lednu (91 203 262), nejméně v červenci (56 618 810). Dlohodobě je nejnižší návštěvnost během letních měsíců. V průběhu týdne bylo zpravidla nejvíce dotazů v neděli (2 470 160), nejméně v pátek (2 189 309). Nejvíce dotazů za den přišlo v sobotu 1. ledna (3 872 935), nejméně ve čtvrtek 30. června (1 608 367).

• Návštěvnost v procentech podle dnů v týdnu (2022)

• Návštěvnost v procentech podle měsíců (2022)

Od roku 2016 se celoroční návštěvnost zvyšovala maximálně o 3,9 %. Pokles vykazoval pouze rok 2018 a činil 0,7 %. V roce 2020, patrně vlivem pandemie covidu-19 a s ní související karantény, stoupla návštěvnost ve srovnání s předchozím rokem o 15 %. Nejvyšší nárůst byl v dubnu 2020, kdy návštěvnost proti dubnu 2019 stoupla o 46,8 %. Vlivem pandemie se navýšil také počet editací.^[28]

Své čtenáře si česká Wikipedie nachází zejména v Česku (86 % dotazů), na Slovensku (3,8 % dotazů), ve Spojených státech amerických (2,6 % dotazů), v Německu (1,9 % dotazů), ve Spojeném království (0,7 % dotazů) a dále v Polsku, Francii, Nizozemsku a Rakousku (po 0,4 % dotazů).^[29]

V České republice ze všech jazykových verzí Wikipedie nejvíce dotazů směřuje do české Wikipedie (69 %), anglické (22,6 %), ruské (2,6 %), německé (1,5 %), portugalské (0,8 %) a slovenské (0,7 %). Česká verze je populární i v sousedním Slovensku, kde do ní směřuje 12 % tamějších dotazů a je třetí nejpoužívanější jazykovou verzí po slovenské (44 %) a anglické (34,5 %).^[30]

Počet správců a editorů

19. dubna 2024 měla česká Wikipedie 32 správců.^[31] Správci jsou dobrovolní editoři s nadstandardními redakčními oprávněními. Při samotné tvorbě obsahu jsou však svými právy rovni všem ostatním uživatelům a editorům.

V září 2020 bylo zaregistrováno přes 508 000 uživatelů (v české verzi nazývaných wikipedisté),^[1] z nichž asi 129 000 přispělo do projektu alespoň jednou editací a přibližně 27 000 z nich udělalo editací alespoň deset.^[32] Systematicky a často se však editacím dlouhodobě věnuje jen asi stovka lidí – velmi aktivních editorů, kteří v průběhu měsíce provedou více než sto editací a jejichž počet zůstává stabilní již od ukončení období 2004–2007, ve kterém počet editorů narostl prakticky z nuly (viz graf). Počet aktivních editorů, tedy těch, kteří v průběhu měsíce provedou více než pět editací, se dlouhodobě pohybuje okolo 700^[33] a alespoň jednu editaci za měsíc udělá asi 2 100 uživatelů.^[1] Asi 11 % editací provádějí neregistrovaní přispěvatelé.^[34]

V roce 2012 provedli 91,6 % editací české Wikipedie uživatelé z České republiky, 2,4 % uživatelé ze Slovenska a 0,8 % uživatelé z Německa. Z České republiky bylo také editováno 6,9 % článků esperantské Wikipedie.^[35]

Kvalita

Doposud nebyl proveden nezávislý výzkum, který by se zabýval kvalitou hesel na české Wikipedii a například je srovnával s dalšími dostupnými česky psanými encyklopediemi, jak se stalo v případě studie, publikované v časopise Nature, kde byla srovnávána anglická Wikipedie a Britannica.

Projekty

Na české Wikipedii běží různé projekty, například Studenti píší Wikipedii, v rámci kterého píší vysokoškolští studenti své seminární práce formou článku na Wikipedii,^[36] a Senioři píší Wikipedii, jenž je zaměřen na seniory, kteří se v kurzech učí editovat Wikipedii, aby následně dokázali samostatně rozšiřovat encyklopedické články.^[37]

Spory a kritika

Trvalým ohniskem konfliktů komunity byl spor o pravopis, který se s různou intenzitou vracel až do podzimu 2005. Dva významní přispěvatelé, Vít Zvánovec a Tompecina (Tomáš Pecina), druhý a třetí správce české Wikipedie, užívali a obhajovali méně obvyklý, archaizující pravopis, což se setkalo s nevolí značné části ostatních editorů.^[38]

Konstruktivní spolupráce, spory a hádky jsou součástí běžného života tvůrců Wikipedie, řeší se diskusemi, hlasováním, ale i tzv. revertovacími válkami, kdy tatáž úprava je vícekrát po sobě vrácena zpět a opět obnovena. To se děje např. ve specifickém českém sporu o název státního území (Česko versus Česká republika) nebo sporu o přechylování cizích příjmení. Ke kontroverzním tématům patří také např. homosexualita, psychotronika, telepatie nebo komunismus.^[39]

Kritizována bývá na české Wikipedii i motivace a odborná způsobilost jejích správců.^[40] Kritici^[kdo? se domnívají, že např. některá pravidla působí mnohoznačně, což působí potíže jak běžným přispěvatelům, tak i současným správcům, kteří je mohou – dle svých zkušeností – interpretovat rozličně. Výsledkem jsou zmatky při zpracovávání nových editací již stávajících hesel a některé praktiky nakládání s novými hesly, kdy dochází z důvodu údajné neověřitelnosti či nedostatečné encyklopedické významnosti k redukcím až mazání některých hesel, zatímco hesla jiná (přinejmenším obsahově stejně sporná), starší, likvidována nejsou. Medializovaným příkladem se v roce 2019 stal spor z roku 2014 o smazání hesla o litevském potoku Ošupis, do kterého se zapojilo šestatřicet wikipedistů a skončil konstatováním, že encyklopedická významnost tématu byla doložena.^[41][42][43]

Palčivým problémem české Wikipedie je také soustavné porušování autorských práv nemalým počtem přispěvatelů, což neúměrně zatěžuje správce, kteří se snaží texty, porušující autorská práva, odstranit. Celkově to snižuje věrohodnost Wikipedie. V důsledku naprostého ignorování autorských práv pouze jedním uživatelem muselo být z české Wikipedie odstraněno několik tisíc článků.^[44] V případě ostatních odhalených autorů se počet jimi založených článků, porušujících autorská práva, pohyboval maximálně v řádu desítek.

V roce 2008 kritizoval českou Wikipedii Patrick Zandl na svém blogu.^[45] Server Lupa.cz zveřejnil článek, týkající se sporů na české Wikipedii.^[46] Reflex psal o české Wikipedii v dubnu 2006^[47] a v srpnu 2008.^[48] Lehkou kritiku několika politických hesel přinesl server iDNES.cz.^[49] Kritiku hesla Brno, zejména toho na anglické Wikipedii, přinesl Brněnský deník.^[50] Sexuolog Radim Uzel neshledal v roce 2016 v základních sexuálních informacích poskytovaných českou Wikipedií žádné zásadní dezinformace, které by nebyly v souladu s poznatky moderní medicínské vědy.^[51] Na stranění ruskému výkladu událostí v souvislosti s fake news a dezinformacemi poukázal v lednu 2021 týdeník Respekt na příkladu článku o Krymu.^[52]

Význam a ohlasy

Články z české Wikipedie mívají velmi dobré umístění ve výsledcích vyhledávání, například ve vyhledávači Google. Postupně se tak stává tato encyklopedie obecně známou. Již v počátcích české Wikipedie v roce 2004 poskytl svolavatel prvního reálného setkání wikipedistů Paddy rozhovor německému vysílání Českého rozhlasu.^[53] O existenci české Wikipedie a o sporech uživatelů se zmínil např. i Miloš Čermák v rozsáhlém článku pro časopis Reflex č. 16/2006.^[47] Dne 16. května 2006 začal portál Seznam.cz^[54] přebírat obsah české Wikipedie.

Na jaře 2007 česká Wikipedie zvítězila v anketě webu Root.cz Czech Open Source 2007 v kategorii Projekt v hlasování veřejnosti a byla také vyhlášena absolutním vítězem.^[55] V dalším ročníku své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt obhájila.^[56] Po roční pauze opět zvítězila v roce 2010.^[57] V roce 2015 byla česká Wikipedie hlavním tématem 30. vydání týdeníku Dotyk.^[58] Významným propagátorem Wikipedie byl také Jan Sokol, který na projektu po několik let aktivně působil.^[59][60][61]

V roce 2016 získala česká Wikipedie cenu Slovník roku.^[62]

Dne 18. února 2023 se česká Wikipedie stala námětem dílu pořadu České televize Historie.cs. Jedním z hostů byl i správce Martin Urbanec. Byla připomenuta i jeho spolupráce s Janem Sokolem. Účastníci hovořili o mechanismech Wikipedie a byla připomenuta její historie. Promluvil zde také Jan Groh, předseda spolku Wikimedia Česká republika. Dalšími hosty byli Eduard Petiška, výzkumník v oblasti informací (Univerzita Karlova), a Michal Černý, informační vědec z Masarykovy univerzity. Zde byl také představen projekt dětské Wikipedie, dostupné na některých jazykových verzích.^[63] O historii Wikipedie informoval roku 2024 Český rozhlas v pořadu Příběhy z kalendáře.^[64]

Protest proti změně autorského práva v Evropské unii

V pondělí 18. března 2019 se komunita české Wikipedie dohodla na jednodenním vypnutí české Wikipedie, z důvodu nové reformy autorského práva Evropské unie. Komunitě české Wikipedie se nelíbí především články 11 a 13, které jsou součástí Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Česká Wikipedie byla vypnuta 21. března 2019. K protestu se přidala také slovenská, dánská a německá Wikipedie.^[65][66]

Odkazy na Wikipedii

• cs.wikipedia.org – česká edice Wikipedie
• Nejlepší články
• Dobré články
• Historie české Wikipedie
• Kronika české Wikipedie
• Ohlasy v médiích
• Statistiky české Wikipedie

Jak vypadala česká Wikipedie v minulosti

Pramenem je zejména archive.org

• Hlavní strana 24. listopadu 2002
  • Poslední změny 1. května 2003
• Hlavní strana 2. února 2004
  • Poslední změny 4. května 2004
• Hlavní strana 4. února 2006
• Hlavní strana 16. ledna 2008
• Hlavní strana 9. února 2010

Odkazy

Reference

Literatura

• BROŽ, Petr, a kol. Wikipedie: průvodce na cestě za informacemi. 1. vyd. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 136 s. ISBN 978-80-7402-062-9. 
• BLAHUŠ, Marek. Jak se zrodila česká Wikipedie. 1. vyd. Praha: Wikimedia Česká republika, 2023. iv, 42 s. Dostupné online. ISBN 978-80-909009-2-9. 
• SEDLÁČEK, Štěpán. Autorství a aktérství na české Wikipedii. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií – Katedra obecné antropologie. Vedoucí práce Yasar Abu Ghosh. Dostupné online.
• BĚLKA, Michal. Wikipedie online. Mladá Boleslav: 2012-03-28 cit. 2015-11-23. Dostupné online. 
• ANTOŠ, David. Spory na Wikipedii aneb válka o "h". Lupa.cz online. 2006-07-21 cit. 2015-11-23. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu česká Wikipedie na Wikimedia Commons
• Zpráva Výsledky ankety CZECH OPEN SOURCE 2008 ve Wikizprávách
• Přednáška Michala Reitera o 10 letech české Wikipedie 11. 10. 2012
• ČT: Historie.cs. Wikipedie, dvacetiletý vševěd
• Kanál na YouTube
• Profil na Instagramu
• Profil na Facebooku