Černé moře
Mapa Černého moře
Maximální hloubka	2210 m
Šířka	500 km
Délka	1000 km
Rozloha	461 000 km²
Zeměpisné souřadnice	43°24′36″ s. š., 34°15′36″ v. d.
Nadřazený celek	Atlantský oceán
Sousední celky	Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Východoevropská rovina, Krymsko-kavkazská oblast, Pontské hory
Podřazené celky	Azovské moře
Světadíl	Evropa, Asie
Stát	Abcházie Abcházie Bulharsko Bulharsko Gruzie Gruzie Rumunsko Rumunsko Rusko Rusko Turecko Turecko Ukrajina Ukrajina
Přítoky	Bzyb, Dněpr, Dněstr, Dunaj, Chobi, Inguri, Jižní Bug, Kamčija, Kodori, Kızılırmak, Mzymta, Psou, Rioni, Sakarya, Tylihul, Velký Kujalnik, Yeşilırmak, Čoroch, Žvava-Kvara

Černé moře (bulharsky Черно море , rumunsky Marea Neagră, ukrajinsky Чорне море , rusky Чёрное море , abchazsky Амшын Еиқәа , megrelsky უჩა ზუღა , gruzínsky შავი ზღვა , turecky Kara Deniz) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Geografie

Kromě zmíněného spojení se Středozemním mořem jde víceméně o vnitrozemské moře, obklopené ze všech stran pevninou: na severozápadě evropskou, na jihovýchodě asijskou. Kolem moře se rozkládají následující země: na západě balkánské státy Bulharsko a Rumunsko, na severu Ukrajina, na severovýchodě Rusko, na východě Gruzie, na jihu Turecko.

Černé moře se rozkládá na ploše 461 000 km² a jeho největší známá hloubka je 2210 m.

Největšími řekami, které do Černého moře přivádějí své vody, jsou Dunaj na pomezí Rumunska a Ukrajiny, Dněstr a Dněpr na Ukrajině a Don v Rusku.

Za součást Černého moře bývá považováno menší Azovské moře, jež od Černého moře na severovýchodě odděluje Kerčský průliv. Ze severu do Černého moře vybíhá poloostrov Krym.

Významné přístavy

Největšími přístavy jsou Oděsa, Čornomorsk, Sevastopol, Jalta, Kerč, Novorossijsk, Soči, Poti, Batumi, Trabzon, Samsun, Varna, Burgas a Constanța.

Etymologie

Současné pojmenování Černé moře je v překladu používáno ve většině okolních zemí,^[1] ale nebylo zatím doloženo jejich používání před 13. stoletím:^[2]

• abchazsky Амшын Еиқәа, přepis: Amšyn Eiķa̋a, (IPA)
• agydejsky Хы шӏуцӏэ, přepis: Xı Ş́uts’ə, (IPA)
• arménsky Սեւ ծով, přepis: Sev tsov, (IPA)
• bulharsky Черно море, přepis: Cherno more, (IPA)
• krymskou tatarštinou Къара денъиз, přepis: Qara deñiz, (IPA)
• gruzínsky შავი ზღვა, přepis: shavi zghva, (IPA)
• lazsky a mergelsky უჩა ზუღა, přepis: Ucha Zugha, (IPA) nebo mergelsky ზუღა, přepis: Zugha, (IPA), tj. „moře“
• rumunsky Marea Neagră, (IPA)
• rusky Чёрное мо́рe, přepis: Chyornoye móre, (IPA)
• turecky Karadeniz, (IPA)
• ukrajinsky Чорне море, přepis: Chorne more, (IPA)

V řečtině široce využíván historický název „Euxinské moře“ (což může mít různé významy, viz níže) a méně často název pro Černé moře:

• řecky Eύξεινος Πόντος, přepis: Eúxinos Póndos, (IPA), doslova „Pohostinné moře“
• řecky Μαύρη Θάλασσα, přepis: Mávri Thálassa, (IPA), doslova „Černé moře“

Původní řecký název Póntos Áxeinos je obecně přijímán jako ztvárnění íránského slova *axšaina- („tmavě zbarvený“).^[2] Starověcí řečtí cestovatelé přijali jméno jako Á-xe(i)nos související s řeckým slovem áxeinos („nehostinný“). Jméno Πόντος Ἄξεινος (Póntos Áxeinos, tj. „Nehostinné moře“) je poprvé doloženo v díle Pindara (asi 475 př. n. l.), avšak protože bylo takové jméno považováno za zlé znamení, bylo eufemizováno na jeho opak, Εὔξεινος Πόντος (tj. „Pohostinné moře“), což také poprvé zmiňuje Pindaros. Nové označení se stalo v řečtině běžným, i když v řeckém mytologickém kontextu zůstalo oblíbené „pravé“ jméno Póntos Áxeinos.^[2] Raně středověké zmínky o Ruském moři jsou spojeny s útvarem Kyjevská Rus (9.–11. století, dnešní Ukrajina), protože Moskevské velkoknížectví převzalo název Rusko až v roce 1721.^[3]

Vznik Černého mořeeditovat | editovat zdroj

Na konci poslední doby ledové bylo Černé moře jezero, jehož hladina byla o 170 metrů níže než dnes. Vznik dnešního mořského dna se datuje do doby před 1,7 mil. let. Během ledových dob bylo Černé moře odříznuto od Středozemního. V této době byly nízké srážkové úhrny a přítoky řek nebyly dostatečné a proto jezero vysychalo. Podobně i hladina Středozemního moře, které bylo rovněž vnitrozemským jezerem, klesla o 30 metrů. Po jeho opětovném spojení s Atlantikem přes Gibraltarskou úžinu se jeho hladina zvyšovala a hladina Středozemního moře se začala přelévat i do Černomořského jezera. Možná i v souvislosti s tektonickou nebo sopečnou aktivitou v oblasti došlo nakonec k prolomení Bosporské úžiny před asi 7600 lety. V této době existovala na březích Černého moře vyspělá civilizace, která byla rychle postupující záplavou zničena. Podle počítačových modelů stoupala hladina přibližně o 12–15 cm denně, což znamenalo postup moře až o 1 km denně. V této době byla hladina o 120 metrů níže než dnes.^[4]

Existují důkazy, že Černé moře bylo přechodně před prolomením Bosporu sladkovodním jezerem. Náhlý příval slané vody tak musel způsobit ekologickou katastrofu i pro samotné vodní organismy.

Je možné, že zánik civilizací na březích Černomořského jezera byl předlohou pro příběh biblické povodně nebo i v legendě o Atlantidě. Na druhou stranu je jasné, že největší katastrofa se odehrála při severních březích moře a v prostoru dnešního Azovského moře, kde vodní hladina zalila stovky kilometrů souše. Podle provedených propočtů vyrovnávání hladin trvalo asi 35 let, kdežto biblická povodeň 40 dní.^[5]

Teorie, že došlo k přívalu vody do Černého moře pochází z konce 20. století.^[6] Novější poznatky ale naznačují, že Černé moře se plnilo vodou z ledovců a přtékalo ven.^[7] Nic nenasvědčuje potopě.^[8]

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Referenceeditovat | editovat zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black Sea na anglické Wikipedii.

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Zemětřesení v Černém moři 1901

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• GAWIN, Izabella. Bulharsko: černomořské pobřeží. Praha: Jan Vašut, 2004. 128 s. ISBN 80-7236-355-7. 
• KING, Charles. Černé moře : historie. Praha: BB/art, 2007. 350 s. ISBN 978-80-7341-983-7. 
• LISOVSKÝ, Igor. Trpká vůně vlčích máků : 50 poněkud netradičních otázek a odpovědí o dějinách a kultuře Černomoří v antice. Ostrava: I. Lisový, 2011. 169 s. ISBN 978-80-260-0623-7. 
• ZIMÁK, Alexandr. Mezi třemi světadíly : obchod a lidé na vlnách Středozemního, Černého a Rudého moře I. díl, Starověk a raný středověk. Praha: Libri, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7277-377-0. 
• ZIMÁK, Alexandr. Mezi třemi světadíly : obchod a lidé na vlnách Středozemního, Černého a Rudého moře II. díl, Vrcholný a pozdní středověk. Praha: Libri, 2008. 190 s. ISBN 978-80-7277-377-0. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Slovníkové heslo Černé moře ve Wikislovníku
• Galerie Černé moře na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Černé moře na Wikimedia Commons

Atlantský oceán
Moře	Alboránské moře Argentinské moře Azovské moře Baffinovo moře Baleárské moře Baltské moře Černé moře Egejské moře Irské moře Irmingerovo moře Jaderské moře Jónské moře Karibské moře Keltské moře Krétské moře Labradorské moře Libyjské moře Ligurské moře Marmarské moře Norské moře Sardinské moře Sargasové moře moře Scotia Severní moře Skotské moře Středozemní moře Thrácké moře Tyrhénské moře Waddenzee
Zálivy	Benátský záliv Biskajský záliv Botnický záliv Dariénský záliv Finský záliv záliv Fundy Gdaňský záliv Guinejský záliv Hudsonův záliv Jamesova zátoka Koporský záliv Korintský záliv Kurský záliv Lužská zátoka Lví záliv Mainský záliv Meklenburský záliv‎ Mexický záliv Narvský záliv Pernovský záliv Pomořanský záliv Rižský záliv Schlei Štětínský záliv záliv svatého Vavřince Viselský záliv Velká Syrta Venezuelský záliv Tarentský záliv
Průlivy	Antikythérský průliv Beagle Bonifácký průliv Bospor Cabotův průliv Calaiská úžina Dánské úžiny Dánský průliv Dardanely Davisův průliv Drakeův průliv Falklandský průliv Floridský průliv Foxův kanál Gibraltarský průliv Hudsonův průliv Jamajský kanál Kalmarsund Karpathský průliv Kaský průliv Kattegat Kerčský průliv Korsický průliv Kythérský průliv Lamanšský průliv Magalhãesův průliv Messinská úžina Mona Návětrný průliv Öresund Otrantský průliv Severní průliv Sicilský průliv Skagerrak Svatojiřský průliv Velký Belt Yucatánský průliv
Proudy	Antilský proud Benguelský proud Brazilský proud Falklandský proud Golfský proud Guayanský proud Guinejský proud Irmingerův proud Jižní rovníkový proud Kanárský proud Rovníkový protiproud Severní rovníkový proud Severoatlantský proud Západní příhon
Příkopy	příkop Gully Jihosandwichský příkop Kajmanský příkop Portorický příkop příkop Romanche příkop Tongue of the Ocean
Hřbety	Aegirův hřbet Americko-antarktický hřbet Středoatlantský hřbet Velrybí hřbet Wyville-Thomsonův hřbet