Členění hlavního města Prahy není jednoduché, protože je v platnosti souběžně několik různých typů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního, území Prahy si podle svých potřeb člení i různé organizace. Některá členění navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Z evidenčního hlediska a hlediska územní orientace je nejdůležitější členění na 112 katastrálních území, které v případě Prahy ze zákona plní zároveň funkci evidenčních částí obce, a členění na 10 obvodů Praha 1 – Praha 10. Z hlediska veřejné správy se území Prahy člení na 57 samosprávných městských částí, které na svém území vykonávají svoji samostatnou působnost, z toho 22 tzv. „velkých“ městských částí má názvy podobné názvům obvodů (Praha 1 – Praha 22) a vykonávají též přenesenou působnost státní správy pro své území a případně i pro území jedné či více „malých“ městských částí, čímž je Praha rozdělena na 22 číslovaných správních obvodů. Některé čtvrti však nejsou ani samostatnými evidenčními jednotkami a jsou součástí čtvrtě větší, která evidenční nebo samosprávnou územní jednotkou je.

Historie

Vývoj hlavního města Prahy jako jednotného města lze počítat od sloučení čtyř pražských měst v roce 1784 do královského hlavního města Prahy. V letech 1850–1901 pak k němu byly připojeny další čtyři části. Klíčovým mezníkem je vznik Velké Prahy v roce 1922. V roce 1960 byly k Praze připojeny dvě části, ke dvěma rozsáhlým vlnám připojování pak došlo v letech 1968 a 1974. Od té doby se území hlavního města Prahy zásadně nezměnilo. Žádná část se od hlavního města nikdy neodtrhla. Z původního vymezení slučovaných obcí a měst vychází zejména dnešní katastrální členění.

Před rokem 1922 byly části Prahy, podobně jako části jiných obcí a měst, číslovány římskými čísly. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1920 však byly některé z nově připojených obcí seskupeny do větších obvodů, značených římskými čísly. V roce 1947 byla poprvé narušena skladebnost částí města do obvodů, v roce 1949 bylo členění Prahy reformováno a Praha rozčleněna do 16 obvodů číslovaných nově arabskými číslicemi, v roce 1960 byl počet obvodů redukován na 10 a při rozšiřování Prahy v letech 1968 a 1974 byly nové části připojovány k již existujících 10 obvodům, avšak obce připojené v roce 1974 si zároveň zachovaly své místní národní výbory. V roce 1990 bylo vytvořeno 56 samosprávných městských částí, jejichž základem byly obvody působnosti dosavadních místních úřadů a deset obvodů osekaných o připojené části, přičemž obvodní úřady nadále vykonávaly přenesenou působnost pro celé obvody. V letech 1995–2002 však město přenesenou působnost přeorganizovalo do systému nejprve 15+10, později 22 správních obvodů, ačkoliv územní členění Prahy na 10 obvodů platí stále.

Katastrální území (evidenční části)

Praha je složena z celkem 112 katastrálních území. Stejně jako jinde v České republice se nejedná o jednotky územní samosprávy. Některá pražská katastrální území jsou však územně shodná s celým územím některé pražské městské části. Z urbanistického hlediska mají mnohá pražská katastrální území charakter čtvrti či vesnice. Pražská katastrální území jsou totožná s pražskými evidenčními částmi obce, proto také popisná čísla domů jsou přidělována podle příslušnosti k evidenční části obce, nikoliv podle příslušnosti k samosprávné městské části. Jde o zcela jiný pojem než samosprávné městské části. Podle katastrálního zákona, č. 344/1992 Sb., jsou katastrální území základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb.

Obec je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území podle zákona nemá být rozděleno do více obcí nebo okresů. Může však zasahovat do více pražských obvodů nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného správního obvodu.

Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1. 1. 1988 k vytvoření katastrálního území Černý Most, 1. 1. 1989 k vytvoření katastrálního území Kamýk, v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.

Na současném území Prahy po vzniku katastrů vzniklo 9 nových katastrálních území (Černý Most, Háje, Hájek u Uhříněvsi, Holyně, Kamýk, Klánovice, Komořany, Újezd nad Lesy, Žižkov) a 8 jich zaniklo (sloučené Horní Krč a Dolní Krč, Chaby, Chvaly, Svépravice (Praha), Lipany (nezaměňovat se stejnojmenným katastrálním územím Lipany v městské části Praha-Kolovraty), Roztyly, Záběhlice u Zbraslavi, Žabovřesky).^[1]

Nejnověji vzniklými katastrálními územími byly:

• Černý Most: vzniklo rozhodnutími pléna NVP č. 20/3/P z 15. 5. 1986 a 7/10/P ze 17. 12. 1987 z částí katastrálních území Kyje, Horní Počernice a Hloubětín^[2].
• Kamýk: vzniklo usnesením pléna NVP č. 10/5/P z 20. 10. 1988 z částí katastrálních území Modřany a Lhotka.

Mnohé pražské čtvrti nebo osady, například Barrandov, Spořilov, Košík, Zahradní Město, Pankrác, Letná, Bubny, Zlíchov, Klíčov, Butovice, Klukovice, Kačerov, Jenerálka, Šárka, Strahov, Chodovec, Litochleby, Dubeček, Lázeňka, Netluky, Zmrzlík, Cikánka, Kateřinky, Hrnčíře, Pitkovičky, Lahovičky, Dolní Černošice, Kazín, Závist, Baně, Strnady a další, nemají vlastní samostatné katastrální území. Některé z nich však přesto výjimečně bývají na tabulkách s číslem popisným uváděny místo názvu katastrálního území. Mnohé bývalé čtvrtě či osady splynuly se souvislou zástavbou a jejich jména mají spíše charakter pomístních názvů či se dochovala v názvech ulic.

Seznam katastrálních území

K 1. červenci 2016 byly ve státních rejstřících i na tabulích názvy tří částí Prahy uvedeny do souladu s názvy katastrálních území (Nedvězí u Říčan, Hájek u Uhřínevsi, Újezd u Průhonic).

V závorce jsou uvedeny městské části, do kterých katastrální území a část obce spadá (nikoliv městské obvody!).

Archivováno 20. 2. 2017 na Wayback Machine..

Obvody (1–10)

Praha se územně člení na 10 obvodů, které jsou číslovány arabskými číslicemi (Praha 1 – Praha 10) a podle zákona jsou na úrovni okresů. Tyto městské obvody zavedené roku 1960 byly bez územních změn redefinovány zákonem o územně správním členění státu z roku 2020,^[3] z jehož zmocnění je územně vymezuje vyhláška ministerstva vnitra výčtem základních správních obvodů městských částí.^[4]. Shodným způsobem jsou pomenovány i definovány i soudní obvody. Toto dělení Prahy využívají i další instituce, např. Česká pošta. Jednotkami státní správy ani samosprávy však již tyto obvody nejsou.

Městské části Praha 1 až Praha 10 vznikly v roce 1990 jako zbytková jádra městských obvodů osekaná o správní obvody bývalých místních národních výborů (místních úřadů), z nichž se staly samosprávné městské části, tedy v podstatě na území původních obvodů před připojovaním nových obcí v letech 1968 a 1974. Později ještě došlo k některým změnám (například převodu Hostivaře z městské části Praha 10 pod působnost Horních Měcholup pod novým názvem Praha 15). Vnitřní obvody Praha 1, Praha 2 a Praha 3, ke kterým v letech 1968 a 1974 nebyly žádné nové části připojeny, jsou tedy územně totožné se stejnojmennými městskými částmi. Pro územní členění na úrovni okresů však rozdělení města na 10 obvodů nadále platí.

Městské části (57) a správní obvody (1–22)

Praha se dělí na 57 samosprávných městských částí a 22 správních obvodů, kde část státní správy vykonává 22 městských částí s přenesenou působností. Tyto „velké“ městské části mají názvy Praha 1 – Praha 22 a stejným názvem se označují i celé jim svěřené správní obvody. Správní členění Prahy v některých oblastech nekopíruje hranice katastrálního členění a 27 ze 112 katastrálních území (k roku 2019) dělí hranice městských částí na dvě či více tzv. územně technických jednotek.^[5]

Městská část

Území jednotlivých městských částí je vymezeno v příloze Statutu hlavního města Prahy výčtem katastrálních území a popisem průběhu hranice území. Není zajištěna skladebnost s katastrálním členěním a území městských částí se skládájí z celých katastrálních území i z jejich částí.

Z hlediska samostatné působnosti si je všech 57 městských částí rovno, všechny rovněž vykonávají určitý základní rozsah přenesené působnosti, vymezený jednotně v příloze č. 3 Statutu hl. m. Prahy. Přenesenou působnost v rozsahu rozšířeném o působnosti uvedené v příloze 4 Statutu hl. m. Prahy deleguje Statut hlavního města Prahy od roku 2001 pouze na 22 městských částí, jejichž zvláštní postavení je zdůrazněno jejich názvy (Praha 1 – Praha 22).

Správní obvod (1–22)

Městské části Praha 1 – Praha 22 vykonávají přenesenou působnost státní správy na svém území i na území ostatních „malých“ městských částí. Praha se tak dělí na 22 správních obvodů, ve kterých vykonává přenesenou působnost 22 „velkých“ městských částí. Vykonávají ji od roku 2001 na základě Statutu hlavního města Prahy^[6]

Správní obvody Praha 1, 2, 3, 9, 10 a 20 jsou totožné s územím stejnojmenných městských částí. Ostatní obvody zahrnují i další městské části, viz tabulka níže.

Území těchto 22 správních obvodů definuje Statut bez určení oficiálního pojmenování. Z praktických důvodů se označují jak „správní obvody“, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí a Registr sčítacích obvodů a budov je eviduje pod označením „správní obvody hlavního města Prahy“^[7] či „správní obvody Prahy“.^[8] Tuto terminologii zakládá zákon o základních registrech,^[9] podle kterého se „v tomto zákoně rozumí (…) správním obvodem v hlavním městě Praze území, na němž vykonává úřad městské části hlavního města Prahy určený Statutem hlavního města Prahy některou přenesenou působnost z rozsahu svěřeného orgánu obce s rozšířenou působností.“

Městské části s přenesenou působností (22)

Městské části Praha 1 – Praha 22 vykonávají kromě své samostatné působnosti i přenesenou působnost státní správy na území stejnojmenného správního obvodu. Všechny „velké“ městské části ji vykonávají na svém území, městské části Praha 4, 5, 6, 7, 8, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 21 a 22 i na územích přičleněných „malých“ městských částí, kterým přenesená působnost svěřena není. Takto je přenesená působnost na základě Statutu hlavního města Prahy rozdělena od roku 2001,^[6] předtím bylo rozdělení přenesené působnosti komplikovanější a pro jednotlivé působnosti se lišilo.

Ostatní městské části (35)

35 městských částí vykonává pouze samostatnou působnost, rozšířenou přenesenou působnost na jejich území vykonává některá z tzv. velkých městských částí.

Název tzv. malé městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo „Praha“ se spojovníkem a ve dvou případech je zkrácen o specifikující přívlastky (městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic a městská část Praha-Nedvězí katastrálním územím Nedvězí u Říčan).