Ústavní zákon o československé federaci
Předpis státu	Československo Československo
Druh předpisu	ústavní zákon
Číslo předpisu	143/1968 Sb.
Údaje
Autor	Národní shromáždění
Schváleno	27. říjen 1968
Platnost	4. listopad 1968
Účinnost	1. leden 1969
Zrušeno	1. leden 1993
Související předpisy
Ústava Československé socialistické republiky
Oblast úpravy
Ústavní právo

Ústavní zákon o československé federaci byl přijat Národním shromážděním Československé socialistické republiky dne 27. října 1968 a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 143/1968 Sb. Tímto ústavním zákonem byla dosud jednotná Československá socialistická republika transformována na federaci. Byla zásadně změněna struktura vlády. 1. ledna 1969 vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, které byly součástí federace.

Ústavní zákon o československé federaci nahradil hlavu třetí, čtvrtou, pátou a šestou Ústavy ČSSR. Účinnosti nabyl (s výjimkou článků 146 odst. 2 a 3, čl. 149 a 150, které nabyly dnem vyhlášení) dnem 1. ledna 1969. Zrušen byl pro Českou republiku Ústavou České republiky dne 1. ledna 1993.

Obsah

Ústavní zákon o československé federaci tvoří osm hlav (153 článků) a úvodní preambule.

• Úvodní prohlášení
• Základní ustanovení
• Rozdělení působnosti mezi federaci a republiky
• Federální shromáždění
• Prezident Československé socialistické republiky
• Vláda Československé socialistické republiky
• Ústavní soud Československé socialistické republiky
• Státní orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky
• Přechodná, obecná a závěrečná ustanovení

Preambule

Znění preambule ústavního zákona:

My, národ český a slovenský, vycházejíce z poznání, že naše novodobé dějiny jsou prodchnuty oboustrannou vůlí žít ve společném státě,

oceňujíce skutečnost, že padesát let našeho společného státního života prohloubilo a upevnilo naše odvěké přátelské svazky, umožnilo rozvoj našich národů a uskutečňování jejich pokrokových demokratických a socialistických ideálů a spolehlivě dokázalo jejich bytostný zájem žít ve společném státě, zároveň však ukázalo, že náš vzájemný vztah je třeba vybudovat na nových a spravedlivějších základech,

uznávajíce nezadatelnost práva na sebeurčení až do oddělení a respektujíce suverenitu každého národa a jeho právo utvářet si svobodně způsob a formu svého národního a státního života,

přesvědčeni, že dobrovolné federativní státní spojení je odpovídajícím výrazem práva na sebeurčení a rovnoprávnost, avšak též nejlepší zárukou pro náš plný vnitřní národní rozvoj i pro ochranu naší národní svébytnosti a svrchovanosti,

rozhodnuti vytvářet ve společném federativním státě v duchu humanitních ideálů socialismu a proletářského internacionalismu podmínky pro všestranný rozvoj a blahobyt všech občanů a zaručovat jim rovná, demokratická práva a svobody bez rozdílu národnosti,

reprezentováni svými zástupci v České národní radě a ve Slovenské národní radě, jsme se dohodli na vytvoření československé federace.

Hlava první: Základní ustanovení

Obsahuje šest článků, týkajících se státní formy.

Článek 1 upravuje federativní zřízení (zřízení České socialistické republiky, Slovenské socialistické republiky).

Článek 3 upravuje státní území Československé socialistické republiky a obou republik.

Článek 5 upravuje občanství federace a republiky (ustavuje dvojí občanství: federální a republikové)

Hlava druhá: Rozdělení působnosti mezi federaci a republiky

Obsahuje 22 článků (v původním znění) upravujících působnost federace a republik. Nejčastěji měněná část ústavního zákona.^[zdroj⁠?

Hlava třetí: Federální shromáždění

Federální shromáždění bylo zákonodárným sborem federace. Skládalo se ze dvou komor, Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Zaveden byl zákaz majorizace. Předsednictvo Federálního shromáždění vydávalo zákonná opatření. Sněmovna lidu měla 200 poslanců a byla volena na 4 roky. Sněmovna národů měla 150 poslanců přičemž 75 bylo voleno v České republice a 75 ve Slovenské republice. Délka mandátu byla závislá na délce mandátu Sněmovny lidu. Konec mandátu Sněmovny lidu znamenal rovněž konec mandátu Sněmovny národů.

Hlava čtvrtá: Prezident republiky

Prezident republiky byl hlavou státu. Byl volen Federálním shromážděním.

Hlava pátá: Vláda

Federální vláda byla orgánem výkonné moci. Skládala se z předsedy, místopředsedy a federálních ministrů. Vládu jmenoval prezident republiky. Vláda byla odpovědna Federálnímu shromáždění.

Hlava šestá: Ústavní soud

Ústavní soud měl být zvolen Federálním shromážděním a měl být soudním orgánem ochrany ústavnosti. Hlava šestá nebyla realizována a v roce 1991 byla nahrazena ústavním zákonem o Ústavním soudu.

Hlava sedmá: Státní orgány republik

Oddíl první: Národní rady

Česká národní rada a Slovenská národní rada byly zákonodárnými sbory obou republik.

Oddíl druhý: Vlády

Obě republiky měly svou vládu, jež byla odpovědna národní radě.

Hlava osmá: Závěrečná ustanovení

V článku 143 byla zrušena hlava třetí, čtvrtá, pátá a šestá Ústavy Československé socialistické republiky, dále ustanovení článků čl. 1 odst. 2 a čl. 12, článků 107 až 109 a článku 111. V článku 151 byla určena účinnost ústavního zákona.

Novely

Ústavní zákon o československé federaci byl za dobu své platnosti obsáhle měněn a doplňován. Seznam změn a doplnění

Předpis Změna

• 203/1968 Sb. RS pro ČR a SR vydání
• 117/1969 Sb. ruší
• 125/1970 Sb. mění a doplňuje
• 43/1971 Sb. mění
• 50/1975 Sb. mění a doplňuje
• 161/1989 Sb. mění a doplňuje
• 182/1989 Sb. mění
• 46/1990 Sb. mění a doplňuje
• 100/1990 Sb. doplňuje
• 158/1990 Sb. doplňuje
• 159/1990 Sb. mění a doplňuje
• 46/1990 Sb. mění a doplňuje
• 294/1990 Sb. mění a doplňuje
• 295/1990 Sb. mění a doplňuje
• 294/1990 Sb. mění a doplňuje
• 556/1990 Sb. mění
• 23/1991 Sb. mění
• 91/1991 Sb. ruší
• 103/1991 Sb. Úplné znění
• 327/1991 Sb. doplňuje
• 206/1992 Sb. mění a doplňuje
• 205/1992 Sb. mění a doplňuje
• 237/1992 Sb. ruší
• 493/1992 Sb. mění a doplňuje
• 211/1992 Sb. mění a doplňuje

Literatura

• SCHELLE, K. - TAUCHEN, J. Vývoj konstitucionalismu v českých zemích (2 svazky). Praha: Linde a.s., 2013, 2800 s. (ISBN 978-80-7201-927-4)

Externí odkazy

• Původní znění
• Bobek, M. – Molek, P. – Šimíček, V. (eds.): KOMUNISTICKÉ PRÁVO V ČESKOSLOVENSKU – Kapitoly z dějin bezpráví. Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, Brno, 2009, 1007 s. (PDF ke stažení)
• Ústavní zákon o československé federaci e-Sbírka.cz

Československo – základní dohody, smlouvy a listiny – od vzniku k zániku (1915–1992)
vznik Československa (1915–1920)	1915 Clevelandská dohoda • 1918 Pittsburská dohoda • 1918 Washingtonská deklarace • 1918 Filadelfská dohoda • 1918 Martinská deklarace / Deklarace slovenského národa • 1918 Prozatímní ústava • 1919 Užhorodské memorandum • 1919 Saintgermainská smlouva • 1920 Ústavní listina Československé republiky • 1920 Trianonská mírová smlouva
rozpad Československa, odstoupení Sudet, Protektorát Slovenský stát • První SR, Podkarpatsko (1938–1939)	1938 Karlovarský program SdP • 1938 Mnichovská dohoda • 1938 Žilinská dohoda • 1938 První vídeňská arbitráž • 1938 Ústavní zákon o autonomii Slovenské země • 1938 Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi • 1938 Zmocňovací zákon • 1939 Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava • 1939 Smlouva o ochranném vztahu mezi Německou říší a Slovenským státem • 1939 Ústava Slovenské republiky
obnova Československa (1943–1948) vyhlášení ČSSR, vznik ČSFR (1960, 1968)	1943 Vánoční dohoda • 1945 Benešovy dekrety / Dekrety prezidenta republiky • 1945 Košický vládní program • 1948 Ústava Československé republiky • 1960 Ústava Československé socialistické republiky • 1968 Ústavní zákon o československé federaci
zánik ČSFR, vznik ČR a SR (1992)	1992 Deklarace SNR o svrchovanosti Slovenské republiky • 1992 Ústava Slovenské republiky • 1992 Ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky • 1992 Ústava České republiky