Österreichisches Jungvolk - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Österreichisches Jungvolk
 ...
Znak fronty rakouské vlastenecké mládeže Österreichisches Jungvolk, tzv. mládežnického díla Vlastenecká fronty, v období Rakouského státu 1934-38, navržený Clemensem Holzmeisterem

Österreichisches Jungvolk (zkratka ÖJV) byla fašistická mládežnická organizace v období vlády spolkového rakouského kancléře Kurta Schuschnigga, označovaná jako fronta rakouské vlastenecké mládeže. Do života byla povolaná v srpnu 1936 jako hnutí Vlastenecké fronty na výchovných fašistických principech vůdcovství, podřízenosti a šovinismu. Cílem založení organizace bylo vychovat novou generaci mužů a žen, která by byla ochotna nový režim následovat. Po anšlusu zůstala ÖJV mládež otevřená jiné ideologii, až na velmi mizivé množství protinacistické mládeže se drtivá většina ÖJV členů plynule přizpůsobila novému NS-režimu. V době svého zrušení čítala ÖJV (včetně katolické mládeže) 350 000 členů ve věku od šesti do osmnácti let.[1]

Výchozí situace

Kolem roku 1930 nabízelo v Rakousku každé politické a kulturní prostředí vlastní organizaci pro děti a mládež; sociálně-demokratická strana (SDAP) např. Rote Falken, Kinderfreunde a Sozialistische Arbeiterjugend, také římskokatolická církev disponovala bohatou nabídkou pro děti a mládež - většina jich byla sdružena v Reichsbund der katholischen deutschen Jugend Österreich,[2] což byl případ např. skautů „Österreichische Pfadfinderkorps St. Georg”. Zrovna tak i ostatní náboženské komunity měly své vlastní dětské organizace. Další práci s mládeží nabízely organizace pro dospělé (např. Alpenverein), branné organizace (Wehrverbände), např. Heimwehr sdružoval děti a mládež v „Jung-Vaterland”. Existovaly zcela nezávislé mládežnické organizace jako Österreichischer Wandervogel nebo Österreichischer Pfadfinderbund. Práci s mládeží se věnovaly také politické strany.

Po únorové občanské válce byly všechny sociálně demokratické organizace zakázány, zrovna tak byla zakázána po červencovém pokusu o puč v roce 1934 Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei Österreichs – Hitlerbewegung. Pro komunistickou stranu a její složky nebo HJ platil zákaz už od roku 1933. Z tohoto důvodu pracovala radikalizovaná komunistická, sociálně demokratická a národně socialistická mládež v ilegalitě nebo přešla pod jiné organizace (např. Hitlerjugend většinou pod Deutscher Turner-Bund).[3] Většina rakouské mládeže zaujala vůči režimu nepřátelský nebo v nejlepším případě vyčkávající postoj.

Jednou z možností jak přimět mládež ke státní linii bylo státem řízené školství a tvrdé školní tresty za opoziční akce, což ale stěžovala situace, že většina radikalizované mládeže byla ve věku nad 14 let a skrze školu neuchopitelná. Z tohoto důvodu se začala autoritativní vláda od roku 1933 zabývat myšlenkou na zřízení vlastní státní mimoškolní organizace podle vzoru sousedního Německa a Itálie. Nakonec po tříletém vyjednávání Dollfuss-Schuschniggova bloku, katolické církve a třetího křídla, které zastupoval Heimatschutz, se vláda v srpnu 1936 shodla na založení jednotné zastřešující organizaci „Österreichisches Jungvolk”.[1]

Založení ÖJV

Vznik nové dobrovolné mládežnické organizace „VF-Werk Österreichisches Jungvolk” oznámil státní tajemník spolkového kancléře a zástupce vůdce Vlastenecké fronty Guido Zernatto na tiskové konferenci 29. srpna 1936. Organizace „Österreichisches Jungvolk”, založená na vůdcovském principu, se členila na zemské svazy a svaz pro hlavní spolkové město Vídeň, na okresní svazy podle soudních okresů a dále na místní svazy. Nejvyšší vedení tvořil:[1]

  • Vůdce (Frontführer ÖJV) jako nejvyššího vůdce, kterým byl spolkový kancléř (Kurt Schuschnigg)
  • Spolkový vůdce mládeže (Bundesjugendführer), kterým byl jmenován Georg von Thurn und Valsassina (*1990 - †1967)[4]
  • Direktorium
  • Kuratorium

Direktoium jako nejvyšší orgán tvořil frontový vůdce (Kurt Schuschnigg), spolkový ministr školství (Hans Pernter), generální sekretář ÖJV (Heinrich Reimitz za „Christlich-deutscher Turnerschaft”) a nejvyšší vůdce rakouské sportovní a tělocvičné fronty (Ernst von Starhemberg). Kuratorium sestávalo z frontového vůdce, z členů direktoria, zástupce frontového vůdce (Frontführer-Stellvertreter), spolkového ministra pro sociální správu, spolkového ministra národní obrany, spolkového vůdce mládeže (Bundesjugendführer), zástupce spolkového vůdce mládeže (Josef Schifferer, Bundesjugendführer-Stellvertreter), vedoucí celé dívčí organizace (Leiterin der gesamten weiblichen Jugendorganisation) a dvou až třech povolaných kurátorů.[5]

Členství ve frontě rakouské vlastenecké mládeže končilo dovršením 18. roku. Hranice stáří pro přijímání členů stanovena zprvu nebyla, počítalo se s věkem 11-12 let, nakonec stanovy udávaly pouze horní hranici.[6]

Zákon o mimoškolní výchově mládeže

Spolkový zákon o mimoškolní vlastenecké výchově mládeže (Bundesgesetz über die vaterländische Erziehung der Jugend außerhalb der Schule) stanovil všem mládežnickým organizacím povinnou žádost o souhlas k oprávnění spolkové mimoškolní výchovy mládeže u ministerstva školství; výjimku tvořily pouze státem podporované katolické mládežnické organizace. Lhůta pro získání tohoto souhlasu byla stanovena do 1. ledna 1937; mládežnické organizace, které by povolení nezískaly, měly být rozpuštěny. Obdobně se postupovalo u organizací pro dospělé, které provozovaly mládežnické skupiny. Organizace musely v dané lhůtě mládež ze své činnosti vyloučit. Mládežnické organizace, které nespadaly pod katolickou církev, podléhaly státnímu dozoru a ministr školství je mohl povolat k účasti na cvičeních, přednáškách, oslavách a jiných akcích Vlastenecké fronty.[7] Dne 8. ledna 1937 byl vyhlášen novelizovaný zákon o mládeži (Jugendgesetz).[8] Novelou zákona z 29. prosince 1936 (BGBl. 453/1936) byla lhůta k dosažení souhlasu k oprávnění spolkové mimoškolní výchovy mládeže prodloužena do 1. dubna 1937 a další novelou z 23. března 1937 (BGBl. 73/1937) do 1. července 1937.[9] Pro vyřízení žádosti o povolení další činnosti provozování mládežnické organizace nebo mládežnické skupiny připadaly v úvahu tři možnosti:

  • Neschválení žádosti, tzn. zrušení mládežnické skupiny nebo mládežnické organizace
  • Podmíněné schválení žádosti, což znamenalo ve stanovené lhůtě pro všechny členy organizace povinný vstup do ÖJV
  • Bezpodmínečné schválení žádosti, nepřinášelo pro mládežnickou organizaci žádné změny a mohla pokračovat v dosavadní práci s mládeží mimo ÖJV

Od října 1937 se také členové katolických mládežnických organizací stali součástí fronty vlastenecké mládeže, nosili povinně ÖJV uniformu a účastnili se povinného programu, které předepisovalo ministerstvo školství.[1]

Nekompromisní byl stát u organizace „Deutscher Turnerbund” (DTB), které 17. června 1937 ministerstvo školství zakázalo vedení mládežnických skupin (v roce 1934 12.000 mládežnických členů) a od 1. července 1937 vstoupil zákaz v platnost. Většina místních skupin DTB zákaz ignorovala a teprve po masivních stížnostech se generální ředitelství pro veřejnou bezpečnost rozhodlo na konci ledna 1938 zákaz mládežnických skupin DTB skutečně exekutivně prosadit. Zákaz ale netrval dlouho, jelikož nový ministr Arthur Seyß-Inquart opět vedení mládežnických skupin povolil.[10][1]

Škola pro vůdce mládeže

1. národní památník Engelberta Dollfusse, Dollfuß-Kirche (Engelbertkirche Hohe Wand), architekt Robert Kramreiter
1. národní památník Engelberta Dollfusse, Dollfuß-Kirche (Engelbertkirche Hohe Wand), architekt Robert Kramreiter
3. národní památník Engelberta Dollfusse - rozestavěnou vůdcovskou školu (Dollfuss-Führerschule) v bažantnici Schönbrunnu přebudovaly po anšlusu Waffen SS ve stylu národního socialismu na kasárna, nyní Maria-Theresien-Kaserne
3. národní památník Engelberta Dollfusse - rozestavěnou vůdcovskou školu (Dollfuss-Führerschule) v bažantnici Schönbrunnu přebudovaly po anšlusu Waffen SS ve stylu národního socialismu na kasárna, nyní Maria-Theresien-Kaserne

Prvním národním památníkem zemřelému kancléři Engelbertu Dollfussovi se stal kostel („Dollfuß-Kirche”) Roberta Kramreitera na Hohe Wand v Dolním Rakousku, druhým měl být památník (Dollfuß Nationaldenkmal) na Ballhausplatz a třetím žijícím národním památníkem se měla stát vůdcovská škola v bývalé bažantnici Schönbrunnu, s jejíž stavbou bylo započato v sobotu 24. července 1937.[11][12][13] Slavnostního položení základního kamene se zúčastnili vůdce VF spolkový kancléř dr. Schuschnigg, státní sekretář Guido Zernatto a kardinál Theodor Innitzer.[14]

První plány vyhotovil architekt Clemens Holzmeister (1936), ty pak v roce 1937 upravil architekt Robert Kramreiter. Počáteční rozpočet pro celou infrastrukturu s pokladnami, veřejnými institucemi, oplocením, stožáry a osvětlením činil 30 000 šilinků (ÖS), monumentální Dollfussův triumfální oblouk (bohatě zdobený reliéfy a sochami) měl stát 150 000 ÖS, vzdělávací a internátní budovy se odhadovaly na 1 900 000 ÖS, plavecký bazén s celým sportovním areálem 160 000 ÖS a amfiteátr 250 000 ÖS. Snížení finančního rozpočtu se mělo dosáhnou dobrovolnou pracovní službou (terénní a zemní práce prostoru před triumfálním obloukem a divadlem). Drahou výstavbu sportovního areálu mělo zpočátku vykompenzovat použití nedalekých stávajících sportovišť. Centrum celého areálu tvořila kaple s varhany obrácená do prostoru amfiteátru pro 100 000 návštěvníků. Celkové náklady se odhadovaly na 2 460 000 805 ÖS.[15]

Vzhledem k tomu, že monumentální stavba živého Dollfussova památníku se nacházela ve fázi příprav, byla v prosinci 1936 zřízena chlapecká vůdcovská škola v budově zrušeného institutu pro dcery důstojníků (Offizierstöchterinstitut, zrušen skrze Bundesgesetz 10. prosince 1935) na Kalvarienberggasse 28 (Wien-Hernals, nyní K17 Bundesschulen Kalvarienberg), od roku 1937 disponovala ÖJV také dívčí vůdcovskou školou na Blattgasse 6-8 ve 3. okrese (Wien-Landstraße).[16] Dívčí i chlapečtí vůdci a jejich zástupci měli být během desetidenních kurzů vyškoleni v principech ideologické práce a ve výchovných cílech ÖJV. Během jednoho roku se počítalo s vyškolením 3.000 vůdců.[1]

Zrušení branných svazů

Vedle díla „Österreichisches Jungvolk” byla v témže roce pod Vlasteneckou frontou založena ještě další díla: sociálně podpůrná organizace VF-Werk „Mutterschutzwerk” (akce na ochranu matek a rodiny), polovojenské frontovní milice VF-Werk „Frontmiliz” a kulturní dílo k využití volného času VF-Werk „Neues Leben” (Nový život).[17]

Účel nové kulturní organisace Státní sekretář Zernatto, generální sekretář vlastenecké fronty, a spolkový kulturní rada dr. Henz informovali včera zástupce tisku o účelu kulturní organisace vlastenecké fronty «Neues Leben». Hlavní řečník státní sekretář Zernatto pravil, že této organisaci není příkladem italská kulturní organisace «Dovolavoro», ani německá «Kraft durch Freude». Využití volného času v rámci nové kulturní organisace jest vedeno myšlenkou lidového souručenství. Tato organisace, jejíž členy mohou býti pouze členové vlastenecké fronty, bude organisačně vedena tak, jako vlastenecká fronta. Pořádány budou hlavně hodnotné kulturní podniky. Tyto podniky budou zahájeny již s příchodem podzimu. V rámci této organisace bude založena i organisace posluchačů rozhlasu, jež bude míti určitý vliv i na stanovení programu rozhlasu. Kočovný biograf bude sloužiti zájmům domácího živnostnictva, podporování cizineckého ruchu a odbornému školení venkovského, hlavně alpského lidu. Zástupci tisku byli řečníkem požádáni o propagování a podporování snah této nové kulturní organisace. Další řečníci podali pak podrobné informace o nejbližších podnicích.

Vídeňské noviny, ve Vídni 29. července 1936, s. 2

Hned poté, co byly mládežnické organizace největších obranných formací převedeny do ÖJV, mohl Schuschnigg přistoupit k závěrečnému aktu; usnesením ministerské rady z 10. října 1936 rozpustit dobrovolné branné svazy Heimatschutz, úderné oddíly Východní marky / Ostmärkische Sturmscharen, Freiheitsbund, formace křesťansko-německých turnerů / Wehrzüge der Christlich-deutschen Turnerschaft a burgenlandských ostrostřelců / Burgenländische Landesschützen, což bylo o pět dní později zveřejněno ve spolkové sbírce zákonů BGBl. 335/1936.[18]

Úředně se oznamuje: U příležitosti rozpuštění branných svazů, jež bylo usneseno 10. t. m. ministerskou radou, konala se včera za předsednictví vůdce fronty dra Schuschnigga a později za předsednictví jeho náměstka Baar-Baarenfelse konference zemských vůdců vlastenecké fronty. Když přišel spolkový kancléř k poradě, byl zemskými vůdci uvítán spontánním projevem sympatie. Hned při zahájení schůze se zemští vůdcové usnesli na této resoluci: „Branné svazy, v prvé řadě Heimatschutz, úderné oddíly východní marky, freiheitsbund, formace křesťansko-německých turnerů a burgenlandští ostrostřelci zasloužili se o nové Rakousko. Vlastenecká fronta vyslovuje branným svazům dík za dobrovolnou službu, především Heimatschutzu, za jejich brannou službu a za oběti, které přinesli na životech a na krvi. Vlastenecká fronta pokládá za čestnou povinnost, tradici dobrovolných branných svazů uchovati v řadách frontovní milice.”

Vídeňské noviny, ve Vídni 14. října 1936, s. 2

Náplň činnosti ÖJV

Měsíční povinný program, rozdělený podle věkových kategorií a pohlaví, se členil do tří oblastí: ruční práce, tělesná výchova a předvojenská příprava. Program pro vůdce vycházel v časopise „Jugendführer” (např. číslo 8-9/1937). Celoroční program sestával z významných shromáždění (Bezirksjugendtreffen, Geländetage), sbírek jako Volksdeutscher Heimatgroschen, prázdninových akcí, atd., pro členy též povinných. Hlavními výchovnými cíli bylo kamarádství, smysl pro povinnost a loajalita k režimu.[1]

Rok 1937 byl jediným rokem, kdy ÖJV mohla naplno uskutečnit svůj roční program: pořádala prázdninové tábory v Maďarsku a Dánsku, dobročinnou sbírku pro výstavbu pohraniční školy v obci Wullowitz, podzimní turistické výpravy, které absolvovaly všechny místní skupiny. Po blamáži 22. února 1937 během návštěvy německého ministra Konstantina von Neuratha, kdy policie nebyla schopná zasáhnout proti masovým výstupům rakouských národních socialistů, vyhlásila Vlastenecká fronta pro své příznivce na druhý den velké shromáždění, při kterém svoji loajalitu státu demonstrovalo na 25.000 členů ÖJV.[1]

Österreichisches Jungvolk, známka pro zimní sociální pomoc „Winterhilfe” 1937/38
Österreichisches Jungvolk, známka pro zimní sociální pomoc „Winterhilfe” 1937/38[19]
Arlberg, místo konání ÖJV-lyžařského kurzu v prosinci 1937
Arlberg, místo konání ÖJV-lyžařského kurzu v prosinci 1937
Gedenkstätte Heldenberg, místo konání chlapeckého ÖJV-pracovního tábora v létě 1937
Gedenkstätte Heldenberg, místo konání chlapeckého ÖJV-pracovního tábora v létě 1937
Včerejší projev vlaslenecké fronty. Vlastenecká fronta uspořádala včera ve Vnitřním městě velký projev pro spolkového kancléře dra Schuschnigga. Do Vídně přijeli drahou a autobusy tisíce příslušníků Vlastenecké fronty z Dolních Rakous, kteří se shromáždili na určených seřadištích. Šlo jim hlavně o to, smazati nepříjemný dojem, který zanechaly hloučky pondělních demonstrantů. Zpívaly se rakouské písně a provolávala se sláva kancléři Schuschniggovi...Projevu zúčastnili se také vídeňští členové Vlastenecké fronty, kteří přišli do Vnitřního města a přilehlých ulic přímo z továren. Před budovou generálního sekretariátu defilovaly oddíly po několik hodin. Potom se část manifestantů odebrala na Mariahilferstrasse a na Gürtel k Západnímu nádraží, kde vyčkali odjezdu německých hostí.

Vídeňské noviny, ve Vídni 24. února 1937, s. 2[20]

V květnu 1937 se konalo na stadionu v Prátru mistrovství v házené Rakousko-Německo, přičemž bylo počítáno, že dojde opět k masovým výstupům národních socialistů. Za účelem posílení vlasteneckých diváků bylo členům ÖJV rozdáno 200 vstupenek zdarma.[1][21] Celoroční plán na další školní rok 1937/38 předpokládal po celém Rakousku od 17. října do 2. listopadu 1937 jednotnou agitaci ­(Jungvolkwerbung), místo vánoční oslavy měli chlapci a děvčata z vlastenecké fronty mládeže roznášet vánoční stromečky do chudých rodin, velikonoční akci „Osterhilfswerk”, která jen v Dolním Rakousku předpokládala sbírku 200.000 velikonočních vajec pro chudé rodiny, oslavu „Sonnenwende” 1938 jako symbol národního sjednocení. Dále mimo dosud probíhajících vůdcovských kurzů v ústřední škole se počítalo se třemi třítýdenními školícími tábory pro 5000 členů a členek. Povinné měsíční programy mělo ulehčit zvýšené vydání pracovních skupinových sešitů (Behelfsdienste, Behelfsbücherei), časopisu „Jugendführer” (nákladem 10.000 kusů) a mládežnických časopisů (nákladem 100.000 kusů).[22]

V chlapeckých skupinách měla předvojenská branná příprava absolutní prioritu (90 % z veškerého běžného programu). Ve věkové skupině 14-18letých zabírala tělesná výchova čtyři hodiny v měsíci, turistika a cvičení v terénu s teoretickou přípravou v klubovně jednu hodinu v měsíci; oproti tomu výchova vlastenecko-kulturní nebo eticko-náboženská stála na pořadu dne méně než jednou v měsíci. Dbalo se na vyváženou směsici bojových her, pořadových a pochodových cvičení a tělesné výchovy. Ideologická výchova se omezovala v podstatě na zpěv písní ze zpěvníku ÖJV (ÖJV-Liederbuch) na začátku a konci cvičení.[1]

Ačkoliv branná příprava (pochody, nástupy a pořadová cvičení) probíhala už u chlapců ve věku 6-10 let, skutečný předvojenský výcvik začínal až ve věkové skupině 10-14letých. Na programu byla cvičení v terénu, při kterých se zdokonalovali v různých vojenských technikách (orientace v přírodě s mapou a buzolou, maskování, podávání hlášení, průzkum, držení zálohy, morzeovka, atd.), několikahodinových pochodech a v poslední věkové skupině vojenský výcvik se zbraní. Na září 1938 byl naplánován velký cvičný manévr.[1]

Mezi vybrané sporty patřilo i lyžování; v prosinci 1937 se konal v Arlbergu ÖJV-lyžařský kurz a v únoru 1938 první mládežnické mistrovství v běhu na lyžích (Jungvolk-Bundesmeisterschaften im Skilauf). V roce 1937 byly ve Vídeňském lese zřízeny lyžařské záchranné stanice, obsluhované frontovými milicemi.[23] Lyžařské kurzy pořádalo v roce 1937 i vlastenecké kulturní dílo „Nový život” (VF-Werk „Neues Leben”); cena za ubytování, stravu a pojištění činila na jeden lyžařský den 4,50 šilinků, na jízdné vlakem platila poloviční sleva a půjčovné za lyže činilo 40 grošů na den.[24]

Spolková armáda úzce spolupracovala s frontou vlastenecké mládeže také v oblasti pěstování vojenských tradic - součástí chlapeckých časopisů byly články popisující válečné události první světové války nebo o významných rakouských válečných hrdinech rakousko-uherské armády. V létě 1937 se konal ve Wetzdorfu (Gedenkstätte Heldenberg) ÖJV-pracovní tábor, jehož účastníci pomáhali při rekonstrukci mauzolea polního maršála Radeckého a pamětního místa s bustami rakouských generálů a císařů. Z příkazu spolkového kancléře se měli členové ÖJV na svátek Dušiček (Allerseelen) 1937 podílet na zdobení hrobů zemřelých hrdinů při občanské válce v roce 1934.[1]

U dívek se branná výchova podstatně odlišovala a každé vojenské ráznosti bylo třeba se vystříhat, což ostatně podtrhovala i skutečnost, že nenosily skutečnou uniformu. Práce v dívčích skupinách byla přípravou pro ženské hnutí Vlastenecké fronty „VF-Frauenschaft”, jejíž činnost sestávala v organizování dobročinných sbírek, pořádání vlasteneckých večerů a turistiky, kurzů ručních prací pro nezaměstnané dívky po ukončení školní docházky nebo pracovních táborů pro nezaměstnané ženy, které se během čtyřicet táborových dní připravovaly na službu v sociální oblasti.[25]

Uniforma

Jednotná mužská uniforma sestávala z olivově zelené košile, černé kravaty a zelené čepice s odznakem ÖJV. Na rukávu byl přišitý berličkový kříž. Členky ÖJV nosily běžné krojové šaty (Dirndlkleid), které doplňovaly broží sepnutým šátkem. Na broži byl vytlačený znak ÖJV. Odznak, vyražený z kovu, sestával z písmene «Ö», které bylo překřížené tiskacím stylizovaným „JV”. Vlajka (symbol místních skupin ÖJV) byla z jedné strany zelená se znakem ÖJV a na druhé straně bílá s berličkovým křížem. Mužské uniformy převzaly také katolické organizace, které mohly své dosavadní donosit, ale na rukávu nosit přišitý berličkový kříž. Uniforma katolických skautů „St. Georgs-Pfadfinder” zůstala a byla taktéž doplněna pouze látkovým berličkovým křížem na rukávu. Vnější jednotu doplňoval vzájemný závazný pozdrav.[26][27]

Členská základna

Vzhledem k nedostatečnému množství zdrojů je každá kvantitativní analýza ÖJV velmi limitovaná. Podle dostupných údajů se na konci prosince 1937 počet ÖJV regulérní členské základny pohyboval kolem 145.000 dětí a mládeže, z toho bylo asi 65.000 děvčat a 80.000 chlapců; počet dospělých vůdců mohl činit něco kolem 10.000. Podle údajů ministra školství se pak počet veškerých členů, tedy i s mládeží, která k ÖJV přistoupila jen formálně a dále navštěvovala své organizace, plnící pouze povinný ÖJV program, pohyboval kolem 205.000. Z toho asi 150.000 dětí a mládeže navštěvovalo katolické mládežnické organizace a zbylých 55.000 členů ostatní přidružené mládežnické organizace a sekce (jako např. Gewerkschaftsjugend nebo různé sportovní svazy).[1]

V prosinci 1937 dosáhl náklad ÖJV publikací:
Název časopisu Cíloví čtenáři Náklad
Junghelferin děvčata na 14 let 15.000
Jungschütze chlapci nad 14 let 25.000
Mädelblatt děvčata pod 14 let 50.000
Bubenblatt chlapci po 14 let 55.000
Der Jugendführer pro dospělé skupinové ÖJV-vůdce 10.000

Odebírání Jungvolk-časopisů bylo povinné pouze pro regulérní členy ÖJV, nikoliv pro ostatní mládež z přidružených organizací jako byly katolické nebo sportovní organizace.[1]

ÖJV a zahraniční vztahy

V roce 1930 žilo něco kolem 400.000 Rakušanů (Volksdeutsche) v zahraničí, nejvíce v USA, Německu, Československu, Švýcarsku, Itálii, Kanadě, Maďarsku a Jugoslávii. V souladu s bilaterálními smlouvami (Římské protokoly) se spolupráce ÖJV zaměřovala především na Maďarsko a Itálii, v menší míře pak navazovala kontakty s Francií, Dánskem a Československem.[1]

Spolupráce s Rakušany v zahraničí

Jízdenka VF pro prázdninovou akci VF-Kinderferienwerk (přední strana)
Jízdenka VF pro prázdninovou akci VF-Kinderferienwerk (přední strana)
Jízdenka VF pro prázdninovou akci VF-Kinderferienwerk (zadní strana) s výňatkem z přepravních předpisů
Jízdenka VF pro prázdninovou akci VF-Kinderferienwerk (zadní strana) s výňatkem z přepravních předpisů
Cinecittà, italské filmové městečko, kam pořádalo dílo VF.-Werk „Neues Leben” v roce 1937 zahraniční studijní zájezd
Cinecittà, italské filmové městečko, kam pořádalo dílo VF.-Werk „Neues Leben” v roce 1937 zahraniční studijní zájezd

Hned po založení započala Vlastenecká fronta zřizovat místní organizace také v zahraničí, jednoznačně z důvodu neponechat tamní Rakušany plně vlivu NSDAP, která tam vedla živou propagandu. U místních skupin VF pak byly zřizovány také dětské skupiny ÖJV. Pomoc probíhala většinou formou zasílání časopisů a učebnic; v italském Meranu sdružovala tamní ÖJV-Ortsgruppe přes 70 členů, v Budapešti něco kolem 50 členů a maďarské vedení VF platilo i jednoho učitele pro uchování mateřštiny, v bulharském hlavním městě Sofii se po ukončení římskokatolické mše konaly pro rakouské děti a mládež tzv. hodiny domoviny (Heimstunden). V roce 1936 proběhla akce „In der Heimat zur Gast”, kdy byla rakouská mládež ze zahraničí zapojena do prázdninového díla „VF-Kinderferienwerk”.[1][28][29][30]

Tyto zahraniční snahy se nacházely ale v úplném počátku a v příhraničních regionech bodovala především organizace „Deutsche Schulverein Südmark” s letní akcí „Grenzlanddienst”, která nebyla ničím jiným než zástěrkou pro propagaci Hitlerjugend. Jako její protipól byla v roce 1934 zřízena rakouská organizace Österreichischer Verband für volksdeutsche Auslandsarbeit (ÖVVA), se kterou ÖJV úzce spolupracovala. Na podzim roku 1937 se snažila Vlastenecká fronta navázat kontakt s německou menšinou v Československu a s jejím největším zástupcem Sudetoněmeckou stranou (SdP), popřípadě ÖJV se sudetoněmeckým Turnverbandem, přičemž rakouská strana chtěla navrhnout zřízení vídeňského ústředí pro otázky Němců v zahraničí. K tomu už nedošlo, jelikož SDP byla v této době plně pod vlivem národně-socialistického Německa.[1]

Na podporu zřízení pohraniční obecné školy v hornorakouské obci Wullowitz (nyní Gemeinde Leopoldschlag) na hranici s Československem, kde děti musely pro nedostatek učitelů docházet do německé školy v československé obci a byly tak podle Vlastenecké fronty „přímo ohrožené ideologií Blut und Boden”, byla vyhlášena dobročinná sbírka „Volksdeutscher Heimatgroschen”. Otevření nové školy „Dr. Gleißner-Schule” se konalo 26. září 1937.[31] Další sbírka se měla konat na podporu výstavby školy v příhraniční obci Ulrichsberg.[1]

Spolupráce v rámci bilaterálních vztahů

Čechoslováci zvyšují rakouský cizinecký ruch. V poslední době zvýšil se neobyčejně cizinecký ruch v Rakousku. Tak v době mezi vánocemi a Novým rokem stoupl proti stejnému období r. 1933 téměř o 100%. Rakouští hoteliéři libují si zejména, že zvláště návštěvy z Československa stouply v poslední době neobyčejně.

Venkov, orgán České strany agrární, 07.02.1935[32]

Od roku 1933 navštěvovaly mládežnické organizace „Heimwehru” (Jung-Vaterland) a Křesťansko-sociální strany (Ostmärkische Sturmscharen) nedaleko Říma mezinárodní fašistický mládežnický tábor „Campo Austria” v Ostii.[33] Tradiční kontakty se přirozeně po příklonu Itálie k Německu ochladily a když Thurn-Valsassina v roce 1936 navrhl jako protislužbu za tábor „Campo Austria” pozvat jedno oddělení Balilla na zimní tábor do Rakouska, označil Zernatto takový návrh za neaktuální. V roce 1937 se už ÖJV táboru „Campo Austria” neúčastnila.[1]

Namísto Itálie se konaly v létě 1937 dvě akce v Maďarsku: akce „Österreichische Gastkinder nach Ungarn”, při které zprostředkovalo maďarské ministerstvo školství 340 rakouským dětem sedmitýdenní návštěvu v hostitelských rodinách. Na jaro 1938 byla na oplátku plánována návštěva maďarských dětí u rakouských rodin. Mimo toho „ÖJV-Wien” zřídila u slovenských hranic v Ostřihomi (Esztergom) letní tábor pro 200 chlapců. V roce 1937 převzala ÖJV dánskou „Kinderhilfsaktion” a letní prázdninové akce v Dánsku se účastnilo 676 dětí z celého Rakouska, na rok 1938 se počítalo s účastí 700 dětí.[1]

Turistika a cestovní ruch

Další důležitou oblastí se pro ÖJV stala podpora rakouského turistického ruchu. Za tímto účelem zřídilo spolkové vedení ÖJV k oficiálnímu Österreichischer Jugendherbergsverband (r. 1936) pendant „Alpenländischer Jugend-Herbergsverband” se sídlem v Salcburku.[34] Pracovní skupina mládežnických svazů „Jung-Vaterland” a „Ostmarkjugend” vydala před létem 1936 adresář všech mládežnických nocleháren, ubytoven a táborů. K tomu byla poskytnuta státní podpora pro stavbu kluboven s vlastní oddělenou mládežnickou noclehárnou. Za tímto účelem bylo dosavadní oddělení „Jugendauslanddienst” přeměněno na „Österreichischen Internationalen Jugenddienst für Jugendheime, Reisen und Austausch”. Během léta 1937 bylo v provozu deset mezinárodních prázdninových zotavoven, ve kterých se rekreovalo, navazovalo přátelství a učilo německy kolem 350 zahraničních mládežnických návštěvníků; většinou z Maďarska, Československa a Francie, 100 dalších zahraničních mládežnických skupin bylo obslouženo informační kanceláří a 200 se stravovalo v rakouských rodinách. Na zimu bylo naplánováno několik zimních táborů pro zahraniční lyžaře, bruslaře a sáňkaře.[1]

VF.-Werk „Neues Leben” pořádá v letošním roce následující zájezdy do zahraničí: velikonoční zájezd do Itálie (20. až 31. března), tři zájezdy do průsmyků rakouských Alp a Dolomit, prázdninovou plavbu po Dunaji až k Železným vratům, jeden zájezd křížem krážem po Jadranských ostrovech, studijní cestu na Světovou výstavu v Paříži, studijní cestu do nového filmového městečka nedaleko Říma. Registrace na tyto cesty směrujte přímo ke spolkovému vedení VF.-Werk „Neues Leben”, oddělení zahraničních cest, Vídeň, 1. okres, Am Hof 6.

Salzburger Chronik für Stadt und Land, 27. února 1937[35]

V prosinci 1936 byla mezi Československem a Rakouskem uzavřena prozatímní dohoda o cizineckém ruchu s platností do dubna 1937, která ustanovila, že českoslovenští občané mohli při výjezdu do Rakouska vyvést 1 000 Kč v hotovosti a cestovní poukázku na 300 šilinků a to dvakrát do ukončení smluvní platnosti. Pro letní sezónu měla býti uzavřena nová smlouva.[36]

Od smlouvy v Berchtesgadenu po anšlus

ÖJV se podařilo do konce roku 1937 vyřešit všechny hlavní organizační problémy a rok 1938 se rýsoval jako velmi úspěšný, což národní socialisty poněkud znervóznilo, obzvláště po vyhlášení roku 1938 za „Rok mládeže” (Jahr der Jugend). Na pracovní schůzce ve Vídni 6.-8. ledna 1938, které se účastnilo na 100 ÖJV-funkcionářů z celého Rakouska, došlo také k vyhlášení ambiciozního programu: vyškolení dalších 5.000 mládežnických vůdců a vedoucích na ústřední škole ve Vídni a na dalších kurzech v ostatních spolkových zemích; do 1. května 1938 mělo proběhnout úplné uniformování 50 mládežnických pluků (něco kolem 50.000 mužských uniforem); na duben byla naplánována velikonoční dobročinná sbírka pro „Osterhilfswerk”; obdobně jako předešlý rok na květen sbírka „Grenz- und auslandsdeutschen Heimatgroschen” ke Dni matek pro „Mutterschutzwerk” a pro akci „Sonnenwende 1938” (Slunovrat 1938).[1]

Tribuna Vlastenecké fronty během velkého apelu ve Vídni na bývalém vojenském cvičišti na Schmelzu v 15. okrese 18. října 1936, v popředí snímku v uniformách nově založená fronta rakouské vlastenecké mládeže „VF-Werk Österreichisches Jungvolk” (ÖJV)
Tribuna Vlastenecké fronty během velkého apelu ve Vídni na bývalém vojenském cvičišti na Schmelzu v 15. okrese 18. října 1936, v popředí snímku v uniformách nově založená fronta rakouské vlastenecké mládeže „VF-Werk Österreichisches Jungvolk” (ÖJV)
Nákladní vůz s příznivci rakouského kancléře Kurta Schuschnigga a členové ÖJV, hlásící se k lidovému referendu za nezávislost Rakouska 13. března 1938
Nákladní vůz s příznivci rakouského kancléře Kurta Schuschnigga a členové ÖJV, hlásící se k lidovému referendu za nezávislost Rakouska 13. března 1938
Leopoldsberg (za ním Kahlenberg) s Dunajem, tehdejší místo obrany ÖJV
Leopoldsberg (za ním Kahlenberg) s Dunajem, tehdejší místo obrany ÖJV

Dne 8. ledna 1938 se konal třetí a poslední celorakouský sraz „Jungvolk-Stunden” pod heslem „Jungvolk bereit!” (Vlastenecká mládež připravena!). Netrvalo ani tak dlouho a fronta rakouské vlastenecké mládeže mohla svou připravenost prokázat. Dne 12. února 1938 podepsal Adolf Hitler se spolkovým kancléřem Kurtem Schuschniggem smlouvu, v jejímž důsledku došlo k odstartování množství ústupků. Přestože NSDAP zůstávala oficiálně nadále zakázanou stranou, započali rakouští národní socialisté, odvolávající se na tuto smlouvu, za pomoci celé vlny masových projevů (doprovázených zastrašovacími akcemi a násilím) s vytvářením revoluční atmosféry. Právě v této době posloužila vládě (přesněji Schuschniggovu křídlu) fronta vlastenecké mládeže ÖJV, která se projevila jako velmi rychle zmobilizovaná a entuziastická skupina oddaných aktivistů.[1]

Právě 20. února 1938, kdy se ve Vídni srotilo přes 3.000 národně socialistických sympatizantů, jim fronta rakouské vlastenecké mládeže o síle 150 členů vytvořila jako jediná protiváhu. Dne 22. února vydalo mládežnické vedení bojovné prohlášení, ve kterém vyzývalo všechny místní skupiny ke zvýšené aktivitě proti pouličním parolám národních socialistů. S okamžitou platností měli všichni členové ÖJV všude používat pozdrav „Heil Österreich!” a navázat spolupráci se členy katolických mládežnických organizací. Dne 24. února, kdy se také vídeňská vlastenecká mládež srocovala na veřejných prostranstvích k poslechu rozhlasem přenášeného Schuschniggova projevu, došlo k prvnímu střetu mezi ÖJV a národními socialisty: například na Schwarzenbergplatzu po ukončení projevu začali nacisté vyřvávat „Ein Volk, ein Reich, ein Führer” a ÖJV stejnou měrou odpovídala „Rot-Weiß-Rot bis in den Tod!”, celá situace nakonec eskalovala v pouliční bitvě.[1]

Překvapivě odvážná řeč spolkového kancléře vyvolala ve Vídni mezi 24. a 26. únorem 1938 větší demonstrace sil na obranu stávajícího režimu, kterých se účastnilo kolem 600-700 členů ÖJV a podle policejních hlášení byly doprovázeny provoláváním hesel: „Heil Schuschnigg!” (Ať žije Schuschnigg!), „Hitler den Tod!” (Hitlerovi smrt!), „Rot-Weiß-Rot bis in den Tod!” (Až do smrti červeno-bílo-červená!) a „Nieder mit der braunen Mörderbande!” (Dolů s bandou hnědých vrahů!). V nadcházející propagandě hrála ÖJV jednu z nejvýznamnějších rolí. Přestože se podle ústavy mohla lidového hlasování účastnit mládež starší 24 let, roznášela a vylepovala plakáty a pro lidové hlasování tisknutý časopis „Volkswille” (Vůle národa). Britský novinář George Eric Rowe Geyde, tehdy korespondent amerického deníku New York Times, nadšeně popisoval, jak členové vlastenecké mládeže rozhazovali z nákladních aut letáky, provolávali prorakouská hesla a na chodníky malovali berličkové kříže (Kruckenkreuze), symbol Rakouského státu.[1]

Ve Vídni, kde byli národní socialisté především soustředěni za policejními zátarasy v centru města, drželi aktivisté ÖJV a rakouští patrioti převahu. V ostatních spolkových zemích byla situace různorodá: např. pamětníci z Hornu si pamatují, jak rozváželi vůdci ÖJV se svými kamarády na kolech plakáty do okolních vesnic, ve Štýrském Hradci, který už od konce února drželi národní socialisté, ÖJV mládež vůbec nevystupovala a podle zpráv NSDAP se Hitlerjugend podařilo plně infiltrovat frontu rakouské vlastenecké mládeže. Ve vícero rakouských městech došlo 10. března 1938 (v den vyhlášení lidového hlasování) k těžkým střetům mezi národními socialisty a Schuschniggovou opozicí; v Linci národní socialisté stříleli v noci 11. března po skupině členů ÖJV, která hlídkovala u své klubovny, přičemž jich vícero těžce ranila. Den nato v centru Lince došlo k dalšímu obdobnému střetu.[1]

V poledne 11. března 1938 byla ve spolkové armádě vyhlášena částečná mobilizace, všichni neženatí rezervisté ročníku 1915 povolání k výcviku ve zbrani. Zároveň obdržel vídeňský ÖJV-studentský pluk příkaz: všechny členy mladší 17 let okamžitě poslat domů, zbytek se měl odebrat do vůdcovské školy na Kalvarienberggasse. Zde byli vyzbrojeni a od armády obdrželi krátký výcvik pro případ, že dojde k německé vojenské invazi nebo k nacistickému ozbrojenému povstání. ÖJV chlapci, takřka neznalí boje se zbraní, byli odhodláni bránit úžinu mezi Dunajem a vrchem Kahlenberg. Že k tomu nakonec nedošlo, litovali někteří ÖJV-pamětníci ještě po několik desetiletí. Například Fritz Neeb, tehdy člen ÖJV, sdělil při interview na začátku roku 1990: „Jestli něčeho v mém životě lituji – na Leopoldsbergu jsme chtěli Donauauen ... tento symbolický akt mohl možná odvrátit směr budoucích světových dějin, bohužel k tomu nedošlo.[1]

Spolkový kancléř Kurt Schuschnigg mezitím kolem čtvrté hodiny odpoledne, pod tlakem demonstrací národních socialistů, výhrůžek Adolfa Hitlera a Hermanna Göringa, podal demisi. Před osmou hodinou večer své odstoupení oznámil v rozhlase, čímž započalo vítězství národních socialistů - devět hodin před tím než vstoupila německá armáda na rakouskou půdu - začaly jednotky SA a HJ po celém Rakousku s obsazováním kluboven fronty rakouské vlastenecké mládeže. Někteří členové ÖJV to samozřejmě nesli velmi těžce; například pro rakouské skauty „ÖPB-Pfadfinder”, začleněné pod ÖJV, znamenala záchrana jejich majetku z už zapečetěných kluboven skutečné nebezpečí.[1]

Rozpuštění ÖJV

Dne 13. března 1938 byla fronta rakouské vlastenecké mládeže ÖJV gestapem rozpuštěna. Hned po vyhlášení anšlusu bylo započato s likvidací Vlastenecké fronty, tedy i s likvidací ÖJV a jejích místních skupin. Majetek ÖJV byl předán Hitlerjugend; s ním i 10 osobních automobilů značky Steyr v hodnotě 30.000 RM, velké množství látek a uniforem, veškeré úspory místních skupin, psací stroje a 54 objektů v hodnotě 411.039,03 RM. Už dopoledne 13. března přijel rychlíkem do Vídně říšský vůdce HJ Baldur von Schirach, jehož úkolem bylo uvést do chodu rakouskou HJ. Na nádraží Westbahnhof ho přivítalo také na 4.000 dětí, označených hákovými kříži, částečně ještě oblečených v uniformách ÖJV. Hned po vyhlášení anšlusu ohlásil zřízení nové organizace „HJ-Obergebiets Österreich”, jejíž hlavní sídlo pro Vídeň a Dolní Rakousko se nyní nacházelo v prostorách bývalého spolkového vedení ÖJV „Am Hof”.[1]

ÖJV v odboji proti nacistickému režimu

Ačkoliv se jen malé množství členů ÖJV rozhodlo aktivně vzdorovat novému režimu, přesto hráli významnou roli v organizovaném rakouském odboji. Zejména dominovaly skupiny:

  • Organizace „Eisen”, bývalého ÖJV-vůdce vídeňského okresu Währing Alfreda Ellingera (Vídeň)
  • „Österreichische Bewegung” (skupina Theiss) kolem studenta Friedricha Theisse (Vídeň)
  • „Freiheit Österreich”, od roku 1940 pod jménem „Vergißmeinnicht” (Innsbruck)
  • „Heimatfront”, vedená bývalým ÖJV-okresním sekretářem Johannem Graberou (Salcburk)

Také ve vídeňské odbojové skupině „Freiheitsbewegung” se nacházela celá řada bývalých členů ÖJV.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad Thomas Pammer: V.F.-Werk „Österreichisches Jungvolk“, Geschichte und Aspekte der staatlichen Organisierung der Jugend im Dollfuß-Schuschnigg-Regime 1933-1938, Diplomarbeit, Wien, 2011.
  2. Der Reichsbund der katholisch deutschen Jugend Österreichs - Entstehung und Geschichte , Band 4 | Web-Books im Austria-Forum. austria-forum.org . . Dostupné online. 
  3. LEHAR, Philipp. Pfadfinderleiter mit Courage im 20. Jahrhundert, Abschlussarbeit für den Lehrgang „Pädagogik an Gedächtnisorten“ 2014-2015 . Pädagogische Hochschule Oberösterreich, 2015. Dostupné online. 
  4. KRIECHBAUMER, Robert. Österreich! und Front Heil!: aus den Akten des Generalsekretariats der Vaterländischen Front ; Innenansichten eines Regimes. : Böhlau Verlag Wien 448 s. Dostupné online. ISBN 9783205773245. (německy) 
  5. ANNO, Verordnungsblatt für den Dienstbereich des niederösterreichischen Landesschulrates, 1937-04-01, Seite 2. anno.onb.ac.at . cit. 2019-04-22. Dostupné online. 
  6. Bundesgesetz über die vaterländische Erziehung der Jugend außerhalb der Schule. In: BGBl. Nr. 293/1936. Wien 29. August 1936.
  7. ÖNB-ALEX - Bundesgesetzblatt 1934-1938. alex.onb.ac.at online. cit. 2019-04-17. Dostupné online. 
  8. ÖNB-ALEX - Bundesgesetzblatt 1934-1938. alex.onb.ac.at online. cit. 2019-04-22. Dostupné online. 
  9. ÖNB-ALEX - Bundesgesetzblatt 1934-1938. alex.onb.ac.at online. cit. 2019-04-22. Dostupné online. 
  10. ÖStA:AdR:Unterricht allg. Reihe:3329:Zl. 8293/38, Schreiben des Dt. Turnvereins Eisenstadt an den Bgld. Landesschulrat vom 7. März 1938.
  11. Gedenkstele Engelbert Dollfuß – Wien Geschichte Wiki. www.geschichtewiki.wien.gv.at online. cit. 2019-04-19. Dostupné online. 
  12. ANNO, Der Bezirksbote für den politischen Bezirk Bruck a.d. Leitha, 1937-10-24, Seite 3. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-19. Dostupné online. 
  13. Karin Moser: Österreich in Bild und Ton: die Filmwochenschau des austrofaschistischen Ständestaates, Filmarchiv Austria, 2002: Das Dollfussdenkmal der Vaterländischen Front, Untertitel Grundsteinlegung auf dem Ballhausplatz und - im selben Beitrag - Grundsteinlegung im Fasangarten von Schönbrunn (44b/36, 1 . Beitrag).
  14. Vídeňské noviny: Mo, 26. Juli 1937, S. 1.
  15. SUTTNER, Andreas. Das schwarze Wien: Bautätigkeit im Ständestaat 1934–1938. Wien: Böhlau Verlag Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. ISBN 9783205205852. DOI 10.7767/9783205205852-004. DOI: 10.7767/9783205205852. 
  16. Ludwig F. Jedlicka, Rudolf Neck, Adam Wandruszka: Beiträge zur Zeitgeschichte: Festschrift Ludwig Jedlicka zum 60. Geburtstag, Niederösterr. Pressehaus, 1976, s. 226.
  17. ANNO, Vídenské Noviny, 1936-07-15, Seite 2. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-18. Dostupné online. 
  18. ANNO, Vídenské Noviny, 1936-10-14, Seite 2. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-18. Dostupné online. 
  19. Österreichische Nationalbibliothek - Bilderdienst 40 - Winterhilfe ist Pflicht!. www.bildarchivaustria.at online. cit. 2019-04-23. Dostupné online. 
  20. ANNO, Vídenské Noviny, 1937-02-24, Seite 2. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-22. Dostupné online. 
  21. ANNO, Vídenské Noviny, 1937-05-26, Seite 1. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-05-05. Dostupné online. 
  22. Der Bezirksbote für den politischen Bezirk Bruck a.d. Leitha, 1937 10/10 - Seite 2.
  23. Österreichische Nationalbibliothek - Bilderdienst 45 - Frontarbeitsopfer - Fronthaus - Arbeitsbeschaffung. www.bildarchivaustria.at online. cit. 2019-04-23. Dostupné online. 
  24. Österreichische Nationalbibliothek - Skikurse neues Leben. www.bildarchivaustria.at online. cit. 2019-04-23. Dostupné online. 
  25. Österreichische Nationalbibliothek - Bilderdienst 60 - Frauen! Arbeitet mit in der Frauenschaft der V. F.. www.bildarchivaustria.at online. cit. 2019-04-23. Dostupné online. 
  26. ANNO, Verordnungsblatt für den Dienstbereich des niederösterreichischen Landesschulrates, 1937-04-01, Seite 4. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-22. Dostupné online. 
  27. ÖNB-ANNO - Wiener Diözesanblatt. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-22. Dostupné online. 
  28. ANNO, Innsbrucker Nachrichten, 1937-05-26, Seite 6. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-21. Dostupné online. 
  29. Österreichische Nationalbibliothek - Bilderdienst 21. - Kinderferienwerk - Bundesregierung. www.bildarchivaustria.at online. cit. 2019-04-23. Dostupné online. 
  30. Österreichische Nationalbibliothek - Bilderdienst 55 - 5 Jahre Kinderferienwerk der vaterländischen Front. www.bildarchivaustria.at online. cit. 2019-04-23. Dostupné online. 
  31. Daten aus der Gemeindegeschichte. Leopoldschlag online. cit. 2019-04-20. Dostupné online. (německy) 
  32. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz online. cit. 2019-05-11. Dostupné online. 
  33. L'entrata del Campo Austria ad Ostia - Cinecittà Luce - Unesco. fondoluce.archivioluce.com online. cit. 2019-04-20. Dostupné online. 
  34. ANNO, Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg, 1938-02-16, Seite 9. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-20. Dostupné online. 
  35. ANNO, Salzburger Chronik für Stadt und Land, 1937-02-27, Seite 21. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-23. Dostupné online. 
  36. ANNO, Vídenské Noviny, 1936-12-17, Seite 3. anno.onb.ac.at online. cit. 2019-04-29. Dostupné online. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Österreichisches_Jungvolk
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Émile Zola
Írán
Österreichisches Jungvolk
Ötzi
Úmrtí v roce 2021
Únorový převrat
Ústřední mocnosti
Časové pásmo
Češi
Čeština
Černá smrt
Černé moře
Červen
Červenec
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
Český rozhlas
Český zemský sněm
Česko
Československá republika
Československo-polský spor o Těšínsko
Ľadová doba
Řád německých rytířů
Řád zlatého rouna
Řím
Římská legie
Římské číslice
Římské provincie
Římskokatolická církev
Řecká národní knihovna
Řecko
Šablona:Rakouští panovníci
Šicí stroj
Španělští Habsburkové
Španělsko
Štýrské vévodství
Štýrský Hradec
Štýrsko
Štěpán Habsbursko-Lotrinský
Štaufové
Štvorcový kilometer
Švédsko
Švýcarsko
Švajčiarsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žofia Bošňáková
.at
.pl
1. červen
1. květen
1. leden
1. listopad
1. polská armáda
10. únor
10. červen
10. červenec
10. říjen
10. leden
10. století
10. září
1098
11. únor
11. červen
11. duben
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
11. století
1156
1192
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. století
1246
1273
1278
1297
13. červen
13. květen
13. srpen
13. století
1358
1365
1379
1385
14. únor
14. červen
14. leden
14. prosinec
14. srpen
1423
1491
1494
15. únor
15. červen
15. červenec
15. duben
15. leden
15. listopad
15. prosinec
15. srpen
15. září
1526
1534
1535
1540
1541
1554
1558
1564
1565
1568
1569
1570
1571
1580
1583
1585
1587
1590
16. únor
16. červen
16. říjen
16. prosinec
1605
1609
1644
1645
1665
17. únor
17. červen
17. červenec
17. leden
17. století
1714
1720
1731
1740
1742
1751
1754
1772
1776
1784
1787
1793
1795
1798
18. červen
18. červenec
18. duben
18. srpen
18. století
18. září
1802
1807
1810
1811
1814
1815
1818
1819
1820
1822
1823
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1840 ve fotografii
1841
1842
1843
1844
1846
1848
1850
1855
1857
1858
1860
1861
1862
1864
1873
1874
1875
1881
1883
1884
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1896
1897
1898
19. červen
19. říjen
19. květen
19. leden
19. prosinec
19. století
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1925
1926
1927
1928
1934
1936
1937
1939
1940
1943
1945
1947
1948
1949
1950
1951
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1962
1963
1964
1965
1971
1974
1976
1978
1980
1983
1984
1985
1989
1993
1994
1996
2. červen
2. duben
2. prosinec
2. tisíciletí
20. červen
20. červenec
20. březen
20. květen
20. prosinec
20. století
2000
2001
2002
2003
2004
2006
2007
2009
2014
2018
2021
2022
21. únor
21. červen
21. červenec
21. leden
21. prosinec
21. století
22. únor
22. červen
22. duben
22. květen
22. listopad
22. srpen
23. únor
23. červen
23. červenec
23. říjen
23. leden
23. listopad
23. srpen
23. září
24. červen
24. duben
24. květen
24. listopad
25. červen
25. leden
26. únor
26. červen
26. červenec
26. květen
26. leden
27. červen
27. červenec
27. říjen
28. červen
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
29. červen
29. říjen
29. duben
29. listopad
29. září
3. únor
3. červen
3. říjen
3. květen
3. leden
3. prosinec
30. červen
30. říjen
30. březen
30. listopad
303. stíhací peruť
31. leden
31. prosinec
4. červen
4. duben
4. květen
4. listopad
4. srpen
4. století
455
476
5. únor
5. červen
5. červenec
5. duben
5. leden
5. srpen
575
6. únor
6. červen
6. červenec
6. březen
6. květen
6. listopad
6. září
657
7. únor
7. červen
7. říjen
7. květen
7. leden
7. srpen
7. září
718
757
8. červen
8. červenec
8. březen
8. duben
8. květen
8. srpen
8. století
8. století př. n. l.
8. září
9. červen
9. březen
9. listopad
955
976
996
Ašraf Ghaní
Abdikace
Abdulláh Abdulláh
Abdul Ali Mazari
Absolutismus
Adalbert Horawitz
Adolf Hitler
Afghánistán
Air Canada
Alžběta Habsburská (1436)
Alžběta I.
Alžběta II.
Alžběta Lucemburská
Albánie
Alban Berg
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Albrecht II. Habsburský
Albrecht Rakouský
Albrecht V. Bavorský
Albrecht VI. Habsburský
Albrecht VII. Habsburský
Aleš Balcárek
Alexander Van der Bellen
Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský
Alfons Španělský
Alma mater
Alois Beer
Alois Kirnig
Alpínske vrásnenie
Alphonse Daudet
Alpy
Alpy (Mesiac)
Amanda Gormanová
Americká revoluce
Americká univerzita v Bejrútu
Americký dolar
Amharsko
Amrulláh Sálih
Anšlus
Andrzej Duda
Anexe
Anglie
Anna de Foix a Candale
Anna Habsburská (1528–1590)
Anna Habsburská (1573–1598)
Anna Habsburská (1573-1598)
Anna Jagellonská
Antikatolicismus
Antiochie
Antisemitismus
Antonín Rakousko-Toskánský
Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský
Antonie di Giorgi
Anton Thomas Hanke
Apeniny
Apulská platňa
Archeologická lokalita
Archeologické prameny
Archeologický informační systém ČR
Archeologický nález
Archeologický výzkum
Archiv český
Arcivévoda
Arnošt Habsburský
Arnošt Habsbursko-Lotrinský
Arthur Ashkin
Arthur Seyß-Inquart
Art Garfunkel
ArXiv
Associated Press
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Auguste Rodin
August Bebel
August II. Silný
August III. Polský
August Salaba
Australská národní knihovna
Austroalpinikum
Austrofašismus
Autoritarismus
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Běloruština
Bělorusko
Babenberkové
Babrak Karmal
Baltové
Baltské moře
Barack Obama
Barokní architektura
Barská konfederace
Bavoři
Bavorština
Bavorské vévodství
Bazilika
Bedřich Homola
Bedřich Rakousko-Těšínský
Bedřich Rozehnal
Benedikt I.
Berijev Be-200
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Biskupin
Bitva na Moravském poli
Bitva o Berlín
Bitva o Británii
Bitva o Monte Cassino
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Lehnice
Bitva u Moháče
Bitva u Vídně
Bitva u Varšavy (1920)
Boeing B-29 Superfortress
Boj o investituru
Boleslav Chrabrý
Boleslav III. Křivoústý
Bosenská krize
Brigitte Hamannová
Britská Indie
Brno
Brownova univerzita
Budapešť
Burhánuddín Rabbání
Císař
Car
Carl Menger
Carnuntum
Caroline Kennedyová
Cestovní ruch
Charles Booth
Charles Warren
Charlie Watts
Charlotta Belgická
Chmelnického povstání
Chorvatština
Chorvatsko
Christianizace
Christoph Willibald Gluck
CiNii
Claude Monet
Claudius
Commons:Featured pictures/cs
Cornellova univerzita
Cosimo II. Medicejský
Covid-19
Curych
Curzonova linie
Czartoryští
Dějiny Polska
Dějiny Rakouska
Dělení Polska
Džaváharlál Néhrú
Damien de Veuster
Dana Picková
Dartmouth College
Diecéze míšeňská
Diktatura
Dináre
Dlouhá turecká válka
Doba železná
Doba bronzová
Doba halštatská
Dolní Rakousy
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Domažlice
Dominik Riegel
Dom (vrch)
Doubravka Přemyslovna
Dr. House
Druhá Polská republika
Druhá světová válka
Druhohory
Dub
Dufourspitze
Dunaj
Dyje
Dynastie
Eduard Schnitzer
Eduard von Knorr
Edvard Beneš
Edward Śmigły-Rydz
Ekonom
Elektrická dráha na Letné v Praze
Elektrická tramvaj
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Eleonora Habsburská (1582–1620)
Eleonora Navarrská
Eleonora Portugalská (1467)
Emanuel Bořický
Emanuel František Züngel
Emilie Fryšová
Encyklopedie
Engelbert Dollfuss
Enrico Fermi
Epigram
Ernst Abbe
Ernst Kaltenbrunner
Estonsko
Etiopie
Eugen Johann Christoph Esper
Eugen Kadeřávek
Eurázijská platňa
Európa
Euro
Eurozóna
Evžen I.
Evžen Rakousko-Těšínský
Evangelická církev
Evropská unie
Fat Man
Favoritka
Federace
Federico Zandomeneghi
Felix Rakouský
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I. Ferrante
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II. Aragonský
Ferdinand II. Tyrolský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. Toskánský
Ferdinand IV. Habsburský
Ferdinand IV. Toskánský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (1868–1915)
Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este
Ferdinand Karel Tyrolský
Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este
Ferdinand Schmidt (fotograf)
Feudalismus
Filip I. Kastilský
Filip I. Sličný
Filip II. Španělský
Filip III. Španělský
Filip IV. Španělský
Film
Finsteraarhorn
Florence Marlyová
Florián Červeň
Francúzsko
Francie
Francouzská národní knihovna
Francouzské revoluční války
Franco Faccio
Franská říše
František Brusák
František Ferdinand d'Este
František Forst
František Hrobař
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Rakouský
František IV. Modenský
František Josef I.
František Josef Toskánský
František Křižík
František Karel Habsbursko-Lotrinský
František Karel Rakousko-Toskánský
František Palacký
František Pilař
František Plánička
František Salvátor Rakousko-Toskánský
František Schwarz (1840–1906)
František V. Modenský
František Wichterle
František Xaver Naske
Franz Stangl
Fridrich Ferdinand Rakouský
Fridrich III. Habsburský
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém IV.
Görlitz
Gabriela Navrátilová
Gabriel Max
Gaetano Donizetti
Gallus Anonymus
Geiserich
Gemeinsame Normdatei
Generalplan Ost
Geodata
Geografie Rakouska
Geológia
Geológia Álp
George Cadogan, 5. hrabě Cadogan
George Washington
Georg von Schönerer
Gerd Müller
Germáni
Gestapo
Gesta principum Polonorum
Glaciál
Gotická architektura
Gottfried Toskánský
Gran Paradiso
Gregoriánský kalendář
Gregoria Maximiliána Habsburská
Grossglockner
Gruzie
Guglielmo Marconi
Guta Habsburská
Hámid Karzaj
Habsburkové
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (rozcestník)
Habsburské Nizozemí
Hafizulláh Amín
Haiti
Hajbatulláh Achúndzáda
Haličsko-vladiměřské království
Halit
Hallstatt
Hall in Tirol
Hans Makart
Harlem
Harvardova univerzita
Hektár
Heliocentrismus
Helvetikum
Herculaneum
Hiram Stevens Maxim
Hirohito
Hlavní město
Hlavní strana
Hnězdno
Hohe Tauern
Holokaust
Horní Lužice
Hornina
Hornoslezská povstání
Hrubý domácí produkt
Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský
Hustota zalidnění
Ignác Šechtl
Ignác z Loyoly
Index lidského rozvoje
Indie
Innsbruck
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Invalidovna (Paříž)
Invaze do Polska (1939)
IROZHLAS
Isabela Bourbonská
Isabela Kastilská
Isabela Portugalská (1496)
Islám
ISO 3166-1
ISO 3166-2:AT
ISO 3166-2:PL
Itálie
Ivana Grollová
Ivan Hrbek
Ivy League
Izraelské obranné síly
Jára Beneš
Józef Beck
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jaderná zbraň
Jagellonci
Jagellonská univerzita
Jakub Arbes
Jakub Hron Metánovský
Jaltská konference
James Wilson (Dr. House)
Jana Enríquezová
Jana I. Kastilská
Janovský záliv
Janov (Taliansko)
Jantarová stezka
Jan Ambrůz
Jan Habsbursko-Lotrinský
Jan Henryk Dąbrowski
Jan II. Aragonský
Jan II. Kastilský
Jan III. Sobieski
Jan Jindřich
Jan Karel Habsburský
Jan Karel Hraše
Jan Macháček
Jan Matejko
Jan Radimský
Jan Salvátor Toskánský
Jan Tomáš
Jan Váňa (havíř)
Japonsko
Jardins des Champs-Élysées
Jarmil
Jazyk (lingvistika)
Jiří II.
Jiří Toskánský
Jih
Jim Carroll
Jindřich Ferdinand Toskánský
Jindřich Habsbursko-Lotrinský
Jindřich II. Babenberský
Jindřich II. Pobožný
Jindřich IV.
Jindřich Niederle
Jindřich V. Sálský
Johann Franz Greipel
John Boyd Dunlop
John Kerry
John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough
Josef August Rakouský
Josef Ferdinand Toskánský
Josef Frankovský
Josef František Habsbursko-Lotrinský
Josef Habsbursko-Lotrinský
Josef I. Habsburský
Josef II.
Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Josef Pražák
Josef Schulz
Josef Truhlář
Joseph Stiglitz
Josif Vissarionovič Stalin
Južná Európa
Judaismus
Juh
Juhovýchod
Kábul
Křížové výpravy
Křesťanství
Křižáci
Kašubština
Kaliningradská oblast
Kampus
Kapitulace Japonska
Karantánie
Kara Mustafa
Karel Španělský
Karel Štýrský (biskup)
Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Adámek
Karel Albrecht Habsbursko-Altenburský
Karel Ambrož Rakouský-Este
Karel Bulíř (pedagog)
Karel Förster
Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Karel Havlíček Borovský
Karel Hořínek
Karel I.
Karel I. Josef Habsburský
Karel II. Španělský
Karel II. Štýrský
Karel IV.
Karel Jan Rudzinsky
Karel Jonáš
Karel Josef Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Karel Pius Rakousko-Toskánský
Karel Růžička starší
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
Karel Smělý
Karel V.
Karel VI.
Karel Vrátný
Karel Vraný
Karlovac
Karl Nehammer
Karpaty
Kateřina II. Veliká
Kateřina Jacques-Bursíková
Kateřina Renata Habsburská
Kateřina z Foix
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1840
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolicismus
Katolické řády a řeholní kongregace
Katolictví
Katyňský masakr
Kavkazská válka
Kazimír III. Veliký
Kazimír IV. Jagellonský
Keltové
Kibuc
Kilometer
Kitzbühel
Klíma
Klagenfurt
Klaudie Medicejská
Klemens Wenzel von Metternich
Klement Salvátor Habsbursko-Altenburský
Kmen (sociologie)
Knížectví
Kościuszkovo povstání
Kolumbijská univerzita
Komtur
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Rakouska
Konžská republika
Kongresové Polsko
Konrád I. Mazovský
Konstance Habsburská
Konstancja Gładkowska
Konstituční monarchie
Korunní princ Rudolf
Korunovace
Korutany
Kosmická sonda
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Královský hrad (Varšava)
Kraňsko
Krakov
Krakovské povstání
Kras
Kreva
Krevská unie
Kryštalinikum
Krymský chanát
Kujavsko
Kujavsko-pomořské vojvodství
Kurt Biedenkopf
Kurt Waldheim
Květen
Květnový převrat (Polsko)
Lógar
Lac du Bourget
Ladislav Filip Habsbursko-Lotrinský
Ladislav Pohrobek
Ladislav Rott
Lajos Abafi
Lalibela
Latina
Lednové povstání
Leopold Ferdinand Salvátor
Leopold Habsbursko-Lotrinský
Leopold I.
Leopold I. Babenberský
Leopold I. Vilém
Leopold II.
Leopold II. Toskánský
Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský
Leopold V. Habsburský
Leo Karel Habsbursko-Lotrinský
Les
Letecká archeologie
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Levice
Lev XI.
Liberalismus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lichtenštajnsko
Lichtenštejnsko
Lilek brambor
Linec
Lipica
Listopadové povstání
Literární fikce
Litevština
Litevské velkoknížectví
Litva
Londýn
Lotyšská národní knihovna
Louis-Nazaire Bégin
Lužická kultura
Lužická Nisa
Lublinská unie
Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Ludvík Salvátor Toskánský
Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský
Lulu (Berg)
Luna 22
Lvov
Lyskamm
Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg
Měď
Měšťanstvo
Měšek I.
Měsíc
Městské okresy v Německu
Maďaři
Maďarština
Maďarsko
Madeleine Albrightová
Madrid
Mahátma Gándhí
Mahmúd Ahmadínežád
Malá Strana
Maltská konvence
Manhattan
Manuel Rivera-Ortiz
Maorové
Maršál Polska
Marie Anna Bavorská (1551–1608)
Marie Anna Bavorská (1574–1616)
Marie Burgundská
Marie Kristýna Rakouská (1574–1621)
Marie Magdalena Habsburská
Marie Stuartovna
Marie Terezie
Markéta Habsburská (1584–1611)
Markéta Habsburská (1584)
Markéta Saská
Markýz de Sade
Markrabě
Mars (planeta)
Mars Express
Martha Washingtonová
Martin Čech
Martin Van Buren
Massif des Écrins
Mateusz Morawiecki
Matterhorn
Matyáš Habsburský
Mauzoleum
Maximilián I. Habsburský
Maxmilián Arnošt Habsburský
Maxmilián Evžen Rakouský
Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský
Maxmilián I. Habsburský
Maxmilián I. Mexický
Maxmilián II. Habsburský
Maxmilián III. Habsburský
Maxmilián Josef Rakouský-Este
Mazovčané
McDonnell Douglas DC-9
Metrov nad morom
Metro v Praze
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michail Saakašvili
Mikuláš Koperník
Milan Havlín
Milan Zelený
Milavče
Miloš Klicman
Milton Friedman
Miocén
Miroslav Khol
Miroslav Tetter
Mongolský vpád do Evropy
Mont Blanc
Morava
Muhammad Dáúd Chán
Muhammad Nadžíbulláh
Mumie
MusicBrainz
Nářečí
Náboženství
Náměstí Hrdinů (Vídeň)
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Citace
Nápověda:Literatura
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní konvent
Národní muzeum
Národnost
Núr Mohammad Tarakí
Němčina
Němci
Německá říše
Německé císařství
Německé Rakousko
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Německý spolek
Německo
Německo-polská státní hranice
Německo-polský pakt o neútočení
Nacismus
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte
National Archives and Records Administration
Neandertálec
Nedestruktivní archeologie
Negba
Nemecko
Neoabsolutismus
Neolit
Neutralita
New York
New York (stát)
New York City Police Department
Nihil novi
Nikolaj Davyděnko
Nobelova cena
Noricum
Novorossijsk
Občanská demokratická strana
Obléhání Brna (1645)
Obléhání Konstantinopole (717–718)
Obležení Hlohova
Obyvatelstvo
Odilon Redon
Odilo Globocnik
Odra
Okupační zóny Rakouska
Oldřich Nový
Oligocén
Olympijské hry
OpenStreetMap
Opera
Operace Tannenberg
Operace Visla
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace pro osvobození Palestiny
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Organizace zemí vyvážejících ropu
Orogenéza
Oskar Höcker
Osmanská říše
Osmansko-habsburské války
Osvícenství
Ota František Josef
Ota I. Veliký
Ota II.
Ota III.
Oto Linhart
Otto von Habsburg
Pádska nížina
Pákistán
Pán (šlechtický titul)
Předměstí
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Přimda (hrad)
Paříž
Paštunština
Paštunové
Pagekon obří
Paleogén
Palisáda
Památková rezervace
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pangermanismus
Panonie
Panoráma
Papež
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Penninikum
Penninské Alpy
Penny Black
Pensylvánská univerzita
Pentagon
Perština
Personální unie
Per Teodor Cleve
Petr Ferdinand Toskánský
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Kolínský
Piastovci
Pius X.
Piz Bernina
Pjotr Lavrov
Ploutvonožci
Poštovní známka
Požár
Požár Malé Strany a Hradčan
Pohřebiště
Pohorie
Poláci
Polština
Polané (západní)
Politik
Polská exilová vláda
Polská hymna
Polská lidová republika
Polská národní knihovna
Polská republika (rozcestník)
Polská vlajka
Polské království
Polské království (1916–1918)
Polský odboj během druhé světové války
Polský podzemní stát
Polsko
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská válka
Polsko-sovětská válka
Polsko-ukrajinská válka
Pomořansko
Pompeje
Poniatowští
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Francúzsko
Portál:Geografia
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Pravěk
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portál:Starověk
Portál:Vedy o Zemi
Poslanecká sněmovna
Poznaňské velkovévodství
Poznaňsko
Príkrov (geológia)
Pražský hrad
Praha
Pravěk
Prevét
Princetonská univerzita
Privilegium minus
Projekt Manhattan
Prosperita
Protestantismus
Pruské království
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-rakouská válka
První anglo-afghánská válka
První křížová výprava
První opiová válka
První Rakouská republika
První světová válka
Pryč od Říma!
Pulitzerova cena
Q156400
Q156400#identifiers
Q156400#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q172388
Q172388#identifiers
Q172388#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q49088
Q49088#identifiers
Q49088#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q839954#identifiers
Q839954#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q866393
Q866393#identifiers
Q866393#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rétové
Raabs an der Thaya
Rada Evropy
Raetie
Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský
Rakúsko
Rakouská hymna
Rakouská občanská válka
Rakouská státní smlouva
Rakouská vlajka
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakouské markrabství
Rakouské Nizozemí
Rakouské spolkové země
Rakouské vévodství
Rakouský stát
Rakousko
Rakousko-turecká válka (1663–1664)
Rakousko-uherské vyrovnání
Rakousko-Uhersko
Rekatolizace
Renáta Doleželová
Renesanční architektura
Renesance
Republika
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
Richard Jahn
Richterova stupnice
Robert Führer
Robert Oppenheimer
Robert Rakouský-d'Este
Robert Sean Leonard
Rok
Ropná skvrna
Rozhlas
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf I. Habsburský
Rudolf II.
Rudolf IV. Habsburský
Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský
Ruské impérium
Rusko
Rusko-polská válka (1605–1618)
Rysy
Rytíř
Séraphin-Médéric Mieusement
Saintgermainská smlouva
Sakrální stavba
Salcburk
Sanace (Polsko)
Sarajevo
Sarmati
SARS-CoV-2
Sasko
Satira
Saturnin Heller
Schengenský prostor
Schutzstaffel
Sedimentačná panva
Sedmidenní válka
Sedmiletá válka
Sejm
Sergej Adamovič Kovaljov
Severní válka
Severoatlantická aliance
Severovýchod
Seznam římských králů
Seznam štýrských markrabat a vévodů
Seznam švédských králů
Seznam brixensko-bolzanských biskupů
Seznam korutanských vévodů
Seznam kraňských markrabat a vévodů
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam představitelů Afghánistánu
Seznam představitelů Polska
Seznam představitelů Rakouska
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam pasovských biskupů
Seznam polských králů
Seznam portugalských panovníků
Seznam pruských panovníků
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů
Shetlandy
Sidney Altman
Sjednocená kanadská provincie
Skanzen
Skotsko
Skytové
Slezané
Slezská kuchyně
Slezské vojvodství
Slezsko
Slované
Slovanské náboženství
Slovanský sjezd
Slovenština
Slovenská národní rada
Slovensko
Slovinština
Slovinsko
Smlouva z Waitangi
SNAC
Sofie Litevská
Solná komora
Soubor:1684 Entsatz von Wien anagoria.JPG
Soubor:Anonym Erzherzog Karl II.jpg
Soubor:Aschraf Ghani MSC 2017 2 (cropped modified).jpg
Soubor:Auguste Rodin fotografato da Nadar nel 1891.jpg
Soubor:Austria 1945-55.svg
Soubor:Austria Romana.png
Soubor:Austria satellite-map.jpg
Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg
Soubor:Border changes in history of Poland.png
Soubor:Bregenz pano 1.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0922-500, Wien, Heldenplatz, Rede Adolf Hitler.jpg
Soubor:Carinthia Arms.svg
Soubor:Charlie Watts Berlinale 2008 cropped.jpg
Soubor:Claude Monet 1899 Nadar crop.jpg
Soubor:Coat of arms of Austria.svg
Soubor:ColumbiaNYUCoat.JPG
Soubor:Davydenko Hamburg.jpg
Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg
Soubor:Emile Zola MOPA.jpg
Soubor:Empire Autricien au XVIII. siecle.jpg
Soubor:EU-Austria.svg
Soubor:EU-Poland.svg
Soubor:Europa Jagellonica.svg
Soubor:Flag of Austria.svg
Soubor:Flag of Poland.svg
Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg
Soubor:Herb Polski.svg
Soubor:Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria.svg
Soubor:Jakub Arbes.jpg
Soubor:Jarlshof(NigelDuncan)Feb2007.jpg
Soubor:Joseph Siffred Duplessis - Christoph Willibald Gluck - Google Art Project.jpg
Soubor:Krizik Electric Tram 1891 Hercik.png
Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png
Soubor:Low Memorial Library Columbia University NYC.jpg
Soubor:Marcha orientalis-cs.svg
Soubor:MieszkoDagome.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Polska-ww1-nation.png
Soubor:Tchaikovsky2.jpg
Soubor:Teresa-Stolz.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:VenusWillendorf.jpg
Soubor:Wappen Herzogtum Krain.png
Soubor:Wappen Herzogtum Steiermark.png
Soubor:Wentworth Miller by Gage Skidmore.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětská invaze do Polska
Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/16/52.788378/17.744691/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-239-4
Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-455-8
Spisovatel
Spittal an der Drau
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Srážka vlaků u Milavčí
Srbsko
Státní znak Polska
Státní znak Rakouska
Středa
Střední Evropa
Střední Litva
Střední paleolit
Stanfordova univerzita
Stanisław Żółkiewski
Stanislav II. August Poniatowski
Starověk
Starověký Řím
Story Musgrave
Strana Whigů
Strana Zelených
Stratzing
Stredná Európa
Sunnitský islám
Světová banka
Světová obchodní organizace
Světskost
Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Svobodné město Krakov
Svrchovanost
Szlachta
Tádžikistán
Tálibán
Třicetiletá válka
Taliansko
Talibán
Terciární sektor
Terciér
Tereza Stolzová
Terst
Tethys (more)
Teurnia
Theodore Roosevelt
Theodor Tomášek
Thilafushi
Think tank
Thomas Hardy
Thomas Merton
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tokio
Tomáš Černý (politik)
Tomáš Vorel
Tony Award
Tony Esposito (lední hokejista)
Toomas Hendrik Ilves
Toruň
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trapista
Treťohory
Trove
Turečtina
Turecko
Tyrolsko
Udórz (hrad)
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská povstalecká armáda
Umělá družice
Umajjovci
UNESCO
Union List of Artist Names
Univerzita
Univerzita ve Štýrském Hradci
Univerzitní systém dokumentace
Uzbekistán
Václav II.
Václav Mollenda
Václav Nekvasil
Václav Veber
Válka o španělské dědictví
Válka ve Vietnamu
Válka v Tigraji
Války o rakouské dědictví
Vápenec
Vídeň
Vídeňský kongres
Východ
Východní blok
Východní Germáni
Východní marka
Východní Prusko
Východofranská říše
Vakcína proti covidu-19
Vandalové
Varšava
Varšavská konfederace
Varšavské knížectví
Varšavské povstání
Vatikánská apoštolská knihovna
Velká francouzská revoluce
Velká turecká válka
Velké okresní město
Velkopolské povstání
Velkopolské povstání (1806)
Velkopolsko (historické území)
Veněra 15
Venuše z Galgenbergu
Versailleská smlouva
Viedeň
Viedenská kotlina
Viktor Wilhelm Russ
Vilém Habsbursko-Lotrinský
Vilém I. Nizozemský
Vilém II. Nizozemský
Vilém Rakousko-Těšínský
Vilém Tierhier
Virginie
Virtual International Authority File
Virunum
Visegrádská skupina
Vislané
Vitalianus
Vital Šyšov
Vladimír Slavínský
Vladislav I. Lokýtek
Vladislav II. Jagello
Vladislav Jagellonský
Vlastenecká fronta (Rakousko)
Vlastislav Antonín Vipler
Vlnolam
Vnitřní Rakousy
Vnitrozemský stát
Voda
Volyňský masakr
Vrása
Vrásnenie
Vrchol
Vstup Rakouska do Evropské unie
Vyhlazovací tábory nacistického Německa
Wachau
Warren Buffett
Weisshorn
Welfové
Wentworth Miller
Wettinové
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Willendorfská venuše
William Gregory
William Henry Harrison
William Pittenger
Wkra
WorldCat
Yaleova univerzita
Západní Slované
Závěť
Złoty
Zaolzie
Zdeněk Šreiner
Zell am See
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení na Haiti 2021
Zemská armáda
Zemské desky
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zikmund Báthory
Zikmund František Tyrolský
Zikmund Habsburský
Zikmund Habsbursko-Lotrinský
Zikmund III. Vasa
Zinalrothorn
Zlaté svobody




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk