A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Přádelna je mechanizovaný, průmyslově organizovaný provoz, který se zabývá výrobou příze z tzv. staplových textilních vláken.[1][2]
Z historie výroby příze
Příze se až do konce 18. století vyráběly s pomocí jednoduchých nástrojů (kolovrat) s jedním vřetenem, na které se navíjela hotová příze. Práce se prováděla v jednotlivých domácnostech, předením se zabývaly zpravidla ženy. Asi od 14. století pracovaly většinou ve mzdě pro faktory, kteří jim dodávali vlákennou surovinu a odebírali od nich hotovou přízi.[3] [4]
Soustředění výroby do větších celků začalo teprve po vynálezu dopřádacího stroje (zpočátku se 4 vřeteny, později s několika desítkami na stroj). V roce 1769 si dal Angličan Arkwright patentovat svůj stroj waterframe a v roce 1771 spolu se dvěma investory nechal v Cromfordu (v blízkosti Derby) postavit pětipodlažní budovu (s kovovou nosnou konstrukcí), ve které umístil vedle svých dopřádacích strojů také sklad surovin (především bavlny) a (jeho vynález z roku 1775) víčkové mykací stroje. Stroje byly poháněny vodním kolem. V přádelně bylo zaměstnáno více než 1000 dělníků (z toho 60 % děti).[5] Továrna v Cromfordu je považována za první přádelnu na světě.[6] Pro tento nový útvar se začalo asi v roce 1785 používat označení cotton mill.[7] (České slovo přádelna bylo známé už dříve,[8] ale jako označení továrny na přízi se začalo používat spolu s většinou technických výrazů teprve asi od poloviny 19. století.[9])
Arkwrightova továrna se stala vzorem pro podnikání v textilním oboru. V roce 1784 byla otevřena první přádelna vlny,[10] a v roce 1787 (ve Skotsku) první lnářská přádelna.[11] Na evropském kontinentě byla jako první v provozu v roce 1783 přádelna bavlny v německém Ratingenu, [12] které následovaly v letech 1797-1798 továrny v Saské Kamenici,[13] v belgickém Gentu[14] a (přestavbou textilní tiskárny) v severočeských Verneřicích.[15]
V roce 1800 bylo v Anglii registrováno už více než 40 přádelnických provozů[16] a v 19. století se počet nově otevřených přádelen rychle zvyšoval především v Evropě a USA. Koncem 20. století se však více než 90 % výroby staplových přízí přesunula do oblastí s nízkou úrovní mezd. V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, zůstala v 21. století jen nepatrná část kapacit výroby příze.[17]
V roce 2020 dosáhla světová kapacita přádelen 250 milionů vřeten. x[18] Počet přádelen v provozu není nikde evidován, dá se jen odhadnout na řádově 10 000.[19]
(x Včetně přádních jednotek rotorových a tryskových dopřádacích strojů přepočtenými na výkon vřeten prstencových dopřádacích strojů)
Budova a vybavení přádelny
Až asi do poloviny 20. století se pro výrobu příze stavěly vícepodlažní budovy s výtahy pro dopravu materiálu mezi jednotlivými etážemi. Moderní přádelny jsou umístěny v přízemí jedno- nebo dvouetážových staveb.[20]
Nezbytnou součástí přádelny byla už vždy klimatizace tj. zařízení k udržování konstantní vlhkosti a teploty ovzduší ve výrobních prostorách.[19][21]
V závislosti na zpracovávaném materiálu a druhu vyráběné příze jsou v přádelnách instalovány stroje v mnoha kombinacích a variantách (výroba probíhá diskontinuálně v cca 5–10 pasážích obsahujících stroje se zčásti velmi rozdílným výkonem). Výrobní cyklus začíná (zpravidla) vlákennou surovinou a končí přízí navinutou na kónické cívce.[22]
Podle "klasického" rozdělení se rozeznávají tři druhy přádelen: bavlnářské (s více než 90 % výrobních kapacit), vlnařské a přádelny lýkových vláken. Vedle těchto jsou ve světě v provozu přádelny s nepatrným podílem na celkovém počtu, které vyrábějí velmi speciální druhy přízí (např. šapové, buretové, z kašmírské vlny, vigoňové aj).[23]
Oddělení speciální údržby a servis (jako sklad a doprava surovin a polotovarů, laboratoř pro provozní zkoušky, broušení mykacích potahů a průtahových válečků, údržba česacích hřebenů, opravy a čištění součástek strojů apod.) jsou také většinou umístěny v budově přádelny.[2]
Galerie
-
Budova ve Verneřicích, ve které byla (před rekonstrukcí) nejstarší přádelna ve střední Evropě
-
Zaniklá přádelna bavlny Ferdinand Přibyl a synové, Slaný
-
Bývalá vlnařská přádelna ve Strakonicích
-
Bývalá přádelna lýkových vláken (Bielefeld, Německo)
-
Vřetena (s potáči) na prstencovém dopřádacím stroji – jednotky pro velikost kapacity přádelen
Odkazy
Reference
- ↑ spinning-mill . The Century Dictionary, 2020 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1987, str. 13
- ↑ Vodruška: Život staré Šumavy, Albatros Media 2019, ISBN 978-80-7601-367-4, str. 38
- ↑ Berg:The Age of Manufactures, 1700-1820: Industry, Innovation and Work in Britain, Routledge 2005, ISBN 978-1-134-91472-2
- ↑ The Water Frame – The most important invention of its time . Dreamreader, 2015 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cromford Mill . Silver Travel Adviser, 2020 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Icotton mill . dictionary, 2020 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jahn: Přádelna, Tisk a náklad Pospíšil Praha 1859
- ↑ Šumavský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch: K - Z, Band 2, Spurný 1846, digit. 2011, str. 1028
- ↑ NOTES AND QUERIES . Wikisource, 1916-12-02 . 1. vlnařská přádelna_Queries_-_Series_12_-_Volume_2.djvu/454 Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Linen . Oecotextiles, 2010-06-30 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Germes: Ratingen im Wandel der Zeiten – Geschichte und Kulturdolumente einer Stadt, 4. verbesserte und erweiterte Auflage, Verlag Norbert Ernst Henn, Ratingen 1979, S. 82
- ↑ Spinner, Weber und Maschinen . TU Chemnitz, 1998-10-29 . Dostupné online. (německy)
- ↑ „Spinning Mule“ oder die Erfindung der Textilindustrie . ERIH, 2021 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Jindra/Jakubec: Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie, KU Praha 2015, ISBN 9788024629452, str. 260-281
- ↑ Industrial Heritage . Historic England, 2020 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Přádelna bavlny v Chocni je poslední v Česku . Týden, 2019-05-22 cit. 2020-10-30. Dostupné online.
- ↑ Rieter Business Model online. Rieter, 2020 cit. 2020-10-30. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Feasibility study for a cotton spinning mill online. Gherzi, 2011 cit. 2020-10-31. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-08. (anglicky)
- ↑ Feasibility study for a cotton spinning mill online. Gherzi, 2011-07-11 cit. 2020-10-30. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Importance of Air Conditioning in Spinning Mill online. Textile Learner, 2020 cit. 2020-10-30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-10. (anglicky)
- ↑ Costing for a Spinning Mill online. cottonyarnmarket, 2020 cit. 2020-10-30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-14. (anglicky)
- ↑ Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Královéhradecká přádelna bavlny Dr. Richard Anninger
- Přádelna a barevna bratří Grohmannů
- Přádelna bavlny Ferdinand Přibyl a synové
- Přádelna Karla Bienerta
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu přádelna bavlny na Wikimedia Commons
- Přádelna Strakonice
- Esslerova přádelna Brno-Obřany
- Liebiegova přádelna Železný Brod
- Poslední česká přádelna v Chocni (2019)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk