Valentin Vodnik
Narození	3. února 1758 Zgornja Šiška
Úmrtí	8. ledna 1819 (ve věku 60 let) Lublaň
Povolání	básník, novinář, spisovatel, literární kritik, jazykovědec, katolický kněz, překladatel, učitel, editor a mnich
Nábož. vyznání	katolicismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valentin Vodnik (3. února 1758, Zgornja Šiška – 8. ledna 1819, Lublaň^[1]) byl slovinský básník a publicista, jenž se zasloužil o zavedení slovinského jazyka do všech typů kraňských škol.^[2]

Životopis

Narodil se ve vsi Zgornja Šiška, která dnes tvoří součást Lublaně. V Lublani absolvoval základní i střední školu. Následně se ve františkánských klášterech připravoval na kněžské povolání. Jako kněz působil od roku 1784 v Soře, v letech 1785 až 1788 v Bledu, poté do roku 1792 v Ribnici, kde se setkal s Žigou Zoisem, jenž mu pomohl vrátit se do Lublaně, kde od podzimu 1798 zastával funkci profesora gymnázia.^[1][3]

Pod vlivem Pohlina se začal zajímat o svůj mateřský jazyk a kolem roku 1775 začal psát básně ve slovinštině.^[1] Jeho první básně – Zadovolni Krajnc a Pesma na moje rojake – byly publikovány právě ve sbírce Marka Pohlina Pisanice. V roce 1806 vydal Vodnik první sbírku slovinských básní – Pesme za pokušino, jež byla zanedlouho následována sbírkou Pesmi za brambovce.^[4] Vodnikova tvorba byla jednoduchá a nekomplikovaná s vlasteneckým a satirickým nádechem.^[5] Vodnik také v letech 1797 až 1800 vydával první noviny ve slovinštině – Lublanske novice.^[6]

Po ustavení Ilyrských provincií se Vodnik stal poradcem francouzských úřadů a své sympatie k Francouzům vyjádřil v roce 1809 i v patetické básni Ilirija oživljena (Vzkříšená Ilyrie). Jeho postoj posléze umožnil dostat slovinštinu do kraňských škol.^[2]

V roce 1811 pak vydal první slovinskou gramatiku ve slovinštině – Pismenost ali gramatika se perve shole, předchozí díla byla psána latinsky nebo německy.^[7][8]

Jakmile došlo k obnovení rakouského panství nad bývalými Ilyrskými provinciemi, byl Vodnik předčasně penzionován a odstraněn z veřejného života.^[5] Zemřel v Lublani ve stejném roce jako jeho podporovatel Žiga Zois, do jehož kroužku intelektuálů patřil.^[6]

Kromě první gramatiky ve slovinštině (1811) byl autorem díla Abeceda in azbuka (1812), kuchařky Kuharske bukve (1799) či příručky pro porodní asistentky Babištvo ali porodničarski vuk (1818).^[1][4]

U příležitosti 250. výročí narození v roce 2008 vydala Banka Slovenije pamětní zlatou minci v hodnotě sto euro a stříbrnou minci v hodnotě třicet euro.^[4]

Odkazy

Reference

Související články

• Bohoričica

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Valentin Vodnik na Wikimedia Commons
• (slovinsky) VODNIK, Valentin. Pismenost ali gramatika se perve shole . Ljubljana: Leopold Eger, 1811 . Dostupné online. (slovinsky)