Pej-chaj 北海
Od shora dolů, zleva doprava: 1. Stoletá ulice 2. Stříbrná pláž 3. Nábřeží v Pej-chaji
Poloha
Souřadnice	21°28′ s. š., 109°6′ v. d.
Nadmořská výška	21 m n. m.
Časové pásmo	UTC+8
Stát	Čína Čína
Autonomní oblast	Kuang-si
Administrativní dělení	3 městské obvody 1 okres
Pej-chaj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	3 988,67 km²
Počet obyvatel	1 853 227 (2020)
Hustota zalidnění	464,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Li Li
Oficiální web	www.beihai.gov.cn
Telefonní předvolba	779
PSČ	536000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pej-chaj (čínsky pchin-jinem Běihǎi, znaky 北海) je městská prefektura na jihu autonomní oblasti Kuang-si v Čínské lidové republice. Jedná se o důležitý přístav na severním břehu Tonkinského zálivu, severozápadně od Lej-čouského poloostrova. Celá prefektura má rozlohu 3 337 km² a žije v ní přes 1,5 milionu obyvatel. Nejpoužívanějším jazykem je kantonština, užívání standardní čínštiny je v menšině. Z etnického hlediska naprosto převažují Chanové, mezi přítomné menšiny patří Čuangové.

Od 14. srpna 2011 je Pej-chaj partnerským městem Jablonce nad Nisou.^[1][2]

Název

Pej-chaj odvozuje své jméno podle původní, stejnojmenné rybářské vesnice, která se nacházela u přírodního přístavu na severní straně malého poloostrova na jihu dnešní Pej-chajské prefektury (konkrétně na území městského obvodu Chaj-čcheng). Vesnice byla situována tak, že na své severní straně (北 – pej) čelila moři (海 – chaj), odtud tedy Pej-chaj (北海).

Historie

Císařská doba

V dobách říše Čching byla Pej-chaj součástí okresu Che-pchu, jenž byl sídlem prefektury Lien-čou (廉州府), tehdy náležející k provincii Kuang-tung. V roce 1662 byla za vlády císaře Kchang-si v Pej-chaji zřízena vojenská posádka. V roce 1876 byla v souladu s Čchifuskou konvencí zpřístupněna některá přístavní města pro námořní obchod s cizinci, včetně Pej-chaje, což mimo jiné motivovalo rozvoj zdejšího přístavu, v jehož blízkosti se poté usazovali Evropané a osm západních států (Spojené království, Spojené státy americké, Německo, Rakousko-Uhersko, Francie, Itálie, Portugalsko a Belgie) zde vybudovaly ambasády, nemocnice, kostely, školy a celnice. Dodnes se dochovalo 15 z těchto budov.

20. století

Po vzniku Čínské republiky bylo v roce 1912 v Pej-chaji zřízeno samosprávné sdružení vykonávající městskou administrativu. V roce 1926 byl v zřízen politický přípravný úřad, který byl přímo podřízený vládě provincie Kuang-tung. V roce 1929 byl oficiálně stanoven status Pej-chaje jako městysu (北海镇). Ke konci čínské občanské války bylo město 4. prosince 1949 obsazeno 382. a 384. plukem Čtvrté polní armády ČLOA a stalo se součástí Čínské lidové republiky.

Tehdejší okres Che-pchu se stal součástí prefektury Nan-lu (南路专区) v provincii Kuang-tung. V roce 1950 se následně stal součástí prefektury Čchin-lien (钦廉专区), jenž byla spravován z Pej-chaje. V lednu 1951 přešel městys Pej-chaj pod přímou správu vlády provincie Kuang-tung, přičemž správa prefektury se přesunula do okresu Čchin (钦县), který byl zároveň přejmenován na prefekturu Čchin-čou (钦州专区). Od května 1951 byla Pej-chaj opět podřízena prefektuře Čchin-čou a takto byla spravována z provincie Kuang-si; oficiálně se však stala součástí provincie až v březnu 1952. Následně byl z okresu Che-pchu vyčleněn okres Pchu-pej. V roce 1953 se správa celé prefektury přesunula do okresu Che-pchu.

V roce 1955 byla prefektura Čchin-čou vrácena k provincii Kuang-tung a přejmenována na prefekturu Che-pchu (合浦专区), přičemž městský okres Pej-chaj byl oddělen od prefektury a opět se dostal pod přímou kontrolu vlády provincie Kuang-tung. V roce 1956 byl městskému okresu Pej-chaj snížen status a opětovně byl podřízen prefektuře Che-pchu. V roce 1958 byly Pchu-pej (浦北) a Pej-chaj znovu přičleněny k okresu Che-pchu a z Pej-chaje se v době Velkého skoku vpřed stala lidová komuna. V roce 1959 bylo Che-pchu přičleněna k prefektuře Čan-ťiang (湛江专区), přičemž Pej-chaj obdržela status městysu okresní úrovně (县级镇). V roce 1964 se Pej-chaj opět stala městským okresem.

V červnu 1965 byl městský okres Pej-chaj a okres Che-pchu převeden z provincie Kuang-tung do Čuangské autonomní oblast Kuang-si, kde byla znovu zřízena prefektura Čchin-čou; okres Pchu-pej byl znovu vyčleněn z okresu Che-pchu.

V roce 1971 došlo ke změně v čínské terminologii a prefektura Čchin-čou byla oficiálně přejmenována (钦州专区→ 钦州地区; v českém překladu se změna neprojeví).

V roce 1982 se město Pej-chaj stalo otevřeným městem pro zahraniční turismus. 8. října 1983 byl městský okres Pej-chaj vyjmut z prefektury Čchin-čou a přešel do přímé podřízenosti autonomní oblasti Kuang-si. Pej-chaj také obdržela status městské prefektury. V dubna 1984 byla Pej-chaj určena jako jedno ze 14 „otevřených pobřežních měst“ (podobné statusu speciální ekonomické zóny).

11. září 1984 byl v Pej-chaji vytvořen obvod Chaj-čcheng. 21. května 1987 byl okres Che-pchu převeden z prefektury Čchin-čou do podřízenosti úřadům v Pej-chaji. 17. prosince 1994 byly vytvořeny obvody Jin-chaj a Tchie-šan-kang.

21. století

9. listopadu 2010 byla Pej-chaj ustavena jako národní kulturní a historické město.

Od 30. listopadu do 2. prosince 2011 se v Pej-chaji konala 24. světová konference Hakka.

Geografie

Poloha

Pej-chaj se nachází na jihu autonomní oblasti Kuang-si ve středojižní Číně, na pobřeží Tonkinského zálivu, severozápadně od poloostrova Lej-čou. Na severu Pej-chaj hraničí s městskou prefekturou Čchin-čou, na severovýchodě s městskou prefekturou Jü-lin a na východě s provincií Kuang-tung, konkrétně s městskou prefekturou Čan-ťiang.

Podnebí

Pej-chaj leží v subtropickém podnebném pásu, konkrétně má vlhké subtropické podnebí až tropické monzunové podnebí. Zimní období (říjen – březen) je poznamenáno zimními, severojižními monzuny, letní období (duben – září) je ovlivněno vyšším tlakem tropického pásu a silnými, jižními větry; léta bývají spíše mírná.

Vodstvo

Říční systém je v prefektuře Pej-chaj málo rozvinutý, většina toků je krátkých a sezónních. Mezi větší toky patří řeka Nan-liou, protékající okresem Che-pchu, či řeka San-che-kchou. Nachází se zde také několik menších vodních nádrží, zejména Niou-wej-ling, Li-jü-ti a vodní nádrž Che-pchu.

Administrativní dělení

Městská prefektura Pej-chaj se dělí na čtyři celky okresní úrovně, a to tři městské obvody a jeden okres.

Mapa	Kód	Název		Rozloha (km²)	Počet obyvatel (2020)[5]	PSČ
		Český přepis	Čínské znaky Pchin-jin čuangsky
Chaj-čcheng Jin-chaj Tchie-šan-kang Che-pchu	450500	Pej-chaj	北海市 Běihǎi Shì Bwzhaij Si	3 988,67	1 853 227	536000
	Městské obvody
	450502	Chaj-čcheng	海城区 Hǎichéng Qū Haijcwngz Gih	182,20	527 895	536000
	450503	Jin-chaj	银海区 Yínhǎi Qū Yinzhaij Gih	540,98	315 196	536000
	450512	Tchie-šan-kang	铁山港区 Tiěshāngǎng Qū Dejsanhgangj Gih	503,32	145 943	536000
	Okres
	450521	Che-pchu	合浦县 Hépǔ Xiàn Hozbuj Yen	2 762,17	864 193	536100

Ekonomika

V roce 1984 byla Pej-chaj designována jako jedno ze 14 "otevřených pobřežních měst".

V devadesátých letech 20. století Pej-chaj zaznamenala růst v souvislostí s rychlou urbanizací, který byl avšak následovaný lokálním kolapsem trhu s nemovitostmi a vedl k útlumu.^[6]

V roce 2001 byl založen Průmyslový park Pej-chaj, zaměřený na výrobu elektronických výrobků, nicméně byl zastíněn úspěchem dalších přístavních měst, jako např. Šen-čen. Následně v roce 2007 vznikl Průmyslový park Tchie-šan-kang, soustředěný na těžký a petrochemický průmysl.^[6]

Další růst Pej-chaj zaznamenala zejména po světové krizi z roku 2008, na kterou čínská vláda reagovala zvýšením investičních výdajů, což se v Pej-chaji projevilo masivní výstavbou infrastruktury.^[6]

Pej-chaj je jako logisticky významné přístavní město zapojena do iniciativy Nová hedvábná stezka.^[7]

Partnerská města

• Haiphong, Vietnam
• Tulsa, USA
• Jacuširo, Japonsko
• Hat Yai, Thajsko
• Pchohang, Jižní Korea
• Jablonec nad Nisou, Česko^[1]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Beihai na anglické Wikipedii, Бэйхай na ruské Wikipedii a 北海市 na čínské Wikipedii.

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pej-chaj na Wikimedia Commons