mkdir

Vyvíjeno v	C
Typ softwaru	standardní UNIXová utilita či příkaz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příkaz mkdir v operačních systémech Unix, DOS, OS/2 a Microsoft Windows slouží k vytvoření adresáře.

V systémech DOS a Windows je často tento příkaz zkrácený na md.

Zápis

mkdir nazev_adresare

V systémech na bázi Unixu můžeme použít rozšiřující volby, nejčastější jsou tyto:

• -p : vytvoří více podadresářů najednou. V případě, že adresář již existuje, ignoruje chybu.
• -v : zobrazí každý adresář, který byl pomocí příkazu mkdir vytvořen. Nejčastěji se užívá v kombinaci s -p.
• -m : nastaví přístupová práva (podobně jako příkaz chmod)

Pro vytvoření adresáře a jeho podadresáře pomocí jednoho příkazu je možné použít:

mkdir /home/adresar/podadresar

Tímto příkazem vytvoříme obě složky v domovském adresáři.

Jestliže chceme vytvořit celou podadresářovou strukturu, například slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4, můžeme toto zajistit parametrem -p:

mkdir -p slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4

Historie

V prvních verzích Unixu (4.1BSD a prvních verzích Systému V) musel být tento příkaz zadáván se zvýšenými právy (setuid) systémového administrátora, protože kernel v těchto verzích neměl systémové volání mkdir().

Druhou možností bylo vytvoření adresáře pomocí mknod() a následující manuální spojení s adresáři „.“ a „..“.

Externí odkazy

• mkdir – dokumentace mkdir v Single UNIX Specification