Ljubomir Davidović Љубомир Давидовић
předseda vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ve funkci: 16. srpen 1919 – 19. únor 1920
Předchůdce	Stojan Protić
Nástupce	Stojan Protić
Ve funkci: 27. červenec 1924 – 6. listopad 1924
Předchůdce	Nikola Pašić
Nástupce	Nikola Pašić
Stranická příslušnost
Členství	Demokratická strana
Narození	24. prosinec 1863 Vlaško Polje, Srbské knížectví
Úmrtí	19. únor 1940 Bělehrad, Království Jugoslávie
Místo pohřbení	Bělehradský nový hřbitov
Alma mater	Bělehradská univerzita
Profese	politik a ministr
Commons	Ljubomir Davidović
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Profesor Ljubomir Davidović, cyrilicí Љубомир Давидовић (24. prosinec 1863^[1] – 19. únor 1940^[1]) byl srbský politik spojený především s Demokratickou stranou.

Život

Narodil se ve Vlašku Polje.^[1] Absolvoval bělehradské gymnázium a poté přírodovědu na tamější vysoké škole.^[2] V roce 1885 se zúčastnil jako dobrovolník srbsko-bulharské války, z níž si odnesl stříbrnou medaili za statečnost.^[2] Nesouhlas s politikou Obrenovićů ho přivedl k radikálům, které odpustil vlivem jejich vzrůstajícího konzervatismu počátkem dvacátého století.^[2][3] Členem parlamentu se stal v roce 1901.^[4] Angažoval se také v hnutí četniků, které chápal jako osvoboditele srbského národa od Dunaje po Vardar.^[2] V období před první světovou válkou vykonával funkce ministra školství (1904), předsedy parlamentu (1905) a starosty Bělehradu (1910 - 1914).^[5] Po ustavení vlády všenárodní jednoty v prosinci 1914 požadovala právě Davidovićova Nezávislá radikální strana vypracování koncepce národního osvobození všech Jihoslovanů.^[6] Davidovićova strana opustila na protest Pašićovu vládu v reakci na soluňský proces.^[7] Davidović ve dnech 6. - 9. listopadu 1918 zastupoval na konferenci v Ženevě, kde měla být nalezena shoda v otázce spojení Srbska a jihoslovanských oblastí bývalé rakousko-uherské monarchie, srbskou opozici.^[8] V únoru 1919 vzniká Demokratická strana, jejímž předsedou je Davidović až do své smrti v roce 1940.^[9][10] Davidovićova demokraticko-socialistická vláda vystřídala za vnitropolitické krize v srpnu 1919 vládu Stojana Protiće.^[11] Situace ale nepřála ani této vládě, a tak byla v únoru 1920 vystřídána opět vládou radikála Stojana Protiće.^[12] Po návratu chorvatských poslanců do parlamentu ztratila vláda Nikoly Pašiće většinu, kterou naopak mělo spojení Demokratické strany, Slovinské lidové strany a Jugoslávské muslimské organizace.^[13] Novou vládu, která požadovala dodržování zvyklostí demokracie a parlamentarismu, sestavil právě Ljubomir Davidović.^[13] Vláda však neměla přízeň krále Alexandra, na jehož pokyn podal v říjnu 1924 demisi ministr války Stefan Hadžić, který tak vyvolal pád celé vlády.^[13] V roce 1931 se Davidović postavil do čela sjednocené opozice proti premiéru Petaru Živkovićovi.^[4] Davidović a jeho Demokratická strana se také na přelomu let 1937 a 1938 zapojili do Bloku národní shody – reprezentovaného Vladimirem Mačkem – proti premiéru Stojadinovićovi.^[14] Ljuba Davidović zemřel dvacet let po pádu své první vlády – 19. února 1940 v Bělehradě.^[1]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam premiérů Jugoslávie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ljubomir Davidović na Wikimedia Commons
• (srbsky) Arhiv Jugoslavije. Premijeri online. 2008 cit. 2009-08-31. online pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky) 
• (anglicky) Encyclopædia Britannica. Ljubomir Davidović: prime minister of Yugoslavia online. C2009 cit. 2009-08-31. online. (anglicky) 
• (srbsky) Demokratska stranka. Ljubomir Davidović (1863-1940) online. C2008-2009 cit. 2009-09-01. online pořízeném dne 2011-10-18. (srbsky) 
• (srbsky) Fakultet političkih nauka Univerziteta u Beogradu. Ljubomir Davidović (1863-1940) online. 2005-2009 cit. 2009-09-01. online. (srbsky) ^{[nedostupný zdroj}
• (srbsky) Ljubomir Davidović online. 2008-12-24 cit. 2009-09-01. online. (srbsky) ^{[nedostupný zdroj}

Premiéři Království SHS a Království Jugoslávie
1918–1929	Nikola Pašić • Stojan Protić • Ljubomir Davidović • Stojan Protić • Milenko Vesnić • Nikola Pašić • Ljubomir Davidović • Nikola Pašić • Nikola Uzunović • Velimir Vukićević • Anton Korošec • Petar Živković
1929–1941	Petar Živković • Vojislav Marinković • Milan Srškić • Nikola Uzunović • Bogoljub Jevtić • Milan Stojadinović • Dragiša Cvetković
1941–1945	exilové vlády: Dušan Simović • Slobodan Jovanović • Miloš Trifunović • Božidar Purić • Ivan Šubašić • Drago Marušič poválečná vláda: Josip Broz Tito