Jean de Joinville
Narození	1224
Úmrtí	24. prosince 1317 (ve věku 92–93 let)
Povolání	historik, spisovatel, feudál a životopisec
Významná díla	Life of Saint Louis
Manžel(ka)	Alix of Grandpré Alix of Reynel
Děti	Anselm de Joinville[1] Alix of Joinville[2] André de Joinville, Seigneur de Bonney et de Beaupre[3] Marguerite de Joinville[3]
Rodiče	Simon of Joinville[1] a Beatrix Auxonnská[1]
Příbuzní	Geoffrey of Joinville[1] a Simon de Joinville[4] (sourozenci) Henry V of Joinville, count of Vaudemont[1], Marguerite de Joinville[3], Jeanne de Joinville, Dame de Rimaucourt a Isabeau de Joinville (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean de Joinville (1224 – 24. prosince 1317) byl rytíř a senešal hrabství Champagne, syn Simona z Joinville a Béatrix z Auxonne, autor biografie francouzského krále Ludvíka IX.

Rané mládí drobného šlechtice Joinvilla proběhlo ve službách navarrského krále Theobalda, který byl zároveň hrabětem ze Champagne. Joinville byl královým panošem a poté se dal do služeb mladého Ludvíka IX. Uměl číst a psát, mluvil latinsky, orientoval se v teologii.

Křížová výprava

Joinville roku 1248 společně se svým králem a jeho rodinou vyrazil vstříc dobrodružství křížové výpravy. Cílem křižáků byl Egypt, kde se velice brzy podařilo dobýt a obsadit město Damietta. Výprava však nepokračovala úspěšně.

Na podzim 1249 se Ludvík dal na pochod do egyptského vnitrozemí. V bitvě u pevnosti al-Mansúra zemřel králův bratr Robert I. z Artois a Joinvilla a hrstku rytířů z obklíčení vysekal princ Karel. V křižáckém táboře se začala šířit epidemie pravděpodobně díky vodě plné mrtvých těl.^[6] Nemocný král i zubožené vojsko bylo Egypťany obklíčeno a zajato. 6. dubna 1250 se do rukou mameluků dostal i Joinville^[7] a vážně onemocněl.^[8]

Damiettu zatím před muslimským protiútokem uhájila malá posádka pod velením královny Markéty Provensálské. Ludvík byl posléze výměnou za město a výkupné ve výši 400 000 liver propuštěn a odjel do Palestiny, kde strávil čtyři roky budováním opevnění. Za tu dobu se mu podařilo vyjednat propuštění francouzských i palestinských křižáků, kteří byli v egyptském zajetí. Roku 1254 se z politických důvodů vrátil do Francie, která byla destabilizována úmrtím královny matky Blanky Kastilské.

Události sedmé křížové výpravy popsal Joinville po více než třiceti letech ve vzpomínkovém díle "Kniha posvátných slov a dobrých skutků našeho krále Ludvíka Svatého". Další královy kruciáty se odmítl zúčastnit. Zemřel jako starý muž roku 1317 a byl pohřben v rodovém pohřebišti v kostele sv. Vavřince v Joinville.^[9]

Odkazy

Reference

Literatura

• BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. 
• JOINVILLE, Jean de. Život svatého Ludvíka, krále francouzského. Stará Říše na Moravě: Antonín Ludvík Stříž, 1917. 224 s. 
• JOINVILLU, Jan ze. Život Ludvíka Svatého. Praha: Argo, 2014. 256 s. ISBN 978-80-257-1270-2. 
• JOINVILLE, Jean de. Paměti křižákovy, přel. Václav Černý. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 
• TATE, Georges. Křižáci v Orientu. Praha: Nakladatelství Slovart, 1996. ISBN 80-85871-15-7. 

Související články

• Křížové výpravy
• Křižácké státy
• Ludvík IX. Francouzský
• Rytíř

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean de Joinville na Wikimedia Commons
• Heslo na Encyclopaedia Britannica (anglicky)
• Rozbor okolností vzniku Pamětí s poznámkovým aparátem (anglicky)
• Heslo na francouzské internetové encyklopedii (francouzsky)
• Osobnost a dílo Joinvillovo (anglicky)