A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Eli Heckscher | |
---|---|
Narození | 24. listopadu 1879 Stockholm, Švédsko |
Úmrtí | 23. prosince 1952 (ve věku 73 let) Stockholm, Švédsko |
Místo pohřbení | Mosaic Cemetery, Northern Cemetery |
Alma mater | Uppsalská univerzita Gothenburg University College |
Povolání | ekonom, ekonomický historik, historik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Vysoká škola ekonomická ve Stockholmu Stockholmská univerzita |
Choť | Ebba Heckscher (od 1907)[1] |
Děti | Gunnar Heckscher |
Rodiče | Isidor Heckscher |
Příbuzní | Ella Heckscher (sourozenec) Sten Heckscher[2], Ivar Heckscher[2], Einar Heckscher[2] a Eva Heckscher[2] (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eli Filip Heckscher (24. listopadu 1879, Stockholm – 23. prosince 1952, Stockholm) byl švédský ekonom a historik ekonomie.
Život
Vystudoval na univerzitě v Uppsale, absolvoval roku 1904, doktorský titul (PhD) získal v roce 1907. Roku 1909 se stal profesorem na tehdy nově založené stockholmské vysoké ekonomické škole (Handelshögskolan i Stockholm). V roce 1929 byl jedním ze zakladatelů a prvním ředitelem Stockholmského institutu pro hospodářské dějiny.
Má i dnes význam především jako historik ekonomie, nicméně příspěl i k ekonomické teorii, zejména koncept komoditních bodů, který omezuje kolísání nesměnitelných papírových měn (práce Ekonomisk Tidskrift, 1916). Ve slavném článku z roku 1919 se zastával volného obchodu a rozšířil klasickou teorii komparativní výhody (obchod mezi zeměmi je vždy výhodný pro všechny): obchod mezi zeměmi dává výhodu každému za podmínky, že země vyvážejí statky, k nimž mají vhodné výrobní faktory a dovážejí zboží, k nimž je nemají. Tato myšlenka byla rozšířena jeho žákem, ekonomem Bertil Ohlinem, a je nyní známa jako Heckscher-Ohlinova teorie.
Slavnější se však staly jeho práce o ekonomické historii, nejoceňovanější z nich je jeho studie o vzniku merkantilismu nazvaná Merkantilismen (1931). Hojně citované jsou i práce Kontinental systemet (1918) a Sveriges ekonomiska historia (1935).[3]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eli Heckscher na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b c d Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. .
- ↑ http://www.britannica.com/biography/Eli-Filip-Heckscher
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk