Kamil Josef Idesbald Filip kníže Rohan
Kamil Rohan v roce 1845, portrét od Engelberta Seibertze
Hlava rodu Rohanů
Ve funkci: 10. prosince 1846 – 13. září 1892
Předchůdce	Louis Victor Meriadec de Rohan
Nástupce	Alain Benjamin Rohan
Narození	19. prosince 1800 Brusel Belgie Belgie
Úmrtí	13. září 1892 (ve věku 91 let) Sychrov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Rohanská hrobka v Loukově
Choť	(1826) Adelheid (Adléta) z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (1806–1884)
Rodiče	Karel Ludvík Kašpar z Rohanu a Marie Luisa Josefina z Rohanu
Příbuzní	Benjamín Armand Julius Rohan z Rochefortu (sourozenec) Julius Armand Ludvík z Rohanu (adoptivní otec)
Profese	sběratel umění a politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1865) Císařský rakouský řád Leopoldův
Commons	Camille de Rohan, Duke of Montbazon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamil Josef Idesbald Filip Rohan, vévoda z Montbazonu a Bouillonu, kníže z Guéméné a Rochefortu, francouzsky Camille Joseph Idesbald Philippe (19. prosince 1800^[1] Brusel – 13. září 1892 Sychrov^[2]) byl původem francouzský šlechtic z rodu Rohanů, který se ve svých šestnácti letech dostal do Habsburské monarchie a zde získal inkolát.

Život

Pocházel z větve Rohan-Rocherfort, ale byl roku 1833 adoptován svým strýcem „princem Louisem“ (1768–1836) se svým mladším bratrem Benjaminem do hlavní větve Rohan-Guéméné a po vymření této větve se stal hlavou rodu. Sídlil v Čechách, kde zdědil panství Svijany a koupil Český Dub a Lomnici nad Popelkou (panství poté dal pod fideikomis). Sám pak přebýval na zámku Sychrov, který novogoticky přestavěl, a v malostranském Rohanském paláci. 28. května 1826 se oženil s Adelheid z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu, manželství ale zůstalo bezdětné a další hlavou rodu se tak stal Kamilův prasynovec Alain (1853–1914).^[3]

Proslul jako lidumil a mecenáš, zaměřoval se na botaniku, v Praze vedl Českou společnost pro zvelebení zahradnictví a u svého sychrovského zámku výrazně přebudoval park v anglickém stylu. Za svůj život získal řadu ocenění, bylo mu uděleno čestné občanství hl. m. Prahy (1861), Řád zlatého rouna, velkokříž Leopoldova řádu, byl také dědičným členem panské sněmovny.^[4]

Dokladem jeho hospodářské dalekozrakosti, ale i odpovědnosti vůči budoucnosti rodiny byl fakt, že roku 1859 nechal svůj majetek zapsat jako fideikomisní, což znamenalo, že se nemohl prodat, ale pouze zdědit následující hlavou rodu. Rohanové zřídili i vlastní železárnu v Jesenném. Kamil z Rohanu byl v padesátých letech 19. století podílníkem stavby liberecko-pardubické železnice, jejíž součástí se stala stavba monumentálního viaduktu přes údolí říčky Mohelky a dlouhý tunel mezi Doubím a Sychrovem.

Ve stáří se stal Kamil z Rohanu pro svůj poněkud konzervativní způsob života, styl oblékání i názory, takřka legendární postavou v zemi. V roce 1890 utrpěl mozkovou mrtvici a již se nikdy zcela nezotavil. Zemřel 13. září 1892 na Sychrově.

Spolu s manželkou je pohřben v rodové hrobce při kostele Nejsvětější Trojice v Loukově.

Odkazy

Reference

Literatura

• Kadlec, Miloš, ed. Kníže Kamil Rohan - novogotika a zámek Sychrov: sborník příspěvků z odborného semináře pořádaného správou státního zámku Sychrov dne 13.11.2002. Sychrov: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště, správa státního zámku Sychrov, 2004. 34 s. ISBN 80-239-4917-9.
• Mžyková, Marie. Vévodou nejsem, jsem Rohan: poznámky k životu aristokrata. In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji : sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 24. - 25. dubna v Turnově. Státní oblastní archiv v Litoměřicích pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2009 s. 52-59.
• Wurzbach, Constantin von: Rohan-Rochefort-Montauban, Camille Joseph Philipp Idesbald Fürst. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Band 26, Verlag L. C. Zamarski, Wien 1874, S. 275–276. ()

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamil Rohan na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kamil Rohan
• Dílo BLKÖ:Rohan-Rochefort-Montauban, Camille Joseph Philipp Idesbald Fürst ve Wikizdrojích (německy)