Géza Gárdonyi
Rodné jméno	Ziegler Géza
Narození	3. srpna 1863 Agárdpuszta
Úmrtí	30. října 1922 (ve věku 59 let) Eger
Místo pohřbení	Egerský hrad
Pseudonym	Don Vigole
Povolání	novinář, spisovatel, dramatik, básník, učitel na základní škole a editor
Alma mater	Sárospatak Reformed College (1874–1875) arcibiskup z Egeru (1878–1882) Eszterházy Károly Catholic University
Významná díla	A láthatatlan ember (Gárdonyi Géza-regény) Jagerské hvězdy
Děti	József Gárdonyi[1]
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Géza Gárdonyi, vlastním jménem Géza Ziegler (3. srpna 1863, Gárdony-Agárdpuszta, Uhersko – 30. října 1922, Eger, Maďarsko) byl maďarský spisovatel, básník, dramatik, novinář a čestný člen Maďarské akademie věd.

Život

Od roku 1881 vyučoval na základní škole. V roce 1885 se stal novinářem (Győr, Szeged, Arad, Budapešť). Později se stal jedním z nejvážnějších romanopisců maďarské literatury. Nebyl členem žádného literárního kruhu, jeho prózy jsou rozděleny do tří tematických oblastí. V roce 1890 napsal povídky a příběhy v populární náladě (Az én falum – Moje vesnice, 1898), na přelomu 19. a 20. století vytvořil a vydal historické romány (Egri csillagok – Jágerské hvězdy, 1901; A láthatatlan ember – Ve stínu hunské slávy, 1902; Isten rabjai – Slave Boha, 1908), poté psychologické romány (Szunyoghy miatyánkja – Otčenáš Szunyoghyho, 1913; Ida regénye – Roman o Ida, 1920). Jeho drama i poezie byla méně významná. Šlo o výstředního člověka, legendární postava v době svého života tzv. "poustevník v Egeru".

Odkazy

Reference

Literatura

• Új magyar irodalmi lexikon (Nová encyklopedie maďarské literatury), Budapest, 2000, Akadémiai, pp. 713–715.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Géza Gárdonyi
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Géza Gárdonyi na Wikimedia Commons
• (anglicky) Životopis