A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Európa | |
---|---|
Narození | Týros |
Choť | Asterios |
Partner(ka) | Zeus |
Děti | Mínós[1][2] Rhadamanthys[1][3] Carnus Dodon Sarpedon[4] Alagonia … více na Wikidatech |
Rodiče | Agénór a Télefassa, Alphesiboea a Perimédé |
Příbuzní | Kilix, Kadmos, Foinix a Thrace (sourozenci) Katreus[2][5][6], Ariadna[2], Eurymedon, Nephalion, Deukalión (syn Minóa)[7], Androgeós[2][8], Glaucus, Acacallis, Xenodice, Euxantius, Chrýsés, Philolaus, Asterius, Faidra[9], Astraea, Brylle a Hecale (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Európa, též Európé (latinsky Europa) byla v řecké mytologii dcera týrského krále Agénora (v Ovidiových Proměnách zvána Agénorovna) a jeho manželky Télefassy. Fénickou princeznu, podle které byl pojmenován kontinent Evropa, unesl král bohů Zeus proměněný v býka na Krétu.
Královská dcera byla tak krásná, že se do ní zahleděl sám Zeus. Věděl, že ráda a často chodívá se svými družkami na pastviny královských stád. Aby oklamal svou manželku Héru, proměnil se v pěkného bílého býčka, krotkého, mírného, s malými růžky. Európa si ho hned povšimla, překonala obavy, podala mu trs trávy, pohladila ho. Býček se položil na bok do trávy a pohledem ji přímo zval k posezení. Európa neodolala. Jakmile usedla, býček s ní pomalu šel k moři, poté do něj vstoupil a brouzdal se při kraji. Za chvíli ale postoupil a než se Európa vzpamatovala, plul na širé moře. Břeh se rychle vzdaloval a Európa byla vyděšená. Držela se ho za rohy, volala na své přítelkyně, plakala, ale marně. Zeus přeplaval moře a na velikém ostrově Krétě se proměnil zpět v boha. Európa mu dala tři syny: Mínoa, který se později stal krétským králem, syna Sarpédona, který se stal králem v Lykii a Rhadamantya, pozdějšího člena podsvětního soudního tribunálu. Z vůle Dia se Európa provdala za krétského krále Asteria.
Její bratři se jmenovali Kadmos, Foiníx, Kilix, Fíneus a Thasos. Když byla Európa unesena, její otec byl nešťastný a vyslal všechny své syny, aby sestru hledali a bez ní se domů nevraceli. Bratři bloudili světem, ale marně. Domů se nevrátili. Stejně neúspěšný byl nejstarší z nich, Kadmos. Obrátil se na věštírnu v Delfách, kde dostal odpověď. Až vyjde z Delf, uvidí mladou jalůvku, tu bude následovat. Kam si ona lehne do trávy, má Kadmos založit nové město a to bude jeho novým domovem. Stalo se a Kadmos jalůvku následoval po velkém kuse světa. Když ulehla do trávy, vzdal díky bohům a chtěl vzdát oběť vládci nebe i země. Když jeho služebníci šli pro živou vodu, v jeskyni v hlubokém lese narazili na hrozného draka, oblíbence boha války Area. Drak služebníky zahubil. Kadmos šel v jejich stopách, spatřil místo tragédie a zaútočil statečně na draka velkým balvanem, oštěpem napuštěným jedem a nakonec ho udolal kopím.
Zjevila se mu bohyně Athéna, jeho ochranitelka a řekla mu, aby zoral půdu, zasil dračí zuby. Z nich vyroste lid jeho budoucího království. Když to Kadmos učinil, z brázd se vynořovali ozbrojení muži, kteří se vzájemně pobili, zůstalo jich naživu jenom pět. Přidružili se ke Kadmovi a on s jejich pomocí založil na tom místě slavné město Théby. Za zabití draka musel Kadmos několik let sloužit Areovi a teprve potom se mohl ujmout vlády.
Dodnes je mýtus o únosu Európy předmětem zájmu učenců i archeologů. Stále se udržuje přesvědčení, že na Krétě je třeba hledat počátek evropské kultury a Krétu mnozí považují za „největší záhadu dějin“.
Mýtus o Európě lákal umělce po celá tisíciletí.
- z antických obrazů je nejzachovalejší Únos Európy, nástěnná malba v Pompejích (dnes v neapolském Národním muzeu)
- z dob renesance je slavný Únos Európy od Tiziana (kolem r. 1559, dnes v Bostonu)
- stejnojmenný obraz Paola Veronese (po r. 1555, dnes v Dóžecím paláci v Benátkách)
- jedno z nejvýznamnějších zobrazení Únosu Európy pochází od Rembrandta (z r. 1632, dnes v Berlínských státních muzeích).
Reference
- ↑ a b Europa. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ a b c d Minos. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Rhadamanthys. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Sarpedon. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXVIIIa.
- ↑ Catreus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Robert Georg Loeper: Katrej. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIVa.
- ↑ Deucalion. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Androgeos. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ EB-11 / Phaedra. In: Encyklopedie Britannica 1911.
Literatura
- Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí
- Publius Ovidius Naso: Proměny, Kniha VII.
- Rudolf Mertlík: Starověké báje a pověsti
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Európa na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Európa
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk