A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Křemičitany (silikáty) jsou kyslíkaté sloučeniny křemíku. Jsou to látky vesměs nerozpustné ve vodě až na křemičitany alkalických kovů Na2SiO3 (vodní sklo, kapalné sklo) a K2SiO3. Křemičitany vápenaté, hlinité a železité jsou rozpustné v kyselinách a jsou součástí přírodních minerálních surovin pro průmysl stavebních hmot. Všechny křemičitany lze rozpustit v koncentrovaných roztocích alkalických hydroxidů nebo za vysokých teplot v jejich taveninách. Křemičitany jako minerály jsou nerosty nekovového vzhledu a obvykle jsou součástmi hornin. Jsou to nejrozšířenější látky v zemské kůře.
Využití
- výroba keramiky (porcelán z kaolinu – bílá hlína)
- výroba skla (sklářské písky)
- výroba cementů (příprava betonů)
- jiná použití: mastek, slída, azbest atp.
Křemičitany jako nerosty
Spolu s křemenem patří křemičitany k nejrozšířenějším nerostům zemské kůry. Základní stavební jednotky křemičitanů jsou čtyřstěny (tetraedry) SiO44− (náboj 4−). Podle způsobu sdružování čtyřstěnů (tetraedrů) rozlišujeme 7 skupin silikátových minerálů:
- nesosilikáty (ostrůvkové křemičitany)
- sorosilikáty (skupinkové křemičitany)
- cyklosilikáty (kruhové křemičitany)
- inosilikáty (řetězcové křemičitany) s jednoduchým řetězcem
- inosilikáty (řetězcové křemičitany) se zdvojeným řetězcem – pruhem
- fylosilikáty (vrstvové křemičitany)
- tektosilikáty (skeletové křemičitany)
Do skupiny tektosilikátů jsou zahrnuty i přírodní modifikace SiO2.
Nesosilikáty
- „ostrůvkovité“ silikáty s vzájemně nezávislými čtyřstěny 4 –
Skupina fenakitu
Olivíny
Olivíny (Mg, Fe, Mn, Ni)2SiO4 – pevné roztoky forsteritu Mg2SiO4, fayalitu Fe2SiO4, tefroitu Mn2SiO4 a liebenbergitu Ni2SiO4; tetraedr; tvoří vyrostlice v tmavých horninách (čedič, gabro); tvrdost: 5 – 6; křehký, skelný; odrůda: chrysolit – drahokamová kvalita; Podkrkonoší, Doupov, Konstantinovy Lázně, Rudé moře, meteority, Německo a další; tvoří horninu – peridotit (olivínovec)
Granáty
Granáty vyskytují se často v přeměněných horninách; jsou podobné tvarem, ale mají různé složení: A3B2(SiO4)3 ... A = Mg/Fe/Mn/Ca ... B = Al/Fe; existuje nepřehledné množství smíšených odrůd; granáty mají různé barvy kromě modré; krystaly hojnoploché, kulovité – kosočtverečný dvanáctistěn (dodekaedr) a čtyřiadvacetistěn (ikositetraedr); vyplavené nalézány ve štěrcích, jinak v přeměněných horninách – mramorech, rulách, chloritech, svorech
- grossulár – Ca3Al2(SiO4)3; Québec, Keňa; zelený nebo žlutooranžový
- pyrop – český granát – Mg3Al2(SiO4)3; šperkový kámen, zasazuje se do stříbra; nalézá se v Českém ráji; malinké červené krystalky
- almandin – Fe3Al2(SiO4)3; tmavočervený
- andradit – Ca3Fe2(SiO4)3
- spessartin – Mn3Al2(SiO4)3
- uvarovit – Ca3Cr2(SiO4)3
- hydrogrossulár – Ca3Al2Si2O8(SiO4)1-m(OH)4m
Skupina zirkonu
Skupina Al2SiO5
- andalusit – Al2SiO5
- kyanit – Al2SiO5; název podle modré barvy; Brazílie, Švýcarsko, Bečov, Frymburk, Pancíř
- sillimanit – Al2SiO5
- dumortierit – Al6,5-7BO3(SiO4)3(O,OH)
- topaz – Al2SiO4(F, OH); existuje v mnoha barevných variantách; kosočtverečná soustava; tvrdost 8; v pegmantitech a žulách; v přeměněných horninách nebo vyvřelých horninách; Brazílie, Ukrajina (v rudné oblasti), v Česku: Cínovec, Horní Slavkov
- staurolit – Fe2Al9(SiO4)4(O,OH)2
Skupina humitu
- humit – (Mg,Fe)7(SiO4)3(F,OH)2
- norbergit – Mg3(SiO4)(F,OH)2
- chondrodit – Mg5(SiO4)2(F,OH)2
- klinohumit – Mg9(SiO4)4(F,OH)2
Datolit
- datolit – CaBSiO4(OH)
Titanit
- titanit (sfen) – CaTiSiO5
Chloritoid
- chloritoid – (Fe,Mg,Mn)2Al4Si2O10(OH)4
Sorosilikáty
- „skupinové“ silikáty s dvojicemi čtyřstěnů Si2O76 − (disilikátový anion) často v kombinaci s jednotlivými čtyřstěny SiO44 −
Disilikáty
- hemimorfit (kalamín) – Zn4(Si2O7)(OH)2·H2O
- lawsonit – CaAl2(Si2O7)(OH)2·H2O
- ilvait – CaFe2+2Fe3+O(Si2O7)(OH)
Skupina epidotu
Skupina epidotu má jak (SiO4)4−, tak (Si2O7)6− anionty
- epidot – Ca2(Al,Fe)3O(SiO4)(Si2O7)(OH)
- zoisit, klinozoisit, tanzanit – Ca2Al3O(SiO4)(Si2O7)(OH)
- allanit – Ca(Ce,La,Y,Ca)Al2(Fe2+,Fe3+)O(SiO4)(Si2O7)(OH)
Vesuvián
Cyklosilikáty
- „kruhové“ silikáty se čtyřstěny spojenými do n-členného kruhu 2n −
3členný kruh
- benitoit – BaTi(Si3O9)
4členný kruh
- axinit – (Ca,Fe,Mn)3Al2(BO3)(Si4O12)(OH)
6členný kruh
- beryl – Be3Al2Si6O18; obsahuje berylium, které se z něj získává; šestiboké sloupce; zbarvení do zelena; tvrdost 7,5 (drahokamová); skelný lesk; Písek, Poběžovice – drahokamová kvalita; Brazílie, Kolumbie, Ural, Egypt
- odrůdy:
- smaragd – Be3(Al,Cr)2Si6O18 (sytě zelený – Srí Lanka);
- zlatý beryl;
- akvamarín – Be3(Al,Fe,Ti)2Si6O18 (modrý)
- odrůdy:
- turmalín – (Na,Ca)(Al,Li,Mg)3-(Al,Fe,Mn)6(Si6O18)(BO3)3(OH)4; velmi rozmanité barevné podoby; různé chemické složení; brousí se do prstenů;
Jednoduché inosilikáty
- jednoduché řetězce čtyřstěnů 2n −
Pyroxenyeditovat | editovat zdroj
- řada enstatit-ferrosilit – (Mg,Fe)SiO3 – tuhé roztoky enstatitu MgSiO3 a ferrosilitu FeSiO3
- pigeonit – Ca1/4(Mg,Fe)7/4Si2O6
- řada diopsid-hedenbergit – tuhé roztoky diopsidu CaMgSi2O6 a hedenbergitu CaFeSi2O6 i s příměsí sodíku – augit (Ca,Na)(Mg,Fe,Al)(Si,Al)2O6
- řada sodných pyroxenů – tuhé roztoky jadeitu NaAlSi2O6 a aegirinu (akmitu) NaFe3+Si2O6
- spodumen – LiAlSi2O6
Pyroxenoidyeditovat | editovat zdroj
- wollastonit – CaSiO3
- rhodonit – MnSiO3
- pectolit
Dvojřetězcové inosilikátyeditovat | editovat zdroj
- dvojité řetězce čtyřstěnů Si4nO11n6n −
Amfibolyeditovat | editovat zdroj
- řada cummingtonitu = tuhé roztoky cummingtonitu Fe2Mg2Si8O22(OH)4 a gruneritu Fe7Si8O22(OH)2
- řada tremolitu – tuhé roztoky tremolitu Ca2Mg5Si8O22(OH)2 s aktinolitem Ca2(Mg,Fe)5Si8O22(OH)2
- rohovec (hornblende) – (Ca,Na)2-3(Mg,Fe,Al)5Si6(Al,Si)2O22(OH)2
- sodné amfiboly zahrnují glaukofán Na2Mg3Al2Si8O22(OH)2, riebeckit (azbest) Na3Fe2+3Fe3+2Si8O22(OH)2 a arfvedsonit Na3(Fe,Mg)4FeSi8O22(OH)2
Fylosilikátyeditovat | editovat zdroj
- „lístkové“ silikáty čtyřstěny propojeny do rovinných vrstev Si2nO5n2n −
Skupina serpentinueditovat | editovat zdroj
Jílové minerályeditovat | editovat zdroj
- kaolinit – Al2Si2O5(OH)4
- illit – (K,H3O)(Al,Mg,Fe)2(Si,Al)4O10(OH)2,(H2O)
- smektit
- montmorillonit – (Na,Ca)1/3(Al,Mg)2(Si4O10)(OH)2•nH2O
- vermiculit – (Mg,Fe,Al)3(Al,Si)4O10(OH)2•4H2O
- mastek (talek) – Mg3Si4O10(OH)2
- palygorskit – (Mg,Al)2Si4O10(OH)•4(H2O)
- pyrofyllit – Al2Si4O10(OH)2
Slídové minerályeditovat | editovat zdroj
- biotit – K(Mg,Fe)3(AlSi3O10(OH)2
- muskovit – KAl2(AlSi3O10)(OH)2
- flogopit – KMg3Si4O10(OH)2
- lepidolit – K(Li,Al)2-3(AlSi3O10)(OH)2
- margarit – CaAl2(Al2Si2O10)(OH)2
- glaukonit – (K,Na)(Al,Mg,Fe)2(Si,Al)4O10(OH)2
Skupina chloritueditovat | editovat zdroj
- chlorit – (Mg,Fe)3(Si,Al)4O10(OH)2•(Mg,Fe)3(OH)6
Tektosilikátyeditovat | editovat zdroj
- „skeletové“ silikáty se čtyřstěny tvořícími prostorovou (3D) síť AlxSiyO2(x+y)x −
Skupina SiO2editovat | editovat zdroj
- křemen – SiO2
- tridymit – SiO2
- cristobalit – SiO2
Živceeditovat | editovat zdroj
- alkalické živce – neúplná řada tuhých roztoků ortoklasu KAlSi3O8 a albitu NaAlSi3O8 směsný minerál nazván anortoklas (Na,K)AlSi3O8; draselný živec KAlSi3O8 se vyskytuje ve třech modifikacích: vedle ortoklasu existuje také mikroklin (KAlSi3O8) a sanidin (KAlSi3O8)
- plagioklasy = úplná řada tuhých roztoků albitu NaAlSi3O8 a anortitu CaAl2Si2O8; pro poměr Na:Ca = 4:1 je užíván název oligoklas, pro 3:2 andesin, pro 2:3 labradorit a pro 1:4 bytownit
Zástupci živců – Foidyeditovat | editovat zdroj
- noseán – Na8Al6Si6O24(SO4)
- kankrinit – Na6Ca2(CO3)Al6Si6O24).2H2O
- leucit – KAlSi2O6
- nefelín – (Na,K)AlSiO4
- sodalit – Na8(AlSiO4)6Cl2 a příbuzný minerál haüyn (Na,Ca)4-8Al6Si6(O,S)24(SO4,Cl)1-2
- lazurit – (Na,Ca)8(AlSiO4)6(SO4,S,Cl)2
Petaliteditovat | editovat zdroj
- petalit LiAlSi4O10
Skupina skapolitueditovat | editovat zdroj
Analcimeditovat | editovat zdroj
- analcim – NaAlSi2O6•H2O
Zeolityeditovat | editovat zdroj
- natrolit – Na2Al2Si3O10•2H2O
- chabazit – CaAl2Si4O12•6H2O
- heulandit – CaAl2Si7O18•6H2O
- stilbit – NaCa2Al5Si13O36•17H2O
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu křemičitany na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk