A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
<< | září | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | ||||||
2024 |
29. září je 272. den roku podle gregoriánského kalendáře (273. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 93 dní. Svátek má Michal.
Události
Česko
- 1363 – V Praze začal kázat německý kněz Konrád Waldhauser, který kritizoval církev za četné špatnosti, jichž se dopouštěli její představitelé, a který volal po nápravě duchovního života.
- 1370 – Karel IV. oženil svého syna Václava s Johannou Bavorskou. Šlo o další císařův skvělý politický tah
- 1389 – Beneš z Kravař založil augustiniánský klášter ve Fulneku.
- 1726 – Prokop Diviš byl vysvěcen na kněze
- 1883 – Liberecké Divadlo F. X. Šaldy zahájilo činnost slavnostní premiérou Schillerovy hry Vilém Tell
- 1939 – Ve Francii byla vytvořena 1. československá pěší divize. Stala se základem nové zahraniční armády na Západě, která bojovala za svobodu vlasti.
- 1948 – Komunistická strana Československa a Komunistická strana Slovenska se sloučily v jednu stranu. Předsedou strany zůstal prezident Klement Gottwald, generálním tajemník KSČ byl Rudolf Slánský.
- 1951 – Emil Zátopek překonal na stadionu Houštka ve Staré Boleslavi dva světové rekordy – na 20 km a v hodinovce.
- 1966 – Premiéru recitálu Jiřího Šlitra Ďábel z Vinohrad v divadle Semafor režíroval Jiří Menzel.
- 1968 – V Československu byl zaveden pětidenní pracovní týden
- 1969 – Prezident Ludvík Svoboda jmenoval novou vládu, vedenou Oldřichem Černíkem. Předsednictvo České národní rady jmenovalo novou vládu České socialistické republiky v čele s Josefem Kempným.
- 1990 – Sjezd Československé strany lidové. Jejím novým předsedou byl zvolen Josef Lux.
- 1999 – Vyplaval další skandál ČSSD. Sociální demokracie používala v roce 1995 karty na benzin placené tehdy mocnou společností Chemapol.
- 2001 – V Praze vznikla nevládní nezisková ekologická organizace Arnika.
- 2005 – Televizní vysílač a hotel na Ještědu byl prohlášen národní kulturní památkou.
- 2009 – Čeští senátoři, hlavně z ODS, předložili ústavnímu soudu návrh na další přezkoumání Lisabonské smlouvy.
- 2015 – Společnost Vítkovice Steel po více než sto letech ukončila výrobu oceli v areálu Vítkovických železáren v Ostravě–Vítkovicích.
Svět
- 522 př. n. l. – Dareios I. při ozbrojeném převratu zabil mága a vládce Gaumátu a stal se velkokrálem perské říše.
- 480 př. n. l. – Řecká flotila Themistokla porazila Peršany, vedené králem Xerxem I., v námořní bitvě u Salamidy. Peršané ztratili 400 lodí
- 61 př. n. l. – Pompeius Veliký oslavil své třetí vítězství nad piráty a ukončení válek s pontským králem Mithridatem při svých 45. narozeninách
- 885 – Benedikt III. byl zvolen 104. papežem.
- 1273 – Římským králem byl zvolen Rudolf Habsburský. Přemysl Otakar II., který sám o římskou korunu usiloval, nebyl jeho volbě jakožto jeden z kurfiřtů přítomen a odmítl jeho volbu uznat.
- 1349 – Obyvatelé rakouského města Krems obvinili Židy, že otrávili městské studny
- 1399 – Richard II. se stal prvním anglickým králem, který musel opustit trůn. Donutil ho k tomu jeho nástupce Jindřich IV. Richard II. zemřel brzo po té.
- 1493 – Kryštof Kolumbus po návratu opustil Cádiz a vydal se na druhou objevnou cestu do Nového světa
- 1513 – Výprava vedená Vascem Núñezem de Balboou překonala Panamskou šíji a jako první spatřila Tichý oceán ze strany Nového světa.
- 1711 – Juraj Jánošík převzal velení celé Uhorčíkovy bandy a složil zbojnickou přísahu. Tím začal poslední rok a půl jeho života, které ho přivedly před soud a na šibenici.
- 1829 – V londýnských ulicích se poprvé objevili policisté nově založeného Scotland Yardu
- 1848 – První velká bitva v Uhrách mezi Chorvaty a Uhry (Maďary). U vesnice Pákozd zaujali Uhři, vedení Jánosem Mógym, obranné postavení a střetli se s dvakrát silnější chorvatskou armádou. Z bitvy vyšli Uhři vítězně.
- 1863 – Bizetova opera Lovci perel (Les Pêcheurs de Perles) měla premiéru v Théâtre-Lyrique v Paříži
- 1913 – Německý vynálezce motoru Rudolf Diesel zmizel z parníku Dresden na cestě do Anglie. 10. října bylo nalezeno jeho tělo na vlnách Lamanšského průlivu.
- 1916 – Americký ropný magnát a průmyslník John D. Rockefeller se stal prvním miliardářem na světě
- 1922 – Benito Mussolini požádal Vatikán o podporu svého programu nově založené fašistické strany
- 1934 – Soukromá premiéra symfonické suity Gustava Holsta Planety v Londýně
- 1938 – Adolf Hitler, italský diktátor Benito Mussolini, britský premiér Neville Chamberlain a francouzský předseda vlády Édouard Daladier dojednali Mnichovskou dohodu o odstoupení československého pohraničí (Sudet) Německu.
- 1942 – Francouzský národní výbor, vedený generálem de Gaullem, prohlásil že mnichovskou dohodu pokládá od začátku za neplatnou
- 1954 – Poprvé vzlétl americký stíhací letoun F-101 Voodoo.
- 1957 – Únik radioaktivity v kombinátu pro zpracování radioaktivních materiálů Majak v SSSR. Kyštymská havárie bývá označována za třetí nejrozsáhlejší radiační havárii po Černobylu a Fukušimě.
- 1959 – Přijata vlajka Bruneje.
- 1968 – Rusové ukončují přátelskou smlouvu s Titem a Jugoslávií
- 1977 – Vypuštěna kosmická stanice Saljut 6.
- 1979 – Papež Jan Pavel II. jako první papež v historii navštívil Irsko
- 1983 – Španělský tenorista Plácido Domingo debutoval v newyorské Metropolitní Opeře. Zaskakoval za Franca Corelliho v roli hraběte Mořice Saského v opeře Francesca Cilei Adriana Lecouvreur.
- 1988 – Mírové síly OSN získaly Nobelovu cenu míru
- 1995 – Americká vesmírná sonda Ulysses dokončila druhý oblet Slunce
- 1996 – 34. Tenisový Fed Cup žen vyhrály Američanky z USA, když v Atlantic City porazily Španělky 5:0
- 2000 – Muzikál A Chorus Line Marvina Hamlische překonal dosavadní rekord na Broadway s 3389 představeními
Narození
Česko
- 1624 – Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat, tridentský, pražský, brněnský a olomoucký kanovník († 31. května 1668)
- 1800 – Michal Antonín Kotler, obchodník a cestovatel († 18. listopadu 1879)
- 1832 – Joachim Oppenheim, ivančický rabín a spisovatel († 27. dubna 1891)
- 1842 – Matouš Václavek, pedagog a spisovatel († 2. prosince 1908)
- 1849 – Ladislav Zavrtal, italsko-český skladatel a dirigent († 29. ledna 1942)
- 1854 – Leopold Katz, advokát a mecenáš umění († 19. ledna 1927)
- 1860 – František Hrnčíř, vlastenecký učitel a spisovatel († 12. června 1928)
- 1868 – Matthias Krepenhofer, československý novinář a politik německé národnosti († 6. června 1943)
- 1883 – Václav Matoušek, malíř, Fialový poustevník († 29. června 1948)
- 1886 – Jindřich Prucha, malíř († 1. září 1914)
- 1887 – Andula Sedláčková, herečka († 24. listopadu 1967)
- 1890 – Alois Eliáš, odbojář a předseda protektorátní vlády († 19. června 1942)
- 1908 – Richard Kozderka, hudební skladatel a violista († 20. října 1994)
- 1911
- Bedřich Reicin, agent NKVD, politik, generál, odsouzen k smrti v procesu se Slánským († 3. prosince 1952)
- Tomáš Vybíral, český stíhač († 21. února 1981)
- 1919 – Vladimír Vašíček, malíř († 29. srpna 2003)
- 1920 – Václav Neumann, dirigent († 2. září 1995)
- 1922 – Ladislav Hruzík, ministr lesního a vodního hospodářství České republiky († 12. dubna 1982)
- 1926 – Karel Cerman, český horolezec († 12. března 2013)
- 1928 – Martin Turnovský, český dirigent († 19. května 2021)
- 1929 – Karel Duba, kytarista, hudební skladatel a kapelník († 21. srpna 1968)
- 1933 – Josef Kadraba, československý fotbalový reprezentant († 5. srpna 2019)
- 1936
- Jan Galandauer, český historik
- Oldřich Uličný, český jazykovědec, bohemista a překladatel
- 1938 – Milan Togner, český historik umění († 28. listopadu 2011)
- 1940 – Richard Falbr, politik
- 1941 – Jaroslav Petřík, český scenárista a dramaturg
- 1942
- Břetislav Ditrych, spisovatel, básník, autor literatury faktu a publicista
- Ivan Vojnár, fotograf, kameraman a režisér
- 1947 – Heřman Chromý, český básník a politik
- 1948
- Jiří Litochleb, český ložiskový geolog a mineralog († 26. února 2014)
- Petr Traxler, skifflový a folkový kytarista, mandolinista, skladatel a zpěvák († 8. dubna 2014)
- 1949 – Milan Dvořák, český tlumočník a překladatel
- 1952
- Jaroslav Ortman, advokát a politik
- Milan Špaček, český politik a lékař
- 1963 – Jaroslav Mostecký, spisovatel († 13. prosince 2020)
- 1968 – Michal Dlouhý, herec, bratr herce Vladimíra Dlouhého
- 1970 – Milan Benian, sportovní lezec, vicemistr světa
- 1973
- Jan Kareš, horolezec, fitness trenér a rekordman
- Jiří Strach, režisér a herec
- 1976 – Jiří Hána, herec
Svět
- 106 př. n. l. – Pompeius, římský vojevůdce a politik († 48 př. n. l.)
- 1240 – Markéta Anglická, skotská královna jako manželka Alexandra III. († 26. února 1275)
- 1276 – Kryštof II., dánský král († 2. srpna 1332)
- 1296 – Jakub Aragonský, syn aragonského krále Jakuba II. († červenec 1334)
- 1305 – Jindřich II. Dolnobavorský, bavorský vévoda († 1. září 1339)
- 1328 – Jana z Kentu, matka krále Richarda II. († 7. srpna 1385)
- 1511 – Michael Servetus, španělský lékař († 27. října 1553)
- 1518 – Tintoretto, italský renesanční malíř († 31. května 1594)
- 1547 – Miguel de Cervantes y Saavedra, španělský spisovatel († 22. dubna 1616)
- 1561 – Adriaan van Roomen, vlámský matematik († 4. května 1615)
- 1571 – Caravaggio, italský barokový malíř († 18. července 1610)
- 1591 – Svatý Michael de Sanctis, španělský římskokatolický světec († 10. dubna 1625)
- 1680 – Luisa Doretea Pruská, pruská a hesensko-kasselská princezna († 23. prosince 1705)
- 1703 – François Boucher, francouzský malíř († 30. května 1770)
- 1730 – Karel Boromej Josef z Lichtenštejna, rakouský šlechtic († 21. února 1789)
- 1758 – Horatio Nelson, britský admirál († 21. října 1805)
- 1795 – Kondratij Fjodorovič Rylejev, ruský básník a povstalec († 25. července 1826)
- 1804 – Giovanni Carnovali, italský malíř († 5. července 1873)
- 1810 – Elizabeth Gaskellová, anglická spisovatelka († 12. listopadu 1865)
- 1815 – Andreas Achenbach, německý malíř († 1. dubna 1910)
- 1816 – Paul Féval starší, francouzský spisovatel († 8. března 1887)
- 1820 – Jindřich, hrabě z Chambord, francouzský princ z dynastie Bourbonů († 24. srpna 1883)
- 1822 – Peter Michal Bohúň, slovenský malíř († 20. května 1879)
- 1840 – Johann Nepomuk Gleispach, předlitavský šlechtic, právník a politik († 21. února 1906)
- 1841 – Gerard Adriaan Heineken, nizozemský obchodník a pivovarník († 18. března 1893)
- 1843 – David Payne, skotský malíř († 22. dubna 1894)
- 1853 – Thyra Dánská, dánská princezna († 26. února 1933)
- 1857 – Şehzade Yusuf Izzeddin, syn osmanského sultána Abdulazize († 1. února 1916)
- 1864 – Miguel de Unamuno, španělský spisovatel a filosof († 31. prosince 1936)
- 1866 – Mychajlo Hruševskyj, první prezident Ukrajinské národní republiky († 25. listopadu 1934)
- 1867 – Walther Rathenau, německý průmyslník, politik, spisovatel a státník († 24. června 1922)
- 1869 – Gustav Mie, německý fyzik († 13. února 1957)
- 1870 – Grigorij Geršuni, ruský revolucionář († 29. března 1908)
- 1880 – James Simon, německý skladatel († 12. října 1944)
- 1881 – Ludwig von Mises, rakouský ekonom († 10. října 1973)
- 1887 – Billy Bevan, australský komik († 26. listopadu 1957)
- 1898 – Fjodor Isidorovič Kuzněcov, sovětský vojevůdce († 22. března 1961)
- 1899
- László Bíró, maďarský vynálezce kuličkového pera († 24. listopadu 1985)
- Robert Gilbert, německý hudební skladatel († 20. března 1978)
- 1901 - Enrico Fermi, italský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 28. listopadu 1954)
- 1902
- Théo Ballmer, švýcarský grafický designér († 10. prosince 1965)
- Maxmilián z Hohenbergu, nejstarší syn následníka trůnu Františka Ferdinanda († 8. ledna 1962)
- 1904
- Nikolaj Ostrovskij, sovětský spisovatel († 22. prosince 1936)
- Greer Garsonová, americká herečka († 6. dubna 1996)
- 1907
- Gene Autry, americký zpěvák, bavič a podnikatel († 2. října 1998)
- Hans Sutermeister, švýcarský, německy píšící spisovatel († 5. května 1977)
- 1908 – Eddie Tolan, atlet USA († 30. ledna 1967)
- 1912
- Michelangelo Antonioni, italský filmový režisér († 30. července 2007)
- Kristián Ludvík Meklenburský, druhý syn posledního meklenburského vévody († 18. července 1996)
- 1913
- Stanley Kramer, americký režisér († 19. února 2001)
- Ja'akov Meridor, sionistický aktivista a izraelský politik († 30. června 1995)
- Silvio Piola, italský fotbalista († 4. října 1996)
- 1914 – Michal Chudík, slovenský politik, diplomat a spisovatel († 24. dubna 2005)
- 1916 – Eva Frodl-Kraftová, rakouská kunsthistorička († 1. května 2011)
- 1919 – Mária Ďuríčková, slovenská spisovatelka, překladatelka, scenáristka († 15. března 2004)
- 1920 – Peter D. Mitchell, britský biochemik († 10. dubna 1992)
- 1921 – Ole Wivel, dánský básník († 30. května 2004)
- 1922 – Esther Brandová, jihoafrická olympijská vítězka ve skoku do výšky († 20. června 2015)
- 1925
- Claude Veillot, francouzský spisovatel a scenárista († 21. dubna 2008)
- Adhemar Ferreira da Silva, brazilský olympijský vítěz v trojskoku († 12. ledna 2001)
- 1929 – Rolf Kühn, německý klarinetista († 18. srpna 2022)
- 1930 – Billy Strange, americký zpěvák, kytarista, skladatel a herec († 22. února 2012)
- 1931
- Anita Ekbergová, švédská herečka († 11. ledna 2015)
- James Watson Cronin, americký jaderný fyzik, Nobelova cena za fyziku 1980 († 25. srpna 2016)
- 1932 – Robert Benton, americký filmový scenárista, režisér a producent
- 1934 – Mihaly Csikszentmihalyi, psycholog maďarského původu († 20. října 2021)
- 1935
- Mylène Demongeotová, francouzská herečka († 1. prosince 2022)
- Jerry Lee Lewis, americký rokenrolový a country zpěvák, skladatel a pianista († 28. října 2022)
- Hilel Fürstenberg, americko-izraelský matematik, Wolfova cena za matematiku
- 1936
- Edvard Radzinskij, ruský spisovatel
- Silvio Berlusconi, italský podnikatel a politik
- 1937 – Marlo Morganová, americká lékařka a spisovatelka
- 1938
- Wim Kok, nizozemský politik († 20. října 2018)
- Michael Stürmer, německý historik
- 1939
- Larry Linville, americký herec a komik († 10. dubna 2000)
- Július Toček, slovenský veslař, bronz na OH 1964 († 7. října 2004)
- Eberhard Köllner, kosmonaut NDR
- 1940 – Lorenzo Baldisseri, italský kardinál
- 1942
- Jean-Luc Ponty, francouzský jazzový houslista a hudební skladatel
- Yves Rénier, francouzský herec († 24. dubna 2021)
- 1943 – Lech Wałęsa, polský prezident a bojovník proti komunismu
- 1945 – Naděžda Čižovová, ruská olympijská vítězka ve vrhu koulí
- 1946
- Jeff Wall, kanadský fotograf
- Ian Wallace, britský rockový a jazzový bubeník († 22. února 2007)
- 1947 – Martin Ferrero, americký divadelní a filmový herec
- 1948
- Mark Farner, americký zpěvák, kytarista a skladatel,
- John French, americký rockový bubeník a zpěvák
- Theo Jörgensmann, německý klarinetista a skladatel jazzové hudby
- Mike Pinera, americký rockový kytarista a zpěvák
- 1950
- Loretta Goggi, italská zpěvačka a herečka
- Rolf Edberg, švédský hokejový útočník
- 1951
- Michelle Bacheletová, prezidentka Chile
- Maureen Cairdová, australská sprinterka, olympijská vítězka v běhu na 80 metrů překážek
- 1952 – Monika Zehrtová, německá olympijská vítězka v běhu na 400m
- 1955 – Ann Bancroftová, první žena, která pěšky dosáhla obou pólů
- 1956
- Sebastian Coe, britský olympijský vítěz v běhu na 1500m a politik
- James Donald Halsell, americký letec, důstojník a kosmonaut
- 1958 – John Payne, britský hudebník
- 1959 – Jon Fosse, norský spisovatel
- 1961
- Dušan Taragel, slovenský prozaik, scenárista a publicista
- Julia Gillardová, australská politička
- 1963 – Les Claypool, americký baskytarista
- 1965 – Nikolaj Frobenius, norský spisovatel
- 1968 - Dragan Škrbić srbský házenkář
- 1971 – Ferris Bueller, německý DJ a producent
- 1972 – Jörgen Jönsson, švédský hokejista
- 1973 – Ruslan Ljubarskyj, ukrajinský fotbalista
- 1976 – Andrej Ševčenko, ukrajinský fotbalista
- 1980
- Dušan Vitázek, slovenský divadelní herec
- Zachary Levi, americký herec
- 1981 – Branislav Obžera, slovenský fotbalista
- 1982 - Matt Giteau australský rugbista
- 1984 – Per Mertesacker, německý fotbalista
Úmrtí
Česko
- 1627 – Řehoř Rumer, rektor olomoucké univerzity (* 1569)
- 1637 – Jan Ctibor Kotva z Freifelsu, probošt litoměřické kapituly (* 1585)
- 1794 – František Antonín Nostic-Rieneck, šlechtic, vlastenec a mecenáš (* 17. května 1725)
- 1820 – Antonín Jaroslav Puchmajer, spisovatel (* 7. ledna 1769)
- 1861 – Vincenc Barták, hudební skladatel (* 7. února 1797)
- 1875 – Bohumil Janda Cidlinský, český básník a spisovatel (* 1. května 1831)
- 1885 – Karel Feistmantel, český geolog a paleontolog (* 14. února 1819)
- 1909 – Ruda Šváb, český akademický malíř, ilustrátor, grafik a typograf († 31. března 1989)
- 1921 – František Vydra, český továrník a výzkumník (* 20. dubna 1869)
- 1923 – Antonín Cyril Stojan, arcibiskup olomoucký (* 22. května 1851)
- 1924 – Ferdinand Engelmüller, malíř a grafik (* 22. prosince 1867)
- 1937 – Marie Zdeňka Baborová-Čiháková, česká botanička a zooložka (* 17. ledna 1877)
- 1944
- Otto Zucker, pražský architekt (* 3. října 1892)
- Rudolf Jelínek, český podnikatel (* 20. června 1892)
- 1950 – Alfréd Meissner, československý ministr spravedlnosti (* 10. dubna 1871)
- 1957 – Josef Ejem, československý odbojář, generál a komunistický politik (* 17. ledna 1892)
- 1973 – Vlasta Koseová, zakladatelka českého dívčího skautingu (* 21. května 1895)
- 1974 – Josefa Pechlátová, herečka (* 5. května 1890)
- 1979 – Lubomír Železný, hudební skladatel (* 16. března 1925)
- 1980 – Miloslav Racek, historik umění, estetik a archeolog (* 12. prosince 1925)
- 1989 – Miloš Sovák, zakladatel československé logopedie (* 15. dubna 1905)
- 1993 – Václav Zralý, architekt (* 12. srpna 1906)
- 1996 – Bohuslav Karlík, československý kanoistika, olympijský vítěz (* 25. listopadu 1908)
- 2003 – Lubor Tokoš, herec (* 7. února 1923)
- 2004 – František Pavlíček, dramatik a scenárista (* 20. listopadu 1923)
- 2006 – Jiří Novosad, akademický malíř (* 18. dubna 1949)
- 2008 – Bohumil Smolík, fotbalista, bývalý obránce Slavie Praha (* 8. dubna 1943)
- 2012 – Václav Pleskot, předseda Československého olympijského výboru (* 1. ledna 1921)
- 2015 – Jiří Krytinář, herec (* 28. dubna 1947)
Svět
- 855 – Lothar I. Franský, římský císař (* 795)
- 1186 – Vilém z Tyru, jeruzalémský historik, kronikář a arcibiskup z Tyru (* 1130)
- 1288 – Matylda Brabantská, hraběnka z Artois a ze Saint-Pol (* 1224)
- 1304 – Anežka Braniborská, dánská královna (* 1257)
- 1318 – Imagina z Limburgu, nasavská hraběnka a manželka římského krále Adolfa Nasavského (* asi 1255)
- 1360 – Jana z Auvergne, francouzská královna (* 8. května 1326)
- 1364 – Karel z Blois, bretaňský šlechtic a blahoslavený (* 1319)
- 1484 – Svatý Jan z Dukly, polský mnich (* okolo 1414)
- 1494 – Angelo Poliziano, italský učenec a básník (* 14. července 1454)
- 1555 – Kara Ahmed Paša, osmanský státník albánského původu (* ?)
- 1560 – Gustav I. Vasa, švédský král (* 12. května 1496)
- 1619 – Hans Lippershey, nizozemský brusič skla, vynálezce dalekohledu (* 1570)
- 1710 – Šarlota Brunšvicko-Lüneburská, německá šlechtična (* 8. března 1671)
- 1804 – Michael Hillegas, první ministr financí USA (* 22. dubna 1729)
- 1833 – Ferdinand VII., španělský král (* 14. října 1784)
- 1839 – Friedrich Mohs, německý geolog a mineralog (* 29. ledna 1773)
- 1882 – Marie Pia Neapolsko-Sicilská, sicilská princezna a parmská vévodkyně (* 2. srpna 1849)
- 1884 – Eugène Bourdon, francouzský fyzik a inženýr (* 8. dubna 1808)
- 1898 – Luisa Hesensko-Kasselská, dánská královna (* 7. září 1817)
- 1902 – Émile Zola, francouzský spisovatel (* 2. dubna 1840)
- 1908 – Joaquim Maria Machado de Assis, brazilský spisovatel (* 21. června 1839)
- 1910 – Winslow Homer, americký malíř (* 24. února 1836)
- 1921 – John Thomson, skotský fotograf a cestovatel (* 14. června 1837)
- 1925 – Léon Bourgeois, premiér Francie, prezident Rady Společnosti národů a nositel Nobelovy ceny míru (* 29. května 1851)
- 1927 – Georg Wulf, německý průkopník letectví (* 17. května 1895)
- 1930 – Ilja Jefimovič Repin, ruský malíř a sochař (* 5. srpna 1844)
- 1931 – Paula Wolf-Kalmarová, rakouská šachová mistryně (* březen 1881)
- 1937 – Ray Ewry, americký atlet, osminásobný olympijský vítěz 1900–1908 (* 14. října 1873)
- 1940 – Rafail Levickij, ruský malíř a fotograf (* 5. srpna 1847)
- 1941 – Vilmos Aba-Novák, maďarský malíř (* 15. března 1894)
- 1953 – Ernst Reuter, starosta Západního Berlína v letech studené války (* 29. července 1889)
- 1964 – Frederic Tootell, americký olympijský vítěz v hodu kladivem z roku 1924 (* 9. září 1903)
- 1965 – Fu Pao-š’, čínský malíř (* 5. října 1904)
- 1967 – Carson McCullersová, americká spisovatelka (* 19. února 1917)
- 1973 – W. H. Auden, anglický básník (* 21. února 1907)
- 1975 – Pavol Horov, slovenský básník a překladatel (* 25. května 1914)
- 1977 – Alexandr Nikolajevič Čerepnin, ruský hudební skladatel (* 21. ledna 1899)
- 1981 – Frances Amelia Yates, britská historička (* 28. listopadu 1899)
- 1987 – Henry Ford II, prezident společnosti Ford Motor Company (* 4. září 1917)
- 1988
- Andrej Sirácky, slovenský sociolog, filozof, politolog (* 9. prosinec 1900)
- Charles Addams, americký autor komiksů (* 7. ledna 1912)
- 1996 – Šúsaku Endó, japonský náboženský a humoristický spisovatel (* 27. března 1923)
- 1997 – Roy Lichtenstein, americký pop artový malíř a sochař (* 27. října 1923)
- 2002 – Mickey Newbury, americký zpěvák, skladatel a písničkář (* 19. května 1940)
- 2005 – Gennadij Sarafanov, sovětský vojenský letec a kosmonaut (* 1. ledna 1942)
- 2007
- Gyula Zsivótzky, maďarský trojnásobný olympijský medailista v hodu kladivem (* 25. února 1937)
- Lois Maxwellová, americká herečka, ve filmech (James Bond) (* 14. února 1927)
- 2009
- Pavel Popovič, sovětský vojenský letec a kosmonaut (* 5. října 1930)
- Anu Kaipainen, finská spisovatelka (* 14. března 1933)
- 2010
- Tony Curtis, americký herec (* 3. června 1925)
- Georges Charpak, francouzský fyzik polského původu, nositel Nobelovy ceny (* 1. srpna 1924)
- 2011 – Hella S. Haasse, nizozemská spisovatelka (* 2. února 1918)
- 2012 – Hebe Camargová, brazilská herečka, televizní moderátorka a zpěvačka (* 8. března 1929)
- 2013 – Carl Joachim Classen, německý klasický filolog (* 15. srpna 1928)
- 2014 – Jozef Nálepka, slovenský partyzán a československý diplomat (* 27. března 1925)
- 2015 – Phil Woods, americký jazzový saxofonista, klarinetista a skladatel (* 2. listopadu 1931)
- 2017 – Ljudmila Bělousovová, ruská krasobruslařka (* 22. listopadu 1935)
- 2020 – Helen Reddy, australská zpěvačka a skladatelka (* 25. října 1941)
Svátky
Česko
- Michal, Michael
Svět
- Svátek tří archandělů: Michael (archanděl), Gabriel (archanděl), Rafael (archanděl)
- Světový den srdce
- Paraguay: Bitva u Boqueren
- Brunej: Den ústavy
Pranostiky
Česko
- Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.
- Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí
tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí. - Kolik dní před svatým Michalem jíní a mrzne, tolik dní po Filipu a Jakubu budou jíní a mrazíky.
- Kolik před Michalem bývá mrazů, tolik po Filipu (1. 5.) v jednom rázu.
- Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima.
- Jestli noc před Michalem jasná jest, tedy má veliká zima následovat.
- Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
- Je-li noc před svatým Michalem jasná, bude velká zima, prší-li, bude levná zima.
- Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc;
je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká. - Je-li svatý Michal jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle.
- Jasný den na Michala – urodí se obilí a dobrý masopust.
- Na svatého Michal když severní a západní vítr věje, tuhá zima k nám pak spěje.
- Fučí-li na svatého Michala vítr od východu nebo severu, bude tuhá zima.
- Michal, v den-li jeho pršívá, teplo před Vánoci věštívá.
- Mokro o Michalu, studeno o štědrém dnu.
- Hřímání okolo Michala znamená veliké větry.
- Hřmí-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale málo ovoce a silné větry.
- Hřmí-li na svatého Michala, bude hojnost vína, ale ovoci ublíží a budou hrubí větrové.
- Pryč nejsou před Michalem ptáci, po něm tuhá zima neburácí.
- Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
- Žalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává.
- Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
- Svatý Michal všecko z polí spíchal.
29. září v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 6. 4. 2024.
| ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
0,9 °C (1939) | 13,0 °C (od 1961) | 27,1 °C (1869) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 29. září na Wikimedia Commons
- Galerie 29. září na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk